|
Okolí Stromovky - Trojský zámekOkolí Stromovky - Trojský zámekGalerie hlavního města Prahy Mickiewiczova 3, 160 00 Praha 6
a četné hospodářské budovy nechal postavit na návrh arch. Jana Baptisty Matheye na konci 17. století Václav Vojtěch ze Šternberka. Posledním soukromým majitelem zámku byl statkář Alois Svoboda, který jej v roce 1922 spolu s rozlehlými pozemky pro zřízení zoologické a botanické zahrady daroval Česko-slovenské republice. V zámku je umístěna stálá expozice 216 obrazů a 11 plastik z 19. století, patřících do sbírek Galerie hlavního města Prahy. Ta v současné době objekt spravuje. Zajímavostí jsou nástropní alegorické malby od otce a syna Marchettiových a A. Godyna. K největším darům patří dvacet monumentálních obrazů Slovanské epopeje, které v říjnu 1928 věnovali "českému lidu a městu Praze" Alfons Mucha a Charles R. Crane. Počet návštěvníků: 43 000 osob/rok Cena: 0 80,00 CZK/os. Segmentace: 21559cbl18iin7r
Založení: 1968 Plochy celkem 52 ha, bi559c1218iiin z toho lesopark 35ha. Provoz:duben-listopad Počet návštěvníků: cca30 000 Úvodní expozice Botanické zahrady je v současnosti její hlavní přístupnou částí. Tvoří ji parkově upravená plocha mezi správní budovou v Nádvorní ulici a vinicí sv. Kláry s celkovou rozlohou asi 4 hektarů. Z uvedené rozlohy zabírají asi 1,5 hektaru novější expozice Japonské zahrady a Turecka a Středomoří, zpřístupněné veřejnosti v roce 1997. Oba celky propojuje sbírka vřesovištních rostlin. Kromě vstupní expozice k zahradě patří také: Segmentace: 21559cbl18iin7r
Zoologická zahrada Praha 7 - Trója Zahájení provozu:28.9. 1931 Rozloha: 57,3 ha Počet návštěvníků: 635 000 (nejvíce v ČR) Počet zvířat/druhů: 712/392 Cena:60,00 CZK Pražská ZOO je nejnavštěvovanější zahradou v České Republice. Po rekonstrukci účetnictví sahající až do roku 1994 bylo výrazně zprůhledněno její hospodaření. V současnosti již ze třetiny pokrývá své náklady z vlastních tržeb a darů, které rostou obdobně jako roční návštěvnost. K 1.1.2001 zde bylo chováno 1712 zvířat, resp. 392 druhů. Pražská ZOO je členem mnoha mezinárodních organizací, jež se zabývají péčí o zvířata a ohrožené druhy. V posledních čtyřech letech zde proběhla rozsáhlá modernizace a rozvoj. Segmentace: 21559cbl18iin7r
V pražském cestovním ruchu hraje trojice Botanická zahrada, ZOO, Trojský zámek velmi důležitou roli. Ročně je navštíví téměř ¾ milionu lidí. Velice malé procento z nich však při této příležitosti navštíví Stromovku, přestože ta se rozprostírá hned „za řekou“. Jejich rozhodnutí je jistě racionální. Dle výsledku dotazníku i ze zkušeností v terénu je příčinou především omezené množství a kvalita nabízených služeb, dále nedostatečná propagace alternativní cesty skrze Stromovku a nízká kvalita značení vně parku. Varianty cesty z pražského centra do Tróji: MHD: Tramvajemi č.5, 14, 17 (zastávka Trojská) či metrem (stanice nádraží Holešovice) a z nich autobusem č.112, který má mezi ZOO a Trojským zámkem svou konečnou zastávku. Cena: 12,00 CZK Doba trvání: 30 min Lodí: Pražská paroplavební společnost, a.s. nabízí plavbu napříč celou Prahou až do Troje k ZOO. V hlavní sezóně 1.5. - 2.9. každý den 4x. Mimo sezónu o víkendech 3x. Cena: 60,00 CZK Doba trvání: 75 min Pěšky: Trasa: Křižovnické nám., nám. Curieových, Letná, nám Pod Kaštany, Stromovka, ZOO. Cena: 00,00 CZK Doba trvání: 120 min Vlakem: Trasa: Praha-Masarykovo nádraží (směr Kralupy nad Vltavou) – Praha-Bubeneč Cena:08,00 CZK Doba