Japonské systémy marketingu

Seminární práce

29888mfb37jzx4j

1
Obsah

strana

1. Úvod .................................... 2
2. Základní přístup a pojetí marketingových
systémů ................................. 3
2.1. Všeobecné obchodní společnosti -
(Sogoshosa).......................... 5
3. Nové trendy rozvoje marketingových systémů 6
3.1. Nové marketingové koncepce .......... 7
3.2. Orientace na předvojové skupiny...... 8
3.3. Makromarketing ...................... 9
4. Hlavní východiska japonské školy .......... 10
5. Závěr ..................................... 11

Seznam použité literatury .................... 12
fz888m9237jzzx

2
1. Úvod

Pro svou seminární práci do předmětu Marketing jsem si
vybrala téma Japonské systémy marketingu. Dlouho jsem
přemýšlela nad tím, jaké téma si vybrat a nakonec jsem
zvolila právě toto, neboť se mi zdálo být orginálním a
zajímavým zároveň.Při zpracovávání tématu jsem čerpala z
fondů Městské knihovny v Karviné, Fakultní knihovny i
vlastních zdrojů. V úvodu své práce bych se ráda zmínila
o základních přístupech a vůbec pojetí japonského
marketingu,dále bych pokračovala novými trendy rozvoje
marketingových systémů a závěrem bych nastínila, z čeho
vychází japonská marketingová filozofie.

3
2. Základní přístup a pojetí marketingových systémů

Systémy řízení marketingu bezprostředně navazují na
systémy řízení výroby. Japonská teorie managementu obzvlášť
důrazně podtrhuje jejich vzájemné prolínání, tj. konjunktivní
charakter. Japonský marketing na rozdíl od některých
západních přístupů není proto pouhým úzce pojatým souhrnem
nejrůznějších důmyslných technik analýzy, plánování,
implementace a kontroly programů zaměřených na rozvoj
směny.(Zároveň se však bez těchto technik neobejde).
Zdroj a předpoklad svých obchodních úspěchů vidí
Japonci v první řadě v kvalitativních stránkách průběhu
výroby, kde se rozhoduje o technických a ekonomických
parametrech prodávaných výrobků a služeb.Jedním z
nejvýznamnějších faktorů úspěchů japonského marketingu je
špičková kvalita a relativně nízké náklady japonských
výrobků, o nichž se rozhoduje ve výrobě.
Japonci proto sdílejí všeobecně přijímanou koncepci
marketingu jako nutné součásti koncepce moderního řízení,
podle níž se musí nejprve firmy seznámit s přáním a potřebami
zákazníků a pak teprve rozhodnout o výrobě odpovídajících
výrobků a služeb.
Zjistit potřeby a přání zákazníků znamená "ponořit se"
do studia různých druhů poptávek, pohybu cen jako
objektivních kritérií, která vyjadřují míru vzácnosti
spotřebních statků podle pružných pohybů nabídek a poptávek.
Způsoby tržního poznávání potřeb a přání umožňují tyto
poznané potřeby zpětně aktivně ovlivňovat.
Japonská teorie řízení často uvádí, že marketing jako
činnost zaměřená na uspokojování potřeb pomocí trhu je
tak základní, že nemůže být považována za oddělenou funkci
řízení, je to celkový pohled na smysl jakéhokoliv podnikání z
hlediska jeho konečného výsledku, tj. z hlediska
spotřebitelů,kteří rozhodují o ziscích firem. V souladu s tím
považují marketing za všudypřítomný motivační prvek chování
japonských firem.

4
Protože spotřebitelé rozhodují v konečné instanci o
realizaci prodejů na trzích a tato realizace rozhoduje o bytí
a nebytí japonských firem, jsou systémy řízení marketingu
považovány za významnou vše zahrnující oblast systémů řízení.
Systém marketingu je souhrnem význačných vazeb, které
spojují výrobní firmu s jejími trhy. Účastníci základního
marketingového systému vykonávají takové funkce, jako analýzu
poptávky, hledání trhů, fyzickou distribuci zboží, sdělování
informací o spotřebitelských preferencích a platbách,
v jednání se zákazníky aj. Ty, které plní tyto funkce
efektivně a účinně, mají úspěch.

