|
Průzkum trhu hračekSlezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta Katedra marketingu 39486rvo82kol2l 39486rvo82kol2l 39486rvo82kol2l 39486rvo82kol2l 39486rvo82kol2l Průzkum trhu hračekSeminární práce Obsah Obsah2 Úvod3 1. Přípravná fáze3 vo486r9382kool 2. Dotazník4 3. Poptávka po hračkách5 4. Faktory výběru hraček5 5. Nákupní místa7 6. Hračky na českém trhu8 7. Nejoblíbenější hračky9 8. Nákup hraček10 9. Vnímání hraček spotřebitelem12 10. Výrobci hraček14 10.1 Lego14 10.2 Mattel15 10.3 Další výrobci16 Závěr17 Literatura17 Příloha17 Úvod Zvolila jsem si téma „Průzkum trhu hraček“, protože stále ubývá opravdu pěkných hraček. Do nabídky prodeje podle mého názoru nejsou zařazeny jen hračky kvalitní a zajímavé. Zdá se mi, že také informací ze světa hraček a her je velmi málo. Reklamy nám navíc neříkají příliš mnoho o kvalitě a vhodnosti hraček. Chtějí jen prodávat! I když světlé výjimky existují. 1. Přípravná fáze Vše začíná určením cíle, protože dobře definovaný cíl je napůl vyřešený problém! Cílem mého průzkumu byla snaha zjistit, jak lidé vnímají sortiment hraček na našem trhu. Zda je pro spotřebitele jen okrajový nebo jestli lidé považují nákup hraček za běžnou záležitost. Zda se jim hračky líbí, kde je kupují a kolik jsou ochotni za ně utrácet. Prováděla jsem výzkum konečného spotřebitele a jeho spotřebního chování, které objasňuje skutečné chování na trhu a vnitřní motivaci ve vztahu k hračkám. Předmětem mého průzkumu byly rovněž znalosti respondentů o producentech hraček, také postoje k nákupu a názory na cenu, kvalitu a informace o hračkách. Výzkumem trhu se rozumí systematické shromažďování, zaznamenávání a analýza dat na určitém trhu, v mém případě na trhu hraček. Proto jsem si zvolila segment spotřebitelů, kteří mají děti nebo vnoučata do 14 let. Dále je třeba rozhodnout o zdrojích dat, které mohou být sekundární nebo primární. Sekundárních údaje byly shromážděny k jinému účelu. Použila jsem časopis Strategie, katalogy hraček a internetové záznamy firem, které se zabývají výrobou hraček. Primární data jsem získala nově, a to průzkumem, který jsem provedla ve svém rodném městě Novém Jičíně. Dotazovala jsem se celkem 50 osob a musím říct, že to není zas až tak jednoduché. Věková struktura dotázaných byla:do 20 let 12 respondentů20 až 40 let 23 respondentů40 až 60 let9 respondentů nad 60 let 6 respondentů. Zaměstnání dotazovaných byla různá. Převládala ekonomická aktivita respondentů, jen jedna paní byla nezaměstnaná, 3 respondenti studující a 6 bylo v důchodě. podnikatel/podnikatelka 5 zaměstnání26 nezaměstnaný/nezaměstnaná 1 student/studentka 3 žena na mateřské dovolené 9 důchodce 6. Na 14 otázek mi tedy odpovídalo 31 žen a 19 mužů. Grafické vyjádření:
2. Dotazník Průzkum jsem prováděla dotazováním formou dotazníku (viz příloha). Neměla jsem žádný průvodní dopis či osvětlení důvodu na začátku dotazníku, protože jsem průzkum prováděla dotazováním osobně. Nejprve jsem respondenta zastavila se žádostí o vyplnění dotazníku a otázkou, zda má děti nebo vnoučata do 14 let, protože provádím průzkum trhu v oblasti hraček. Asi tak třetina oslovených se mnou odmítla spolupracovat z důvodu, že nemá čas nebo děti. Respondentům jsem se představila a vysvětlila jim cíl svého průzkumu. Výsledky budou sloužit ke zpracování mé seminární práce, pro potřeby studia na Slezské univerzitě. Dotazník není úředním dokumentem, je anonymní a proto mi jej nemusíte podepisovat. Dotazník se vyplňuje tak, že u každé otázky do obdélníčku zakřížkujete svou odpověď. Tu, která nejlépe vyjadřuje Váš názor nebo situaci. U otázek číslo 1, 4, 5, 6, 9, 10, 11, 12, 13 a 14 zakřížkujete pouze jednu variantu, zatímco u otázek číslo 2, 3, 7 a 8 je možné vybrat více variant. Za spolupráci jsem poděkovala. 