John Ernest Steinbeck - Americký prozaik a publicista- nositel Nobelovy ceny za literaturu

*1902-Salinas v Kalifornii V1968- New York

Steinbeck se narodil u města Salinas v Kalifornii. Už mladí si získal hluboký vztah k přírodě a k prostým obyvatelům salinaských údolí, kteří mu byli inspirací v mnoha jeho knihách. Po nedokončených studiích na univerzitě v San Francisku, kde se věnoval biologii, historii a anglické literatuře, prošel celou řadou zaměstnání. Pevné zázemí získává až po třicítce kdy vychází jeho první slavné tituly.

Celou jeho tvorbu provází hluboký soucit s lidmi nějakým způsobem společensky degradovanými, s chudáky, dělníky, povaleči. V jeho knihách najdeme velmi silný kult venkova, jenž je mu útočištěm před vřavou velkoměstské civilizace, symbolické- až mýtické chápaní vztahu člověka k přírodě, zbožňování půdy a přírodních sil. Bývá mu vytýkána jeho neschopnost vytvářet nějaké psychologicky propracované charaktery. Avšak nechtěl psát o citových hnutích člověka jeho duševních procesech, nepodléhal modernímu proudu, v čele s Kafkou, Joycem atd., kteří používali ty moderní literární finty jako vnitřního monolog postav, neukončené věty bez logických vazeb a podobně. To vše bylo Steinbeckovi cizí. Steinbeck je v první řadě vynikající epik,vypravěč, humanista s vybroušeným uměleckým stylem Zajímaly ho principy lidství, často využíval souboje dobra a zla, poukazoval na společenské bezpráví. Jeho knihy provází inteligentní laskavý humor a všeobecný přehled.

V polovině 30.let po dopadu hospodářské krize, která započala tzv. černým pátkem, došlo ve Spojených státech k velkému otřesu v životě farmářů některých jižních států. (Oklahoma, Arkansas). Farmáři se zadlužili u bank, které je prostě vyhnaly a zabrali jim půdu. Tisíce rodin bylo nuceno vystěhovat se ze svých domovů a hledat práci jinde, hlavně na Západě v kalifornii. Steinbeck viděli tyto proudy lidí ve svém rodném a kraji a jejich hrozný osud ho zaujal. Začal o nich v roce 1936 psát články do časopisů

A nejen to – dokonce se k nim připojil, cestoval s nimi v ojetých autech, jedl s nimi žil s nimi v nouzových táborech. Už jeho reportáže, založené na těchto osobních zkušenostech, vzbudily značnou pozornost. 11631qvl79gcm6q

A o tři roky nato vyšel jeho stěžejní román, zpověď o sociálních problémech Ameriky 30.let a zároveň vůbec jedna z nejvýznamnějších knih americké literatury.

V USA měly Hrozny hněvu za 1 rok 12 vydání, četly je přes 4 mil.lidí, byly přeloženy do 14 cizích jazyků. V r.1940 získal Steinbeck za tento román neuznávanější americkou poctu – Pulitzerovu cenu.

Hrozny hněvy je rozsáhlý sociální román, v kterém chtěl autor podat obraz nešťastných oklahomských farmářů jako kolektivní osud a zároveň jej konkretizovat v samostatném příběhu jedné rodiny.

Použil k tomu zvláštní formy, kdy se jednotlivé kapitoly, individuální - tedy příběh otřesné pouti farmářské rodiny Joadů a obecná, střídají. Stovky rodin, tisíce bezzemků z Oklahomy i odjinud táhnou po 66.dálnici do úrodné ale cizí a nepřátelské Kalifornie. Společný úděl, hlad, příšerné životní podmínky je k sobě přimykají a kniha směřuje ke kolektivní vzpouře proti bezpráví a nespravedlnosti. Kniha je psána zvláštním jazykem, nářečím Okiů, který byl a je velkým překladatelským oříškem. Oba překlady od Vladimíra Procházky a Radoslava Nenadála nakonec dosáhly správného efektu, kdy mluva oklahomským farmářů připomíná venkovany sice těžkopádné, někdy pomalu myslící, ale hloubavé a opravdové. vc631q1179gccm

Hrozny hněvu nebyly dějově ukončeny, avšak už v posledních kapitolách Steinbeck naznačuje něco o vládních opatřeních, tedy apeluje na Kongres i kapitalistickou společnost, aby se tu situaci pokusili nějak řešit. A hned o rok později přichází změna zákonů ve prospěch přistěhovalců a další reformy a nápravné opatření. Avšak situace amerických migrujících dělníků není zcela vyřešená dodnes a pravidelných periodách se dostává do popředí veřejného zájmu.

DíLA:

Zlatý pohár (Cup of Gold, 1929)

Nebeské pastviny (The Pastures of Heaven,1932)

Pláň Tortilla (Tortilla Flat,1935)

Bitva (In Dubious Battle,1936)

O myších a lidech (Of Mice and Men,1937)

Hrozny hněvu (The Grapes of Wrath,1939)

Měsíc zapadá (The Moon is Down,1942)

Svrhněte bomby (Bombs away,1942), Ruský deník (A Russian Journal,1948)

Na plechárně (Cannery Row,1945)

Perla (The Pearl,1947)

Toulavý autobus (The Wayward bus, 1948)

Na východ od ráje (East of Eden,1952)

Krásný čtvrtek (Sweet Thursday, 1954)

Krátké panování Pippina IV.(The Short Reign of Pippin IV.,1957)

Zima úzkosti (The Winter of Our Discontent,1961)

Toulky s Charliem (Travels with Charlie: In Search of America, 1962)

JOHN ERNST STEINBECK