5
2.1. Všeobecné obchodní společnosti (Sogoshosa)

Zvláštní úlohu při rozvoji japonského marketingu sehrály
japonské tzv. Všeobecné obchodní společnosti. Tyto
společnosti představují originální japonskou obchodní
strukturu, která má velmi dlouhou tradici a která dovedně
propojuje prvky velkoobchodu a maloobchodu. Tyto společnosti
jsou na národní úrovni prvním článkem distribučního řetězu a
posledním článkem produkce. Kontrolují současně vnitřní a
zahraniční obchod. Zajišťují komplexní obchodní servis četným
průmyslovým podnikům. Mají tak velký vliv na dodavatele, pro
které prozkoumávají trh. Mohou přinutit výrobní firmy, aby
modifikovaly své výrobky.

6
3. Nové trendy rozvoje marketingových systémů

Pro japonské managery nebylo problémem ovládnout různé
tradiční technické "finesy" průzkumu trhů a analýzy
marketingových systémů běžně používané v západních
ekonomikách. Vlastní přínosy rozvoje marketingových systémů
spočívaly především v jejich provedení hluboko do nitra
výroby, kdy především nízké výrobní náklady, kvalita výrobků
a vysoká elasticita výrobního sortimentu sledující elasticitu
poptávky vytvořily předpoklady vznikajících úspěchů
japonského marketingu.
V poslední době nejvýznačnější japonské, americké a jiné
firmy sledují určité nové trendy vývoje marketingových
systémů.
Tradiční marketingové systémy jsou budovány na úzce
ziskových krátkodobých hlediscích a rutinních marketingových
procesech soustřeďujících se na operace instruktážní povahy
ze dne na den. Za tradiční hlediska určující nejziskovější
způsoby vstupů na trh jsou považovány momentální potřeby a
přání kupujících, kdy zákazníci očekávají, že mají nárok na
cokoliv co chtějí a požadují absolutní uspokojení.Tento
jev se nazývá psychologií nároků.

7
3.1. Nové marketingové koncepce

Progresívní japonští i západní marketingoví manageři
razí cestu novým marketingovým koncepcím. Tyto koncepce se
projevují v inovovaných efektivních marketingových systémech,
které včleňují určité společenské hodnoty spojené s novými
kvalitami života do marketingových rozhodovacích procesů.
To konkrétně znamená, že do marketingových rozhodovacích
procesů vstupují mimo tradiční faktory, jako jsou např.věk,
pohlaví, příjem, druh zaměstnání, vzdělání, stupeň zvyklostí,
životní styl, osobnosti spotřebitelů, další faktory jako nové
hodnoty, které respektují změny prostředí, změny organizační
a změny v ideálech kvality života občanů jako spotřebitelů.
V důsledku těchto změn se japonský marketing zaměřuje na
podrobné zkoumání procesů změn hodnot, rychlosti jejich
vývoje a způsobů, jak tyto společenské hodnoty ovlivňují
chování spotřebitelů.
Jestliže by firmy ve svých marketingových systémech
ignorovaly změny společenských a individuálních hodnot, byly
by k tomu přinuceny prostřednictvím spotřebitelů, konkurence.
Znovu je zdůrazňován vliv očekávaných hodnot na současná
marketingová rozhodnutí.

8
3.2. Orientace na předvojové skupiny

Dlouhodobě nejziskovější budou ty firmy, jejichž
marketing vychází z potřeb tzv. předvojových skupin
spotřebitelů, které jsou mimořádně citlivé na změny
prostředí, a které se mohou dostat nad své materialistické
hodnoty, vybírat si navenek jednoduchší a vnitřně bohatší
životní styl.
Tyto co do počtu stále rostoucí skupiny spotřebitelů
dávají přednost několika menším, vysoce kvalitním výrobkům,
menším osobním zásobám, experimentují s alternativami
tradičních zvyklostí ve spotřebě potravin, mají zájem o nákup
v malých "zbožím nepřecpaných" prodejnách a projevují zájem i
o kolektivní nákupy.