3. Poptávka po hračkách V současné době se v oblasti hraček na našem trhu projevuje nízká poptávka v důsledku menší koupěschopnosti, protože hračky svojí povahou nepatří mezi produkty uspokojující základní životní potřeby. Hračky se u nás nekupují spontánně, ale pouze příležitostně. Dotazovaní nejčastěji utratí za hračky měsíčně 100 až 200 Kč. Grafické vyjádření: 4. Faktory výběru hraček Český zákazník se při výběru hraček řídí přednostně cenou. Hračkářská výroba není zisková a v některých oblastech navíc závislá na sériovosti. Pokud by firmy chtěly inovovat stávající výrobní sortiment, musely by vyrábět pro větší trh. Český trh je vzhledem ke značným dovozům a stále klesající porodnosti kapacitně omezen a o proniknutí na zahraniční trhy se mnoho firem ani nesnaží. Dalším důležitým faktorem při výběru hraček je také zdravotní nezávadnost, což v současné době je jen dobře. Mnoho spotřebitelů však nemá přehled, které hračky jsou zdravotně nezávadné a které ano, i když uváděli, že zdravotní nezávadnost je pro ně důležitá. Například varování Greenpeace o škodlivosti PCV, z kterého jsou stále vyráběny hračky pro nejmenší děti, mnoho rodičů ani nezaznamenalo. Výrobci mají z výroby těchto hraček stále velké zisky. Na třetím místě respondenti nejčastěji uváděli přání dítěte. Myslím, že se to týká pouze malých hraček jako jsou panenky, plyšová zvířátka nebo míče. Má-li dítě rádo plyšové medvídky, rodič mu nebude kupovat panenky Barbie. Jestliže však dítě stále „škemrá“ o počítač či novou videohru, nelze vždy tomuto přání vyhovět. Jako jiné vlastnosti respondenti uváděli barevnost, ladění s interiérem atd. Grafické vyjádření: Tradiční čeští výrobci hraček to tedy mají těžké. Podléhají nejen masivním dovozům hraček z Asie, které jsou velmi levné, ale i celosvětovým značkám jako je Lego nebo Mattel. Mohlo by se proto zdát, že českým hračkám je odzvoněno. 5. Nákupní místa Těžká situace českých výrobců nastala v důsledku větších finančních možností silných zahraničních značek na našem trhu, které se dostatečně prezentují v médiích, a také stavem v maloobchodě. Hračkářské zboží je poměrně málo lukrativní a malé obchody s hračkami ve větších městech téměř vymizely. Velké obchodní domy a obchodní řetězce sázejí na regálový prodej, aniž by zákazník získal o výrobku podrobnější informace. Více se tedy prodávají takové hračky, které nějakým způsobem samy komunikují. Stále sílící tendence rozvoje obchodních řetězců přesouvá asi jednu třetinu z celkového prodeje hraček právě do regálů supermarketů, hypermarketů a obchodních domů. V západním světě je situace zpravidla taková, že rodiče při běžném nákupu v hypermarketu kupují dětem i značkové hračky, které zde nemají punc luxusu. U nás se luxusní hračky kupují jen příležitostně, neboť jsou prodávány jen ve specializovaných prodejnách s hračkami. Cena těchto hraček je však vyšší. Proto se český zákazník jde zpravidla nejprve seznámit s nabídkou do menšího specializovaného obchodu, kde si nechá odborně poradit, a následně vybrané zboží zakoupí v hypermarketu, protože je zde levnější. Dost velkým překvapením pro mne bylo zjištění, že řada lidí nakupuje hračky pro děti také na trhu. Já osobně tyto hračky neřadím k preferovaným a už vůbec ne ke kvalitním. Jejich cena je však opravdu o hodně nižší než ve specializovaných hračkářstvích nebo i v supermarketech a jiných obchodních domech. A cena je právě nejdůležitějším faktorem rozhodnutí respondentů. Grafické vyjádření: 6. Hračky na českém trhu Český trh nabízí v současné době hračky zhruba ve třech základních kategoriích. Jednak jsou to značkové, ale finančně dosti náročné hračky zahraničních firem jako například Lego nebo Mattel. Další segment trhu představuje