Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

E-business

Slezská univerzita Opava

Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

katedra informatiky

E-business

seminární práce

předmět: Informační systém firmy

Obsah

Úvod3

1.Podmínky úspěchu v elektronickém podnikání3

1.1Přidaná hodnota výrobku3

1.2Přidaná hodnota služby4

1.3Obchodní přidaná hodnota4



1.4Přidaná hodnota dobrých vztahů4

2.Elektronické podnikání v České republice4

3.Podstata aplikací business-to-business5

4.Elektronického podnikání v Evropě6 19446cls66nej5t

5.Dva základní stavební kameny6

6.EDI (Electronic Data Interchange)7

6.1Klasické EDI7

6.2Sítě VAN8

6.3Web EDI9

6.4Zmizení EDI9

6.5EDI dnes10

6.6Bariéry EDI10

7.Elektronické podnikání pro každého111

8.Produkty společnosti Software60211 le446c9166neej

9.Jak danit e-business133

10.E-business má ještě rezervy13

11.E-business má budoucnost144

Závěr15

Literatura15

Úvod

Naprostá většina českých firem považuje elektronické podnikání za velmi důležité a věří, že bude mít zásadní vliv na konkurenci v odvětví, v němž působí.

Většina českých firem vnímá e-business = elektronické podnikání příliš úzce – ztotožňuje jej s e-commerce = elektronickým obchodováním. Většina českých společností nevytváří prostřednictví e-businessu žádný zisk a používá Internet primárně jako marketingový nástroj. Jen 4 % dotázaných tvrdí, že jejich firma dnes vytváří více než 20 % svých zisků prostřednictvím e-businessu a plných 51 % respondentů je toho názoru, že jim elektronické podnikání nepřináší žádný zisk.

V případě elektronického podnikání nejde jen o nové technologie, jde vlastně o celou oblast podnikání zahrnující výhody i značná rizika. Proti klasickým způsobům pronikání na nové trhy přináší elektronické podnikání některé nové prvky:

  • náklady na spolupráci a interakci nejsou tak vysoké,

  • fyzický majetek již nehraje klíčovou roli při tvorbě hodnoty,

  • velikost firmy jednoznačně neomezuje velikost zisků a

  • přístup k informacím již není obtížný a drahý.

Vybudovat podnik s celosvětovou přítomností v tomto případě nevyžaduje nezbytně roky práce a značné finanční prostředky.

 

  1. Podmínky úspěchu v elektronickém podnikání

Elektronické podnikání je charakterizováno těsnějším vztahem se zákazníky než je běžné v tradičním obchodě. Základem vztahu je vzájemná důvěra, která přivede zákazníka opakovaně ke stejnému prodejci. Na internetu jsou všechny obchody stejně daleko, takže opakované transakce jsou základem pro vztah, který se může stát výhodou pro obě zúčastněné strany. Hodnota tohoto vztahu může být velmi vysoká - pocit loajality ke známému a důvěryhodnému partnerovi dokáže zákazníka smířit i s vyššími cenami nabízeného zboží. Základem budování takového vztahu je přidaná hodnota. Může se vztahovat nejen k základní nabídce zboží a služeb, ale i k obchodním vztahům.

 

