Slezská univerzita

Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Seminární práce do předmětu

STRATEGICKÝ MANAGEMENT

Strategie zahájení provozování večerky

Karviná 2000 Hubová Kateřina

OBSAH

1. ÚVOD3

2. ANALÝZA EXTERNíHO PROSTŘEDí3

2.1 Analýza makroprostředí3

2.1.1 Politicko-právní prostředí3

2.1.2 Společenské prostředí3

2.1.3 Demografické prostředí3

2.1.4 Ekonomické prostředí4

2.1.5 Technologické prostředí5

2.1.6 Geografické prostředí5

2.2 Analýza mikroprostředí6

2.2.1Trh6

2.2.2 Stávající konkurence6

2.2.3 Nová konkurence6

2.2.4 Dodavatelé6

2.2.5 Zákazníci6

3. ANALÝZA INTERNíHO PROSTŘEDí6

4. VIZE6 27443nzk36bdy9s

5. FORMULACE STRATEGICKÝCH CíLU6

6. ZDROJE PRO ZAHáJENí7

6.1 Personální zdroje7

6.2 Prodejna7

6.3 Finanční zdroje7

7. ZáVĚR8

1. ÚVOD

Rozhodla jsem se vytvořit strategii malého obchodního podniku. V Karviné jsem se setkala s malými obchůdky tabáku či drogerie nebo večerkami, které jsou vybudovány ve vchodech panelových domů. Na tento druh obchodů jsem v žádném jiném městě nenarazila. Zdá se mi to velmi dobrý nápad, proto navrhnu strategii pro založení večerky v panelovém domě na sídlišti v Novém Jičíně. Tato večerka bude zaměřena na nákup potravinářského zboží v malém množství a prodej tohoto zboží konečným spotřebitelům.

2. ANALÝZA EXTERNíHO PROSTŘEDí

2.1 Analýza makroprostředí

Za makroprostředí označujeme veškeré faktory, které na podnik působí z venku, ale podnik má jen minimální možnost tyto faktory nějak ovlivnit.

2.1.1 Politicko-právní prostředí

Toto prostředí považuji za nejdůležitější, protože rozhodnutí vládních orgánů vytváří právní, daňové, bezpečnostní, jakostní, zdravotní a další požadavky ve formě zákonů a vyhlášek.

Pro mou večerku musím splnit následující:

• povolení Živnostenského úřadu a získání Živnostenského listu,

• povolení místního městského úřadu,

• povolení hygienické stanice (otázka sociálního zařízení zaměstnance),

• zřízení bankovního účtu,

• ohlášení finančnímu úřadu - přidělení DIČ a

• přihlášení jako plátce zdravotního a sociálního pojištění.

2.1.2 Společenské prostředí

V současnosti probíhá trend zdravého životního stylu a zdravého životního prostředí. Vše je spojeno s globalizací. Okres Nový Jičín patří k zajímavým a velmi navštěvovaným regionům severní Moravy.

2.1.3 Demografické prostředí

Populační změny musím sledovat při formulaci své strategie. Počet obyvatel Nového Jičína je 27 509. Průměrný věk obyvatel je 33,5 roku a index stáří obyvatel je 82,43. Index stáří vyjadřuje počet poproduktivních obyvatel připadajících na 100 předproduktivních.

Struktura obyvatel podle pohlaví Struktura obyvatel podle produktivity

Struktura obyvatel podle věku

Vzdělanostní struktura obyvatelstva

2.1.4 Ekonomické prostředí

Toto prostředí je určováno hospodářskou situací státu. Musím sledovat jednotlivé makroekonomické ukazatele a z nich vyplývající vlivy na mé podnikání. Ekonomické prostředí vytváří kupní možnosti lidí, kteří budou v mé večerce nakupovat.

Hospodářský cyklus je označován jako odraz ode dna a je doprovázen pomalým oživováním ekonomicky. Současná míra inflace se pohybuje na nízké úrovni 3,6 % ke konci října 2000.

Míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem 8,5 %. Bilance zahraničního obchodu za první čtvrtletí roku 2000 činí -33 422 mil Kč, což znamená větší dovoz než vývoz. Celková bilance za první čtvrtletí roku 2000 je -5 369,3 mil Kč.

Zaměstnanost podle ekonomických odvětví

2.1.5 Technologické prostředí

Zde musím sledovat inovace, vývoj a výzkum technologií, i když v tak malém obchůdku nebudou probíhat až takové výrazné změny.

