kc258z9514mccx 59258zkh14mcx6y

Seminární práce do předmětu

Inovační management

Zavedení výroby Lyocelového úpletu v podniku PEGA a.s.

kc258z9514mccx 59258zkh14mcx6y

Historie a představení firmy

Akciová společnost Pega patří mezi největší české výrobce textilní galanterie. Tradice výroby textilní galanterie, konkrétně stuh a prýmků, se datuje v Krnově od počátku 20. století. V roce 1901 založil vídeňský obchodník Franz Gabler v Krnově firmu, která se zabývá výrobou tohoto sortimentu. Firma existovala až do roku 1945, kdy byla znárodněna a na jejím základě vznikl národní podnik Závody Stanislava Kostky Neumanna.

Dnešní akciová společnost Pega vznikla deliminací z privatizovaného státního podniku. Před transformací byl tento podnik organizačně rozdělen na čtyři výrobní závody – v Krnově, ve Vrbně pod Pradědem, v Tišnově u Brna a ve Víru na Moravě. Jednotlivé závody byly v podstatě uzavřenými technologickými jednotkami, mezi nimiž existovala jen velni omezená výrobní kooperace. Tento fakt byl důvodem přijaté koncepce pro privatizování podniku – vytvoření menších dynamičtějších podnikatelských jednotek. Závod v Krnově byl transformován formou kupónové privatizace na dnešní akciovou společnost Pega a. s.

1.)Charakteristika inovace

Boom celulózových vláken

V několika posledních letech dosáhla výroba chemických vláken (polyamidových, polyesterových, polypropylenových, celulózových a dalších) ve světě většího podílu (50,5 %) než výroba přírodních vláken (49,5 %), konkr. bavlny, vlny a přírodního hedvábí. - Největší objem ve výrobě jednotlivých vláken má nadále bavlna. Avšak součet vyrobených umělých vláken její produkci už mírně převyšuje. Vzhledem k tomu, že pěstování bavlny vyžaduje značný zábor zemědělské půdy, která je kvůli zvyšující se populaci potřebnější pro pěstování jedlých plodin, přírůstky ve výrobě textilních vláken budou v budoucnosti probíhat patrně ve sféře chemických vláken.

Produkce celulózových vláken ve světě plynule roste od roku 1993. Z teritoriálního hlediska je největším výrobcem chemických vláken Asie: cca 55 % světové produkce. Kupř. celulózových vláken se v Asii vyrábí 1,3 mil. t, což je 52 % vůbec.

Na celosvětové produkci celulózových vláken má rozhodující podíl celulózová střiž (73 %). Jejím nejvýznamnějším výrobcem je rakouská firma Lenzing AG, která kryla asi 34 % spotřeby viskózových střiží v západní Evropě v roce 1997, a její podíl na tomto trhu je koncem tohoto tisíciletí přibližně 50 %.

Samostatnou kapitolu v oblasti celulózových vláken a střiží dnes představuje výroba lyocellových vláken. Připravují se novou ekologickou technologií bez použití sirouhlíku. Vyznačují se výbornými fyzikálně-mechanickými vlastnostmi a jsou velmi příjemná na omak i k nošení. Zatím jsou chápána jako módní trhák. Do budoucna se ale předpokládá všeobecnější použití.

Pod názvem Tencel produkuje lyocellovou střiž od roku 1993 firma Courtaulds v závodě v Mobilu (USA, stát Alabama) s roční kapacitou 18 000 t. V nedávné minulosti byla v tomto podniku zprovozněna druhá výrobní linka, která zvýšila kapacitu produkce až na 55 000 t za rok. V závodě v Grimsby v Anglii začala Courtaulds vyrábět lyocell koncem roku 1997 v rozsahu asi 20 000 t a v roce 1998 dosáhla produkce až 42 000 t. V Grimsby se nyní také vyrábí 2 000 t lyocellu pro technické aplikace.

Celulózová vlákna si drží pro své vlastnosti a snadno obnovitelné zdroje buničin asi 6procentní podíl na světovém trhu textilních vláken.

Současné trendy směřují ke specialitám, jako jsou lyocellová vlákna, modalová a polynozická vlákna. Zájem lze předpokládat i o antibakteriální vlákna. Přes určitou stagnaci výroby a poptávky v Evropě mají celulózová vlákna z celosvětového hlediska budoucnost.

kc258z9514mccx 59258zkh14mcx6y

Lyocellové vlákno - technologie budoucnosti

Přes značný rozvoj umělých vláken si celulózová vlákna udržují stálou pozici. Jejich podíl na celosvětovém trhu činí zhruba 6 % (2,3 mil. t ročně) a pro své vlastnosti jsou nadále žádána. Podle marketingových prognóz největších světových výrobců viskózových vláken budou celulózová vlákna hrát významnou roli také v příštím století.

