Slezská Univerzita

Obchodně podnikatelská fakulta

Katedra marketingu

Seminární práce do předmětu Marketingová komunikace a PR

Téma:

Analýza reklam na televizních stanicích ČT, Nova a Prima

Úvod

Problematika televizních reklam mě již delší čas enormně zajímá a proto jsem dlouho neváhal, když jsem toto téma uviděl ve výběru v našem předmětu Marketingová komunikace a PR. Už nějakou dobu jsem měl v úmyslu prozkoumat reklamní trh na poli televizních médií. Nyní k tomu mám dokonalou příležitost.

V této seminární práci se dozvíte nejprve něco o historii dvou největších televizních stanic v České republice (ČT a Nova) a pak se už budu věnovat pouze a jenom reklamám ze všech možných úhlů pohledu. Například podle jakých kritérií si inzerenti tu kterou televizi vybírají, jakou pozici ta která stanice zaujímá, jaký divácký podíl se jí daří získávat a také zobrazím část ceníku reklamních časů v České televizi.

Nebude chybět ani spousta grafů, tabulek a jiných názorných pomůcek, bez kterých by se jen těžko některá fakta vysvětlovala.

Historie České televize (dříve Československé televize)

Československá televize začala zkušebně vysílat z Prahy 1. května 1953, pravidelně pak od 25. 2. 1954. O necelý rok později následoval první přímý přenos hokejového utkání ČSR-IF Leksand ze Zimního stadionu v Praze. Ostravské televizní studio zahájilo vysílání 31. 12. 1955, bratislavské 3. 11. 1956, brněnské pak 6. 7. 1961. V září 1961 dosáhl počet televizních koncesionářů jednoho milionu, v březnu 1965 dvou milionů, v prosinci 1969 tří milionů a v listopadu 1979 čtyř milionů. Devátý květen je dnem prvního pravidelného barevného vysílání - 2. program tak začal vysílat v roce 1973, 1. program v roce 1975.

Od 4. 9. 1990 došlo ke změně koncepce a označení televizních programů. Jako federální byl nadále vysílán jen dosavadní 1. program, nově pod názvem F 1. Dosavadní 2. program se rozdělil na český okruh ČTV a na slovenský okruh S 1. Navíc začal 14. 5. 1990 vysílat třetí český program OK 3 (na Slovensku byl od 6. 6. 1991 vysílán obdobný program TA 3) na okruhu dříve blokovaném sovětským vysíláním.

Československá televize zanikla k 31. 12. 1992 spolu s rozdělením československé federace, a to v situaci, kdy v České republice ještě kromě České televize nebyl jiný provozovatel televizního vysílání.

Česká televize není bývalou Československou televizí, jejíž fungování bylo až do konce spjato s existencí československé federace. Přes podstatné změny, ke kterým v posledních letech jejího trvání v ČST došlo, proměna ČST z "vládního média" na "veřejnoprávní", tedy na službu veřejnosti, nebyla před rozdělením federace důsledně - zejména po právní stránce - dokončena. Naproti tomu Česká televize byla jako služba veřejnosti, se všemi zákonnými závazky z toho plynoucími, vytvořena od samého počátku.