skupina českých výrobců, kteří často nabízejí podobný sortiment – české kvalitní hračky – jako zmiňovaní zahraniční výrobci, jejich produkty jsou však cenové méně náročné. Takovým příkladem jsou stavebnice Cheva od firmy Chemoplast. Nejprodávanější skupinou hraček jsou však u nás zatím výrobky z Asie, často nekvalitní, jednorázové a mnohdy s pochybnými atesty. Velkoobchod má na těchto výrobcích nejvyšší marže. Díky jejich ceně je o ně zájem i na koncovém trhu u spotřebitelů, a proto je velkoobchody odebírají přednostně. Tyto výrobky se ve světovém měřítku prodávají pouze jako doplňující sortiment samoobsluh nebo čerpacích stanic a ve specializovaných obchodech se zpravidla nevyskytují. Z hlediska prodejců i zákazníků je zájem spíše o hračky menší, které nezaberou moc místa a nejsou cenově náročné. Naproti tomu v zahraničí se projevuje zájem i o velké hračky, kterými rozumíme třeba skluzavky, prolézačky, houpačky a podobně. Tento sortiment se nazývá výrobky prarodičů, kteří je často kupují, aby je vnoučata ráda navštěvovala. Vzhledem k cenovým relacím těchto výrobků a výši tuzemských starobních důchodů zůstává tento sortiment u nás jen pro mateřské školky. Co se týče sortimentu prodávaných hraček, kupují se u nás hračky více s cílem, aby dítě dalo pokoj, než proto, aby se prostřednictvím hry rozvíjely jeho schopnosti. Rodiče ve většině případů po namáhavém dni v práci nemají „náladu“ hrát si spolu s dítětem. Čeští rodiče se poměrně neochotně zapojují na delší dobu do hry s dětmi a tak se nabídka tvůrčích her, kde je zapotřebí aktivní asistence rodičů, stala u nás propadákem. Grafické vyjádření:
39486rvo82kol2l 7. Nejoblíbenější hračky Nejoblíbenějšími hračkami dnešních dětí jsou auta, panenky a plyšová zvířátka, a to u dětí různých věkových kategorií. Agentura Sofres-Factum uskutečnila podobný průzkum u rodičů i prarodičů. Dotazovala se jich, jaké hračky považovali coby děti za nejoblíbenější. Vůbec mne nepřekvapily výsledky, které ukázaly, že úplně tytéž jako děti dnešní. V současné době se ovšem navíc mezi nejmilejšími hračkami objevují také stavebnice Lego, panenky Bargie a počítač, které dříve neexistovaly. Nejoblíbenější hračkou u dětí do tří let jsou nejrůznější auta. Zhruba každé třinácté dítě má jako nejoblíbenější hračku plyšové zvířátko. Velký vzestup obliby je zřetelný u Lega. O puzzle v pozdějším věku zájem zase klesá. U dětí ve věku sedm až deset let se objevuje se vzestupem nejrůznějších zájmů i více typů hraček než v mladších věkových kategoriích. Nejvýrazněji v tomto období stoupá obliba panenky Barbie a také Lega. Mezi vyhledávané hračky se v tomto věku zařazuje i počítač a počítačové hry. Začínají být aktuální i knihy. U věkové kategorie dětí od jedenácti do patnácti let se obliba hraček rozmělňuje do mnoha typů s malou četností. Jako nejoblíbenější jsou uváděny plyšová zvířátka (a to nejčastěji ze všech sledovaných věkových kategorií dětí) a ještě stále i panenky Barbie. Výrazně nastupuje počítač a počítačové hry. Jako další oblíbená hračka bývá uváděno Lego. Oproti mladším věkovým kategoriím dětí klesá téměř o polovinu obliba různých aut. Tolik agentura Sofres-Factum, která prováděla výzkum v roce 1998, a to podrobně podle věkových kategorií dětí. Takto podrobný průzkum jsem neprováděla, zjišťovala jsem jen nejoblíbenější hračku dětí respondentů (kteří mají děti či vnoučata do 14 let). Nejoblíbenějšími hračkami dětí jsou auta, panenky a plyšová zvířátka. Velké zastoupení má Lego, Barbie a počítačové hry. Grafické vyjádření: 8. Nákup hraček Rodiče a prarodiče by měli respektovat přání svých dětí, což se mi v průzkumu víceméně potvrdilo. Často však dají na svůj osobní názor a koupí hračku, která se jim líbí a považují ji vhodnou pro