Plánovací procesy

• plánování má obrovský význam pro projekt (protože projekt vytváří něco, co se ještě nikdy předtím nedělalo)

• v období před dokončením plánu se plánovací procesy vyznačují četnými iteracemi (datum dokončení projektu je neakceptovatelné à nové definování zdrojů, nákladů, mnohdy i rozsahu projektu)

• není to exaktní věda – dva různé týmy mohou vytvořit na stejný projekt velmi odlišné plány

1. Základní procesy

• mají jasné závislosti a jsou prováděny na většině projektů v podstatě ve stejném pořadí 54243ztv23mrs3m

• v průběhu každé fáze se k nim několikrát vracíme (probíhá iterace)

• plánování rozsahu – stanovení rozsahu + dokument obsahující rozsah projektu jako základ pro budoucí rozhodnutí

• definice rozsahu – rozdělení hl. dodávkových komponent do menších, snáze řiditelných částí

• definice činností – určení činností, kt. musíme vykonat, abychom vyprodukovali všechny projektové komponenty tr243z4523mrrs

• časová návaznost činností – identifikace + dokumentace závislostí mezi činnostmi

• odhad doby trvání činností – odhad počtu pracovních časových intervalů, kt. jsou třeba k dokončení jednotl. činností

• vytvoření časového plánu – analýza čas. posloupnosti a dob trvání činností, požadavků na zdroje à projekt. harmonogram

• plánování zdrojů – určení, jaké zdroje + množství urč. zdroje se použije pro provedení projektových aktivit

• odhad nákladů – určení přibližných nákladů na zdroje

• vypracování nákladového rozpočtu – alokace nákladů k jednotlivým projektovým pracím

• vypracování projektového plánu – shromáždění výsledků všech plánovacích procesů + sestavení přehledného dokumentu

2. Okrajové procesy

• interakce mezi nimi je závislá na povaze projektu

• plánování jakosti – vyhledání norem jakosti, kt. odpovídají projektu

• organizační plán – identifikování, dokumentování a přidělení rolí na projektu, stanovení odpovědností a řádu v podávání zpráv

• sestavení štábu projektu – získání potřebných pers. zdrojů + přidělení práce na projektu

• plán komunikace – určení komunikačních a informačních potřeb účastníků (kdo potřebuje jakou informaci + kdy + jak ji dodat)

• identifikace rizika – jaká rizika mohou ovlivnit projekt a zdokumentování jejich vlastností

• ocenění rizika – ohodnocení jednotlivých rizik, jejich spolupůsobení z hlediska ovlivnění výstupů

• vypracování reakcí na rizika – určení odstupňovaných kroků pro příležitosti a reakce na hrozby

• plán obchodní činnosti – stanovení co + kdy obstarat

• plánování obchodních zdrojů – dokumentace požadavků na poptávaný produkt + identifikace možných zdrojů