    1. Přidaná hodnota výrobku

  1. Nikdo jiný nedokáže nabídnou tento produkt nebo produkt podobné kvality.

  2. Funkce či výkon výrobku jsou unikátní.

  3. Výrobek je ekologičtější, bezpečnější nebo netoxický.

    1. Přidaná hodnota služby

  4. Způsob dodání a balení šitý na míru.

  5. Rozšířená nabídka produktů nebo specifické úpravy pro jednotlivé zákazníky.

  6. Snadný přístup k informacím (bezpečnostní informace o chemikáliích, stav dodávek atd.).

  7. Komunikace přizpůsobená pro technickou a jinou podporu.

  8. Technická podpora u zákazníka.

      1. Obchodní přidaná hodnota

    1. Flexibilita dodaného množství, času a způsobu dodávky.

    2. Agresivní cenová politika, rabat a úvěrové podmínky.

    3. Inventář vlastněný dodavatelem, udržování bezpečnostní zásoby a jiná podpora.

        1. Přidaná hodnota dobrých vztahů

      1. Přínos z integrace obchodních aktivit.

      2. Výhodná "image" jakožto preferovaného dodavatele důležité firmy.

      3. Nabídka výhod a věrnostních programů.

        1. Elektronické podnikání v České republice

        V rámci průzkumu poskytlo své názory na stav elektronického podnikání v ČR a o přístupu své firmy k novému konkurenčnímu elektronickému prostředí 250 ředitelů největších českých (138) a mezinárodních (112) společností působících na českém trhu. Cílovými respondenty v rámci každé společnosti byli ředitelé – generální ředitelé nebo řídící pracovníci nejvyšší úrovně, zodpovědní za řízení obchodních či finančních záležitostí. Povědomost o možnostech elektronického podnikání mezi řídícími pracovníky roste „před očima“.

        Plných 87 % respondentů se domnívá, že e-business bude mít vliv na konkurenci v jejich průmyslovém odvětví a 48 % je přesvědčeno, že tento vliv bude velmi významný. Vstup netradičních konkurentů na trh jako důsledek elektronického podnikání ve svém průmyslovém odvětví očekává 46 % dotazovaných, především v bankovním a finančním sektoru.

        Rozvoj elektronického podnikání považují společnosti za důležitý především proto, aby si udržely konkurenceschopnost (86 %) a aby byly schopné poskytovat svým zákazníkům ještě efektivnější služby (78 %). Naopak méně firem vnímá elektronické podnikání jako možnost snížit provozní náklady (68 %) či jako možnost spolupracovat účinněji a efektivněji s dodavateli (66 %).

        Své vlastní webové stránky na Internetu má 88 % společností, což je patnáctiprocentní nárůst ve srovnání s obdobným průzkumem v červnu loňského roku. Za primární funkci firemních webových stránek považuje 51 % dotázaných vytváření všeobecného povědomí o své společnosti a 26 % používá web k prezentování vlastních produktů a služeb.

        Pokud jde o legislativní předpoklady dalšího rozvoje elektronické podnikání, více než 80 % respondentů věří, že pokračující růst mezinárodního elektronického obchodu závisí na vývoji globálních standardů pro ochranu osobnosti, bezpečnosti a původnosti zdroje na Internetu a na odpovídajícím řešení sporů. Pouze 20 % společností se domnívá, že míra vládní podpory elektronickému podnikání je v České republice dostatečná.

        Na kterou z následujících činností vaší společnosti bude mít elektronické podnikání v příštích dvou letech největší dopad?

         

        1. Podstata aplikací business-to-business

        Komunita počítačů velmi připomíná lidskou civilizaci, která je v podstatě také založena na zpracování informací. Každý z nás se denně stává konzumentem informací, které pro něj připravili jiní lidé, a naopak tyto informace každodenně zpracovává a přetváří, aby se mohly stát vstupem pro ostatní.

        Naprostá většina dat, které jsou výstupem jednoho informačního systému, slouží jako vstup jinému systému. Nejde přitom o nic více než o jednoduchý důsledek skutečnosti, že lidé používají informační technologie stále více pro svou každodenní práci. Nástroje usnadňující výměnu informací mezi jednotlivými systémy jsou proto velmi užitečné a vítané.

        Stále více se ukazuje, že v nové internetové ekonomice se většina bohatství rodí právě podél řetězce mezipodnikových transakcí, tedy v oblasti elektronického podnikání business-to-business.

        Mnozí odborníci přitom předpovídají, že rok 2000 se stane rokem explozivního růstu tohoto sektoru. Celkový objem globálního elektronického podnikání by měl dosáhnout 1,1 bilionu dolarů.

