|
USAUSARozvojové kořeny managementu - přírodní bohatství, přistěhovalectví, dobré legislativní podmínky pro podnikání, prudký industriální rozvoj, liberalizmus, rozvoj bez války. Plánování a rozhodování - primární krátkodobá a střednědobá orientace, nepřímé působení vlády na podniky v oblasti ekologie, zbrojního průmyslu, pružné a logické plánování, individuální rozhodování, kritérium rozhodování - maximální zisk při minimálních nákladech, zvyšování kvality. Organizování - individuální zodpovědnost za splnení cílů, plnění uložených úkolů a úkolů uvedených v pracovní náplni, formální, byrokratické organizační struktury, rychlé závěry, pomalá realizace, spíše nedostatek všeobecné organizační kultury. Kontrolování - explicitní kontrolní mechanizmy, kontrola nadřízenými, důraz kontroly na individuální výsledky, limitovaná kontrola kvality a důraz na kontrolu zisku. Vztahy manažerů a zaměstnanců - autoritativnost a velký rozsah a pravomoc kontroly, navazování vztahů s podřízenými se nedoporučuje, manažeři si nezakládají na loajálnosti zaměstnanců - požadují výkony, manažeři mají snahu utajovat svoje slabosti. 14372sfc56jpl1d Pracovní kariéra - jednotlivec je orientovaný na individuální kariéru, krátkodobé zaměstnání, změna víckrát (až 7 krát) za život, pracovní nejistota, závislost odměňování po získání nevyhnutelné praxe od výkonnosti, věrnost profesi, hodnocení výkonnosti obvykle jednou do roka, přičemž se hodnotí běžné výsledky, povyšování naa základe individuální a krátkodobé výkonnosti, vzdělávání doprovázené obavami přechodu ke konkurenci, ve vzdělání důraz na zručnost (trénink), komunikace shora dolů.
Evropa fp372s4156jppl Rozvojové kořeny managementu - předhistorické kořeny, římská říše, řecká kultura, katolicizmus, kalvinizmus, 1. a 2. světová válka, fašizmus, socializmus, sociální orientace. Plánování a rozhodování - střednědobá a dlouhodobější orientace, pokusy a kooperace mezi vládou a podniky, rozdílnost v plánování jednotlivých zemí, rozhodování na úrovni top-managementu, kritérium rozhodování - ziskovost a sociální směr. Organizování - individuální a kolektivní zodpovědnost za splnění cílů, přikazování a delegování úloh, formální i neformální organizační struktury, uvážlivé přijímání závěrů a jejich realizace, přiměřená všeobecná organizační kultura. Kontrolování - explicitně-implicitní kontrolní mechanizmy, kontrola převážně nadřízenými, kontrola kolektivních i individuálních výkonů, kontrola kvality, nákladů a zisku a snižování nákladů.
Vztahy manažerů a zaměstnanců - autorita se buduje kompetentností, kontrola závisí na vzájemné důvěře, navazování vztahů s podřízenými je věcí managementu, loajálnost zaměstnanců vůči manažerům a naopak závisí od vzájemné kompetentnosti, manažeři mají snahu nedávat najevo svoje slabosti. Pracovní kariéra - závislost odměňování od práce vzdělání a výkonu, věrnost profesi i firmě, hodnocení výkonnosti podle potřeby, přičemž se hodnotí běžné i dlouhodobé výsledky, povyšování na základě výkonnosti a podle potřeby a možností, vzdělávání podporované, ale snaha smluvního závazku, ve vzdělávání důraz na znalosti a dovednosti, komunikace shora dolů a snaha o komunikaci opačným směrem.
Japonsko Rozvojové kořeny managementu - šintizmus - uctivání předků, budhizmus, konfucionizmus (loajálnost a úcta k nadřízeným a rodičům a povinnost vůči druhým), revoluce meidži, války, národní tradice, sociální orientace. Plánování a rozhodování - dlouhodobá orientace, kooperace mezi vládou a podniky, hlavně v oblasti exportu, strukturálních změn, investiční výstavbě, zdlouhavý plánovací proces, kolektivní rozhodování na základě konsenzu, kritérium rozhodování - neustálé snižování nákladů. Organizování - kolektivní zodpovědnost za splnění cílů, využívání ringi systému (rin - návrh, gi - odporúčanie na jeho realizaci), neformální organizační struktury, zdlouhavé přijímání závěrů, rychlá realizace, vysoká organizační kultura - důraz na harmonii, jednotu, loajálnost a reciprocitu. Kontrolování - implicitní kontrolní mechanizmy, kontrola spolupracovníkami, orientace kontroly na kolektivní výkony, rozsáhlá kontrola kvality. Vztahy manažerů a zaměstnanců - menší autoritativnost a menší rozsah a pravomoc kontroly, navazování a udržování vztahů s podřízenými patří k samozřejmosti (paterializmus), loajálnost až oddanost zaměstnanců vůči manažerům je samozřejmá a manažeři vytvářejí pro ni příležitosti, manažeři se netají svými slabostmi a ponechávají to, na co nestačí, kompetentným zaměstnancům. Pracovní kariéra - jednotlivec je hodnocení na základě vztahů s prostředím, je součástí skupiny a snaží se o harmonizaci, věrnost firmě až do důchodu, celoživotní zaměstnání, závislost odměňování na věku, délce praxe a vzdělání, věrnost firmě, hodnocení výkonnosti až dvakrát ročně, přičemž se hodnotí dlouhodobá výkonnost, povyšování na základě dlouhodobé výkonnosti, vzdělání považované za dlouhodobou investici pro firmu, ve vzdělání důraz na vyšší ctnosti a sociální zralost, odborná zdatnost se získává rotací, komunikace zdola nahoru a shora dolů.
