Přístupy k problematice řízení

1. Přístup vědeckého řízení

• vyznačuje se úsilím o racionalizaci výrobních procesů

• představitelé:

F.W.Taylor - zabýval se organizací práce zejména v továrnách s hromadnou výrobou

- zaměřoval se na optimalizaci poměru mezi ziskem a náklady nikoli pomocí poklesu nákladů, ale pomocí růstu mezd, jejichž podmínkou byl maximální výkon

- snaží se udělat z řízení novou odbornost

- definoval 9 požadavků na vedoucího pracovníka:inteligence

vzdělání

odborné vlastnosti

zručnost nebo síla

energičnost

pevná povaha

poctivost

zdravý úsudek

dobré zdraví.

H.L.Gantt- znám svými grafickými metodami

F. a L. Gilberthovi

- F. Gilberth – zakladatel pohybových studií, snažil se o vyloučení zbytečných a neproduktivních pohybů

- L. Gilberthová – zabývala se průmyslovou psychologií

H. Fayol- zabýval se obecnějšími principy řízení, definoval managerské činnosti: předvídání, organizování, přikazování, koordinování, kontrola.

M. Weber- spoluautor ústavy Výmarské republiky

- organizaci-strukturu pochopil jako nástroj k uplatňování moci a autority

- vymezil tři zdroje legitimity: tradice, vůdcovství, byrokracie

H. Ford- dokázal využít přínos normalizace a hromadné výroby

- rozdělil pracovní operace na nejjednodušší úkony tak, aby je mohla vykonávat i málo kvalifikovaná (a tudíž levná) pracovní síla

- zavedení dopravníků – určovalo tempo práce

2. psychologicko-sociální přístup 51185zcg98zsk3r

• tento přístup zdůrazňuje kromě hmotných pobídek význam i nehmotných faktorů pro motivaci a stimulaci

• staví na přínosech průmyslové psychologie

H. Munsterberg- otec průmyslové psychologie

- podporoval personalistiku – vyhledávání lidí tak, aby především jejich mentální vlastnosti co nejvíce odpovídali práci, kterou dělají

Mayo- zakladatel školy mezilidských vztahů cs185z1598zssk

- lidé jsou společenští tvorové vystaveni také působení takových faktorů jako jsou neformální sepětí skupiny, sociální kontrola, morálka, styl vedení apod.

3. Sociálně-systémový přístup

• systémové pojetí – zdůrazňuje vzájemné vztahy, provázanost a komplexnost realizovaných řídících procesů

L. von Bartalanfy- nejvýznamnější představitel

CH. I. Barnard

V. Pareto

4. Procesní přístup

• čerpá z Fayolovi koncepce obecných principů správného řízení uspořádaných do formální a přehledné soustavy klíčových činností s logickou vazbou

L. Gulick a L.F.Urwick

- vypracovali model managerských funkcí POSDCOORB

H. Koontz a H. Weihrich

- definovali pět základní managerských funkcí: plánování, organizování, personalistiku, vedení a kontrolování

5. Matematický přístup

• vliv dynamického rozvoje výpočetní techniky chápe řízení jako numericko-kvantitativní kybernetický proces

• upřednostňování matematických modelů při využití podpory výpočetní techniky se využívá a doporučuje při rozhodování

S..Gass a W.W Cooper

6. Kontingenční (situační) přístup

• vychází z předpokladu, že neexistuje universálně nejlepší postup, managerská praxe je ovlivňována mnoha okolnostmi, tyto okolnosti je třeba vždy zohlednit a proto je nutné úspěšný postup vždy ušít na míru

• podporuje kreativitu

7. Empirický přístup

• představitelé kladou důraz na vyhodnocování praktických zkušeností a jejich zobecňování s cílem vypracoval doporučení pro managery

• schopnost řídit je do určité míry umění

• P.F. Drucker

8. Koncepce podnikové kultury

T.A.Deal a A.K.Kennedy

9. Koncepce vynikajících firem