        Z těchto důvodů je již dnes tato oblast velkým lákadlem pro investory. Každým dnem se dovídáme o nových masivních investicích do technologických firem a zakládání společných firem (joint ventures) v oblasti elektronického podnikání.

        1. Elektronického podnikání v Evropě

        Ze středoevropského pohledu není ještě tento trend zdaleka tak viditelný. V dobách existence železné opony se sem zahraniční technologie dostávaly jen s velkým zpožděním a o oblasti elektronického podnikání se zde začalo hovořit až před několika lety, a to v souvislosti s příchodem globálních obchodních řetězců. Oblast elektronického podnikání v Evropě je dosud velmi podceněna. Pouhých 5 % dotázaných českých firem již některou aplikaci této oblasti implementovalo a plných 51 % zde zatím neplánuje žádné aktivity. Zmíněná čísla dobře korespondují s malým rozšířením nástrojů EDI a zcela mizivým obecným povědomím o těchto technologiích.

        1. Dva základní stavební kameny

        Prvotním cílem automatizace vztahů mezi dodavatelem a odběratelem je zajistit automatickou komunikaci mezi jejich informačními systémy. To má za následek zrychlení a optimalizaci celého procesu, odstranění lidské práce, minimalizaci chyb, a tedy i významné finanční úspory. Při velkých objemech realizovaných obchodů a velkém množství transakcí jsou tyto úspory na straně odběratele skutečně podstatné. K vytvoření úspěšného řešení v oblasti elektronického podnikání jsou potřeba následující prvky:

        • silný odběratel (nebo skupina odběratelů) obklopený dostatečně velkou komunitou dodavatelů

        • technické řešení zajišťující propojení do informačního systému odběratele (u dodavatele je propojení vítáno, není však nutností).

        1. EDI (Electronic Data Interchange)

        Je způsob elektronické výměny standardních strukturovaných dokumentů mezi dvěma aplikacemi, který umožňuje plně automatické propojení zcela nezávislých informačních systémů. Svá rozhraní pro EDI nabízejí všechny velké podnikové systémy (SAP, JBA, BPCS, BAAN aj.). Plná kompatibilita přenášených zpráv je zajištěna jejich ukládáním v přesně definovaném strukturovaném stavu. Pro přenos se používají mezinárodní standardy.

        Mezi základní standardní zprávy patří zprávy pro bankovnictví (příkaz k úhradě, avízo o platbě, výpis z účtu), pro obchod (ceník, objednávka, faktura, dodací list), ale existují i zprávy pro průmysl, celní řízení, dopravu a státní správu.

        EDI systémy dodané společností Editel používá v ČR např. Komerční banka, ČSOB, ČNB a všechny ostatní banky pro bankovní výkazy, Škoda Mladá Boleslav a její dodavatelé, velkoobchodní řetězec Makro a jeho dodavatelé, Celní správa a někteří celní deklaranti a řada dalších obchodních řetězců a výrobních firem.

          1. Klasické EDI

        Na počátku měl každý poněkud jinou představu, jak by mělo EDI fungovat a jaký by měl být jeho soubor transakcí. Jediným společným cílem byla snaha automatizovat propojení jednotlivých informačních systémů podniku a toto propojení postupně rozšířit na systémy dalších firem dodavatelského řetězce.

        První realizace této představy pochopitelně plně odrážely průmyslová specifika společnosti, která daný systém EDI implementovala. A protože každá společnost je jiná, rozdílné byly i jednotlivé koncepty. Výsledkem byla nutnost instalovat separátní EDI systém pro každého obchodního partnera. Místo sjednocení informačních systémů a propojení jejich činnosti začalo tedy těchto systémů naopak přibývat. Byl to logický důsledek skutečnosti, že v obchodním vztahu je obvykle jeden partner-odběratel silnější.

        Tato situace vedla k růstu zájmu o vytvoření univerzálního standardu, který by byl nezávislý na průmyslovém odvětví. První takový standard definující syntaxi, strukturu a obsah transakčních souborů vytvořila v roce 1984 komise X12 institutu ANSI ve Spojených státech.