Management - v slovenčine (a já doufám, že i v češtině) mu odpovidá pojem řízení. V nejvšeobecnější rovině definujeme management jako soustavu poznatků o informačních aktivitách subjektů managementu vyplývajících z řídicích funkcí a využívaných v jejich komunikačním působení na objekt managementu (průběh pracovních procesů v organizaci). Management je soustava poznatků o informačně-komunikačním procesu působení subjektů managementu na objekt (průběh pracovních procesů v organizaci), přičemž výsledek tohoto působení závisí na: 1) odborné zdatnosti subjektů managementu - jejich vědomostech o plánování, organizování, kontrolování ale i dalších znalostí, 2) sociální zralosti subjektů managementu - jejich vlastnostech, postojích a hodnotách, které vyznávají, 3) praktické zručnosti subjektů managmentu - jejich praktických zručnostech (schopnostech) využívat svoje vědomosti a vlastnosti v praxi. Grafické znázornění vztahů subjektů a objektů managementu (grafické zobrazení řídicích vztahů) 1 - soustava poznatků subjektů managementu (vztahy funkce plánování) 2 - praktické využívání poznatků subjekty managementu (vztahy funkce organizování) 3 - hodnocení využívaných poznatků, jejich doplňování a korigování (vztahy funkce kontrolování) Různé významy managementu: - management jako praktická činnost, - management jako teorie či vědní disciplína, - management jako osobitá skupina lidí. Předmět managementu je postavený na třech základních pilířích subjektů managementu: 1) na sociální zralosti subjektů managementu vyplývající z jejich osobních vlastností (u mnohých autorů koresponduje s pojímáním managementu jako osobité skupiny lidí), 2) na jejich odborné zdatnosti vyplívající z jejich odborných (teoretických) znalostí (pojímání managementu jako teorie či vědní disciplíny), 3) na jejich praktických zručností vyplívajících z jejich praktických schopností (pojímání managementu jako praktické činnosti). Dynamika života nastoluje potřebu každodenního zvyšování kvality a užitečnosti výsledků práce každé organizace. Kvalita řízení je tím vyšší, čím rozvinutější je kompetentnost řídicích subjektů. Vyšší úroveň kompetentnosti v řízení má předpoklady dosáhnout každý duševně zdravý člověk, který je schopný vzdělávat se a využívat získané poznatky v praxi.
Vznik a kořeny managementu - spjat s nástupem industriální společnosti, - o vzniku M jako praktické činnosti lidí zaměřené na určení cílů, jejich plnění a hodnocení je možno hovořit už od momentu vzniku lidstva, - M se rodí tehdy, když si člověk uvědomuje možnost podílet se o zabezpečení svojí existence s jiným člověkem a cílevědomě začíná tuto možnost využívat, objevily se názory, že M jako soustava poznatků vzniká zároveň se vznikem písma, ba dokonce vynálezem tisku. Sumerové - znali příběh vzniku života na Zemi, Sluneční soustavu, poznatky asi ze sto oblastí vědy, které získali od mimozemských bohů (civilizací), své poznatky zapisovali klínovým písmem na hliněné desky - informace o hvězdách a planetách, obrovské matematické znalosti (uměli už integrovat?), tajemství metalurgie, zemědělství, stavba vodovodů, vědomosti jak řídit komunitu, obec, město a jiné. Egypt - stavbu pyramid řídil štáb v čele s vysokým státním úředníkem podléhajícím přímo královi - dokonalý systém skládající se z mnoha částí (strava a ubytování otroků, nástroje a efektivní zásobování surovinami, plán stavby - umístění, sklon a výška, použitý materiál a mnoho dalších koncepčních i částečných otázek). Čína - Konfuciova podobenství (dnes japonský M) obsahují pravidla pro řízení státu a komunit. Každému svoje místo - potřeba vybírat na místa státních úředníků čestných, nesobeckých, rozumných a schopných lidí. Řekové - Athenský stát s jeho radami, lidovými soudy, administrativními úředníky a radou generálů. Sokrates - řídit stát by měli zruční (šikovní) a moudří lidé. Řím - s jeho magistráty a jejich funkčními oblastmi pravomoci a stupňů důležitosti svědčí o organizačních znalostech Římanů. 16. a 18. století - školy karmelistů - blízká britské merkantilistické a francouzské fyziokratické školy politické ekonomie. Všeci věřili, že když má být dobrá pozice státu, musí maximalizovat materiální bohatství. Jen škola karmelistů kladla důraz na organizovanost státní administrativy jako zdroje dynamiky - preference univerzálnosti metod řízení, přípravy úředníků na funkce ve státním aparátě, zřízení vládního úřadu (min. pro kontrolu zjednodušování administrativy a rychlé vyřizování právních případů). Vojenské organizace - poznatky o řízení, delegování pravomocí, povinnosti a zodpovědnosti, vedení, velení, přikazování, výcvik velitů, štábní útvar, objasňování cílů. Církev - efektivnost organizace a využívaní metod řízení. Hierarchie či stupňovitost územního uspořádání, specializace a generalizace aktivit ve funkčních liniích a řešení personálních otázek je dodnes vzorem pro mnohé jiné organizace.
|
