Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy






Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Předpoklady poradenství v podnikání a řízení v ČR pro vstup do EU

VŠB - TECHNICKá UNIVERZITA OSTRAVA

Fakulta ekonomická

Poradenství pro managery a podnikatele

Předpoklady poradenství v podnikání a řízení v ČR pro vstup do EU

Vypracoval TÝM č. 2:

 


OBSAH

1. Úvod32. Makroekonomické srovnání regionů43. Daňové systémy v České republice, Polské republice a EU43.1 DPH53.2 SPOTŘEBNí DAŇ63.3 DAŇ Z PŘíJMŮ73.4 Očekávaný budoucí vývoj v ČR84. Shrnutí a závěr95. Zdroje informací96. Přílohy10


1. Úvod

Naše poradenská agentura byla oslovena podnikatelem z Českého Těšína. Pan Jan Novák podniká v oblasti restauračních zařízení a rozhoduje se zda své podnikání rozšířit. Agenturu Diogenes s. r. o. žádá o srovnání oblasti přeshraničního česko-polského regionu. Požaduje především srovnání z hlediska výše českých a polských daní, věkové struktury obyvatel a počtu zaměstnaných ve službách v obou městech.

Pan Novák se rozhoduje zda postavit novou restauraci na území České či Polské republiky. Rozhoduje se tak především proto, že celý život bydlí při hranicích s Polskou republikou a zná tudíž obě kultury a plynně hovoří česky i polsky. Oba národy - jak český, tak polský, jsou slovanské. Mezi oběmi zeměmi tudíž nejsou nijak velké bariéry jazykové, kulturní ani historické. Jeden z poradců naší firmy – Tomáš Kukuczka má polskou národnost a hovoří polsky. Z tohoto důvodu mohla naše agentura čerpat informace přímo z polských zdrojů. Česká republika a Polská republika dm287o1155gmml jsou také kandidátské země a usilují tak, většinou ve shodě, o vstup do EU v roce 2004. Sbližují se proto i legislativně.

Agentura Diogenes pečlivě zvážila všechna hlediska obou národů a z výše uvedeného usoudila, že mezi Českou a Polskou republikou nejsou téměř žádné kulturní, jazykové ani jiné bariéry. Tudíž jsme dále postupovali ve srovnávání oblasti česko-polského regionu vybraného panem Novákem.


2. Makroekonomické srovnání regionů

Pro rozhodování podnikatele o umístění podniku v některém z dvou výše uvedených regionů může posloužit i srovnání makroekonomických ukazatelů těchto regionů s průměrem všech zemí evropské patnáctky, a to hlavně z důvodu v nejbližší době téměř jistého vstupu obou republik do struktur Evropské unie. Údaje jsou pro přehlednost seřazeny v tabulce číslo 1 (viz přílohy).

Pro zvolený obor podnikání, a to pohostinství, lze z těchto údajů vyvodit několik postřehů. Mezi zvolenými regiony je velký rozdíl v produktivitě práce, která také souvisí s velikostí příjmů a z ní plynoucí ochotou obyvatel utrácet za pohostinské služby. Ukazatel HDP na obyvatele v procentním porovnání s průměrem Evropské unie hovoří jednoznačně ve prospěch českého regionu, kde tudíž lze předpokládat větší ochotu obyvatel utrácet za pohostinské služby. Vyšší míra celkové nezaměstnanosti i nezaměstnanosti žen (předpokládaná hlavní část personálu) na české straně, je faktorem, který pozitivně ovlivní výběr zaměstnanců a také náklady na tyto zaměstnance (dotace pracovních úřadů na nová pracovní místa, nižší platové požadavky, širší nabídka pracovních sil atd.), negativně se může projevit v nižší poptávce po pohostinských službách. Co se týče velikosti lokálního trhu daného regionem, tak v této oblasti je na tom lépe polský region Slaskie, a to jak absolutně, tak i hustotou osídlení regionu.

3. Daňové systémy v České republice, Polské republice a EU

Daně v EU

Budování jednotného vnitřního trhu je nemyslitelné bez alespoň částečné harmonizace daňových soustav zúčastněných zemí. Nejednotné daně, ať již přímé nebo nepřímé, přinášejí narušení efektivního fungování trhu (pohyb kapitálu, migrace pracovních sil atd.). Jde o natolik základní věc, že je až paradoxem, jak pomalu a s jakými obtížemi byla a je tato harmonizace zajišťována v rámci Evropské unie.

Daně v ČR

Daně se v České republice člení na přímé a nepřímé. Mezi přímé daně, kdy je plátce i poplatník v jedné osobě, patří daně z příjmů a majetkové daně. Tyto majetkové daně se dále člení na daň silniční, z nemovitostí, dědickou, darovací a z převodu nemovitostí. Důležitou roli v nákladech hraje taktéž systém pojištění členěný na sociální a zdravotní.

