Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Krátké pojednání o kanadské společnosti

Krátké pojednání o kanadské společnosti

Kanadská společnost se postupem času vyvinula ze společnosti dualistické (=britsko – francouzské) do nynější společnosti pluralistické (=multikulturní). Pluralistická společnost může býti definována jako společnost složená ze skupin lidí s rozdílným kulturním zázemím – lidí, kteří mluví různými jazyky, vyznávají různá náboženství a patří do různých etnických skupin. V této práci jsem se snažil uvést hlavní rysy kanadské společnosti a procesy, které se na jejím utváření podílely a podílejí.



Imigrace

Imigrační vlny

Imigranti hráli vždy v celé kanadské historii důležitou roli, Kanada je proto často nazývána Zemí imigrantů. Lidské důvody k migraci se velice různí, můžeme je přesto rozdělit na dvě hlavní skupiny – „push“ a „pull“ faktory. „Push“ faktory (války, přírodní pohromy, politický útlak) jsou nepříznivé aspekty prostředí, ve kterém člověk žije, nutící ho k emigraci z míst, kde žije. Naopak „pull“ faktory (možnost lepšího zaměstnání, přiblížení se rodině či přátelům, všeobecně lepší životní podmínky) člověka do míst nových lákají. Jakékoliv ale byly důvody k přesídlení, po nich následující vlny imigrantů nejen zvýšily kanadskou populaci, ale také pozměnily její etnické složení a podpořily její rozvoj přílivem pracovních sil a kapitálu.

Během 19.století byl roční příliv imigrantů do Kanady obvykle menší než 50 000 lidí. V souvislosti s osídlováním prérií (přelom 19.a 20.st.) roční příliv rychle přerost tuto hodnotu, svého maxima dosáhl v roce 1911, kdy se do Kanady přistěhovalo za rok 331 000 lidí. Do let padesátých množství imigrantů kolísalo, ale zřídkakdy byla přesaženo množství 100 000. Od druhé světové války množství přistěhovalců rostlo, nyní dosahuje roční hodnoty přibližně 250000 lidí.

Imigrace v nedávné minulosti

V roce 1967 změna v dříve zavedených imigračních opatřeních znamenala znovuposílení migrace z celého světa. Změna se týkala hlavně zrušení odstavce o „preferovaných“ národnostech, která upřednostňovala imigranty z Evropy a nahrazení tohoto odstavce univerzálním bodovým systémem posuzujícím žadatelovy předpoklady bez ohledu na zemi jeho původu či etnickou skupinu. Od tohoto roku se do Kanady přistěhovalo mnoho lidí z Asie, Afriky, Karibiku a Latinské Ameriky.

Tento tok neevropských imigrantů dramaticky změnil etnické a náboženské složení kanadského obyvatelstva. Zatímco před rokem 1967 byly hlavními zeměmi původu imigrantů Velká Británie, Itálie a USA, v současnosti tabulkám vévodí Indie a Filipíny.

Poměrně velké procento imigrantů tvoří v dnešní době uprchlíci (okolo 10%).

Rozšíření imigrantů v Kanadě

Imigranti nejsou zdaleka rozšířeni po celé Kanadě. Většina jich pobývá v Ontariu (více než polovina), Britské Kolumbii, Québecu a Albertě. Směřují spíše do velkých měst, relativně málo jich žije v malých městech či na venkově. V roce 1996 více než polovina imigrantů sídlila v Torontu, Montréalu a Vancouveru, tvoříc zde komunity, které bychom v menších urbánních centrech těžko hledali.

Nově příchozí lidé do Kanady jsou do městských center hlavně přitahováni množstvím pracovních příležitostí a také v neposlední řadě sem směřují kvůli sociální síti jejich přátel a příbuzných.

Jazyk

Jazyk je klíčovým prvek etnicity. Jazyk je vskutku nejsilnějším pojítkem s minulostí a nástrojem udržení kultury. Oficiální jazyky v Kanadě jsou angličtina a francouzština. Asi 85% kanadské populace jeden z těchto jazyků v běžném životě používá. Zbytek populace užívá jazyku jiného.



V Kanadě existuje množství francouzských organizací, které si kladou za cíl chránit a podporovat jejich jazyk a kulturu. Dle ústavy z roku 1982 organizace tohoto typu dostávají příspěvky od federální správy k financování jejich kulturních a vzdělávacích aktivit.

Jazyky nemající status jazyka úředního jsou ve společnosti hůře udržitelné, s postupujícím časem mají čím dál tím méně mluvčích. Tohoto problému si je vědoma i kanadská vláda, proto poskytuje finance pro podporu jazykových kursů a jiných aktivit. Bohužel zůstává však faktem, že již v Kanadě narozeni členové etnik, druhá či třetí generace imigrantů, neovládají jazyk svých rodičů a prarodičů.

Náboženství

Svoboda vyznání je právem všech Kanaďanů. V souvislosti s tímto se do Kanady přijelo v minulosti hodně imigrantů, hledajících právě náboženskou svobodu. Příkladem mohou býti Dukoborové, ruská sekta odtrhnuvší se od Pravoslavné církve. Jelikož byli v Rusku pronásledováni, hromadně počínaje rokem 1898 emigrovali do Kanady. Nejdříve založili několik komunit v provincii Saskatchewan, později většina z nich přesídlila do vnitrozemí Britské Kolumbie. Dnes již jen minorita žije tradičním způsobem života v komunitě, většina z nich se však integrovala do kanadské společnosti.

Většina obyvatel Kanady jsou křesťané. V roce 1960 se 90% obyvatel Kanady hlásilo ke křesťanství, z toho nejvíce obyvatel se hlásilo k církvi Římsko-katolické. Po lidech vyznávajících křesťanství byli druhou nejpočetnější skupinou Židé. V letech 90.je díky pokračující migraci z celého světa a hlavně z Asie se ke křesťanství hlásí již jen 80% obyvatelstva, naopak se ve společnosti zvýšil podíl islamistů,buddhistů, hinduistů a sikhů. Nejrozšířenějším náboženstvím po křesťanství v Kanadě zůstává nadále Judaismus (1,2%). Poměrně velké procento (12,5%) je lidí bez vyznání.

Multikulturalismus

Multikulturalismus je formou kulturního pluralismu. Multikulturní politika byla prvně oficiálně prezentována premiérem Pierrem Trudeauem v roce 1971. V roce 1988 bylo vydáno Usnesení o kanadském multikulturalismu, jehož základním úkolem je docílit většího porozumění a silnějších vazeb mezi Kanaďany s odlišným kulturním pozadím a etnickým původem.

Ačkoli by se mohlo zdát, že s multikulturní myšlenkou musí všichni obyvatelé souhlasit, měl multikulturalismus zpočátku i své odpůrce. Lidé se strachovali , že vlastní etnické uvědomění může narušit celkovou kanadskou společenskou soudržnost. Vláda ovšem namítá, že nevidí pražádný problém v tom, že by lidé měli dvě identity – etnickou a národní.

Dosavadní kanadské zkušenosti s multikulturalismem ukázaly, že program podpořil rasovou a etnickou harmonii a mezikulturní porozumění a naopak snížil diskriminaci a rasově podnícené násilí. Hlavním těžištěm programu se ukázala býti výuka a osvěta.