Casovy management - Obor elektrotechnická výroba a management - Úspěšný cílový management

Obor: Elektrotechnická výroba a management

Studijní skupina: 1EVM - 22

Brno, listopad 2002

Manager

Kdo je to manager? Tak jednoduchá otázka a přitom je na ni tolik odpovědí. Mnoho lidí si myslí, že manager je člověk, který má pěknou sekretářku, jezdí na služební cesty, telefonuje zásadně mobilním telefonem, má automobil minimálně za milion a vydělává mnoho peněz za málo práce. To samozřejmě není pravda. Manageři se dnes zabývají spoustou činností a jejich práce rozhodně není jednoduchá. Manažer nese zodpovědnost za plnění úkolů, stanovuje priority, myslí koncepčně a analyticky, musí být politikem i diplomatem. Manažer musí mít dobře vyvážené typy vlastností, které tvoří 3 složky: technická, humanitní, koncepční. To samozřejmě vyžaduje člověka s nejlepšími vlastnostmi.

Charakteristiky výkonného manažera: čilost, rázné vystupování, efektivní komunikace a přístup, zplnomocňování podřízených, účinné porady, lepší organizace práce, vhodný denní plán, vhodné plánování, omezení nerozhodnosti a vyhýbavosti, optimalizace výsledků při řešení úkolů.

Cíl managera

Cílem managera je vytvářet nadhodnotu, zisk, být produktivní. Produktivita vyžaduje účinnost a efektivitu veškerých činností, a to s využitím dovedností technických, lidských, koncepčních a projekčních. 53482eoe96xmd2d

Cesta k této efektivní činnosti vede i přes plánování potřeby pracovních sil z hlediska kvality a kvantity, přes rozdělení pravomoci a zodpovědnosti, zajištění vedení a kontroly.

Smyslem organizace činností je vytváření prostředí pro efektivní spolupráci. Vznikají jednotlivé organizační úrovně, a to s ohledem na omezené schopnosti manažera řídit určitý počet lidí. Počet podřízených se různí dle situace a také dle schopností konkrétního manažera. Základem úspěchu managera je vhodné plánování k dosažení cíle.

Plánování

Plánování patří mezi hlavních činností manažera a jednou z nejdůležitějších úloh managementu. Plánování je vytváření plánu, je to proces zahájený definováním cílů. Manažer si cíle někdy volí, zpravidla však vychází z určitého zadání úkolu či objednávky. Manažeři musí být na všech úrovních s cíli seznámeni. om482e3596xmmd

Proces plánování není uplatňován jen v oblasti managementu, ale stal se každodenní součástí našeho života.

Cíle plánování

Čeho by měl manager dosáhnout ? Respektive, kterému cíli by měl dát přednost ?

Zvýšit zisk o 30 % ?

Zvýšit zisk o 10 % ?

Udržet stávající výši prodeje ?

Nebo dosáhnout rentability investic 28 % ?

Toto jsou otázky, na které si musí každý manažer, pokud chce být úspěšný, umět odpovědět.

Cíle mohou být specifikovány pro jednotlivé výrobky, služby nebo dokonce i pro jednotlivé segmenty zákazníků. Ale nemusejí mít jen pouze ekonomický charakter. Existují i sociální, ekologické a jiné cíle, jejichž dosažení může mít i ekonomický přínos. Ale k cílům může patřit i například zvýšení podvědomí potencionálních zákazníků o výrobcích firmy nebo dosažení vyššího stupně image firmy. Pro dobré stanovení cílů je nutné získat dostatek informací.

Při určování cílů je třeba respektovat, že cíle musejí být motivující pro manažery i ostatní zaměstnance, musí poskytovat možnost jednoznačného vyhodnocení, musí poskytovat východisko pro určování strategií a marketingových plánů pro jejich dosažení a vytvářet pocit jistoty stávajících i potencionálních akcionářů.

Cíle představují úkoly, které chce manager splnit v rámci jednoznačně vymezeného času. Strategické cíle firmy bývají určovány pro delší časové období. Podle délky se považují některé strategické cíle za střednědobé (5 let) nebo dlouhodobé (10 – 15 let).

Pro dosažení strategického cíle managera musí výkonný ředitel firmy specifikovat veškeré zdroje, které jsou třeba pro realizaci strategie. Musí určit cíle podřízené, odvozené od hlavního strategického cíle. Za jejich dosažení odpovídají manažeři specifických firemních oddělení.

Stanovení cílů podniku je skutečně obtížný úkol. Vyžaduje rozumné usměrňování nadřízeným a rozsáhlou praxi podřízeného. Nedílnou součástí úspěšného cíle managera je správná volba strategie.

Strategie

Strategie určují, jakým způsobem chce manager dosáhnout svých cílů. Strategie může být marketingová, výrobní, finanční, vývojová atd. Neustále se měnící tržní podmínky však vyžadují, aby volba strategie byla čas od času revidována a v případě potřeby korigována.

Vrcholoví manageři často tvrdí, že nelze určit, jak by měl podnik vypadat za 10 let. S tím nesouhlasím, vždyť i lidé jsou mnohem více motivováni, když vědí, že firma má dlouhodobé plány a s vyhlídkou dlouhodobé perspektivy si sami v sobě vytvářejí závazek, podílet se na dosažení dlouhodobých cílů.