Největší význam celulozových vláken tkví v jejich využití jako náhrady za bavlnu. O předpokládané poptávce svědčí nejen prostý fakt růstu populace, ale i spotřeby vláken na jednoho obyvatele. Možnosti zvyšování pěstování bavlny jsou omezeny jak osevními plochami, tak hektarovými výnosy.

Surovinou pro výrobu celulózových vláken je dřevo, což je obnovitelná přírodní surovina. Přes dlouhou dobu růstu má proti bavlně nesrovnatelně lepší hektarové výnosy. Hlavní nevýhodou stávajícího průmyslově používaného viskózového postupu výroby celulózových vláken je ale zátěž životního prostředí emisemi sirouhlíku a sirovodíku. Z těchto (ale také z cenových) důvodů - viskózový postup je poměrně složitý, má mnoho výrobních stupňů a značnou spotřebu vedlejších surovin a energií - výrobci celulózových vláken věnovali značné úsilí výzkumu a vývoji nových bezsirouhlíkových technologií. Nejvýhodnější průmyslovou náhradou starého viskózového postupu se ukázala lyocellová technologie.

Rozpuštění celulózy v terciálním aminu

Pojem “lyocellová vlákna" označuje obecně vlákna, která jsou zvlákňována do organického rozpouštědla, tedy do směsi organických chemikálií a vody. Princip výroby spočívá v rozpuštění celulózy v terciálním aminu, konkrétně v N-methylmorfolin-N-oxidu a následně ve zvlákňování do roztoku rozpouštědla. Z výrobního hlediska je tento proces ve srovnání s viskózovou technologií nesrovnatelně kratší. Nejsložitější na něm je pouze zpětná regenerace rozpouštědla.

Vývoji lyocellového postupu (a nyní také výrobě) se věnují především britská firma Courtaulds a rakouská Lenzing AG. Rozpouštění celulózy probíhá v extruderu za teploty okolo 90 ^oC. To umožňuje zpracovávat celulózu s vysokým polymeračním stupněm, tedy s vysokým počtem strukturních jednotek v makromolekule. To má výrazný vliv na vlastnosti vyrobeného vlákna, zejména na pevnost.

Lyocellové vlákno má příjemný omak a lesk a některé z jeho fyzikálně mechanických vlastností (vysoká pevnost zasucha, zamokra i ve smyčce) jsou lepší než u bavlny. K nevýhodám patří pouze technologické problémy při barvení ve hmotě a sklon k fibrilaci, kterou si lze zjednodušeně představit jako loupání povrchu vlákna.

Z této nevýhody se však výzkumníkům podařilo udělat biotechnologickými postupy a úpravami vlákna výhodu: tzv. broskvový efekt, tedy mimořádně hebký omak, který způsobují malé “chloupky" na vlákně. Je však otázka, zda tato výhoda nebude pouze módní záležitostí. - Proto se ve výzkumných laboratořích pokračuje v řešení, které by fibrilaci omezilo.

Slibné vyhlídky

Lyocellové vlákno svým měkkým omakem, broskvovým efektem a dalšími vlastnostmi již našlo uplatnění v textilním a oděvním průmyslu. - O nastupujícím trendu lyocellových vláken svědčí nejlépe zvyšování jejich výrobních kapacit. Pod názvem Tencel vyrábí od roku 1993 lyocellovou střiž firma Courtaulds ve svém závodě v Mobilu (USA, stát Alabama). V Grimsby, kde od roku 1987 běží pokusná výroba Tencelu, se již nyní každoročně produkuje 2000 t lyocellu pro technické aplikace.

Firma Lenzing AG, která zaujímá ve výrobě viskózové střiže 1. místo na světě, má ve svém hlavním závodu v Lenzingu pokusnou výrobu lyocellové střiže. V roce 1997 bylo rozhodnuto, že svůj první velkoprovozní závod na lyocell postaví v Heiligenkreuzu v Rakousku, což také učinila a roční produkce v tomto závodě činí přibližně 24 000 t.

Dalším významným subjektem, který se zaměřil na lyocellová vlákna, je německý výzkumný ústav TITK Rudolstadt. Jde cestou vlastních objevů a soustřeďuje se na výrobu lyocellu ve formě nekonečného vlákna - hedvábí, tzv. Alceru. Nedávno se kvůli tomu oficiálně spojil s jihokorejským gigantem Hankook Synthetics, který patří k největším světovým výrobcům polyesterového hedvábí.

