Referaty
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy


 

Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Styly řízení

Styly řízení

K tomu, aby bylo dosaženo stanovených cílů podniku, je nutné vytvořit jednotné podnikové řízení, které řídí kombinaci výrobních faktorů. Vrcholným úkolem podnikového řízení je stanovení konkrétních podnikových cílů, jejichž prostřednictvím má být dosažen cíl konečný, obecný.

Řízení podniku je velmi složitý proces. Je to dáno především tím, že podnik sám o sobě je velmi složitý organismus. A tak ani jeho jednotlivé články, které se zabývají různými činnostmi, nemohou fungovat bez určité koordinace, motivace a kontroly. A právě tyto tři věci, tedy motivace, koordinace a kontrola a způsob či styl jejich provádění se odvíjí od stylů řízení, uplatňovaných v konkrétních firmách.

Styly řízení používané v dané firmě vychází ze dvou aspektů. Prvním z nich jsou osobnostní kvality vedoucího pracovníka. On je totiž ten, kdo rozhoduje a proto právě na jeho dovednostech, schopnostech, temperamentu, motivaci, postojích a celkovém jeho chování závisí to, jakým směrem se styl jeho rozhodování bude ubírat.

Druhým aspektem jsou situační faktory. Do této skupiny bychom mohli zařadit prostředí, ve kterém se proces řízení odehrává, hodnotová orientace skupiny, která je řízena a také v neposlední řadě naléhavost řešení té které konkrétní situace.

  53432mpj99zqe2o

Základní typy stylů řízení:

1. Autokratický (byrokratický) styl řízení

1.1. Popis

Autokratický styl řízení je maximálně centralizovaný a direktivní. Veškerá rozhodnutí ve firmě se uskutečňují z jednoho místa, tedy místa vedoucího pracovníka. Styl je stavěn na rozkazech a příkazech, které vedoucí pracovník deleguje na své podřízené. Při rozhodování se opírá a odvolává na přesné vyhlášky či směrnice a nepřipouští žádnou diskusi o svých rozhodnutích. Členové pracovní skupiny řízené autokratickým vedoucím pracovníkem mají málo svobody k vyjadřování svých názorů a podnětů, které by třeba i mohly pomoci například ke zvýšení efektivnosti výroby, produktivity práce… Vůdce skupiny má pro její členy jen velmi malé porozumění. Často se stává, že je vynucována závislost na takto autokraticky jednajícím vůdci. V takto vedené skupině panují často velmi nevyrovnané a napjaté vztahy. Vzhledem k tomu, že členové skupiny nebývají zainteresování na výsledcích své činnosti, je odváděná mnohdy nekvalitní práce, i když je nutno připustit, že takto řízená skupina dosahuje vysoké výkonnosti. pq432m3599zqqe

1.2. Použití

Tento styl řízení je dobré používat tehdy:

  1. je-li objektivně nutná jasná organizace a musí se striktně plnit dané rozkazy (armáda, policie).

  2. je-li v řídící práci nutno položit důraz na kontrolu, například při plnění bezpečnostních předpisů

  3. nevyžaduje-li plnění pracovních úkolu zvláštní aktivitu pracovníků (např. jde-li o jednoduchou práci s nízkou kvalifikací)

  4. je-li nutná přísná pracovní kázeň (zdravotnictví)

  5. je-li potřeba podat jednorázově vysoký výkon (neočekávaná situace v podniku)

Účinnost tohoto stylu řízení závisí na osobnosti a schopnostech vedoucího pracovníka. Typický autokratický vůdce vždy dosáhne cíle, který si stanoví. Výsledek práce pod autokratickým vůdcem je kvalitní, spojí-li se kvalita jeho osobnosti s jeho schopnostmi a schopnostmi jeho podřízených.

 

2. Liberální styl řízení

2.1. Popis

Jde o minimálně centralizovaný styl řízení, který je “nedirektivní”. Vůdce uplatňující liberální styl řízení jen velmi málo zasahuje do činnosti skupiny a její členové jsou na takovémto vůdci velmi málo závislí. Vedoucí pracovník zde působí spíše jen jako jakýsi odborný rádce a své názory poskytuje svým podřízeným jen je-li na ně přímo dotázán. V takto vedené skupině pracovníků nebývají stanoveny normy a předpisy chování, ale každý ví, kde je jeho místo a co má dělat. Svoboda pracovníků vyplývající z takto pojatého stylu řízení však nebývá členy pracovní skupiny zneužívána.

2.2. Použití

Liberální styl řízení se nejčastěji používá na vědeckých pracovištích. Je vhodný všude tam, kde jsou vysoce kvalifikovaní odborníci, kteří pracují samostatně a jsou silně motivováni svou prací a osobně zainteresováni na jejích výsledcích.

Tento styl je možné také použít v případech, kdy nezáleží na výkonu jednotlivých pracovníků, ale jde o trávení volného času.

3. Demokratický (partnerský) styl řízení

Tento styl řízení je obecně považován za nejvhodnější ve většině pracovních skupin. Je optimálně centralizovaný. Vůdce skupiny a její členové se vzájemně respektují a členové mají přehled o činnostech a cílech skupiny. Spolupracují na rozhodování a také se na něm podílejí. Vedoucí skupiny dává členům méně příkazů a snaží se podporovat jejich iniciativu, akceptuje návrhy svých pracovníků a je přístupný hovoru i o jiných věcech, než jenom o těch, které ho zajímají. Produktivita takto vedené pracovní skupiny je sice pouze průměrná, zato však kvalitní a dlouhodobě vyrovnaná. Členové skupiny bývají na jejich výsledcích zainteresování a toho je při řízení také plně využíváno. Takto vedená skupina pracovníků dokáže v případě nutnosti dosáhnout velmi vysokých výkonů.

Směsi stylů řízení

  1. Autokraticko-demokratický styl řízení

Tento styl řízení vychází jak z hodnotových orientací, tak i ze situačních faktorů. To znamená, že jsou situace, kdy je potřeba uplatnit plně autokratický styl řízení a také nastávají situace, kdy je nejvhodnější použít styl demokratický. Tento styl je z hlediska řízení naprosto optimální jak pro dosahování dlouhodobé vysoké výkonnosti skupiny, tak i pro nutnost krátkodobého dosažení výkonnosti extrémní. Autokraticko-demokratický styl je vhodný taktéž pro plnění cílů v nehomogenních skupinách (lidé mohou mít odlišné názory).

V případě rozhodování o strategii je řízení směrem shora dolů autokratické a opačným směrem demokratické. Při naplňování cílů pomocí každodenních metod a cest se uplatňuje demokratický styl řízení.

  1. Autokraticko-liberální styl řízení

V pracovních skupinách vedených tímto stylem je řízení neuspořádané, často protichůdné. Přechází z extrému do extrému. Členové pracovních skupin nevědí, co si mají vybrat. Chvíli mají absolutní volnost a jindy zase nemohou nic navrhnout a jejich iniciativa je pošlapávána.

Použitá literatura:

  1. SYNEK, M. a kol.: Podniková ekonomika – 2.vydání. Praha, C.H. Beck 2000,

ISBN 80-7179-300-4

  1. WEINRICH, H. – KOONTZ, H.: Management. Praha, Victoria Publishing 1993,

ISBN 80-85605-45-7