Operativní řízení výroby

1. Zákl. fce systému pro plánování a řízení výroby

Plánování výroby

zákazník (zpracování zakázek) + trh (prognóza D)

zpracování výrobního plánu

zpracování kusovníků a plánování materiálu

kapacitní a termínové plánování

Řízení výroby 33867zqp17vbm9d

řízení vstupu výrobních úkolů do výroby

sledování průběhu zpracování výrobních úkolů

řízení výrobního procesu

Operativní řízení výroby

sběr výrobních údajů qb867z3317vbbm

monitorování průběhu výroby

2. Operativní řízení výroby

2. nedílná součást VP řízení

3. souhrn řídících činností, jejichž cílem je

4. zajistit optimální průběh výroby

5. zajistit maximální využití vstupů a jejich účelné kombinování

6. konkretizace zakázek přijatých firmou z hlediska věcné náplně, prostoru (místa výroby) a času

7. určuje tedy CO – KDO – KDE – KDY vyrobí

8. 4 oblasti

1. Operativní plánování výroby

= postupné rozpracovávání výrobních zakázek do dílčích úkolů (s určením objemu, místa a lhůt), zpřesňování úkolů, koordinace, kontrola rozpisů

• vychází z konkrétních úkolů a z reálné situace ve zdrojích

Souhrnné plánování dlouhodobé prognózy hodnotová stránka globálnost

«

Operativní plánování krátkodobé, operativnost hmotná stránka podrobnost

• délka plánovacího období závisí na:

• charakteru výroby

• průběžné době výrobku – procesu

• předstihu znalosti požadavků zákazníků

• předstihu potřebného pro spolehlivé zajištění všech vstupů

• nezávisí na:

• druhu výroby

• velikosti výrobní jednotky

Základní principy

• postupnost

• zpřesňování plánu, agregovanost

• plán nižšího stupně zajišťuje plnění plánovaného vyššího stupně

• úplnost

• komplexnost funkcí a předmětů plánování

• informace – podklady – bilancování – zpracování – provádění – zpětná vazba

• konkrétnost - jednoznačné určení odpovědnosti

• vyváženost

• závislost délky plánovacího období na průběžné době

• klouzavost

• řízení matematickými metodami

• reálnost

• úzce navazuje na úplnost

• optimalizační metody – výrobků, kapacit, materiálu

• soulad plánu a operativní skutečnosti

• počátek, konec období

• rozpracovanost

• variantnost – nahrazování rezerv v rozpracovanosti rezervami v kapacitách (logistika, JIT)

2. Řízení průběhu výroby

2. součást řízení výroby zaměřená na organizaci hmotné stránky výr. procesu

3. definování prac. fcí lidí, způsob provádění jednotl. operací

4. odpovídající útvary musí vytvořit podmínky (plynulý chod výr. zařízení, plynulá práce dělníků, soulad s operativním plánem, řešení odchylek ve výrobě, kontrola plnění kr. plánů)

• přímé řízení výr. procesu

• regulování pomocí simulace výr. procesů

• rozhodovací proces pokračuje a upřesňuje se v průběhu výr. procesu

• kusová a malosériová výroba à nelze sestavit operativní plán

• vl. zadávání úkolů je prováděno až na úrovni provozu/dílny = dílenské řízení výroby

• předpoklady: včasné informace, užití PC, vysoká odbornost plánovačů, znalost řízení v reál. čase, pronikání logistiky do řízení mat. toků

• dispečerské řízení výroby

• regulování podle odchylek

• operativní plán výroby obsahuje plné rozhodnutí CO – KDY – KDE

• úrovně: podnik/závod (koordinace výr. a nevýr. jednotek), provoz/dílna (regulace výr. procesu)

• zásady: operativnost (dispečerské porady), nepřetržitost, preventivnost, řešení hl. článků

• prostředky: optické, akustické, tel. ústředny, průmyslová TV, terminály s napojením na PC

3. Operativní evidence výroby

2. umožňuje správně řídit výrobu a naplánovat lhůtové úkoly dalšího období

3. soubor vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících informací (hodnotových údajů), kt. se přímo na pracovištích i v pracovních četách, dílnách či jiných výrobních útvarech zajišťují jevy a procesy, kt. v těchto útvarech vznikají či probíhají

4. náplní operativní evidence výroby je sledování průběhu výroby jednotlivých výrobků (součástí) po dobu jejich výrobního cyklu v provozech, dílnách a na pracovištích

Sledované údaje

• časové využití výrobního zařízení

• množství dokončené výroby

• stav rozpracované výroby (skluzy)