trvání: 20 min Náš test cesty přes Stromovku až k Botanické zahradě vypadal takto. Tramvají č.5 patnáctiminutový přejezd z centra k Výstavišti. Od jeho hlavní brány trvala procházka k branám ZOO a Trojského zámku přes Stromovku svižným krokem 25 minut, zbývající část cesty do Botanické zahrady dalších 10 minut. Značení zvolené cesty je přehledné pouze na území Královské obory. Výrazně zde pomáhají mapy umístěné u vchodů. U severního vstupu do parku je mapa již mírně vyvrácená a na ní vyobrazený úsek mezi Stromovkou a ZOO vymazán prsty uživatelů. Mimo Stromovku je dále značen pouze směr „ZOO“, a to na značkách pro cyklisty, jejichž trasa se s tou pro pěší plně nekryje. Zámek ani Botanická zahrada, natož přístav Pražské paroplavební a.s. na ukazatelích pro turisty nejsou. Čas strávený procházkou ve Stromovce byl subjektivně velmi příjemným zážitkem. Úsek cesty přes císařský ostrov lze popsat přívlastky zanedbaný, chudý, omšelý, špinavý. To se týče hlavně Jezdeckého závodiště TJ Žižka Praha a přilehlých stájí. Až k ústí pěší lávky přes Vltavu nevede podél silnice chodník. Zbývající část cesty je velmi zajímavá, při přechodu řeky po lávce upoutává na protilehlé vinici výrazná kaple svaté Kláry, přes plot budí zvědavost barokní zahrada i vlastní budovy Trojského zámku. Informace kterým směrem hledat vchod do areálu u rohové branky zahrady zamčené pomocí řetězu chybí. Hlavní jižní brána je nejen v zimě, ale i v během hlavní sezóny také zamčená. Zřejmě se zde počítá pouze s návštěvníky, kteří přijedou autem či autobusem na hlavní parkoviště u zámecké zdi. Jako zajímavou alternativu spojení vidíme přepravu jedním směrem lodí po Vltavě. Segmentace: Člověk se zájmem o příjemnou nejméně půlhodinovou odpočinkovou procházku mezi Holešovicemi a Trójou, jehož cílem je alternativně prohlídka ZOO, Trojského zámku či Botanické zahrady.
Silné stránky:
Slabé stránky:
Příležitosti:
Hrozby
Výstaviště Praha je umístěno v severní části hlavního města v oblasti malebné Trojské kotliny, kterou za mnoho tisíc let vytvořila řeka Vltava a která je největší částí zelených plic Prahy. Zaujímá východní okraj Královské obory. Výstaviště bylo vybudováno u příležitosti Všeobecné zemské jubilejní výstavy v Praze 1891. U příležitosti Všeobecné československé výstavy v Praze 1991 bylo Výstaviště rekonstruováno, získalo nové výstavní pavilony a rozšířily se možnosti jeho využití. Dnešní rozloha činí 36 hektarů. V druhé polovině 19. století propukla ve světě v souvislosti s potřebami rozvoje hospodářství, výroby a obchodu přímo mánie výstav. Jedna výstava střídala druhou, včetně několika světových výstav. Naši nejbližší sousedé organizovali rok co rok někde velkou výstavu a trumfovali se jak vystavovanými věcmi, tak počty návštěvníků. V českých zemích naopak sílil pocit, že se kolem nás vše hýbe, točí, chvatně pracuje, kdežto u nás panuje jakési prázdno. Toto bolestné zjištění mělo svůj politický a hospodářský aspekt, který spolu s vědomím národní hrdosti sehrál roli katalyzátoru všech předchozích snah uspořádat v Království českém velkou výstavu, která by dostatečně předvedla jeho vyspělost jak v rámci Rakousko-Uherska, tak i Evropy. Prvním konkrétním krokem k realizaci takovéto výstavy byl tzv. Pamětní spis obchodní pražské komory z října 1887, jenž začíná s poukazem na blížící se výročí první průmyslové výstavy roku 1791 v Praze a doporučuje uspořádání všeobecné zemské výstavy, z které by vzešel velký