Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

AIDS

AIDS

V roce 1981 bylo v USA poprvé rozpoznáno nové onemocnění, které později dostalo jméno AIDS. Název onemocnění je zkratkou anglického pojmenování Acquired Immunodeficiency Syndrome, které vyjadřuje podstatu onemocnění. Jedná se o syndrom získaného imunodeficitu, česky soubor příznaků, které vedou ke ztrátě imunity, tj. obranyschopnosti organismu. Lidský organismus se tak stává náchylným k řadě dalších infekčních a nádorových onemocnění. V roce 1983 objevili nezávisle na sobě vědecké týmy dr. Gallo v USA a dr. Montagniera ve Francii původce onemocnění AIDS.

Je jím virus, který byl nazván HIV - Human Immunodeficiency Virus, což znamená virus způsobující ztrátu obranyschopnosti u člověka. Tento virus napadá v organismu zejména určitou skupinu bílých krvinek, T lymfocytů, v nichž se množí, později je i zabíjí a snižuje tak jejich počet v těle napadeného člověka. Výrazný pokles počtu bílých krvinek, které hrají důležitou úlohu v obranyschopnosti lidského organismu, vede k selhávání imunity a rozvíjí se v onemocnění AIDS.



K 31.12 1999 bylo v naší republice registrováno 392 osob nakažených virem HIV, z nichž 118 onemocnělo AIDS. Předpokládáme však, že skutečný počet nakažených je asi desetkrát větší.

Jak se virus HIV přenáší?

Virus HIV je velmi citlivý k zevním vlivům, ničí ho běžné fyzikální a chemické prostředky, např. teplota nad 60 st. C, běžné dezinfekční prostředky, zejména chlorové preparáty, i mýdlo. Virus HIV se vyskytuje v tělesných tekutinách, zejména v krvi, ve spermatu a v poševním sekretu. Při zaschnutí záhy hyne. K získání nákazy musí do organismu vnímavého člověka proniknout určité množství viru HIV, hovoříme o tzv. infekční dávce. K tomu může v běžném životě dojít pouze několika způsoby: 22339qlb59xnx5y

1. nechráněným pohlavním stykem,

2. krevní cestou

a) podáním infikované krve nebo krevních přípravků,

b) při injekčním užívání drog, ln339q2259xnnx

3. přenosem z matky na dítě.

Virus se nedá přenést:

1. Při běžném společenském styku.

Například podáním ruky, používáním telefonního sluchátka,

během společného pobytu v místnosti.

2. Společným užíváním nádobí, WC.

Nikdy nebyli infikováni ti členové domácnosti, kteří s HIV pozitivním bydleli,

ale neměli s ním pohlavní styky a nebo neužívali drogy.

3. Polibkem.

Sliny HIV pozitivního sice mohou obsahovat virus, ale ve velmi malém množství.

Navíc jsou ve slinách obsaženy látky, které virus ničí.

Přenos HIV viru touto cestou nebyl nikdy prokázán.

4. Objímáním.

Existují sexuální praktiky (petting), které lze označit z hlediska možností přenosu HIV jako nerizikové. Sem patří objímání, mazlení, dráždění pohlavních orgánů rukou partnera či partnerky bez kontaktu s jeho spermatem či s poševním sekretem. Takové chování se nazývá bezpečný sex.

5. V sauně, bazénu.

Pokud ovšem někdo, jako staří Římané, nepoužívá těchto zařízení k sexuálním radovánkám

6. Hmyzem.

Nejpřesvědčivějším důkazem je šíření viru HIV v Africe, kde přes vysoký výskyt bodavého hmyzu se nikdy

nepodařilo prokázat přenos viru HIV po bodnutí hmyzem. Navíc bylo prokázáno, že HIV virus se nemnoží v zažívacím ústrojí tohoto hmyzu.



Co říká test na AIDS?

Pozitivní výsledek testu neznamená rozvinuté onemocnění AIDS, ale přítomnost HIV viru v těle, HIV pozitivitu. Diagnózu AIDS může stanovit lékař na základě klinického vyšetření HIV pozitivního člověka.

Negativní výsledek znamená, že jste se nenakazili virem HIV do doby dva až tři měsíce před provedením odběru krve na vyšetření.

Možnosti prevence:

Protože největší riziko je spjato se sexuálním životem, je prevence spojena zejména se změnami sexuálního chování. Existují dvě strategie prevence: Věrnost jednomu partnerovi. Smysl má ovšem věrnost s partnerem či partnerkou, který (á) byl (a) dosud bez sexuálních zkušeností nebo o kterém víme, že je HIV negativní. Pokud dojde k porušení věrnosti, pak je třeba nejméně dva měsíce zůstat bez sexuálních styků nebo přejít k praktikám bezpečného sexu.Bezpečný sex. Riziko HIV nemusí vést k velkým úzkostem a omezením ani u lidí, kteří dosud nemají stálého partnera, pokud znají praktiky bezpečného sexu. Mezi ně patří použití kondomu a případně lubrikačního gelu při každé souloži do pochvy nebo do konečníku. Bezpečnějším sexem také rozumíme petting a tzv. nekoitální techniky. Jedná se o mazlení, tělesné dotyky a dráždění bez soulože, tedy takové sexuální chování, při němž může dojít až k plně uspokojivému průběhu pohlavního styku. Drogám je pochopitelně nejlepší se vyhnout, zejména jejich injekčnímu užití, ale pokud k nim člověk sáhne, měl by mít vždy jen svou jehlu, stříkačku a roztok drogy. Předcházet nákaze HIV virem je zdánlivě jednoduché. Lidské sexuální chování se ale neřídí jen rozumem. Proto je tak složité. Důležité je, nejen abychom lépe kontrolovali své chování, ale abychom si uměli o citlivých a intimních otázkách života promluvit se svým partnerem či partnerkou.

Zdroje: ČSAP, Národní program boje proti AIDS.