• množství zmetků a mank v průběhu výrobního procesu

• kvalita výrobků

• prostoje a ztráty

• stavy v meziskladech

Faktory ovlivňující způsob evidence

• způsob výroby (ruční, automatizovaná)

• typ výroby a složitost výr. procesu

• organizační struktura výr. procesů

• počet pracovníků ve sledovaném systému

• stupeň automatizace zpracování dat

Soustavy operativní evidence výroby (podle metodiky práce a prvotních dokladů)

• soustava pracovní lístků

• samostatný doklad vystavený na jednotlivé operace pro urč. výrobek nebo výr. dávku

• je příkazem k provedení práce

• po doplnění a potvrzení odborem tech. kontroly se stává dokladem o vykonané práci

• slouží jako podklad pro zúčtování mezd

• forma: individuální, skupinový

• užití: kusová, malosériová, nerytmická výroba

• obsah: číslo provozu a dílny; zakázkové číslo; název výrobku; číslo a název součásti; číslo a popis operace; třída práce; přípravný a kusový čas; mzda; počet kusů; jméno a číslo dělníka; údaje o skutečně vyrobených kusech a zmetcích; podpisy (vystavovatel, normovač, mistr, odbor technické kontroly)

• nedostatek: kvantum prvotních dokladů pro každý výrobek; neposkytuje údaje o celém výr. postupu

 

• soustava průvodek

• zaznamenávají a sledují se všechny operace na jedné součásti (předmětu) postupně za sebou

• je tedy souhrnem pracovních lístků pro všechny operace předepsané technol. postupem

• výchozí příkaz k provedení operací v ní zachycených

• doklad o skutečně vykonané práci – postupuje výrobou s vyráběnými předměty a umožňuje sledovat, kt. operace již byly provedeny (technologická kázeň)

• evidence údajů o množství vyráběných výrobků – stvrzuje dělník (nástroj boje proti ztrátám)

• užití: sériová výroba; není podkladem pro zúčtování mezd dělníků

• soustava výkazů

• prac. výkazy strojů a prac. dílny za směnu (příp. den) – za práce provedené na různých předmětech

• užití: velkosériová, hromadná výroba s krátkými průběžnými časy

• obsah: odpracované hodiny a prostoje pracovníka a stroje; vyrobené kusy celkem = kvalitní a zmetky; spotřebovaný materiál; jména pracovníků; množství výrobků převzatých na sklad (odbor technické kontroly); hodnota odvedených výrobků

• nedostatek: nelze provést třídění prací podle výrobků ani podle dělníků; nelze stanovit rozpracovanost jednotl. výrobků

• výhoda: lze zjistit souhrnné mzdy pro pracovníka za urč. časové období

4. Změnové a odchylkové řízení

2. představuje soubor prací, kt. souvisí s dodatečnou úpravou technol. a konstrukční dokumentace po jejím dokončení, popř. i po započetí výroby

3. součástí je evidence změn a jejich provedení v souborných normách:

4. spotřeby času

5. materiálu

6. v zakázkách

7. operativního plánování

8. typy změn:

9. technické – trvalá D konstrukce nebo technologie výrobku; zaznamenává se do příslušných podkladů a zároveň do norem času i spotřeby materiálu

10. úkolové – trvalá D a úprava normy času nebo pracovní třídy pro urč. práci

11. změny cen materiálu

12. odchylka: přechodná úprava technol. nebo konstrukce, kt. se povoluje při současném užití jiného než předepsaného materiálu, náhradního postupu ve výrobě pro D pracoviště – např. není-li k dispozici předepsaný stroj, rozdělit výrobní dávku z kapacitních nebo materiálových důvodů, stanovit náhradní postupy při nedostatku přípravků, nářadí,…

13. při odchylkovém řízení se nemění THN a činí se poznámka do dokladů prvotní evidence

3. 
   Průběžné doby

= časový úsek (počínající uplatněním požadavků na výrobu), kt. je nezbytně nutný ke splnění urč. výr. úkolu (za daných technických a ek. podmínek; při normálním chodu výroby; za dané organizace výr. procesu)

• způsoby propočtů: analytické; statistické; odhadové

• podle techniky: metody propočtové; metody grafické

Průběžný čas operace

A t_p 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 t_z

1 stroj

Top A

B t_p 10 30 90 t_z

12 stroje

t_p 10

2

Top B

C 20 40 60

t_p 1

2

Na jednom zařízení souběžná práce na více

součástkách

Top C

D 20 60 100

t_p 1

2

40 80 100 Kombinace

1

2

Top D

Top = (n * t_k) / (C₁ * C₂ * K_pn) + t_pz / K_pn

Top – průběžný čas operace

n (dv) – velikost dávky v kusech

t_k – kusový čas

C₁ – počet pracovišť, na nichž se operace souběžně provádí

C₂ – počet součástí současně obráběných na 1 pracovišti

t_pz – přípravný čas v min (popř. zakončovací)