užitek. Datum uspořádání zemské výstavy odpovídalo stoletému výročí konání první průmyslové výstavy v Čechách v roce 1791, která se uskutečnila při příležitosti korunovace císaře Leopolda II. českým králem. V únoru 1890 byl na společné schůzi členů výkonného výboru a delegátů zemského výboru přijat vyrovnaný finanční rozpočet o částce 1 132 000 zlatých. Byl sestaven program výstavy a pořadatelé jednali o subvencích, loterii, všeobecných ustanoveních a o všem, co mělo přispět k hladkému chodu výstavy. V dubnu se objevila již druhá výzva k veřejnosti, na Výstavišti se rozjely práce na stavbě pavilonů. V druhé polovině roku se však odehrály dvě příhody ohrožující výstavu. V září rozvodněná řeka Vltava zaplavila dolní část Výstaviště, takže na mnoha místech se muselo začít úplně znova, přičemž v důsledku dlouhotrvajících dešťů se zřítila část konstrukce Průmyslového paláce, dominanty celého výstavního pojetí. A v listopadu potom demonstrativně odešli ze všech příprav výstavy němečtí zástupci. Němečtí politikové střídavě odvolávali svou účast a opět se vraceli zpět do výstavních výborů či navrhovali uskutečnit výstavu v Liberci. Místo, rozdělené přibližně v polovině výstavního prostoru stromořadím, bylo přes četné změny nakonec architektonicky a prostorově tak dobře zvládnuto, že Výstaviště od té doby slouží v podstatě v původní podobě. Východní část Královské obory byla zaplněna 126 pavilony - zděnými, železnými, hrázděnými, dřevěnými, a dokonce i budovou z vlnitého plechu jako tehdejší novinkou. V horní části Výstaviště je doprovázela sadová úprava. Všechny české deníky informovaly již od počátku roku 1891 o přípravách výstavy, v obavě o její osud a úspěch, celá země žila touto událostí, nejvíce však pochopitelně Praha. Město již týden před zahájením začalo připravovat slavnostní výzdobu, v předvečer vzplály na návrších okolo města obrovské ohně, vypalovaly se rakety a na Vltavě odpálili měšťané skvělý ohňostroj. Největší dojem těsně před očekávaným zahájením však vyvolalo elektrické osvětlení improvizované obrovské sochy Jana Žižky z Trocnova na temeni vrchu Žižkova. Na výstavu se vcházelo dalším doposud neznámým technickým divem - turniketem, jenž přesně spočítal všechny návštěvníky a již tehdy šetřil počty pořadatelů. V neděli večer 15. října 1891 výstava skončila. Vidělo ji necelých dva a půl milionu návštěvníků. Měla výrazný finanční, komerční i vystavovatelský úspěch, neboť se tu spojily praktické zájmy se zájmy vědními a duchovními. Provozovatelem Výstaviště je společnost Incheba Praha s. r. o. , která vznikla jako dceřinná společnost slovenské a. s. Incheba Bratislava v listopadu 1992. Patří k vedoucím firmám v oboru výstavnictví v České republice. Kvalitní tým jejích pracovníků pokračuje v již zaběhnutých akcích a cíleně hledá mezery na trhu tak, aby je v co nejkratší době a jako první zaplnil. K tomu slouží dlouhodobé strategické záměry, které jsou nedílnou součástí přípravy každého veletrhu. Incheba Praha je členem U. F. I. - Mezinárodní unie veletrhů a SOVA - Sdružení organizátorů výstavních akcí České republiky a Slovenské republiky. V současné době se areál Výstaviště skládá z mnoha objektů. Těmi hlavními jsou: Průmyslový palác, Pyramida, Křižíkovy pavilony, Zimní stadion, Sportovní hala, Lapidárium, Plavecký stadion, Maroldovo panoráma, Hotel EXPO, několik restaurací - restaurace Pražan, restaurace Fontánka, restaurant Staročeská rychta, Letní kino, Dětský svět.