své dítě. Rodiče nejčastěji kupují plyšové hračky, panenky a panenku Barbie, autíčka a traktory. Často se rodiče snaží odpoutat děti od televizní obrazovky či monitoru počítače, a proto kupují knihy a dále puzzle. Počítač, počítačové hry a kolo jsou však jednorázová investice. Někdy totéž platí o Legu a jiných stavebnicích. Nastává zde však otázka, zda jsou knihy, kolo či počítač hračkami. Je to sortiment velice příbuzný hračkám a v některých případech kupován místo hraček. Myslím, že v životě dětí mají tyto předměty své stálé místo. Grafické vyjádření: Každý z rodičů kupuje svým dětem čas od času hračky, což je pro naše malé občánky určitě potěšující zpráva. Malé procento respondentů uvádělo, že hračky vůbec nekupují, že nákup hraček provádí druhý z manželů. Někdy je tedy v rodině jen jeden z rodičů, který kupuje hračky. Grafické vyjádření: Všichni rodiče ve věku 18 až 20 let kupují svým dětem hračky. V tomto věku mají malé děti, proto je třeba pokojíček „vybavit“ hračkami. Později se nákup hraček omezí na narozeniny či Vánoce. Grafické vyjádření: 9. Vnímání hraček spotřebitelem Vlastností hraček, které spotřebitelé vnímají, je velmi mnoho. Pro firmy je nejdůležitější vědět, jak spotřebitelé vnímají ceny, zda se jim líbí hračky a zda informace o hračkách jsou pro ně dostupné. Co se týče provedení, barev a celého designu hraček, jsou spotřebitelé spíše spokojeni. Nemají výhrady, což je pro výrobce dobrý signál. Nesmí však zaspat, ale stále se snažit zlepšovat úroveň hraček, neboť i tento tržní segment se vyvíjí. Spotřebitelé tedy kupují hračky, které se jim líbí. Grafické vyjádření: Současné hračky jsou však pro spotřebitele drahé. Mají pocit, že vzhledem k použitelnosti hraček by neměly stát tolik peněz. Dítě má hračku jen na určité období, a když jej omrzí, chce jinou, lepší, tu, co mají kamarádi a většinou také tu dražší. Grafické vyjádření:
S informacemi o hračkách na našem trhu to nevypadá dobře. Spotřebitelé se cítí ochuzeni o informace a považují je spíše za nedostačující. Reklamu vnímají jako propagaci produktu či firmy, ale jako informace o kvalitě, materiálu, zdravotní nezávadnosti apod. je pro ně bezcenná. Neuspokojivá situace na trhu hraček je také v oblasti výstavnictví. Jediný efektivní veletrh hraček je v německém Norimberku. U nás je několik různých veletrhů, které se konají zpravidla ve stejnou dobu. Každá pořádající agentura přemluví určitou část výrobců k účasti, a tak se vytvoří naprosto neucelená řada výrobců i výrobků a agentury se přetahují o peníze. V oblasti hraček je celkově velmi malá osvěta a rodiče by měli kupovat spíše méně hraček, avšak kvalitnějších. Grafické vyjádření: 10. Výrobci hraček Nejčastěji jmenovanými výrobci, které lidé znají, jsou Lego a Mattel. Jsou to zahraniční firmy, které dobývají náš trh jak stálými novinkami, tak i masivní reklamou. České hračkářské firmy nejenže značně pokulhávají, ale dokonce i krachují. Grafické vyjádření: 10.1 Lego Stavebnice a výrobky značky Lego jsou na českém trhu od roku 1976 a tyto hračky mají v českých rodinách zhruba stejné zastoupení jako např. v Německu nebo v Rakousku. Průzkumy agentur ukázaly, že přes 75 % rodin má alespoň jednu hračku značky Lego. Přestože od roku 1990 měl prodej této značky nestále stoupající tendenci, od roku 1997 klesá zhruba o 10 %. To však není dáno menším zájmem spotřebitelů o tyto výrobky, ale celkovou ekonomickou situací v našem státě. Firma je však optimistická a očekává oživení. Tomu by měla napomoci i nabídka sortimentu, který je za rok obměněn až o 50 %. Hračky značky Lego jsou určeny dětem od půl roku do 16 let. Značka Lego se svými produkty neorientuje jen na chlapce, vznikly nová řada s názvem Scala, která je určena dívkám ve věku 5 až 10 