|
REFERáT Z ČETBY DEN TRIFIDŮ ( THE DAY OF THE TRIFFIDS, 1951 ) JOHN WYNDHAMREFERáT Z ČETBY DEN TRIFIDŮ ( THE DAY OF THE TRIFFIDS, 1951 ) JOHN WYNDHAMI.E AUTOR KNIHY JOHN WYNDHAM celým jménem John Wyndham Parkes Lucas Beynon Harris se narodil v roce 1903. Jeho vstupu do vědecko - fantastické literatury předcházela léta práce na farmě, neúspěšný pokus o studia práv i zaměstnání v reklamní agentuře. Počátkem 30.let publikovalo několik amerických vědecko - fantastických magazínů jeho povídky, převážně pod jménem John Beynon Harris. Napsal mnoho povídek, několik románů, dokonce i detektivních, které však nevzbudily mimořádnou pozornost. Velký úspěch slavil až po druhé světové válce, a to právě románem DEN TRIFIDŮ ( THE DAY OF THE TRIFFIDS, 1951), který byl přeložen do více než čtyřiceti jazyků a byl i zfilmován. Spolu s dalšími romány a povídkami zajistil Johnu Wyndhamovi čestné místo po boku R.Bradburyho a A.C. Clarka, v jejich společnosti se dostal i mezi doporučenou četbu anglické mládeže školního věku. 16654tuf28jik4r Jako autor dalších románů ( viz přehled ) byl velmi aktivní. Každé dva roky vycházel nový román. Po roce 1960 se Wyndham odmlčel a se rodině. Manželství uzavřel až jako šedesátiletý. V roce 1968 napsal svůj poslední román CHOCKY - příběh o malém chlapci, který se telepaticky domlouvá s přítelkyní na neznámé planetě. V březnu 1969 John Wyndham zemřel. John WYNDHAM věřil, že člověk se na světě ocitl pouhou náhodou a že záleží jen na něm, co ze své existence vytěží. V tomto duchu psal svá díla jako vědeckofantastické morality, které jsou srovnávány pro svoji angažovanost, humanismus a optimismus s dílem H.G.Wellse. ui654t6128jiik DALŠí KNIHY STVŮRA PROCITá ( THE KRAKEN WAKES, 1953) - apokalyptický zápas mimozemských monster, která se usadila v hlubinách oceánu o nadvládu nad světem. KUKLY ( THE CHRYSALIDS, 1955) - příběh dětí - mutantů zárodků nové telepatické rasy, kteří jsou pro svou odlišnost nemilosrdně pronásledováni ve jménu “normálnosti” všech ostatních. MIDWICHSKÉ KUKAČKY(THE MIDWICH CUEKOOS, 1957) - opět příběh mutantů zaměřených k vyhlazení lidstva. VOLáNí HVĚZD ( THE OUTWARD URGE, 1959 ) - osud pěti generací rodiny Troonů zachycuje historie stavby orbitální stanice, kosmická dobrodružství, první výpravy na Měsíc, Mars a Venuši. TRAMPOTY S LIŠEJNíKEM (TROUBLE with LICHEN, 1960) - popisuje objev léku proti stáří, který vzhledem ke své vzácnosti vyvolá paniku podobnou zlaté horečce. NáZOR NA KNIHU Tato kniha je jedním ze základů vědecko - fantastické literatury. Příběh je napínavý a čtivý. Pokud odejdete od rozečtené knihy nutí Vás autor z hlediska posloupnosti příběhu o knize přemýšlet a rychle se k ní vrátit, přečíst další kapitolu nebo knihu až do konce. Autor uplatňuje reportážní objektivní vypravěčskou techniku ( hlavní postava v 1. os. č.j. ). Kniha je srozumitelná, má rychlí spád - dynamiku, zachycuje nejen dramatické situace, ale také reakci lidského charakteru, nejrůznějších lidských typů. Kniha je o morálce, humanismu a závěr vyznívá optimisticky. Téma hrozby zkázy světa a zániku civilizace je stále aktuální, lidské vztahy a rozpory ve společnosti se od napsání této knihy mnoho nezměnily, a tak tyto předpoklady zajišťují této knize místo v domácí knihovně. HLAVNí POSTAVY Hlavní hrdina Bill - autor na této postavě vypráví celý děj. Kniha není totiž pouze katastrofický příběh, ale zobrazuje lidské vztahy a rozpory ve společnosti. Bill je biolog zabývající se výzkumem trifidů, je to kladná postava, která se vzhledem ke svým vědomostem snaží nejen přežít katastrofu, ale také pomoci ostatním. Autor napsal knihu v 1 os. č.j., a proto se při četbě zdá, jako by nešlo o Billa, ale o čtenáře samotného. Postava je opravdovým příkladem morality. Partnerka Billa Josella Playtonová - mladá žena, která rovněž přežila katastrofu bez ztráty zraku. Prochází důležitými životními událostmi od úmrtí svých rodičů až po založení rodiny s Billem. Tato postava příběhu se snaží najít přátele, je ochotna se zcela přizpůsobit novým podmínkám v novém životě. Je Billovi oporou a obě postavy Bill a Josella představují ideál manželského života. Ostatní postavy - jsou okrajové, i když významně dokreslují celý příběh. OBSAH KNIHY
Úvod do knihy popisuje dvě události, noc meteoritů a zelených blesků které osvětlily celé Tichomoří, a prostředí nemocnice v Londýně, kde leží hlavní hrdina po operaci očí.Příčinou zranění očí bylo trifidí žahnutí. Tyto dvě události spolu zdánlivě nesouvisí až do chvíle, kdy všichni, kteří sledovali padající hvězdy jsou slepí a hlavní hrdina je jedním z mála, kteří vidí.