Křižíkova fontána, nesoucí jméno svého tvůrce - českého elektrotechnika, podnikatele a vynálezce Ing. Františka Křižíka, je dílem, které si již na Všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891 získalo uznání jako unikát. Efekt její produkce dnes zajišťují vodní okruhy, jež jsou ovládány padesáti čerpadly ukončenými třemi tisíci trysek. Bohatá škála barevných odstínů je docílena 1248 podvodními reflektory a ozvučení elektroakustickými zářiči. K jubilejní výstavě po stu letech v roce 1991 byla fontána rekonstruována a zmodernizována, takže její dnešní programy jsou řízeny počítačem. Jsou koncipovány nejen z děl české a světové hudební klasiky (Smetana, Dvořák, Fibich aj.), ale také z děl autorů populárních žánrů (Presley, Ježek, Gerschwin). Návštěvníci fontány mají možnost zhlédnout i výpravná divadelní představení (Dvořákova Rusalka, Čajkovského Labutí jezero a výběr písní z amerického muzikálu Vlasy). Kouzlo fontány vytváří podmanivou náladu u diváka zvláště po setmění, kdy vyniknou barevné efekty vodní tříště. Celý tento areál je architektonicky dotvořen 4 pavilony, čímž vznikl amfiteátr pro více než 6000 diváků. Další návštěvníci mají možnost sledovat program fontány z ochozů na střechách pavilonů, které jsou též označeny jako pavilony Křižíkovy. Provozovatelem Křižíkovy fontány je agentura Orfeus pod vedením Mgr. Miloslava Janíčka. Přispívá svou aktivitou k tomu, že se Výstaviště Praha stává mj. i místem tvůrčích kulturních hodnot vedle činnosti výstavní a veletržní. Segmentace: 21559cbl18iin7r Křižíkovu fontánu navštěvují především turisté – tuzemci i cizinci – a kulturně založení občané, které přiláká některý z hudebních programů. Z hlediska věku jsou zastoupeny všechny věkové skupiny přibližně rovnoměrně.
Příležitosti: Pokud chceme přilákat návštěvníky Křižíkovy fontány do Královské obory, je třeba jim za prvé podat informaci o této možnosti, informovat je o možnostech odpočinku a případně občerstvení, nabídnout jim přehlednou mapku a vyznačit trasy, které jsou vhodné například pro důchodce, pro fyzicky zdatnější osoby, rodiny s dětmi apod. Na mapce by neměly chybět možné cíle procházky Královskou oborou – ZOO, Botanická zahrada Praha, Trojský zámek.
Restaurace Bohemia se nachází v jednom z nejstarších objektů areálu Výstaviště Praha. Spolu s dominantní stavbou secesního Průmyslového paláce arch. B. Münzbergera, s novobarokním Lapidáriem Národního muzea arch. A. Wiehla, přebudovaným do stávající podoby r. 1908, s rovněž Wiehlovou novorenesanční budovou tzv. Moderní galerie (dnes užívanou Akademií výtvarných umění), se vstupními objekty při hlavní bráně do areálu a několika dalšími stavbami vznikla v roce 1891 pro potřeby konání Všeobecné zemské jubilejní výstavy. Objekt Restaurace Bohemia vytvořil arch. Bulder pro Měšťanský pivovar v Plzni v historizujícím stylu a v západním směru od Průmyslového paláce tak uzavřel urbanistický celek monumentálního nástupního prostoru výstavního areálu. Již od svého vzniku byla stavba určena k restauračním účelům a pod názvem Petzoldova plzeňská restaurace patřila k největším zařízením tohoto druhu na Výstavišti. Staročeská rychta K nejstarším restauracím v areálu Výstaviště Praha patří také Staročeská rychta. Dvoupodlažní novorenesanční objekt, jehož základy byly položeny již v roce 1895, byl nově rekonstruován v roce 1990. Poskytuje příjemné posezení v prostředí, které svým interiérem, vhodnou kombinací stavebních materiálů dřeva a zdiva působí dojmem útulné horské chaty. Návštěvník zcela jistě ocení dobrou kuchyni se specialitami na roštu. U zájezdů formou objednávky, ale i na místě lze dohodnout cenové relace požadovaných jídel. Vlastní restaurace má 120 míst a s venkovní terasou poskytuje možnost obsloužit dvě stovky hostů. Restaurace umožňuje konání konferencí, společenských setkání, svatebních hostin a dalších aktivit. Zájezdové autobusy mohou parkovat přímo u restaurace. Segmentace: 21559cbl18iin7r Návštěvníky obou shora uvedených restaurací jsou bez rozdílu věku a pohlaví ti návštěvníci Výstaviště, kteří si potřebují odpočinout a občerstvit se. Příležitosti: Pro zvýšení zájmu návštěvníků o Královskou oboru platí stejná pravidla jako pro