Česká televize se ujala role provozovatele vysílání na programech ČTV a OK 3, a svého majetku, jehož základem byl majetek podle zákona převedený z Československé televize. Také velká část pracovníků přišla z Československé televize. Přidělení licence k provozování celoplošného televizního (tj. komerčního) vysílání následovalo vzápětí - Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání ji 30. 1. 1993 na 12 let udělila společnosti CET 21, s.r.o.
Česká televize uvolnila podle zákona jeden ze dvou celoplošně šířených vysílacích okruhů 3. 2. 1994 a následujícího dne na něm začala vysílat soukromá TV NOVA. Od 4. 2. 1994 zůstávají České televizi dva okruhy - ČT1 a ČT2. Již v roce 1993 ovšem zahájila své vysílání regionální středočeská privátní televizní stanice Premiéra TV. Ta získala v průběhu roku 1994 licenci "k provozování celoplošného televizního vysílání prostřednictvím satelitu jako centrálního plnoformátového programu pro regionální a lokální televizní vysílání" - tedy prakticky licenci vysílat celostátně, a předpokládá dosažení více než osmdesátiprocentního pokrytí území. Ve své snaze o rozšiřování dosahu je Premiéra TV podporována vstřícným přístupem Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, přestože za současných technických podmínek Česká republika nemá kompletní čtvrtou sadu frekvencí pro celoplošné televizní vysílání a přidělování některých dílčích frekvencí omezuje potenciální dosah okruhů zákonem považovaných za celoplošné - zejména okruhu ČT2 České televize.

Od roku 1993 se v ČT vystřídali již tři generální ředitelé: Ivo Mathé, Jakub Puchalský a nyní Dušan Chmelíček.

Historie televize NOVA 25989jgc39hgy9h

Nova začala vysílat 4. února 1994 na bývalém kanále České televize F1. Signál první komerční celoplošné televize tak pokrývá 98% území České republiky a zasahuje i do příhraničních oblastí sousedních států, zejména Slovenska.

Projekt TV Nova vznikl v unikátním prostředí se čtyřicetiletou tradicí státního televizního vysílání. Je průkopníkem mediálního podnikání a předobrazem reakce na konkurenční soukromou televizi ve všech postkomunistických státech Evropy.
Extrémní podmínky vzniku komerční celoplošné televize v tzv. východním bloku nejlépe ilustrují následující skutečnosti: V době udělení licence na 12 let neexistovala budova, z níž by se dalo vysílat. Nebylo instalováno jediné technické zařízení. Nebyl natočen jediný záběr a zajištěn jediný pořad ze zahraničí. Na trhu práce nebyli k dispozici žádní odborníci na televizní vysílání a techniku - všichni pracovali na veřejnoprávní instituci. Přesto začala Nova o 365 dnů později vysílat v plném rozsahu.

Dnes sídlí v rekonstruované budově ve středu města. Je to budova, v níž se v roce 1953 zrodilo televizní vysílání v Československu. TV Nova si od počátku předsevzala nebýt televizí strohou, poučnou, ale spíše televizí „s uvolněným límečkem“, která vede dialog se svým divákem, někdy ho snad i provokuje, ale nikdy nenudí. Také proto její hlavní slogan zní: NOVA VáS BAVí.

Vladimír Železný: V roce 1963 začínal jako produkční v Československé televizi. Později, během studií, pracoval jako scénárista, ještě později vystřídal celou řadu televizních profesí. V roce 1968 nástup do Televizních novin. Ráno 21. srpna 1968 účast na vysílání proti invazi z Měšťanské besedy. Následovala další vysílací pracoviště Československé televize. Poté odchod do Velké Británie. Po půl roce návrat do Československa. Ještě nějaký čas pokračování v televizi. Komentoval tři lety Apolla na Měsíc. Časem z televize propuštěn. Po roce nezaměstnanosti začíná pracovat jako redaktor Technického magazínu, kde zůstává prakticky do konce totality. V té době spolupráce se Slovenskou televizí, jejímž výsledkem bylo 350 scénářů, 9 her a 11 seriálů. Nejznámější: Okna vesmíru dokořán spolu s Jiřím Grygarem. Po revoluci šéfdramaturgem volební kampaně Občanského fóra a později jeho mluvčím, po rozpadu Občanského fóra tiskovým mluvčím vlády a poradce premiéra ČR.
Dne 8.7.1993 byl jmenován generálním ředitelem České nezávislé televizní společnosti, která zajišťuje vysílání, přičemž 19.4.1999 byl mimořádnou valnou hromadou odvolán z této funkce v souvislosti s vyvrcholením vzájemného sporu. Majoritním akcionářem ČNTS je americká společnost CME.
Je majoritním vlastníkem podílu ve společnosti CET 21, která je majitelem licence na vysílání TV NOVA.