K_pn – koeficient překračování norem

Top = (dv * t_k) / (p * s * K_pn) + t_pz / K_pn

4. Standardní normativy zásob rozpracovaných výrobků

2. určují nezbytné množství rozprac. výrobků nutné k zajištění plynulého průběhu výroby

3. druhy zásob:

4. mezioperační (cyklové) – vznik mezi jednotl. výr. operacemi (na linkách, v dílnách, mezi pracovišti)

5. mezi úseky (skladové) – mezi výr. úseky (linkami, dílnami, provozy)

6. typy linek (à odlišnosti propočtů):

7. jednopředmětné synchronizované

8. jednopředmětné nesynchronizované

9. vícepředmětné synchronizované – dále neřešíme

5. Jednopředmětné synchronizované linky

2. předpokladem plynulého rytmického chodu linky je, aby v každém okamžiku bylo u příslušného pracoviště k dispozici potřebné množství rozpracovaných výrobků (součástí)

3. rozlišujeme 3 (resp. 4) funkčně odlišné skupiny zásob:

4. technologické (z^tech) – prvky rozpracované výroby, kt. se na jednotl. pracovištích právě opracovávají nebo kontrolují

5. dopravní (z^dop) - prvky rozpracované výroby, kt. se v každém daném okamžiku přepravují mezi navazujícími pracovišti; velikost závisí na druhu dopr. zařízení + přepravní rychlosti + vzdálenosti mezi pracovišti + systému předávání výrobků + vzdálenosti mezi pracovišti + systému předávání

6. pojistné (z^poj) – slouží k zajištění plynulosti a plánovaného rytmu práce linky pro případ, že by příslušné pracoviště nedodrželo svůj rytmus výroby

7. na kontrolních pracovištích – nahrazují vyřazené nekvalitní výrobky

8. na každé operaci – pro případ poškození nástroje, jeho kontroly, nerovnoměrnosti v práci obsluhy,…

9. opravářské (z^opr) – příležitostní, nahrazují produkci jednotl. pracovišť linky v době oprav výr. zařízeníz^opr = t^opr / Tt_opr – doba trvání oprav výrobního zařízení

6. Jednopředmětné nesychnronizované linky

2. předpoklady:

3. linka pracuje v dávkách

4. opracování součástek v nepřetržitém časovém sledu na každém pracovišti

5. tempo práce linky je dáno poměrem kusových časů jednotlivých pracovišť

6. na lince vznikají cyklicky tzv. obratové zásoby rozpracovaných výrobků z^obr a to v případech:

7. mezi dvěma navazujícími nesynchronizovanými operacemi, jejichž délka trvání není navzájem dělitelná

8. mezi navazujícími operacemi s různým režimem práce

9. mezi navazujícími operacemi s různými technologickými procesy (mechanické, tepelné)

10. výše obratové zásoby není stálá, ale v určitém pořádku se opakovaně mění

11. nutno zajistit takový režim, při kt. jsou obsluhy i kapacita pracovišť optimálně využity

12. má-li přejímací pracoviště pracovat plynule, musí předávající pracoviště začít svou činnost v předstihu

Obratová zásoba

doba prubehu

Doba ustáleného chodu

doba dobehu

B

C

60 120 180 240 300 360 420480

D

A

Cyklus obsluhy 1. pracovište

predstih

Cyklus obsluhy 2. pracovište

B

C Æ

n_B n_C

AD

C1

B1

T

A, D, B1, C1 – intervaly cyklu obsluhy

5. Činitele působící na výši zásob rozprac. výrobků

2. přímé

3. výrobní program, druh, ceny, sortiment

4. takt, rytmus výroby

5. průběh narůstání nákladů

6. úroveň spotřeby mat. ke spotřebě ostatních VF

7. stupeň nezbytného skladování ve výr. cyklu

8. průběžná doba výroby

9. nepřímé

10. kvalifikace PS

11. rozvoj tech. úrovně na obecné úrovni

12. dodávková disciplína dodavatelů

13. stav zásob na celostát. úrovni

14. soubor hmotných stimulací

15. úvěrová a fin. politika státu

16. dodací lhůty a pohotovost dodavatelů

17. průzkum trhu a jeho využití

18. hosp. a právní normy

19. organizace práce v podnicích

20. tech. úroveň podniku