          1. Sítě VAN

        EDI je standard, pomocí kterého komunikuje EDI software. Kromě softwaru však ještě potřebujeme zajistit vlastní fyzickou komunikaci (rozvoj EDI se odehrával v dobách dávno před masovým rozvojem Internetu). K poskytování komunikačních služeb pro software EDI začaly vznikat tzv. sítě VAN (Value Added Network), pro které byly zpočátku využívány vytáčené linky. Z technického hlediska mohou být sítě VAN různých provozovatelů propojovány bez větších problémů, v praxi tomu ale často brání obchodní důvody.

        Největší hodnotou řešení EDI je významný odběratel. Pokud máme na své síti důležitého odběratele, který trvá ve všech svých zakázkách na elektronické formě objednávání, a pokud navíc vyděláváme na měsíčních poplatcích každého uživatele naší sítě, budeme mít velmi malý zájem na jejím propojení se sítěmi konkurenčními. Logika je jednoduchá – veškeré elektronické doklady musejí tomuto odběrateli dojít po naší síti. Pokud tedy naši síť nepropojíme s konkurencí, kdokoliv, kdo bude chtít s tímto odběratelem obchodovat, se ještě rád stane naším zákazníkem (i když už jednu nebo dvě sítě používá) a bude nám platit za používání naší sítě.

        Vztah mezi dodavatelem a odběratelem tedy není symetrický. Ve skutečnosti udělá dodavatel vše, aby mohl dodávat. Pokud si odběratel klade jakékoliv podmínky, pokusí se jim vyhovět – i kdyby měl převést své objednávky na systém EDI. Odběratel si už však pochopitelně nevymiňuje, aby si dodavatel propojil s EDI i svůj informační systém. Velká část implementovaných řešení tak zůstává v půli cesty.

        Pokud dodavatel používá EDI bez návaznosti na jeho informační systém, hraje celé komplikované řešení úlohu velmi podobnou tradiční komunikaci pomocí faxu. Zpráva přijde prostřednictví sítě VAN a systém dodavatele ji pouze vytiskne k dalšími ručnímu zpracování. V této konfiguraci tedy dodavatel pouze šetří práci odběrateli, na úkor toho, že si sám práci přidělává. V první fázi rozvoje EDI byl tento stav typický.

          1. Web EDI

        Růst tradičního EDI softwaru a služeb sítí VAN se zpomaluje. Až do roku 1996 narůstal tento trh tempem 30 % ročně, v období 1997-1998 se růst náhle zpomalil na 20 % a v druhé polovině roku 1998 činil již jen 15 %. Nové a méně složité modely elektronického podnikání dokáží společnostem poskytnout alternativu k implementaci tradičního EDI.

        K tradičním řešením EDI se postupně přidávají webové servery, což umožní zatím váhající skupině dodavatelů přistupovat k systému svého odběratele prostřednictvím webového prohlížeče. Odpadá tedy nejen nutnost instalace a zakoupení specializovaného softwaru, ale i průběžné platby za využívání služeb sítě VAN. Na druhé straně ale ani v této fázi ještě neexistuje jednotný a široce uznávaný standard, kterým by bylo možno zajistit napojení celého systému na informační systém dodavatele.

         

          1. Zmizení EDI

        Nasazení počítačů přináší automatizaci veškerých procesů. Známá poučka říká, že 80 % výstupů z jednoho počítače slouží jako vstup počítači jinému. Bez vytvoření vzájemné komunikace mezi jednotlivými informačními systémy nám počítače pouze přidělávají práci a náklady. Cílem každého informačního systému je tedy automatizovat jeho návaznost na jiné systémy, nejprve v rámci vlastního podniku a postupně i mimo něj - se zahrnutím řetězce dodavatelů a odběratelů.



        Jedním z hlavních důvodů, proč EDI tak dlouho vydrželo, byla jeho silná a přitom exkluzivní zákaznická základna. Neexistoval velký obchodní řetězec, který by neimplementoval některé z řešení EDI.