Divácké zázemí podle stanic

ČT 1 a ČT 2:

V roce 1999 dospělí (tj. od 15 let výše) v celoročním průměru trávili denně 197 minut sledováním televizních stanic, jejichž signál je v České republice dostupný; z toho věnovali 50 minut nabídce ČT1 a 14 minut menu ČT2.

Děti ve věku 4 až 14 let byly u televizorů denně 132 minut, přičemž jejich výběr patřil po 34 minut ČT1 a po 6 minut ČT2. O nabídku České televize projevovaly nepatrně větší zájem děti mladší než starší (v celodenním průměru bylo v publiku obou programů 2,9 % 4-9letých a 2,7 % chlapců a děvčat ve věku 10 až 14 let).

Program ČT1, vysílající po celý rok 24 hodin denně, sledovalo v celodenním průměru 290 tisíc dospělých a v hlavním večerním čase (19:00 až 22:00 hodin) 1 066 000 diváků starších patnácti let.

Program ČT2, který celodenní vysílání zahájil 1. února, v celodenním průměru vyhledávalo 81 tisíc dospělých a v hlavním večerním čase ho preferovalo 199 tisíc.

V publiku ČT1 stejně jako v předchozích letech i v roce 1999 ženy převažovaly nad muži: ČT1 si v celodenním průměru ladilo 163 tisíce žen (mužů 127 tisíc) a v hlavním večerním čase tak činilo 594 tisíc žen (mužů 472 tisíc); ženy také první program sledovaly denně déle - 54 minut, kdežto muži 45 minut.

Program ČT2 naopak přitahoval více muže (v celodenním průměru jich bylo 47 tisíc a v hlavním večerním čase dokonce 109 tisíc) než ženy (těch bylo v celodenním průměru 34 tisíc a v hlavním večerním čase pak 90 tisíc). Muži s nabídkou ČT2 trávili také více času - denně to představovalo 17 minut, v případě žen 11 minut.

Pozornost věnovaná ČT1 stoupala s věkem: v celodenním průměru první program sledovalo 33 tisíc 15-24letých, 45 tisíc 25-34letých, 46 tisíc 35-44letých, 53 tisíc 45-54letých a 114 tisíc diváků od 55 let výše. Vyšší sledovanost doprovázela i delší doba trávená s ČT1: od 28 minut v případě 15-24letých až po 70 minut v případě nejstarších diváků; ostatní věkové skupiny dospělých využívaly menu ČT1 obdobně dlouho - od 45 do 51 minut. Nejsilnější zájem jednotlivých věkových skupin se pochopitelně koncentroval do večerních hodin: v době od 19 do 22 hodin ČT1 sledovalo v průměru 105 tisíc 15-24letých, 174 tisíc 25-34letých, 168 tisíc 35-44letých, 190 tisíc 45-54letých a 430 tisíc seniorů.

Rovněž zájem o ČT2 se zvyšoval s věkem. V celodenním průměru tento program sledovalo 10 tisíc 15-24letých, 12 tisíc 25-34letých, 13 tisíc 35-44letých, 15 tisíc 45-54letých a 31 tisíc diváků od 55 let výše. Stejně tak doba sledování druhého programu se prodlužovala s věkem: z 9 minut denně v případě 15-24letých na 19 minut denně v případě seniorů. O všech věkových skupinách dospělých platí, že nejvíce diváků vyhledávalo večerní nabídku mezi 19. až 22. hodinou: 19 tisíc 15-24letých, 25 tisíc 25-34letých, 29 tisíc 35-44letých, 38 tisíc 45-54letých a 88 tisíc diváků ve věku 55 a více let.

