Obchodně podnikatelská
fakulta Karviná 9.května

Seminární práce z MARKETINGU VLASTNOSTI TRHU

OBSAH:1) Co je trh
2) Tři základní otázky trhu
3) Úloha státu na trhu
4) Trh = rozvoj

Co je trh
Ve všech tržních ekonomikách se řeší většina
ekonomických otázek prostřednictvím trhu.Tři základní otázky
- co, jak a pro koho - v tržní ekonomice neřeší jednotlivec
ani ekonomická organizace, ale místo nich je tu právě trh.
Milióny podniků a spotřebitelů vstupují na trhu do
vzájemných interakcí a tím určují ceny a výstupy.
Většině lidí, kteří nestudovali trh důkladněji, se trh
jeví jen jako směsice různých firem a výrobků. Lidé se
zřídkakdy zastaví, aby zapřemýšleli nad tím, že se vyrábí
právě tolik potravin a jiných výrobků, a že je jich vždy
odpovídající množství na odpovídajícím místě. Nakonec přece
jen dospějeme k názoru, že tržní systém není chaotický, ale
má vnitřní logiku a funguje.
Je třeba zdůraznit, že podobné zázraky koná trh všude
kolem nás - stačí jen pozorně sledovat fungování
každodenního tržního mechanismu. Trhy jsou pro vysokou
úroveň produkce kapitalistické ekonomiky klíčové;
revolucionář zamýšlející zničit západní demokracii by si
nemohl přát nic "lepšího" než pádivou inflaci nebo depresi,
které by paralyzovaly trhy a způsobily politický chaos.
Původně trh znamenal místo, kde se kupovalo a prodávalo
zboží. Ekonomické dějiny středověku zaznamenávají, že
tržiště s vyhrazenými prostorami, kde se vršily hroudy
másla, pyramidy sýrů, čerstvé ryby, ovoce a zelenina,
tvořily obchodní střediska vesnic a měst. Dnes patří mezi
důležité trhy různé typy burz. Tržní transakce se často
uskutečňují prostřednictvím nejmodernější spojové techniky.
Trhy nejsou organizovány centrálně, nýbrž fungují díky
aktivitě kupujících či prodávajících.

Trh je zařízení, jehož prostřednictvím kupující a
prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí,
aby určili cenu zboží a množství, jež se nakoupí a prodá.
V tržním systému má všechno svou cenu. Ceny poskytují
důležité signály účastníkům trhu. Chtějí-li spotřebitelé
nějakého statku více objeví se vlna nových objednávek,což
znamená zvýšení poptávky po daném zboží. Chtějí-li kupující
nakoupit větší množství zboží, zvýší prodávající cenu daného
zboží, aby se jeho omezená nabídka rozdělila mezi kupující.
Vyšší cena zároveň vede ke zvýšení produkce daného zboží a
tak se rovnováha na trhu opět obnovuje. ROVNOVáHA na trhu je
jedním z nejdůležitějších požadavků a zároveň důležitou
vlastnosí trhu. Totéž platí i opačně tj.prodávající sníží
cenu, je více kupců, výroba zboží klesá a rovnováha se zase
obnovuje. To, co platí pro trhy spotřebních statků, platí
také pro trhy výrobních faktorů (půda, práce, kapitál).
Tři základní otázky trhu
Nyní se opět vrátíme ke třem základním otázkám trhu. Co
se bude vyrábět , je určováno dolarovým hlasováním
spotřebitelů - ne každé dva nebo čtyři roky u volebních
uren, nýbrž každodenně,jejich rozhodováním koupit si tu
věc. Z peněz proudících od kupujících do pokladen podniků
jsou nakonec placeny mzdy, renty a dividendy,
které spotřebitelé, jakožto zaměstnanci dostávají jako
důchod.
Jak se věci vyrábějí, to určuje konkurence mezi různými
výrobci. Pro výrobce, který chce obstát v konkurenci a maxi-
malizovat zisky, je nejlepší zavádět co nejefektivnější vý-
robní metody.
Pro koho se vyrábí to je určováno nabídkou a poptávkou

na trzích výrobních faktorů. Trhy faktorů určují mzdové
sazby, půdní renty, úrokové sazby a zisky - ceny, které se
nazývají cenami faktorů. Sečteme-li příjmy z faktorů
dostaneme důchody, které lidé dostávají. Rozdělení důchodů
mezi obyvatelstvo je tak určováno množstvím a cenami
faktorů.
Zde musíme však upozornit na to, že na výsledné
rozdělení důchodu působí také netržní vlivy jako např.
vlastnictví majetku, štěstí, zděděné schopnosti, diskriminace
či nediskriminace podle rasy nebo pohlaví.
Úloha státu na trhu
Velkou úlohu na trhu může (při jeho nedokonalém
fungování) sehrát stát. A to zejména prostřednictvím
fiskální politiky.
Fiskální politika má tři základní funkce - alokační,
stabilizační a distribuční. Alokace znamená rozmístění,
stabilizace znamená ekonomickou rovnováhu a distribuce
znamená přerozdělení získaných prostředků.
Nyní podrobněji. Vidí-li stát fungování trhu jako
neefektivní musí na trhu zasáhnout. Na obranu před monopoly
a monopolizací cen vydává stát protimonopolní zákony, dále
musí omezovat na co nejmenší míru množství "černých
pasažerů", kteří žijí na úkor druhých (tzv. externality),
dále stát financuje veřejné statky, činnosti, které jsou
potřebné, ale není o ně zájem (národní obrana, majáky).
Nerovnosti v příjmech a poté i nepřijatelnému bohatství
předchází vláda přerozdělováním důchodu. K tomu jsou
používány tzv progresivní daně a různé programy na podporu
důchodů (potravinové lístky).
Nestabilitu jako inflaci, nezaměstnanost a nízká tempa

růstu pak řeší stabilizační makroekonomickou politikou ať už
fiskální (daňové a výdajové programy) nebo monetární
politikou (změny v nabídce peněz a úrokových sazeb).
Trh = rozvoj
Nakonec i v samotném názvu tržní politika, na kterou se
snažíme přizpůsobit jako všechny vyspělé státy, se objevuje
slovní základ trh a z toho vyplývá, že bez správné funkce
trhu je v současné době ekonomický rozvoj pouhým snem.