3.1 DPH

EVROPSKá UNIE

Harmonizace v oblasti daně z přidané hodnoty byla o poznání úspěšnější u daní z příjmu. Byly stanoveny tzv. mantinely pro sazbu DPH, a to 15 – 25 %, přičemž horní sazba nehraje výraznější roli, jelikož se státy v rámci konkurenceschopnosti snaží přiblížit spíše spodní hranici (s výjimkou Švédska, Dánska (25 %) a Finska (22 %) státy jen výjimečně přesahují hranici 20 %). Dále bylo stanoveno 6 skupin produktů, u nichž byla sazba DPH redukována na rozmezí 4 – 9 %. Jedná se o potraviny, farmaceutické výrobky, dopravu osob a knihy, noviny a periodika. (Přehled o výši DPH států EU je v příloze v tabulce č.2).

Česká republika

Daň z přidané hodnoty v České republice se člení do 2 různých sazeb: standardní sazba 22 % a snížená sazba 5 % (týká se stejných odvětví jako v EU + přechodné období pro dodávky tepla, na telekomunikační služby a na dodávky stavebních prací a objektů).

Polská republika dm287o1155gmml

Základní sazba DPH v Polsku je 22% a splňuje podmínky EU, stejně jako snížená 7% a nulová pro export. Bude se muset změnit relativně vysoký limit (80tis PZL) ročního obratu, který podnikatele osvobozuje od placení DPH. V EU je tento limit pouhých 5000 euro (ok. 21000 PZL). Tzn., že polští podnikatelé se budou muset naučit hospodařit s DPH, což pro mnohé bude bezesporu znamenat zvýšení nákladů.

V novém zákoně z roku 1999 je zakotvena možnost pro cizince, kteří nakupují zboží v Polsku, vrácení DPH. Pro Poláky je to pojistka, že se částečně omezí šedá ekonomika, protože cizinci budou vyžadovat při platbách paragony a pro cizince je to také výhodné, protože se jim o výši DPH snižují náklady na dané zboží.

3.2 SPOTŘEBNí DAŇ 11287ode55gml6v

EVROPSKá UNIE

U spotřebních daní je vývoj do jisté míry podobný jako v oblasti daně z přidané hodnoty. Směrnice EU udávají také minimální hodnotu této daně. Tyto daně byly upraveny v případě tabákových výrobků, alkoholických nápojů a ropných produktů. Přesto země Unie stále vybírají kolem 30 různých daní z jiných druhů zboží. Ale dle acquis communautaire je brzy budou muset odstranit, nebo nanejvýš je používat v rámci své země.

Od roku 1992 byly stanoveny minimální sazby u tabákových výrobků (cigarety – 57 % maloobchodní ceny, ručně balený tabák – 30 % maloobchodní ceny nebo 20 EUR/kg, doutníky – 5 % maloobchodní ceny nebo 7 EUR/kg, dýmkový tabák – 20 % maloobchodní ceny nebo 15 EUR/kg) a alkoholických nápojů (550 EUR/hl., meziprodukty 45 EUR/hl.). Spotřební daň na benzín je v EU minimálně 0,287 euro/l.

Česká republika

Spotřební daně se v ČR vztahují na tabákové výrobky, alkoholické nápoje a ropné produkty. Výše sazeb spotřebních daní a typy produktů, na které se platí, jsou v příloze (viz tabulka č. 3).

Polská republika dm287o1155gmml

Spotřební daň v Polsku se platí na stejné produkty jako v EU (tabákové výrobky, alkoholické nápoje a ropné produkty). Platí se však také na auta, jachty, plynové zbraně, sůl, zápalky, žvýkačky, kosmetiku atd.

V Polsku je spotřební daň lehce nad minimální mezí EU, tzn. že by se po vstupu nemusela upravovat – nyní se pohybuje v rozmezí 32-45,5% z ceny výrobku.

3.3 DAŇ Z PŘíJMŮ

EVROPSKá UNIE

Nejmenšího pokroku z pohledu vývoje evropské legislativy bylo v oblasti přímých daní. Vlastně nebylo dosaženo téměř ničeho. Jelikož jde ale v případě daně ze zisku o velmi citlivou záležitost a je v zájmu jednotlivých států vzájemně se dohodnout, dochází k pokroku ve sbližování národních ekonomik členských států spíše formou vzájemných dohod mezi jednotlivými členskými státy, které budou spíše odrážet reálnou ekonomickou situaci a postoje států.

Daň z příjmů je ve všech zemích progresivní, tzn. že s výší příjmů roste i daň. Výše daní v jednotlivých státech jsou uvedeny v příloze (viz. tabulka číslo 4).