        EDI v této chvíli prakticky mizí ze scény a jeho ostrůvek, který se v druhé fázi zmenšil, se nyní propojil se svým okolím. Tradiční výrobci EDI softwaru se snaží přetransformovat na subjekty poskytující služby na internetovém trhu v oblasti elektronického podnikání.

         

          1. EDI dnes

        V současné době se webová řešení EDI systémů stala zcela běžnou součástí nabídky všech hlavních dodavatelů softwaru EDI. Zdánlivě zcela nezávisle se vyvíjejí řešení konkurenční, většinou postavená na bázi XML. Pilně se také pracuje na on-line obousměrné komunikaci těchto standardů.

        V dnešní době jde tedy o nastolení nového standardu.

         

          1. Bariéry EDI

        Implementace EDI řešení je dosud poměrně nákladnou záležitostí, což má výrazný vliv na celkové malé rozšíření této technologie jako celku. EDI je otevřený standard, což znamená, že by měl být dostupný levně, ale tato řešení jsou nákladná.

        Vysoká cena je jednoznačně hlavní bariérou vyšší adopce EDI. Většina nových technologií je zpočátku nákladnou záležitostí, což limituje jejich počáteční rozšíření. Nejprve se jedná o luxus, který se však již po několika málo letech stane běžnou součástí našeho života.

        Dalším důvodem je složitost vstupu nových subjektů na trh EDI softwaru a skutečnost, že všichni nejdůležitější zákazníci jsou již rozebráni.

        Dále neexistuje jednotný standard - nejrozšířenějšími jsou dnes X-12, EDIFACT, ANSI, TRADACOM, UCS, TDCC, EDIA, WINS, ODETTE, EANCOM a VDA. Výrobce softwaru musí tedy do svých produktů implementovat podporu pro více standardů. Navíc jsou všechny tyto standardy živé a softwarový výrobce musí neustále sledovat vývoj na trhu a zaměstnávat tým programátorů implementujících nové změny v jednotlivých standardech. Pokud chce ještě navíc nabízet konkurenční výhodu, musí vyvíjet nové funkce a snažit se je prosazovat v jednotlivých standardizačních orgánech.

        Stručně řečeno, standard je dostupný levně. To, co stojí peníze, je neustálá implementace měnících se standardů.

         

        1. Elektronické podnikání pro každého

        Integrovaný aplikační balík pro oblast elektronického podnikání Oracle E-business Suite je dostupný na českém trhu. Toto řešení v sobě zahrnuje všechny aspekty elektronického podnikání, obchodních vztahů se zákazníky a samozřejmostí je i podpora globálního působení firmy.

        Oracle E-business Suite jsou plně internetové aplikace, takže uživatelé přistupují ke všem funkcím systému z prostředí klasického webového prohlížeče. Škálovatelnost a spolehlivost systému zajišťuje databáze Oracle8i, na které je toto řešení provozováno. E-business Suite v sobě zahrnuje veškeré předchozí podnikové aplikace Oraclu rozšířené o nové funkce a moduly. Z tohoto důvodu se jedná o jedno z nejucelenějších řešení na trhu, které umožňuje firmám bez potřeby dalších aplikací zahájit svůj vstup do světa elektronického podnikání. A aby tento vstup netrval příliš dlouho, nabízí Oracle implementační program FastForward, který zajišťuje nasazení strategických podnikových funkcí ve velmi krátké době (dny až týdny oproti standardním měsícům obvyklým u velkých podnikových řešení) a za pevnou cenu.

        Jednotlivé aplikace je také možné zakoupit samostatně a postupně rozšiřovat o další oblasti. Při příležitosti uvedení balíku E-business Suite na český trh představil Oracle také prvního velkého zákazníka, který se rozhodl využívat toto řešení. Je jím nejmladší český mobilní operátor společnost Český mobil, která bude v první fázi implementovat aplikace FastForward Financials, Distribution a Budgeting.