2.1.6 Geografické prostředí

Nový Jičín je okresní město a správní, hospodářské a kulturní centrum novojičínského okresu. Nachází se v severovýchodní části České republiky, v kraji severomoravském. Jeho katastrální výměra činí 4 478 ha s 6 místními částmi. Počet obcí v okresu Nový Jičín je 55 a počet obcí se statutem města 10.

Z hlediska geologických útvarů je město položeno mezi Moravskou bránou (tok řeky Odry) a Karpaty s pásmem Beskyd. Většina území má charakter pahorkatiny (200 - 600 m n. m.).

Co se týká přírodních zdrojů, má Nový Jičín vydatné zásoby podzemních i povrchových vod a také minerální prameny. V ovzduší v průběhu roku nedochází k překračování limitů znečišťování ovzduší. Z rozptylové studie města vyplynulo, že z 90 % se na znečistění ovzduší podílejí zdroje mimo město. Samotné město se tedy podílí zbylými 10 %. Z nerostných surovin v rámci okresu Nový Jičín existují zásoby vápence, štěrkopísků, cihlářské hlíny, stavebního kamene a sialitické hlíny. Klimatické podmínky jsou příznivé. Celá Česká republika se nachází v mírném podnebním pásmu s vnitrozemským podnebím.

Průměrná lednová teplota: ............................................. -2,6 °C

Průměrná červencová teplota: ....................................... 17,6 °C

Průměrná roční teplota: ................................................... 7,8 °C

Průměrné roční srážky: ................................................. 760 mm

Průměrná vlhkost v létě: .................................................... 76 %

Průměrná vlhkost v zimě: .................................................. 84 %

Průměrná rychlost větru: ............................................. 3 - 6 m/s (směr nejčastěji jihozápadní)

2.2 Analýza mikroprostředí

2.2.1Trh

Prodej je zamířen jen na sídliště a blízké okolí. Trh je nenasycen a existuje prostor pro založení večerky.

2.2.2 Stávající konkurence

V tomto odvětví není možné dosáhnout velkých zisků, a proto je zde malý počet subjektů. Na vybraném sídlišti v Novém Jičíně žádná večerka neexistuje, není tedy žádný přímý konkurent, což je příležitost vstoupit na tento trh.

2.2.3 Nová konkurence

V tomto druhu podnikání je malá pravděpodobnost vstupu další večerky nebo obdobného obchodu na stejném sídlišti. Je nutno však s tímto jevem počítat.

2.2.4 Dodavatelé

Musím vědět informace o nabízeném sortimentu, cenách za zboží, platebních a dodacích podmínkách. Vzhledem k malému rozsahu podnikání jsem se rozhodla zajistit nákup pečiva u pekárny Starojicko, akciová společnost. Další potravinářské zboží budu týdně nakupovat v Makru a drogistické zboží ve velkoskladu na periferii Nového Jičína.

2.2.5 Zákazníci

Musím vzít v úvahu koncentrovanost spotřebitelů a velikost nákupů. Večerka bude zajišťovat spíše dodatečné nákupy, které nebudou velké. Potenciální zákazníci budou obyvatelé panelových domů v okolí.

3. ANALÝZA INTERNíHO PROSTŘEDí

Tuto analýzu je třeba provést až po zahájení podnikání. K nejdůležitějším patří SWOT analýza a finanční analýzy. Význam finanční analýzy je dát prostřednictvím finančních ukazatelů odpověď o hospodaření firmy, o naplnění strategických cílů a případně odhalit riziko krize.

4. VIZE

Účel založené večerky jsou příležitostné a dodatečné nákupy domácností. Předmětem podnikání je prodej tohoto zboží konečným spotřebitelům.

5. FORMULACE STRATEGICKÝCH CíLů

Nejvyšším cílem je udržení existence večerky na sídlišti a také zlepšení postavení v rámci konkurenčního boje. Proti velkým obchodům na periferiích měst to snad nebude příliš náročný úkol.

Základním cílem je tvorba zisku spojena s minimalizací nákladů. Budu usilovat o dosažení alespoň minimálního zisku.

Strategický cíl pro provozování večerky je prodej potravinářského a drogistického zboží konečným zákazníkům. Dále maximalizace obratu, dosažení určitého podílu na trhu, inovace a modernizace.

6. ZDROJE PRO ZAHáJENí

6.1 Personální zdroje

Nárokem na personál pro provoz večerky je jeden pracovník - prodavačka, pokladní a uklízečka v jedné osobě. Zpracování účetnictví bude zadáno účetní firmě.

6.2 Prodejna

Prodejnu bych zařídila ve vchodě prostředního panelového domu. Úpravy budou samozřejmě odsouhlaseny obyvateli a také městem a dalšími institucemi. Provozovna bude viditelně označena obchodním jménem a nápisem VEČERKA.