Z pohledu dosaženého vzdělání celodenní nabídku ČT1 sledovalo nejvíce vyučených bez maturity (116 tisíc), a diváků s úplným středním vzděláním (92 tisíc), zatímco dospělých jen se základním vzděláním bylo 53 tisíc a vysokoškolsky graduovaných 29 tisíc. Ovšem vyjádřeno v procentech to představovalo 3,3 % diváků se základní škokou, 3,4 % jak vyučených, tak středoškolsky vzdělaných s maturitou a 4,1 % držitelů vysokoškolských diplomů. Absolventi vysokých škol sledovali ČT1 také nejdéle - 59 minut denně. U ostatních vzdělanostních skupin se doba věnovaná prvnímu programu pohybovala od 47 minut u publika se základním vzděláním po 49 minut shodně u obou skupin se středním vzděláním.

Také ČT2 v celodenním průměru přitahoval nejvíce vyučené bez maturity (32 tisíc) a dospělé s maturitou (27 tisíc). Diváků se základním vzděláním bylo v publiku 14 tisíc a vysokoškolsky graduovaných 9 tisíc. V procentuálním vyjádření rostla atraktivita s vyšším vzděláním od 0,9 % u diváků se základní školou po 1,3 % u absolventů vysokých škol. Ti také věnovali ČT2 nejvíce času - 17 minut denně. U ostatních vzdělanostních skupin to bylo 13 až 14 minut.

Podle socioekonomického postavení rozčleněného do pěti tříd (A = nejvyšší, B = vyšší střední, C = střední, D = nižší střední a E = nejnižší) se relativně nejvíce diváků ČT1 rekrutovalo v celodenním průměru ze skupiny B (tedy z rodin s nadprůměrnými příjmy i s nadprůměrnou životní úrovní) - sledovanost 3,8 %; naopak nejméně jich bylo ze skupiny C (tzn. z rodin s průměrnými příjmy a s průměrnou životní úrovní) - sledovanost 3,1 %. Denní průměr času tráveného s ČT1 se pohyboval od 44 minut (ve skupině C) do 55 minut (ve skupině E).

V publiku ČT2 bylo v celodenním průměru relativně nejvíc diváků ze dvou nejvyšších socioekonomických skupin A a B (jejich sledovanost má shodnou výši 1,1 %), zatímco relativně nejméně diváků bylo ze skupin C a D (shodná sledovanost 0,9 %). Délka sledování ČT2 měla v denním průměru rozsah 12 až 16 minut (přičemž minimum charakterizuje skupinu D a maximum patří ke skupině B).

Co se velikosti místa bydliště týče, celodenní sledovanost ČT1 rostla s velikostí sídel: od 45 tisíc dospělých z obcí do jednoho tisíce obyvatel po 69 tisíc diváků z velkoměst. Délka sledování ČT1 se přitom v denním průměru pohybovala od 44 minut (v obcích do 1 tisíce obyvatel) do 51 minut (ve městech s 5 až 20 tisíci obyvatel). Rovněž zájem o ČT2 stoupal s velikostí místa bydliště: druhý program v celodenním průměru sledovalo 10 tisíc diváků z obcí do jednoho tisíce obyvatel až po21 tisíc z velkoměst. Délka sledování ČT2 měla v denním průměru rozpětí od 10 do 15 minut (10 minut v obcích do jednoho tisíce obyvatel a 15 minut ve městech 5 až 20 tisíc a nad 100 tisíc obyvatel).

Z regionálního pohledu nejvíce diváků ČT1 v celodenním průměru pocházelo z jižní Moravy (60 tisíc), dále ze severní Moravy a Slezska (52 tisíc), z Prahy a severních Čech (shodně 35 tisíc). Nejméně publika bylo ze západních Čech (22 tisíc) a jižních Čech (18 tisíc). Rozdíl v délce sledování ČT1 v jednotlivých regionech činil pouze 6 minut: nejdéle (v průměru 52 minut denně) vyhledávali nabídku ČT1 diváci ve středu a na severu Čech a na jihu Moravy; nejkratší dobu zajímalo vysílání ČT1 diváky na západě Čech (46 minut).