Firma Courtaulds uvádí, že o její lyocellovou produkci je na trhu zájem, a to i přes vysokou cenu. Největší poptávka po výrobcích z lyocellové střiže je v Japonsku. - Jen pro zajímavost: džíny z Tencelu stály v Japonsku v přepočtu 115 USD (v roce 1997), zatímco džíny z běžné viskózy jsou mnohem levnější. Ve prospěch viskózové střiže hovořila její nižší cena a také skutečnost, že většina předních výrobců investovala do ekologizace značné finanční prostředky a nyní dosahuje vysoké úrovně regenerace sirouhlíku. V dnešní době se však výroba spolu s narůstajícím objemem produkce lyocellu zlevňuje.

kc258z9514mccx 59258zkh14mcx6y

Lyocellový úplet

Firma Pega se rozhodla z tohoto nového progresivního vlákna začít vyrábět úplet. Tento úplet je určen výrobce spodního prádla. Úplet je vyrobený z celulozového vlákna Lyocell, které je vyrobeno ze dřeva a při výrobě a zpracování nepoškozuje životní prostředí (viz výše). Výrobce vlákna Lenzing vybavil tento materiál ochrannou značkou, která zaručuje odběratelům záruku kvality.

Vlastnosti:

harmonie s lidským tělem

komfort při nošení

vynikající prodyšné a absorbční vlastnosti

omak a vzhled připomíná zušlechtěná přírodní vlákna

snadná údržba

materiálová kompozice úpletu je 93% Lyocell a 7% Lycra.

Široká škála barev

2.)Záměr a cíl prosazené inovace

Cílem je postupná reorganizace výrobního programu, vyčlenění neziskových výrobků, specializace výrobního programu a posílení exportní i domácí pozice firmy. Firma si tímto chce posílit pozici na tvz. trzích východní a střední Evropy.

Inovační záměry jsou směřovány především do sortimentu úpletů, kde je neustálý tlak na nové druhy a nové materiály a dále do sortimentu opexu, kde chce firma přejít na novou generaci pružných nití pro zpracování do punčochových výrobků. Firma tímto bude diversifikovat svoji výrobu od konkurence a zaměří se na speciální tržní segmenty.

3.)Iniciátor inovace resp. Zřetězení iniciátorů

Iniciativa vycházela z obchodního oddělení podniku. Jelikož některá výroba začínala být na pokraji ziskovosti, muselo se přijít s nějakým řešením jak tuto výrobu zastavit a čím novým nahradit.

4.)Řešitel inovace

Poté dostalo technické oddělení spolu s vývojovým oddělením za úkol najít nějakou novou progresivní technologii, která by se mohla začít vyrábět. Samozřejmě, že toto oddělení nepracovalo na této inovaci samo o sobě, ale s hledáním patřičné náhrady pomáhalo i obchodní oddělení a dceřiná společnost PEGA Vel., jenž zajišťuje prodej. Tento útvar i dceřiná společnost nejlépe věděli co si přejí zákazníci a odběratelé a proto se na řešení společně podíleli.

5.)Doba řešená od – do, náklady na výzkum a vývoj

Doba zavedení inovace je podle mého názoru velice krátká. Když vezmeme v úvahu, že v roce 1997 se ve světě tato nová technologie začala více prosazovat, v Evropě byly postaveny nové továrny na výrobu lyocellu a poptávka se začala zvyšovat. Vedení pružně zareagovalo a začalo vést jednání s předními výrobci vlákna a nakonec se dohodlo s rakouskou firmou Lenzig AG. Tato firmy poskytla ochranou značku, což zaručuje odběratelům vysokou kvalitu. Firma Pega a. s. poprvé představila úplet v kombinaci s elastickým vláknem Lycra již v říjnu 1998 na semináři firmy DU PONT v Praze. Výrobu elastického úpletu včetně barvení zvládly jako jedni z prvních v Evropě.

6.)Vyvolané investice pro realizaci inovace

Jelikož tyto data jsou interní záležitostí firmy nejsou k dispozici. Avšak pokud se podíváme na technologii výroby úpletů nejsou velké rozdíly mezi zpracováním toho či onoho vlákna. Výroba lyocellových úpletů si vyžádala jiné nastavení strojů a jiný postup při zpracování. Z toho lez odvodit, že náklady byly vskutku minimální.

Hlavní položkou nákladů na zavedení inovace byly mzdy pracovníků technického úseku a podřízených úseků, jako jsou pracovníci Strojně-technického úseku a úseku údržby a provozu. Dalšími náklady byla různá testování, ověřování a schvalování. Některé tyto činnosti zajišťovali i externí subjekty.

Celkově se dá říci, že náklady na změnu výroby se pohybovaly v řádech sta tisíců korun.