6.3 Finanční zdroje

Dědictví po babičce Kč 200 000,-- tvoří základní vklad do podnikání.

Před zahájením je třeba nakoupit pokladnu za Kč 35 000,--, mrazící box za Kč 80 000,-- a poličky + pult za Kč 50 000,--. Celkem tedy potřebuji Kč 165 000,--. Mzdové náklady za měsíc budou činit Kč 14 500,-- včetně zdravotního a sociálního pojištění. Nájemné počítám ve výši Kč 12 000,--, náklady na elektrickou energii ve výši Kč 4 000,-- a platba telefonu Kč 700,--. Režijní náklady tedy celkem budou činit Kč 16 700,--. Celkově tedy bude Kč 196 200,--.

Mzdové a režijní náklady Kč 31 200,-- tvoří mé celkové provozní náklady. Obrátka provozních nákladů je 2x ročně, z čehož plyne, že provozní kapitál se nám vrátí až za 3 měsíce. Proto musím mít dostatečnou zásobu provozního kapitálu na celé 3 měsíce, to je Kč 31 200,--* 3 = Kč 93 600,--.

Celková potřeba kapitálu je tedy Kč 93 600,-- + Kč 165 000,-- + potřebný nákup zboží ve výši Kč 60 000,- + rezerva Kč 50 000,-- = Kč 368 600,--. Od tohoto odečtu počáteční vklad Kč 200 000,-- a zjistím, že potřeba cizího kapitálu je Kč 168 600,--. Tento kapitál si musím vypůjčit. Vzhledem k nevelké částce bych kontaktovala možné sponzory a velké podniky.

Měsíční tržby předpokládám ve výši Kč 86 000,--. O ziskové marži nemám jasnou představu, proto dávám 40 %. Pak platí Kč 86 000,-- * 0,4 = Kč 34 400,--.

Měsíční zisk mi vyšel velmi malý: Kč 34 400,-- - Kč 31 200,-- = Kč 3 200,--. Celkové příjmy jsou jen nepatrně vyšší než celkové výdaje. Myslím, že s dostatkem financí se nedá počítat.

Finanční výpočty

• Poměr vlastního a cizího kapitálu zd443n7236bddy

Vlastní kapitál = vklad v hotovosti Kč 200 000,-- a cizí kapitál získaný od sponzorů Kč 168 600,--. Poměr vlastního kapitálu k cizímu kapitálu je tedy 200 000 / 168 600, což je 54 % na 46 %.

• Návratnost vlastního kapitálu

Celkový vlastní vložený kapitál činí Kč 200 000,--. Měsíční zisk večerky by měl být Kč 3 200,-- Kč. Návratnost je Kč 200 000,-- / Kč 3 200,-- = 62,5 měsíců, což znamená 5 a čtvrt roku.

• Návratnost celkových vložených investic

Celkový vložený kapitál činí Kč 368 600,-- / Kč 3 200,-- = 115,1875 měsíců, což znamená 9 a půl roku.

7. ZáVĚR

V této seminární práci jsem se pokusila sestavit strategii večerky provozované na sídlišti v Novém Jičíně. Tato lokalita je mým bydlištěm, a proto je velmi pravděpodobné, že pokud po ukončení studia budu chtít začít podnikat, ať už v tomto oboru nebo ne, bude to právě zde. Chtěla jsem si tedy zkusit, jak by to vypadá.

Mezi myšlenkou začít podnikat a skutečným počátkem podnikání je opravdu celá řada činností a procesů - zjišťování informací, vyřizování formalit, vypracovávání různých analýz a samozřejmě také podnikatelských plánů, které nejsou jednoduchou záležitostí. Právě touto seminární prací jsem se o tom přesvědčila. Byla to však pro mne zajímavá práce, neboť jsem toto vytvářela poprvé.

Důležité je poznamenat, že je velmi přínosné vytvářet podnikatelské záměry a strategie pro jakoukoliv firmu, zvláště pak pro začínající. Proto by každý podnik, každá firma měla tomuto problému věnovat náležitou pozornost. V praxi je tomu však spíše naopak a výsledkem pak jsou krachy podniků, zvláště pak v době vysoké konkurence.

V mém případě bych se do podnikání asi nepustila. Z mých propočtů vyšel celkem neblahý výsledek, takže založení večerky by se asi neuskutečnilo. Opravdu to není podnikání přinášející vysoké zisky, a proto jsem zřejmě viděla tak málo takovýchto obchůdků.