Regionální divácké zázemí programu ČT2 bylo kopií situace na ČT1: nejvíce diváků se v celodenním průměru rekrutovalo na Moravě (na jihu i na severu shodně 15 tisíc) a naopak nejméně jich bylo ze západu a jihu Čech (6, respektive 5 tisíc). Délka času věnovaného sledování ČT2 se v regionech pohybovala v denním průměru od 12 minut (v jižních a západních Čechách) po 16 minut (ve středních Čechách a v Praze).

TV NOVA:

V případě televize Nova se mi podobná data nepovedlo nalézt. Proto se omezím na pouhé odhady vycházející z vlastní zkušenosti. gg989j5239hggy

Televize Nova se, jak už bylo zmíněno, chtěla od počátku stát televizí lidovou a co nejvíce masovou. Navenek sice prezentuje, že tak činí, aby se odlišila od ostatních, avšak záměr je úplně jiný – přitáhnout největší možný počet diváků a tím na sebe upoutat pozornost zadavatelů reklamy.

Toto počínaní je však pro soukromé médium naprosto logické a je jej možné vidět u mnoha jiných komerčních časopisů či rozhlasových stanic.

Proto se diváci této televize rekrutují zejména z takzvané nižší střední vrstvy, kde převládají diváci se základním či středoškolským vzděláním a zejména pak na ženské pohlaví.

Nova také maličko upustila od svého zájmu o mládež z minulých období a nyní se na svou stranu snaží získat také starší generaci. To se projevuje zvýšeným výskytem romantických filmů, seriálů a soutěží.

TV PRIMA:

V době jejích začátků se jí říkalo „italská televize“ z důvodu vysokého počtu programů z italské produkce. Dnes by se jí dalo říkat „německá televize“.

TV Prima to měla ve svých začátcích těžké, neboť se musela prosazovat na úkor TV Nova, což bylo téměř nemožné. Dnes už se jí ale daří profilovat vlastní styl. Divák ví, co od ní může čekat a tak se na ní nabaluje stále větší objem reklamy.

Reklamy v časovém přehledu

V této kapitolce se pokusím načrtnout, jaké reklamy jsou vysílány a to v závislosti na denní době. Je zcela pochopitelné, že zadavatelé reklamy se maximálně snaží své reklamy umisťovat do vysílání podle toho, kdy se maximum lidí z „jejich“ cílové skupiny zrovna dívá na televizi. Den jsem rozdělil na sedm základních částí, pásem, které v podstatě pokrývají všechny cílové skupiny: 6:00-10:00, 10:00-15:00, 15:00-18:00, 18:00-19:30, 19:30-22:00, 22:00-01:00, 01:00-06:00
Časové pásmo 6:00 – 10:00

Toto pásmo je z hlediska cílových skupin silně univerzální, neboť v tuto denní dobu sledují televizi pracující lidé, kteří se dívají na ranní pořady typu Dobré ráno (ČT) nebo Snídaně s Novou s cílem shlédnout předpověď počasí nebo čerstvé zpravodajství. Televizi v tomto čase sledují ovšem také děti, které z rozličných důvodů nemusí ten den do školy a televizní stanice jim v tomto čase věnují svůj vysílací čas v podobě pohádek a různých dětských seriálů.

Svou tematikou jsou proto vysílány reklamy především potravinového rázu, jako třeba instantní polévky, kečupy, dětské pudinky, sladkosti atd., neboť lidé (děti) jsou po ránu vyhladovělí a jdou si tedy koupit něco k snědku do práce či do školy.

Časové pásmo 10:00 – 15:00

V této denní době se vracejí důchodci z ranních pochůzek, maminky na mateřské dovolené z obchodů či od lékaře, malé děti ze školy.