Česká republika

Při rozhodování o umístění svého podnikání má pro podnikatele největší význam daň z příjmů. V ČR se dělí na daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů fyzických osob. Sazba u prvně jmenované je jednotná a činí 31 % ze základu daně a týká se pouze právnických osob, tj. s. r. o., a. s., v. o. s., k. s. Naproti tomu daň z příjmů fyzických osob se vztahuje na živnostníky a další osoby samostatně výdělečně činné, potažmo i na zaměstnance jako daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Člení se do 4 skupin dle výše daňového základu. Výše daní jsou uvedeny v příloze (viz. tabulka č. 5).

Polská republika dm287o1155gmml

Poměrně vysoká je v Polsku daň z příjmů PO. Je ve výši 36% a alokuje tak Polsko mezi prvními ze zemí OECD. V porovnání s ČR (31%) nebo Maďarskem (18%),kde zákonodárci usoudili, že kvůli nutnosti přimět podnikatele investovat, je nezbytné jim ponechat větší část zisku, je podstatně vyšší. Daň z příjmů fyzických osob se vypočítá (stejně jako v ČR) dle výše daňového základu. Způsob výpočtu je uveden v příloze (viz. tabulka č.6)

3.4 Očekávaný budoucí vývoj v ČR

Základním cílem v přímých daních je jejich snižování, což se týká daně z příjmů právnických osob. Cílovou sazbou této daně je 25 %, kdy konkrétní tempo postupného přechodu bude výslednicí jak vnitřních tak vnějších faktorů. Pro daň z příjmů fyzických osob bude hlavním směrem vývoje snižování stávajícího počtu zvláštních úlev z této daně, což povede k větší daňové spravedlnosti.

U nepřímých daní (daně z přidané hodnoty a spotřebních daní) dojde především v rámci harmonizace ke zúžení seznamu zboží a služeb se sníženou sazbou daně z přidané hodnoty, snížení prahu pro povinnou registraci k DPH na český ekvivalent 35 000 EUR a zvýšení sazeb spotřebních daní u cigaret a uhlovodíkových paliv a maziv na minimální výši stanovenou v EU.

4. Shrnutí a závěr

Pracovníci naší poradenské agentury věnovali mnoho času získávání informací. Tyto poté pečlivě prozkoumali a dále zpracovali. Veškeré důležité informace získané agenturou Diogenes, s.r.o. jsou pro přehlednost srovnány v přehledných tabulkách, které jsou přílohou celého dokumentu.

doporučujeme ČR !!!! 

5. Zdroje informací

Literatura:

Zákon o dani z příjmů

Průvodce podnikatele Evropskou Unii (vydalo Ministerstvo zahr. Věcí ČR)

Second report on Economic and Social Cohesion – European Commission (2001)

Internet:

http://www.mfcr.cz

http://nr1.pl/biala/cz1.html

http://www.cie.gov.pl/index.html

http://www.inforegio.cec.eu.int/

 

 

 

6. Přílohy

Tabulka č.1

Srovnání krajů Moravsko-slezský a Slaskie

Stát
HDP/obyv.
Nezaměstnanost
Počet obyv.
Hustota osídlení
(EU15 = 100)
Celková (%)
Ženy
(%)
Služby
(% z celk.)
(v tisících)
(obyv/km2 )
1998
1999
1999
1999
1998
1998
Česko
56,6
13,7
15,4
49,0
1285
231,4
Polsko
40,3
9,7
11,3
51,0
4890
397,3

Tabulka č. 2

Výše DPH v EU (1999)

Země
snížená
základní
přechodná
Rakousko
10 i 12
20
---
Belgie
6
21
12
Dánsko
---
25
---
Finsko
8 i 17
22
---
Francie
5,5
20,6
---
Řecko
8
18
---
Španělsko
7
16
---
Nizozemsko
6
17,5
---
Irsko
12,5
21
12,5
Lucembursko
6
15
12
Německo
7
16
---
Portugalsko
5 i 12
17
---
Švédsko
6 i 12
25
---
Velká Británie
5
17,5
---
Itálie
10
20
---

Tabulka č.3

Sazby spotřebních daní v ČR

Komodita
Sazba
platná v ČR
Minimální sazba 
platná v EU
Euro
benzin olovnatý
10 840 Kč/1000 litrů
337
11 426 Kč/1000 litrů
benzin bezolovnatý
10 840 Kč/1000 litrů
287
9 731 Kč/1000 litrů
motorová nafta
8 150 Kč/1000litrů
245
8 307 Kč/1000 litrů
Lehký topný olej
8 150 Kč/1000 litrů1)
18
610 Kč/1000 litrů
těžký topný olej