Popisuje vznik trifidů jako výsledek biologických pokusů v Číně, kde s narůstajícím počtem obyvatel stoupal nedostatek potravin. Při nezdařeném pokusu o špionáž se semena trifidů ocitla v místech okolo rovníku. Jedna z vlastností trifidů byla schopnost chůze pomocí pohyblivého třídílného kořene, další pak uštknutí člověka, masožravost, velikost okolo 2m, schopnost se dorozumět mezi sebou. Trifid se stal i předmětem velkého obchodu, neboť vylučoval cenné oleje a šťávy, z dužiny se lisovalo výživné olejnaté krmivo pro dobytek. Stal se i předmětem výzkumu, kde hlavní hrdina pracoval.
Popisuje město bez jakéhokoliv provozu plné slepých lidí, kteří buď tápali nebo se sjednocovali do skupinek, kterým veleli lidé, kteří si náhodně stejně jako hlavní hrdina zachránili zrak.
Hlad vyhání z domovů stále více lidí, kteří vytloukají výlohy a tlačí se v obchodech, rozpoutávají mezi sebou nelítostný boj. Slepí začali terorizovat ty kteří viděli, snažili se je přimět k tomu, aby jim sloužili. Hlavní hrdina Bill se seznamuje s Josellou, dívkou která také nepřišla o zrak Nastupují trifidi, kteří bezbranné slepé lidi napadají. Lidé jsou jednoduchým terčem pro jejich uštknutí. Josella tak přijde o celou rodinu.
Bill a Josella se ozbrojují proti trifidům, shánějí ošacení, jídlo a byt k přespání. Plánují útěk z města, kde brzo dojde voda a ulice budou přeplněné mrtvými lidmi. Jsou svědky několika sebevražd zoufalých lidí a několika usmrcení trifidím jedem. V noci spatří rozsvícený reflektor z věže univerzity a doufají, že naleznou víc lidí, kteří neoslepli.
Bill a Josella našli skupinu lidí na území univerzity a plánují útěk z města, shání potraviny a další nutné předměty k evakuaci. Snaží se přesvědčit své nové přátele o nebezpečnosti trifidů. Polemizují o konci světa.
Probíhalo shromáždění lidí odhodlaných k evakuaci města. Všichni předpokládali informativní sdělení: časy, trasa přesunu, denní cíl apod.. Byla nastolena ale otázka přežití a zachování lidského rodu, kdy se v novém světě stávají zdravé děti důležitější než nevidomí manželé. Otázka přivykání novým normám.
V noci slepci napadli univerzitu a odvezli všechny kteří viděli. Každý vidoucí dostal svou skupinu, kterou musel vést při rabování obchodů. Bill se se svou skupinou ubytoval v hotelu a několik dní rabovali. Mezi nevidomými propukla nakažlivá nemoc podobná tyfu a setkali se také s jinou skupinou, jejichž organizátor postřelil několik slepých z Billovy skupiny. Několik také podlehlo trifidům. Bill se rozhodoval mezi opuštěním skupiny a dalším setrváním s ní. Celá skupina ale podlehla nakažlivé nemoci.
Bill se ozbrojil. Při odjezdu bylo město zaplněno trifidy. Bill pocítil strach ze samoty, začal hledat Josellu v hotelech a pak v univerzitě. Na univerzitních dveřích byl pouze lístek s názvem jiného města vzdáleného asi 100 mil. Cestoval společně s Cokerem, který zorganizoval přepadení univerzity a donutil Billa, aby dělal vedoucího skupině slepců. Přiznal svou chybu.
Bill hledá na Tynshamském zámku Josellu, ale najde skupinu lidí, kteří chtějí žít křesťanským způsobem života.
Bill a Coker se rozhodli, že budou pokračovat dál v cestě. Byli svědky toho, že trifidi záměrně napadají bezbranné lidi při obstarávání stravy a postupně je likvidují.