        1. Produkty společnosti Software602

        InfoLine - řešení pro řízení vztahů se zákazníky je novým produktem společnosti Software602, který ilustruje posun této firmy do pozice dodavatele řešení pro e-business. Společnost Software602 jej vyvinula na základě vlastních zkušeností, získaných při komunikaci s více než 130 000 registrovaných uživatelů svého kancelářského balíku.

        InfoLine samozřejmě obsahuje takové subaplikace, jako je evidence obchodních kontaktů, historie jednání, kategorizace zákazníků a aktivní e-mailový marketing. Systém CRM v podání Software602 by však neměl rozhodně být pouhým nástrojem pro rozesílání e-mailů, ale na základě analýzy chování uživatelů by je měl dělit do různých kategorií a následně jim připravovat nabídky šité "na míru".

        InfoLine tak tvoří základ nové řady aplikací Softwaru602, řady 602eBusiness. V jeho rámci dnes najdeme ještě e-shop. Aplikace podporuje elektronický příjem plateb (Expandia, JuicePay) a propojení s ekonomickými informačními systémy (např. Abra). Součástí e-shopu je e-support, který slouží k usnadnění technické podpory prostřednictvím Internetu. Je možné např. automaticky zakládat zodpovězené dotazy k často pokládaným otázkám (FAQ). Software602 nabízí také hostování takto vytvořených obchodů. Partnerem Softwaru602 je v tomto případě KPNQwest, protože e-shop je (včetně ročního hostování na serveru http://www.602portal.cz) také "v ceně" služby pevné linky objednané u KPNQwestu.

        V příštím roce by měl být dostupný také e-marketing, což bude nástroj speciálně určený pro analýzu a správu mailing listů. Koncepce aplikací 602eBusiness vychází ze zkušeností firmy sjednocených do tzv. Desatera pro e-business, které je určeno "normálním" malým českým firmám. Desatero obsahuje např. následující zásady: Každý e-mail má svoji hodnotu, adresa se zavináčem je potenciálním zákazníkem a pokud se s ní dobře pracuje, její hodnota (PPM - price per mail) roste. Firmy by se neměly snažit prodávat na Internetu vše najednou, ale vybrat správné zboží, nepřeplácávat webové stránky. Systém by se neměl budovat komplexně, ale po krocích. Komplexnost bude až výsledkem celého procesu.

        Protože v oblasti e-businessu a implementace příslušných řešení mají USA před ČR výrazný náskok, Software602 se údajně vůbec nebude pokoušet prodávat svůj 602eBusiness prostřednictvím své americké pobočky a omezí se na domácí trh.

        V nových verzích se objevily také WinBase602 (aktuální číslo 7.0) a Mail602 (aktuální verze 4.0). Databázový systém i příslušný messaging server jsou dostupné zdarma, platí se za přístup k tomuto serveru podle počtu licencí. K Mail602 Messaging Serveru je možné přistupovat přes webový prohlížeč, Mail602 Klinet, přes poštovní klienty Microsoftu (z Outlook Expresu přes POP3, z Outlook 98/2000 přes MAPI) a nově i přes wapový mobilní telefon.

        Na tiskové konferenci společnosti Software602 zazněla i celá řada dalších informací. Kancelářský balík od Software602 je dnes dle počtu downloadů na nejznámějších hardwarových serverech populárnější než StarOffice - zřejmě především díky svému "více windowsovému" uživatelskému rozhraní. Otázkou jsou budoucí lokalizace do řady jazyků. Pro příští rok se plánuje nová verze kancelářského balíku (PC Suite 2001), která bude dostupná zřejmě v prvním čtvrtletí za stejných licenčních podmínek jako verze stávající.

        Zcela novým produktem by pak v příštím roce měl být e-doc, jakýsi archiv především multimediálních dat. Binární podoba souborů bude dostupná přes komponenty ActiveX, aplikace bude integrovaná do webového prohlížeče i do kancelářských balíků od Software602 i Microsoftu. Pro uživatele přistupující z PDA a pokročilých mobilních telefonů dokáže e-doc navíc provést konverzi dat přes XML/XHTML.