Největší pozornost inzerentů je tedy věnována právě jim. Především ale maminkám na mateřské dovolené, na které myslí v tomto pásmu i televizní stanice, které vysílají magazíny a seriály pro ženy jako Sama doma, Prima jízda, Loď lásky, Esmeralda apod. Na tyto pořady se nabalují i odpovídající reklamní balíky.

Typická reklamní vsuvka (z hlediska inzerovaných produktů) proto vypadá na všech třech hlavních kanálech asi takto: kosmetické potřeby pro ženy, produkty zdravé výživy (fit tyčinky, nízkotučné máslo, dietní jogurty, Orbit bez cukru atd), dále čistící prostředky a káva.

Časové pásmo 15:00 – 18:00

Nyní se osazenstvo kolem televizních obrazovek obměňuje. Stále je sice zastoupeno mnoho žen, a to díky vysílaným telenovelám, které jsou na našich televizních stanicích velmi oblíbeny. Už se však ve velkém počtu dívají také muži na „své“ pořady – různé detektivní seriály a vědomostní soutěže. Děti se však nyní u obrazovek téměř nevyskytují – hrají si venku. Nutno podotknout, že většina diváků se nyní rekrutuje spíše ze střední vrstvy obyvatel.

Tuto diváckou strukturu přesně kopírují i vysílané reklamy. Objevuje se stále propagace ženských produktů (Jar, WC hygiena, musli tyčinky), ale také reklamy pojišťoven, a pánské kosmetiky (nepříliš luxusní).

Časové pásmo 18:00 – 19:30

Jisté mezipásmo, kde se reklamy příliš nevyskytují a když ano, pak zejména na dětské produkty (děti se právě vracejí z venku).

Časové pásmo 19:30 – 22:00

Právě vrcholí „prime time“ tedy nejžádanější čas pro zadavatele reklamních spotů. Právě se totiž vysílají hlavní zpravodajské relace a největší programová esa všech televizních stanic (filmy, zábavné pořady). U televizí sedí největší množství diváků za celý den.

Inzerenti si jsou vědomi, že se dívají už i zástupci vyšší střední vrstvy a vyšší vrstvy. Proto se objevují reklamy na internetové služby, služby pojišťoven, luxusní a rodinné automobily a drahou kosmetiku. Podíly na divácích v hlavním vysílacím čase ukazuje následující graf.

Časové pásmo 22:00 – 01:00

Zde se již většina obyvatel chystá ke spánku a také televizní stanice vysílají již spíše pořady druhé kategorie – jsou si vědomy nižší sledovanosti. Avšak mnoho lidí právě přichází z odpoledních směn, z restaurací nebo kulturních akcí.

V tomto čase je už také možno vysílat reklamy, jejichž obsah by v jiném čase mohl ohrožovat mravní morálku mládeže a jejich vysílání je tudíž před 22. hodinou zakázáno. Proto nyní můžeme vidět reklamy na různé audiotextové služby, alkoholické nápoje či kasina.

Časové pásmo 01:00 – 06:00

V tomto pásmu sledují televizi jen skuteční vytrvalci nebo nespavci. Komerční televize v této době ani nevysílají. Plnohodnotně vysílají jen oba programy ČT, kde se jakožto forma reklamy objevují pouze tzv. TV Shoppingy.

Reklamy z hlediska stanic

Česká veřejnoprávní televize – Česká televize se z hlediska zadávaných reklamních spotů příliš neliší od svého komerčního rivala – televize Nova. Jak na ČT 1 tak i na Nově můžeme vidět podobný vzhled i zaměření. Je to dáno také podobnou programovou skladbou obou programů, ať už z časového či programového hlediska.

Televize Prima se od dvou předchozích programů liší hlavně v tom, že cena jejích reklamních časů je nižší než v případě ČT 1 a Novy. Jinak zde však můžeme vidět prakticky stejné reklamy – v případě velkých zadavatelů. O Primu se z hlediska reklamy zajímají také menší společnosti, které nemají finanční prostředky na velkou televizní kampaň.