Cíle a odpovídající strategie by měly být stanoveny pro všechny stupně řízení. Důležité přitom je, aby všechny cíle a strategie vycházely z hlavního cíle managera a aby byly vytvářeny „shora dolů“. Cíle na nižším stupni řízení musí být určovány tak, aby jejich dosažení zabezpečovalo dosažení cílů na vyšším stupni řízení.

Máme-li zvolenou strategii, lze přikročit k sestavování plánu. Stejně jako strategie, tak i plány mohou být zaměřeny do různých oblastí – prodeje, propagace, péče o zákazníky …

Východiska tvorby plánu

Každá manažerská činnost musí probíhat podle určitého plánu. Manažer buď akceptuje hotový plán, dopracuje obecný plán nebo plán vypracuje sám. Východiskem každé činnosti (plánu činnosti) jsou cíle, informace o reálných podmínkách a analýza těchto podmínek.

Manažer si někdy cíle volí, zpravidla však vychází z určitého zadání úkolu či objednávky.

Příklad : volba cíle → může být rozhodnutí začít podnikat při respektování prvořadého cíle, kterým je zisk.

Příkladem zadání cíle může být zadání ze strany vedení koncernu pro výrobní divizi zahájit v určitém termínu výrobu nového osobního automobilu.

Při jakékoli formulaci je třeba analyzovat, zda cíl je splnitelný a splnitelný s jakými riziky. Manažer musí umět odmítnout nesplnitelný úkol, nevýhodnou objednávku či rizikovou zakázku.

Po rozhodnutí a dosažení určitého cíle či přijetí úkolu nebo objednávky je potřeba vytvořit plán. Ke zpracování plánu je již zpravidla více času a prostředků než k analýze potřebné k rozhodnutí a akceptování cíle či úkolu, proto východiskem tvorby plánu je větší množství informací než k prvotnímu rozhodnutí o stanovení základního cíle.

Každý manažer musí respektovat určité plánovací principy jako jsou např. :

Plánovat pouze splnitelné
Sestavit několik variant plánu
Pružně reagovat na změny v okolí
Komplexnost plánování.

Plány mohou existovat v mnoha podobách. Nejvyužívanější jsou však časové plány. Ale plány mohou nabývat i následujících podob jako např. : postupy, pravidla, taktiky, programy a nebo rozpočty.

Přijetí správného rozhodnutí

Zvýšit efektivnost rozhodování lze použitím manažerských rozhodovacích metod a metod snižování rizik. Konkrétními metodami jsou:

rozhodovací tabulky - přehledně zobrazují podmínky i činnosti, jednoznačně určí další postup, umožňují využití výpočetní techniky

scénáře - používají se při tvorbě podnikové strategie, zachycujeme zde časový sled budoucího vývoje vzhledem ke klíčovým činnostem ( výrobní program, obnova strojů a zařízení ), důležité je i propojení jednotlivých scénářů pomocí matic

stromy cílů - ( strom významnosti, valenční strom ) ukazuje rozvětvení hlavních a vedlejších (odvozených) cílů i úkolů se zřetelem na prostředky, které jsou k dispozici pro jejich dosažení. Konkurenční schopnost podniku závisí na inovační aktivitě, exportní schopnosti, finanční síle, reprodukční schopnosti a struktuře pracovníků, každá z hlavních větví se člení na dílčí cíle, vlivy a úkoly

patentová analýza - zaměřuje se na nejnovější poznatky techniky, poznatky o patentovaných výrobcích

rozhodování za neurčitosti - uplatňují se nejvíce tato pravidla

pravidlo dominance - pokud je jedna varianta výrazně výhodnější, ostatní se vylučují

Laplaceovo pravidlo nedostatečného důvodů - vyřazují se varianty s určitou slabinou, která se určí

Hurwitzovo pravidlo kombinace minima a maxima efektů - varianty se bodově hodnotí pesimisticky a optimisticky

Savageovo pravidlo nejmenší strasti - vychází z nejnižšího rozdílu mezi výslednou užitností varianty a maximální možnou užitností

strategická analýza a syntéza - tvoří součást přípravy a přijetí podnikové strategie, vychází z analýzy SWOT

Závěr

Jaké jsou tedy úspěšné cíle managera? Dle mého názoru není na tuto otázku jednoznačná odpověď. Cíl managera se stane úspěšným v případě, že jej manager dokáže hned z počátku dobře analyzovat a vyvodí příslušné kroky k jeho zdárnému splnění. Manager může mít vytyčeno mnoho nejrůznějších cílů, avšak ne všechny se mohou stát cíly úspěšnými. Na prvním místě by si měl manager uvědomit důležitost jednotlivých cílů a podle toho vytvořit strategický plán. Bezesporu lze konstatovat, že to jak je manager úspěšný ve zdolávání daných cílů mluví o jeho kvalitách a schopnostech řešit problémy. V podstatě to znamená, že je-li manager neúspěšný v realizaci dílčích cílů, může to mít v konkrétních případech až katastrofální následky.