         

        1. Jak danit e-business

        Na semináři o daňových aspektech elektronického podnikání se setkali zástupci ministerstva financí a podnikatelského sektoru. Vystoupili na něm i odborníci na e-business v oblasti daní a legislativy Evropské unie, kteří vysoce ocenili připravenost Ministerstva financí ČR pro elektronické podnikání, která převyšuje řadu členských zemí EU. Ministerstvo financí monitoruje aktivity organizací podílejících se na vytváření pravidel v daňové a celní oblasti jako jsou EU, OECD, WTO a WCO. Příkladem úspěšně realizovaných pilotních projektů je např. možnost podávat daňové přiznání pro silniční daň v elektronické podobě. V provozu již je i systém ADIS, v jehož rámci byl vypracován rozsáhlý mechanismus pro podporu evidence výběru, zpracování, kontroly a exekuce 11 druhů daní. V pilotním ověřování pro ADIS je projekt využívání čipových karet s elektronickým podpisem pro daňový systém. Ministerstvo financí rovněž rozpracovává projekt na zabezpečení finalizace čipových karet v oblasti personifikace (podpisy, hologramy, fotografie) a zabezpečení služeb certifikační autority. První oblastí státní správy, která využívá principů elektronického obchodu je celnictví. Do fáze pilotních implementací letos vstupují projekty Elektronického celního řízení a Nového evropského systému společného tranzitu. Nejbližší prioritou MF ČR je úprava ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví a zákona č. 7/1992 Sb. o správě daní a poplatků. Cílem je upravit zmíněné právní normy tak, aby uznávaly elektronickou komunikaci a elektronické dokumenty a stanovit jasná pravidla zdanění elektronického podnikání. Další prioritou je řešení postihů při odhalení daňových úniků či praní špinavých peněz při podnikání na Internetu.

         

        1. E-business má ještě rezervy

        Většina podniků sice má své webové stránky, nicméně o vypracované e-businessové strategii můžeme hovořit jen v relativně nízkém procentu případů. Lépe si vedou větší firmy, které se při své "práci s Webem" neorientují jen na zákazníka, ale používají Internet i pro sdílení informací se svými partnery a dodavateli. Také při výběru svých obchodních partnerů se již mnohé větší společnosti řídí tím, zda je potenciální dodavatel schopen e-spolupráce. Naopak střední a menší firmy sice zaznamenávají pokroky v on-line přístupu ke svým zákazníkům, ale zhruba 80 % z nich nevyužívá žádnou z forem on-line obchodních transakcí či sdílení informací se svými dodavateli. A jen více než polovina z nich tento stav považuje za překážku dalšího rozvoje svého podnikání.

        1. E-business má budoucnost

        Průzkum provedený během července v evropských i amerických firmách a na základě rozhovorů s 600 vedoucími pracovníky a velkými klienty vypracovaná studie ukázali, že donedávna byly za nejaktivnější v oblasti e-businessu považovány americké společnosti, dnes však začínají mít přinejmenším stejný význam firmy evropské. Tato zpráva je už třetí zprávou vypracovanou za účelem monitorování rozvoje e-businessu v Evropě. Výsledky průzkumu ukázaly, že 97 procent velkých evropských obchodů se uskutečňuje v některé z forem e-businessu.

        Podle studie je za hlavní důvod rozvoje e-businessu v Evropě považován především strach z konkurence. Celých 75 procent zavedených evropských firem ženou vpřed obavy, že ztratí krok se svými konkurenty, a proto si snaží zabezpečit strategickou pozici ve svém odvětví. V 72 procentech zpráv se uvádí, že dotázané společnosti již strategii e-businessu využívají k prodeji a marketingu, a téměř 80 procent z nich plánuje využití jeho dalších možností. Tato čísla svědčí o více než 20% nárůstu oproti loňskému roku. Podle studie pokračuje využití v logistice, účetnictví, vývoji produktů, lidských zdrojích a platbách. 47 procent společností uvedlo, že používá elektronické zprostředkovatelské služby ve srovnání s pouze několika procenty v roce 1998.