7.)Realizátor inovace

Zavedení výroby měl na starosti technický úsek spolu s podřízenými útvary.

Doba náběhu na plnou produkci

V roce 1999 se výroba teprve rozjížděla a odběratelé zatím nejevili výraznější zájem, protože tento materiál je relativně dražší a ještě ne tak rozšířený. Firmě se podařilo prodat v tomto roce řádově několik stovek kilogramů. V lednu 1999 byl tento výrobek prezentován na veletrhu v Paříži a v záři v anglickém Lyonu. Díky těmto výstavám se podařilo získat nové odběratele ze západních zemí a produkce se v tomto roce odhaduje již na několik málo tisíc kilogramů. Firma by ráda dosáhla během dvou až tří let produkci v rozsahu 15 - 20 tun a pokud se materiál prosadí je připravena produkci rozšířit. To však záleží na tom jak se materiál prosadí a jaká bude poptávka po něm.

Rentabilita nové výroby

Rentabilita výroby je zatím lechce pod hranicí výnosnosti, poněvač zatím bylo prodáno jen velice malé množství z plánovaných prodejů.

10.)Přínos inovace pro specializaci v daném oboru

Výrobou tohoto úpletu v a. s. Pega se tento materiál zlevnil díky levnější pracovní síle, nižším nákladům na energie apod. Pro tuzemské, ale i zahraniční výrobce sportovního i spodního oblečení se tím se stává další progresivní technologie dostupnější a to napomáhá jejímu masovějšímu rozšíření mezi těmito výrobci.

11.)Podíl inovace na celkovém sortimentu firmy

Divize úpletů se podílí na celkové produkci firmy 29 procenty. Z toho 16 procent jde na tuzemský trh a 13 procent na export. Výroba lyocellových úpletů tvoří zatím 3% z produkce zátažných úpletů (technologie na kterých se tento úplet plete).

12.)Souhrn ekonomických přínosů pro danou firmu vyplývající ze zavedené inovace

Po ztrátě pozic na zahraničních a domácích trzích v důsledku ničivých povodní, které citelně zasáhly tento podnik a způsobily výpadek výroby na několik měsíců, se firma touto inovací vrací na své trhy s novým, kvalitnějším a konkurenčně silnějším produktem. Tento návrat bude v budoucnu znamenat zvýšení tržeb a posílení ekonomické situace podniku.

13.)Rizika a potíže ve fázi plné realizace (technická, organizační, ekonomická apod.)

Technická rizika – při zavádění této nové výroby ve firmě mohly nastat potíže se seřízením potřebných strojů. A vyskytly se problémy s barvením, které však technici úspěšně odstranili.

Organizační rizika – nově seřízené stroje a jejích úprava si vyžádala zvýšené nároky na kvalifikaci pracovníků. Bylo potřeba zajistit přeškolení obsluhy a přijetí jednoho technika navíc.

Ekonomické riziko – jako u každé novinky, která se objeví na trhu, hrozí riziko nepřijetí trhem. Pokud výrobci budou tento nový materiál akceptovat neměl by nastat žádný větší problém s jeho odbytem, tudiž by se ekonomické riziko ze ztrátovosti této výroby minimalizovalo. Vážné problémy by nastaly tehdy, kdyby se na trhu objevil jiný progresivnější materiál, který by lyocell nahradil a firma by včas na tuto změnu nezareagovala.

14.)Posouzení konkurenceschopnosti dané inovace

Podle mého názoru bude tato inovace velkým přínosem pro tuto firmu. V odborných časopisech je tento materiál vychvalován a je označován jako materiál, který nahradí v příštím století klasickou bavlnu. Zatím tento materiál tvoří 26% produkce podniku, ale jak poroste jeho obliba u výrobců textilních výrobků a potažmo zákazníků, bude se objem produkce zvyšovat. Pevně věřím, že se z této výroby pro podnik stane stěžejní “dojná kráva“.

15.)Příprava další – substituční inovace

Dalším novým typem klasické viskózové střiže jsou antibakteriální a protiplísňová vlákna. Proces jejich přípravy nedávno vyvinula japonská firma Omikenshi Co. Ltd. a vyrábí je pod názvem CRABION. Používá přitom přípravek chitinu a chitosanu.

Tyto látky mají zejména antibakteriální a protiplísňové účinky a těmito vlastnostmi se vyznačují i viskózová vlákna, jež chitin a chitosan obsahují. Vlákna jsou navíc deodorantní, dobře absorbují vlhkost. Jsou měkká a dobře vybarvitelná. Postupně nalézají uplatnění jak v lékařství, tak v potravinářství.