9
3.3. Makromarketing

Japonci kladou velký důraz na otázky makromarketingu,
který se zabývá studiem velkých modelů směnných vztahů, které
přinášejí jak soukromý, tak veřejný prospěch. Spotřebitelské
hodnoty tak nejsou odvozeny pouze od jednotlivců a
jednotlivých firem (mikromarketing), ale také zkoumány z
hlediska společenských hodnot, které se promítají do chování
velkých skupin spotřebitelů. Makromarketing, jehož
integračními složkami jsou mikromarketingové systémy, tak
bere v úvahu důsledky rozhodnutí pro všechny skupiny
spotřebitelů s pohledem na celospolečenský zájem a nikoli
pouze na okamžitě identifikovatelnou klientelu.Marketing může
pomoci vestavět určité hodnoty do preferenčních hodnotových
systémů jednotlivých firem.

10
4. Hlavní východiska japonské školy

Japonsko považujeme za druhého následovníka USA (prvním
je západoevrovský trh). Marketingová filozofie USA a západní
Evropy si jsou v mnoha oblastech podobné, ale naopak japonská
se výrazně odlišuje.Hlavními východisky japonské školy jsou:
a) nedostatek přírodních zdrojů,
b) charakteristické rysy japonského lidu - pracovitost,
houževnatost, vnímavost, podnikavost, sebekázeň,
c) tři posvátné principy vztahu práce a kapitálu:
- doživotní nájem pracovníků
- systém zvyšování mezd v závislosti na stáří a
odpracované době
- firemní nebo cechovní struktura odborů,
d) úspěšné dlouhodobé spojení regulační úlohy státu a
prvků plánování s přednostmi tržní ekonomiky,
e) vlastní a výjímečný systém řízení kvality a její
pojímání jako základu úspěchu,
f) sjednocení národních tradic a progresívních
zahraničních zkušeností,
g) systém "Kanban" - překročení plánu je stejný jako
nedostatek jeho nesplnění,
h) snaha o národní diverzifikaci nabídky.

11
5. Závěr

Na všech těchto údajích jsem se snažila nastínit problém
japonského marketingu. Jak jistě všichni víme, je Japonsko
velmi úspěšnou, vyspělou zemí a tudíž lze předpokládat a
považovat japonský systém marketingu za správný.
Japonští manageři usilují o to, aby jejich marketingové
systémy nebyly zkoumány jako určitá " izolovaná entita",
ale naopak z hlediska jejich spoluzodpovědnosti za úsporný
růst spotřeby, takové spotřeby, která bere v úvahu škodlivé
následky přebujelého konzumního způsobu života v různých
sférách (ekologických, zdravotních).Využitím nových
příležitostí mohou marketingové systémy přispět
k dlouhodobému ziskovému přežití a zároveň udržovat kvalitu
života.
Japonští manageři jsou přesvědčeni, že pasívní firmy
jsou odsouzeny k zániku, adaptivní mohou přežít a jedině
novátorské, které berou v úvahu nové hodnoty, mohou být
vysoce úspěšné.

12
Seznam použité literatury

Fedorenko,N.- Japonské zápisky,Praha,Lidové nakladatelství,
1983
Jirásek, J.- Japonské řízení, Praha,Institut řízení,1969
Konečná,M. a kol.- Drobné podnikání, VŠE Praha,1993
Marhoulová,D.- Japonské systémy řízení,Institut řízení,Praha,
1991
Marhoulová,M.-Klabusay,J.-Vavřečka,V.- Obchodní činnost,VŠB
Ostrava
Mynář, A.- Řízení hospodářských systémů, Praha, Horizont,1981