let. Firma Lego inzeruje nejvíce na podzim a v předvánočním období. Realizuje se zpravidla televizní reklama jak imageová, tak produktová, inzerce v tisku a další podpora prodeje prostřednictvím soutěží a her. Dvakrát za rok firma distribuuje 400 000 kusů aktualizovaných katalogů. Předvánoční kampaně jsou spíše imageové, během roku se zaměřují na prezentaci novinek. Televizní spoty jsou celosvětové, ale tisková reklama se šije českému trhu na míru. Prezentace výrobků určených malým dětem, tedy Lego Duplo a Lego Primo, se uskutečňuje prostřednictvím oslovování rodičů a prarodičů, a to převážně formou tiskové reklamy. Lego Systém, který tvoří 60 % prodeje a je určen starším dětem, se ve své reklamě orientuje přímo na spotřebitele, tedy na děti. V soutěžích nejsou děti samozřejmě nuceny, aby kupovaly produkt, soutěže jsou spíše znalostní. Také se uvažuje o založení klubu přátel Lega, který by vydával vlastní časopis. 10.2 Mattel Firma Mattel je známa především svými panenkami Barbie, které v roce 1999 oslavily čtyřicet let. Tyto panenky, které se zrodily v USA a tam se také nejvíce prodávají, mají zázemí stejné jako dospělé ženy – auta, domy, děti, partnery a jsou odrazem soudobého životního stylu. To byl také zřejmě důvod, proč se do České republiky začaly dovážet až počátkem 90. let. Sedmdesát procent reklamy a podpory prodeje značky Mattel probíhá v podzimních měsících a před Vánoci. Dalšími příležitostmi pro produktové a imageové kampaně jsou Den dětí a konec školního roku. Inzerce, zejména ve formě soutěží, probíhá v dětských časopisech a v titulech určených ženám. Prodej značky Mattel se podporuje rovněž prostřednictvím živých promotion. V zahraničí se realizuje každý měsíc nový televizní spot na některý z produktů značky Mattel. Tamější trh okamžitě reaguje a propagovaný sortiment se po odvysílané kampani většinou vyprodá. Český zákazník je opatrnější a v nákupu zdrženlivější. V České republice bohužel zatím neexistuje průzkum dětské sledovanosti, takže míru zásahu tohoto segmentu naší populace můžeme pouze odhadovat. 10.3 Další výrobci Když se respondenti podívali na seznam výrobců hraček nebo si měli vzpomenout na další výrobce, jejich reakce byla „Ale já neznám výrobce hraček“. Až když jsem je poprosila, aby se trošku zamysleli, přece jen si nějaké vybavili. Na plné čáře to vyhrály samozřejmě firmy Lego a Mattel, které disponují dostatečnou finanční kapacitou, aby mohly uskutečnit masivní kampaně. Firma Burago je výrobcem různých typů autíček, traktorů apod. Firmy Tyco a Matchbox, které rovněž vyrábějí hračky pro chlapce (Tyco se zaměřuje na výrobu autodráh), zastřešuje značka Mattel. Tyto značky jsou rozděleny podle věkových kategorií dětí tak, aby byl pokryt celý tento tržní segment. Firma Chemoplast, která mimo jiné vyrábí stavebnice podobně systémové jako Lego, nemá dostatek finančních prostředků na imageové kampaně a profilování své značky, a tak si spotřebitelé často pletou název výrobku Cheva s názvem výrobce Chemoplast. Na českém trhu si vede celkem dobře. Firma Ravensburger je známá především svými kvalitními puzzle, které vyrábí v široké škále námětů. Dále vyrábí společenské hry např.: Dostihy a sázky, Člověče, nezlob se, Z pohádky do pohádky a další. Firma Stiga vyrábí stolní hry pro větší kolektiv dětí např.: fotbal či hokej. Dále firma Harrow, kterou spotřebitelé znají z nápisů na terčích a šipkách. Firma Dřevodílo, jak už název napovídá, vyrábí hračky ze dřeva. Je však možné ji zaměnit s jinými firmami, které se také zabývají výrobou hraček ze dřeva. Firmy Nikko a Chicco mají velice podobný název a spotřebitelům tyto názvy splývají. Avšak každá firma vyrábí jiný sortiment hraček. Zatímco Nikko se orientuje na výrobu lodí a autíček, Chicco