návštěvníky Křižíkovy fontány. Nejdůležitější je dostatek informací a nabídka možných tras procházek pro jednotlivé věkové kategorie. Matějská pouť Asociace Palma je spolupořadatelem Matějské pouti, která má své místo v areálu Výstaviště Praha každý rok před svátkem Matěje již přes třicet let. Matějská pouť je první Evropská pouť, která začíná již před 24. únorem a končí v půli dubna. Podle záznamů Národní knihovny České republiky je známá již od roku 1595. Druhá velká pouť v areálu Výstaviště je Podzimní pražská pouť. Začíná koncem září a končí první týden v listopadu. Matějské pouti se již několik let účastní i majitelé atrakcí ze zahraničí - z Holandska, Belgie, Německa, Itálie. Každý návštěvník, i ten nejnáročnější, si může vybrat z nejmodernějších atrakcí. Ve stáncích s občerstvením nalezne orientální cukroví, cukrové vaty, kukuřici, hračky, nafukovací balonky, suvenýry, kanadské žertíky a mnoho dalšího sortimentu. Na Matějské pouti bývá zastoupeno více než sto atrakcí určených dětem i dospělým a téměř 200 stánků včetně stánků s občerstvením. Účast na Podzimní pouti je menší, cca 80 atrakcí a 100 stánků. Celou sezónu včetně letních prázdnin je v provozu 25 stálých atrakcí (mimo pondělí), provoz ve všedních dnech je od 14 do 22 hodin a o sobotách a nedělích od 10 do 22 hodin. Segmentace: 21559cbl18iin7r Matějskou pouť navštěvují především rodiče s dětmi, případně prarodiče, a mladí lidé. Příležitosti: Po absolvování prohlídky Matějské pouti těžko někoho přesvědčíme, aby se šel ještě projít do Královské obory. Jedinou šancí je nabídka odpočinku v oáze ticha a nabídka občerstvení. Vzhledem k tomu, že se jedná ve většině případů o rodiny s malými dětmi, je třeba je informovat o možnosti odpočinku, o nejkratší cestě do Královské obory, vybudovat zde pro ně nejen lavičky, ale třeba i zákoutí se stolky, kde by mohli i s dětmi v klidu posvačit. Pro děti by neměla chybět pískoviště, skluzavky, prolézačky, houpačky a kolotoče. Zkrácená informace a jednoduchá mapka by mohla být umístěna například na zadní straně vstupenky na Matějskou pouť.
Historický objekt z roku 1891 je rovněž Lapidárium vybudované podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Soustřeďuje sbírku českého kamenosochařství 11.-19. století. V ní lze zhlédnout pozoruhodné originály soch, například barokního mistra Matyáše Brauna, které zdobily Karlův most a další historicky zajímavá místa hlavního města. V zadní části objektu je prostor o ploše 700 čtverečních metrů, který může být rovněž využit k výstavním účelům. Lapidárium bylo oceněno v rámci muzejnictví Evropy. Segmentace: 21559cbl18iin7r Návštěvníky jsou především ctitelé umění, turisté, umělci, studenti. Příležitosti: Platí stejná kritéria jako pro návštěvníky Křižíkovy fontány.
Maroldovo panorama Mezi unikáty Výstaviště patří i kruhový objekt, jehož zdi zdobí pozoruhodné dílo českého malíře Luďka Marolda - Panoráma Bitvy u Lipan. Dílo vytvořené v roce 1898 - postaveno při příležitosti architektury a inženýrství, roku 1934 bylo zpřístupněno a opět restaurováno v r. 1991.
Segmentace: 21559cbl18iin7r Návštěvníky jsou stejně jako v předchozím případě především ctitelé umění, turisté, umělci, studenti. Příležitosti: Platí stejná kritéria jako pro návštěvníky Křižíkovy fontány.
Součástí areálu je také Letní kino s možností zastřešení plachtami pro 1200 diváků. Segmentace: 21559cbl18iin7r Především Pražané a turisté, kteří se v Praze zdrží více dní. Z hlediska věku se jedná o nižší věkové kategorie. Příležitosti: Vzhledem k tomu, že na návštěvu večerních představení Letního kina se vydají především mladí lidé, je možné jim doporučit například romantickou procházku Královskou oborou směrem k nedávno renovovaným rybníkům, umožnit návštěvu stájí umístěných poblíž Královské obory, případně projížďku na koni. Mladým lidem i ostatním sportovně založeným lidem by mohly být v soukromé půjčovně na okraji parku půjčovány kolečkové brusle, kola, koloběžky. V areálu Královské obory by pro tyto věkové kategorie mohl být vybudován například minigolf, hřiště, opičí dráha, horolezecká stěna. Chceme-li mladé lidi přilákat do Královské obory, musíme jim nabídnout nějaký druh aktivní činnosti.