Program ČT 2 se liší od ostatních programů výrazně svou programovou skladbou. Jsou zde preferovány především pořady s obecně nižší sledovaností a s velice specifickou cílovou skupinou diváků. Proto jsou na tomto programu vysílány především dlouhé teleshoppingové propagace.  

Reklamy z pohledu vysílaných pořadů

Již v kapitole věnované časovému rozložení vysílaných reklam jsem zmínil fakt, jak moc se reklamní spoty váží k právě vysílanému pořadu.

Logicky tedy v reklamním bloku před a po dámském pořadu Sama doma neuvidíme reklamu na pánskou kosmetiku Old spice.

Velice specifickou skupinou pořadů z hlediska reklamy jsou různé významné a mimořádné akce a vysílání. Tím myslím například přenosy z olympiád, příjezdů známých politiků, sportovců či jiných osobností. Obecně vrcholové sportovní přenosy na sebe váží velké množství reklamy, která jinak není v daném čase na daném programu k vidění.

Tak například na programu ČT 2 jsou v běžném vysílacím schématu k vidění pouze tzv. teleshoppingy. Avšak v době vysílání přenosu z fotbalové Ligy mistrů vidíme náhle reklamní bloky s propagací různých (exkluzivních) služeb a produktů.

Jako příklad náhlého vzrůstu sledovanosti uvádím graf, který zazanmnává sledovanost programu ČT 1 při přenosu příletu českých hokejistů z Nagana, s kterýmžto byl spojen i velký balík reklamy v daném čase.

Sledovanost a ceny reklamních časů

Zadavatele televizních reklam zajímají tři základní fakty: kdo se na jejich reklamu dívá, kolik diváků potenciálně jejich reklamu uvidí a nakonec kolik je bude reklama stát.

Na první dvě otázky podávají uspokojivou odpověď takzvané peoplemetrová měření. Jde v podstatě o metodu měření, kdy vybraný vzorek domácností disponuje speciáním přístrojem, kterému členové domácnosti zadávají informace, na který pořad (stanici) se právě dívají a jak dlouho. Agentura provádějící tato měření zná všechny potřebné informace o každé domácnosti s peoplemetrem. Agentura může poté poměrně snadno vyhodnotit, jaký je divácký podíl každé stanice v určité denní době. Výsledky také ukáží, jakého jsou diváci věku, pohlaví či jakého dosáhli vzdělání. Zadavatel reklamy tedy takto dostává všechny potřebné informace k tomu, aby věděl, kdy, kam a jak umístit svůj reklamní spot. Takto také vznikají pověstné „Železného koláče“ (viz graf).

Poslední věcí, kterou musí zadavatel reklamy znát, je ceník reklamních časů v určitém předem naplánovaném reklamním bloku.

Způsob, jakým je určována cena těchto reklamních časů, se různí. Česká televize má vždy na dlouhou dobu dopředu naplánován svůj vysílací plán a podle lukrativnosti (a předpokládané sledovanosti) vysílaných pořadů určuje, kolik budou stát reklamní časy „kolem“ těchto pořadů. Televize Nova a televize Prima určují cenu reklamních časů tzv. ex-post. Tedy podle toho, kolik diváků se podle peoplemetrového měření dívalo v daném čase na danou stanici. Podle naměřené sledovanosti se pak určuje cena. Nevýhodou této metody je, že zadavatel neví dopředu, kolik jej bude zadaná reklama stát. Výhodou naopak je, že zaplatí přesně tolik, kolik si vysílající stanice zaslouží.(viz Přílohy)

Kalkulační metoda ČT je vhodná spíše pro velké firmy, které jsou nuceny důsledně znát a plánovat své výdaje na propagaci. Metoda následné kalkulace podle dosažené sledovanosti je nejvhodnější zejména pro velké firmy, které nejsou tolik ohroženy případnými vyššími náklady na reklamu.

Ceník reklamy programu ČT 1 na měsíc říjen (pouze pondělí):