vyrábí plastové hračky pro nejmenší (chrastítka…), hračky pro děti od 2 do 6 let a také zahradní hračky jako jsou houpačky a prolézačky. Výrobní družstvo Směr produkuje plastové hračky. Má tradici ve výrobě modelů letadel a v poslední době i modelů aut. K jeho publicitě přispěl ve své době i odvážný slogan „Směle ber hračku Směr“, dnes však upadlo v zapomnění. Nejmenoval jej ani jediný respondent. V současné době tvoří plastové hračky asi jednu čtvrtinu výrobního sortimentu VD Směr. Cílová skupina spotřebitelů těchto produktů je však omezená, takže s expanzí v příštích letech nepočítá. Závěr Zjistila jsem řadu pozitivních, ale i negativních aspektů. Poptávka po hračkách na našem trhu je spíše nízká, protože hračky nejsou všeobecně brány jako zboží základní potřeby. Rodiče se při nákupu dívají hlavně na cenu hraček. Proto by se české firmy měly snažit o snížení nákladů a tím i konečné ceny hraček. Jinak je doslova „převálcuje“ zahraniční konkurence. Také by se měla zlepšit informovanost a výstavy o hračkách. Spotřebitelé mnohdy nemají žádné podrobnější či odborné informace. Je také pravdou, že jen málokdo tyto informace požaduje. Pozitivním jevem je, že všichni rodiče kupují svým dětem hračky, a to alespoň občas. Při jejich výběru jim pomáhají opravdoví odborníci, jejich děti. Líbí se jim barvy, provedení i další vlastnosti hraček. V tomto směru by výrobci měli i nadále pokračovat. Ovšem specifikou českého trhu hraček je jedna negativní skutečnost, a to uplatňování velmi striktních až byrokratických hygienických norem. Zahraniční certifikáty jsou pro místní podmínky nedostačující a dlouhá řízení kolem atestů nejenže pozdrží prodej novinek na tuzemském trhu, ale rovněž často zbytečně zvyšuje cenu výrobků. V zákonech by se mělo v budoucnu oddělit, co je nutnost a co byrokracie. Literatura Tomek G., Fialová H. Malý slovník marketingu, Karviná: ECOMIX-OK, 1994. Světlík J. Základy tržní ekonomiky, Zlín: Ekka, 1994. McCarthy E. J., Perreault W. D. Základy marketingu, Praha: Victoria Publishing, 1995 Přibová M. a kolektiv Marketingový výzkum v praxi, Praha: Grada Publishing, 1996. Bárta V., Bártová H. Výzkum trhu a chování spotřebitele, Praha: VŠE, 1993. Vargová R. Českým hračkám odzvoněno?, Strategie, ročník 1999, číslo 6, str. 16-18. Vlastní výzkum trhu hraček v okrese Nový Jičín. Příloha Dotazník Dotazník (Pro respondenty, kteří mají děti či vnoučata do 14 let.)
o vůbec o týdně o měsíčně o maximálně pětkrát do roka o jiný časový interval
o Auta, traktoryo Počítač, počítačové hryo Puzzle o Panenkyo Stavebniceo Vláčky o Plyšová zvířátkao Míčo Zbraně, vojáčci o Legoo Knihyo Jiné o Barbieo Kolo
o Auta, traktoryo Počítač, počítačové hryo Puzzle o Panenkyo Stavebniceo Vláčky o Plyšová zvířátkao Míčo Zbraně, vojáčci o Legoo Knihyo Jiné o Barbieo Kolo
o rodič se musí zapojit do hry s dítětem o dítě se zabaví samo
o specializované prodejny hraček o obchodní domy, supermarkety nebo hypermarkety o benzinová pumpa o tržnice o jinde
o do 100 Kč o 100 až 200 Kč o 200 až 500 Kč o 500 Kč a více
o cenao velikost hračkyo zdravotní nezávadnost o designo skladnosto jiná vlastnost o přání dítěteo nerozbitelnost
o Tycoo Nikkoo Chemoplast o Chiccoo Mattelo Harrows o Matschboxo Buragoo jiné o Ravensburgero Legoo žádného výrobce neznám o Stigao Dřevodílo
o ano o spíše ano o ne o spíše ne o nevím
o drahé o spíše drahé o průměrné o spíše levné o levné
o dostačující o spíše dostačující o nedostačující o spíše nedostačující o žádné Následující otázky slouží pouze ke statistickému zpracování:
o muž o žena
o podnikatel/podnikatelka o zaměstnání o nezaměstnaný/nezaměstnaná o student/studentka o žena na mateřské dovolené o důchodce
o do 20 let o 20 až 40 let o 40 až 60 let o 60 let a více |