Průmyslový palác Dominantou celého Výstaviště Praha je Průmyslový palác, jakožto největší stavba v areálu - historicky nejstarší s bohatě prosklenou konstrukcí, nabízí v celkové délce 238 metrů svou střední halou, pravým a levým křídlem, 10 600 metrů čtverečních originální výstavní plochy, kterou kromě výstavních akcí lze využít pro pořádání plesů, koncertů, recepcí, firemních prezentací a setkání. Průmyslový palác byl postaven v secesním stylu v roce 1891 podle návrhu architekta Bedřicha Münzbergera.
Pyramida Novodobou dominantu spodní části areálu Výstaviště pak vytváří univerzální pavilon zvaný Pyramida, se základnou 50 a výškou 40 metrů, jenž nabízí s 1 600 metry čtverečních plochy možnost využít prostor i pro kulturní akce. Autorem jeho podoby je ing. architekt Josef Matyáš a tvar jehlanu zvolil proto, aby tento objekt harmonicky uzavřel vlnové tvary střech sousedních sportovních zařízení a přitom nepůsobil příliš mohutně. V současné době zde můžete shlédnout muzikál Vlasy.
Divadelní scéna Spirála byla pojmenována podle spirálově pojatého vstupu do netradičního hlediště podél vnitřních stěn válcovitého objektu. Scéna uprostřed slouží k divadelním produkcím, které si hledají svou tvář. Byl zde po dlouhou dobu předváděn muzikál Jesus Christ Superstar. Segmentace: 21559cbl18iin7r Návštěvníky jak Spirály, tak i Pyramidy, tvoří především kulturně založení tuzemci i cizinci, kteří přijedou za nějakým kulturním zážitkem, představením, muzikálem a podobně. Příležitosti: O přestávkách koncertů, divadelních představení a muzikálů je možné nabídnout návštěvníkům odpočinek v přilehlé Královské oboře. Za tím účelem by v blízkosti mělo být vybudováno vhodné zákoutí s dostatkem laviček a míst, vhodných k oddechu, nepříliš vzdálených od místa konání kulturní akce.
Ekotechnické muzeum je umístěno v památkově chráněném areálu staré čistírny odpadních vod, která patří mezi významné objekty naší průmyslové architektury. Stará čistírna byla součástí stokového systému budovaného v letech 1895-1906 podle projektu anglického inženýra W. H. Lindleye. Úkolem této pozoruhodné technické stavby bylo odstraňovat nečistoty z vody přivedené kanalizací, aby mohla být bez nebezpečí vypouštěna do Vltavy. Celá čistírenská technologie - česle, lapač písku i sedimentační nádrže - je ukryta v podzemí, které je dokonalou učebnicí práce s cihlou. Ve všech prostorách jsou mistrně provedeny klenby, výklenky, prostupy složitých ploch, chodby a stoky. Čistírna byla projektována na připojení cca 400 tisíc obyvatel, takže po vzniku tzv. Velké Prahy ve 20. letech musela být rozšířena a zmodernizována. Projektová soutěž na zbudování nové čistírny z roku 1933 nebyla do začátku války vyhodnocena, a tak stará čistírna přesluhovala až do roku 1967. V tomto roce byla uvedena do provozu nová čistírna na sousedním Císařském ostrově. Po 61 letech služby tak zůstalo Lindleyovo dílo téměř bez využití. Teprve ke konci 80. let objevili opuštěný areál nadšenci, kteří započali s opravou zdejšího strojního vybavení. V roce 1991 se podařilo prosadit památkovou ochranu čistírny včetně technologického zařízení a poté založit Ekotechnické muzeum s cílem zpřístupnit tuto unikátní technickou památku veřejnosti a vybudovat zde postupně stálou muzejní exposici. Muzeum, o jehož provoz se starají především dobrovolníci, bylo slavnostně otevřeno v září 1996 u příležitosti 90. výročí pražské kanalizace. Součástí prohlídek jsou exkurse do kanalizačních katakomb v podzemí provozní budovy čistírny, kde se návštěvníci seznámí s historií stokování a čištění odpadních vod. O patro výše, v parní strojovně, je kromě dodnes funkčních čerpacích soustrojí umístěna sbírka modelů parních strojů. Další exponáty jsou k vidění na pozemku muzea. Samostatnou exposici tvoří sbírka úzkorozchodných železničních vozidel, umístěná u depa čistírenské dráhy. Ekotechnické muzeum nabízí:
Základní cíle Klubu přátel staré čistírny:
Příkladem akcí pořádaných muzeem je například Weekend pod parou konaný začátkem září. V roce 2001 se konal již pátý ročník. Jeho program bývá následovný:
Jak se do muzea dostanete: Autobusem MHD č.131 ze stanice metra Hradčanská (trasa A), do zastávky Nádraží Bubeneč. Poté pěšky viaduktem pod trať do Papírenské ulice č.p.6.