Dojeli do Chacott Old House, sídla, které začali znovu opevňovat spolu s dalšími asi 6 lidmi, kteří se k nim přidali během cesty. Pátrali v okolí pevnosti, zda neobjeví další lidi, kteří potřebují pomoc. Skupina se rozhodla, že se vrátí do Tynshamského zámku, který svou rozlohou a možností soběstačnosti vyhovoval k přežití líp než pevnost. Bill se rozhodl hledat Josellu sám.
Bill se setkal s holčičkou jménem Suzan, které trifidi zabili celou rodinu a po delší cestě našli Josellu v Shirningu.
V Shirningu byli kromě Joselly i její přátelé, všichni slepí a přítelkyně Mary v pokročilém stádiu těhotenství. Bill po třech týdnech odjel do Tynshamu, aby se všichni mohli přestěhovat. Tam ovšem vypukl mor a Tynsham byl prázdný.
Bill s Josellou jezdili do Londýna pro zásoby. Londýn byl prázdný a postupně chátral. Na statku vydrželi několik let, Joselle se narodilo první dítě s Billem - David. Nastal ovšem další problém - trifidi se začali shromažďovat kolem statku. Suzan a Bill vypozorovali, že trifidi pravděpodobně slyší a shromažďují se podle zvuků.
Na statek přilétá s helikoptérou Ivan Simson. Vypráví o své skupině, která obydlila ostrov a postupně během několika let se zbavují trifidů ( ti neustále vyrůstají ze semen, která byla dříve určena pro obchodní účely). Vypráví i o jiných skupinách, jejichž vedoucími jsou převážně horníci, kteří se inkriminované noci nacházeli pod zemí, takže žádné zelené hvězdy neviděli. Bill s Josellou se rozhodli, že opustí Shirning a přestěhují se na ostrov, kde budou budovat novou společnost a založí výzkum na zničení trifidů.
V noci navštívila statek jedna ze skupin. Chtěli vytvořit armádní stát a odvést Suzan, aby se starala o další slepce. Proto celá rodina musely narychlo a tajně opustit Shirning a vydat se na ostrov s tím, že přežijí a že se jim v budoucnu podaří trifidy zlikvidovat. UKáZKA Z KNIHY
Mužovo chování se při zvuku jejího hlasu rázem změnilo. “Zabloudil jsem. Nevím kde jsem”, řekl. “ Jste na Regent Street. Přímo za zády máte biograf New Gallery” řekla a obrátila se k odchodu. “Jenom mě ještě doveďte na chodník, prosím Vás, slečinko,” zaškemral. Zaváhala a muž zatím došel až k ní. Napřažená ruka zatápala vzduchem a dotkla se jejího rukávu. Pak se po ní vrhnul a bolestivě ji sevřel ruce. “Tak ty vidíš, co !” řekl. “Jak to, že zrovna ty vidíš k sakru, když já ne - a nikdo jiný taky ne?” Než si stačila uvědomit, co dělá, otočil si jí a podrazil jí nohy. Vzápětí ležela na dlažbě a muž ji přitlačoval holenem k zemi. Popadl obě její zápěstí do své obrovské ruky a začal svazovat kusem provázku, který vytáhl z kapsy. Potom vstal a zdvihl jí opět na nohy. “A je to” řekl. “Vod teďka se budeš koukat místo mně. Mám hlad. Zaveď mě na něco fajnovýho k žrádlu. Tak hni sebou”.
Dítě mělo na sobě modré bavlněné šatičky, bílé podkolenky a sandály. Byla to holčička a vypadala na devět, deset let. Přestože měla své tmavě hnědé vlasy zacuchané a tvářičku ušpiněnou rozmazanými slzami, bylo vidět, že je to krásné dítě. Zatahala mě za rukáv. “Prosím, prosím” řekla naléhavě “pojď se prosím tě podívat, co se stalo Tomíkovi.” Stál jsem a třeštil na ni oči. Příšerná osamělost celého dne byla rázem tatam. Rozum jako by se prolamoval ze schránky, do níž jsem ho uzavřel. Měl jsem sto chutí ji zdvihnout a přimáčknout k sobě. Cítil jsem, jak se mi do očí derou slzy. Podal jsem jí ruku a ona mi ji pevně sevřela. Společně jsme pak vykročili k brance, odkud vyběhla. “Tomík je támhle” ukázala. Na nevelkém koberečku trávy před záhonem květin ležel chlapeček asi čtyřletý. Proč tam leží, bylo jasné na první pohled. “Uhodila ho támhleta kytka” řekla holčička.”Uhodila ho a on upadl. Mne chtěla taky uhodit, když jsem mu chtěla pomoct. Je to hrozná kytka!” “Tomík je taky mrtvej?” Dřepl jsem si vedle ní a přikývl. “Bojím se, že je.” Po chvíli řekla “Chudáček Tomík! Pohřbíme ho - jako štěňátko?” “Ano” souhlasil jsem. V celé té nepředstavitelné zkáze byl toto jediný hrob, který jsem vykopal - a byl to velice maličký hrob. Natrhala kytičku květů a položila ji navrch. Potom jsme odjeli. |