        Daleko podnikavěji se vždy k novým trendům stavěly spíše nové dynamické firmy než zavedené podniky, ale studie říká, že i ony se přestávají elektronického obchodování bát. Elektronický obchod, za nímž stojí obchody skutečné, a který je schopný kombinovat silný management a vynikající akceschopnost, má výborné vyhlídky. Je jasné, že velké společnosti mohou v novém prostředí prosperovat, pokud jsou ochotny provádět změny v oblasti e-businessu a znovu oživit svého podnikavého ducha.

        Studie klade důraz na to, že společnosti se musí stále učit prosperovat v prostředí, kde jsou zákazníci mnohem mocnější a hranice mezi organizacemi se neustále mění. V tomto prostředí mají nákupčí, dodavatelé a zprostředkovatelé velmi rozdílné úlohy. Nesmírný význam má masové přizpůsobení zákazníkovi a zvítězí ti, kteří nejen získají zakázku, ale v pořádku ji i odvedou. V důsledku toho se sbližují staré a nové ekonomické principy. Zkušenost a odbornost na straně jedné se musí skloubit s přizpůsobivostí a vnímavostí vůči zákazníkovi na straně druhé.

         

         

         

        Závěr

        Donedávna se většina pozornosti soustřeďovala na trh business-to-customer = firma -zákazník. Čerstvé průzkumy však dokazují velký rozvoj aktivity v sektoru business-to-business = firma - firma.

        Zajímavá jsou i zjištění týkající se rozdílů mezi e-ekonomikou v USA a Evropě. USA si své vedoucí postavení v e-businessu stále upevňuje. Evropské společnosti méně využívají e-podnikání než jejich protějšky z USA a používají omezenější rozsah funkcí. Naštěstí se důvěra a kladný přístup k e-businessu v Evropě stále rozrůstá, 60 procent výkonných pracovníků věří, že kontinent se může stát centrem globální síťové ekonomiky.

        Evropské prostředí je od amerického v mnohém velmi odlišné, a dosažení prosperity tak pro nezasvěcené firmy není jednoduché. Různorodost jazyků je jen jedním z faktorů. Existence jemnějších rozdílů v kultuře a v různých stupních vývoje evropských e-ekonomik je pravděpodobně mnohem důležitější. Rozdíly v předpisech a infrastruktuře jsou další překážkou. Evropské obchody mají mnohem lepší pochopení pro lokální potřeby a jsou citlivější vůči svému zákazníkovi než společnosti z USA.

        Velmi pozitivně je hodnoceno brzké vydání směrnice EU pro elektronický obchod a konkurence v lokálních telekomunikačních službách, jsou to prý významné kroky správným směrem. Je však potřeba postupovat mnohem dále jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Přestože se v mnoha částech Evropy probudil podnikavý duch, je stále zapotřebí aktivní pomoci vlád a zavedených firem, chce-li Evropa vytěžit maximum ze svých příležitostí a soupeřit se Spojenými státy.

        O e-podnikání se již nemluví jako o nějakém "e" v podnikání. Získat body na e-poli není jen záležitostí zužitkování moci informačních technologií, ale také záležitostí nezbytného spojení s oživeným duchem podnikání.

         

        Literatura

        1. Frejtichová, J. E-business a český CEO, Business world - příloha týdeníku COMPUTERWORLD, duben 2000, číslo 4, str: 9.

        2. Ruščáková, D. Na vlně e-commerce do Evropy, Business world - příloha týdeníku COMPUTERWORLD, duben 2000, číslo 4, str: 16 -19.

        3. Donát, J. Neviditelná tvář elektronického obchodu aneb tři fáze vývoje EDI, Business world - příloha týdeníku COMPUTERWORLD, duben 2000, číslo 4, str: 24 - 27.