Otevřeno: Každý víkend od dubna do října, 10 – 16:30 hodin
Vstupné: Dospělí 30 kč, studenti,vojsko,důchodci 20 kč, rodina 50 kč Kontakt: Ekotechnické museum, o.p.s. stará kanalizační čistírna, Papírenská 6,160 00,Praha6 Ing. Jan Palas, tel./fax: 02/333 22 698, tel.: 02/333 25 500 Klub přátel staré čistírny : Martin Holota Telefon: 02/795 05 11 nebo 0607 542 140
Doporučení: Ekotechnické muzeum je v rámci jeho možností velmi dobře spravováno a využíváno. Doporučil bych komplexnější propojení muzea s areálem Stromovky a jejím nejbližším okolím informováním návštěvníků o její existenci. Využít by bylo možné informační letáky či přímo upozornění průvodcem při exkurzích .
Veletržní prostory Veletržní prostory spravuje a pronajímá Agentura Carolina. Tyto nedávno renovované prostory s celkovou plochou 3 975 m2 a zajímavým členěním nabízí širokou škálu komerčního využití. Na ploše dle přání klienta zajišťuje agentura rozvody elektřiny, vody, odpadů, telefonu a připojení na internet. Nabídka ploch a jejich kapacit: Velká dvorana - 1860 m2 :
(tzv.školní uspořádání)
Veletržní pasáž B - 586 m2
Galerie B - 375 m2
Šatna - 320 m2
Terasa - 834 m2
Uvedené prostory z hlediska své architektonické jednoduchosti, vysoké kvality a dobré polohy lze mnohostranně využít. Především jsou vhodné pro pořádání:
Mimo pronájem zajímavých prostor Veletržního paláce agentura nabízí:
Novou stálou expozici připravila Sbírka moderního a současného umění, Sbírka umění 19. století a Sbírka grafiky a kresby NG v Praze ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze, Národním technickým muzeem, Národním muzeem, Národním filmovým archivem a s Ministerstvem kultury ČR. Expozice zdůrazňuje kontinuitu výtvarného umění posledních dvou století a je evropsky ojedinělá jak v časovém úseku, tak v mezioborovém propojení. Bohatost sbírek všech zúčastněných institucí a rozsáhlé výstavní sály funkcionalistické budovy umožnily dát prostor exponátům, které nebyly nikdy vystaveny, nebo je zde ukázat v nových souvislostech. Expozice umění 19. a 20. století představuje klíčové autory českého výtvarného umění v monografických profilech nebo ve výběru děl ze stěžejních období jejich tvorby. Současně reflektuje uměleckohistorický vývoj, společenské a kulturní změny, spjaté s dobovým kontextem evropského umění, ale i proměny životního stylu v průběhu dvou století. Součástí této nové, invenčně architektonicky řešené expozice jsou reprezentativní ukázky architektury, nábytku, uměleckého řemesla, designu a scénografie. Nechybějí ani fotografie, kresby a grafické práce, soustředěné v grafických kabinetech. Celek stálé expozice poskytuje ve třech podlažích druhého, třetího a čtvrtého patra paláce - na ploše více než 13 500 m2 - prostor pro více než 3 000 exponátů, jejichž výběr umožňuje, aby se veřejnost seznámila s aktuálním pohledem na české výtvarné umění, zařazené do širšího společenského rámce kultury 19. a 20. století i do evropských souvislostí. I. část stálé mezioborové expozice - Umění 19. století a České umění 1900 - 1930, Francouzské umění 19. a 20. století - je otevřena od 23. června 2000 Rozšíření služeb pro návštěvníky Národní galerie Od 3. července 2001 bude pro návštěvníky Národní galerie v Praze ve Veletržním paláci zavedena nová služba v |
