Kladivo na čarodějnice

vydal: Československý spisovatel, Praha – 1965

hl. postavy: Kryštof Alois Lautner – děkan v Šumperku

Biskup hrabě Liechtenstein

Boblig z Edelstadtu – inkvizitor

Zuzana Voglicková – služebná Lautnera 24952juk76doz3q

Kašpar Hutter – bývalý šumperský soudce

Příběh začal o Velikonocích, kdy žebračka vdova Schuchová šla na mši. Cestou se zastavila u Doroty Groerové, která jí připomínala to, co si již dříve domluvily. Žebračka jí slíbila, že jí donese posvěcenou hostii. Dorota ji, na radu staré Davidky, chtěla dát své krávě na kousku chleba, aby lépe dojila. Při mši svaté si však farářův pomocník všiml, že žebračka svou hostii zabalila do kapesníku a nesnědla ji. Řekl to faráři Schmidtovi a ten si ji zavolal do zakristie. Tam se jí ptali proč to udělala a ona jim vše vypověděla.

Farář ji obvinil ze čarodějnictví a nechal ji zavřít. Odvezli ji na zámek Velké Losiny a nechali zavolat proslulého inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga z  Edelstadtu. Děkan Kryštof Alois Lautner s tím však nesouhlasil. Ten chtěl zavolat Kašpara Huttra, člověka rozumného a zkušeného. Hejtman Vinarský měl za úkol vyhledat inkvizitora v Olomouci. Boblig na něj dobrý dojem neudělal a jeho pomocníka Ignáce se přímo zhrozil.

Na Velkých Losinách zrovna pobývala hraběnka Angelika se svými dvěma synovci. Inkvizitora přijala hned po jeho příjezdu, ale záhy zámek opustila a odjela. Od hraběnčina odjezdu si na zámku Boblig žil, jako by tu byl pánem.

Tímto vlastně začaly proslulé procesy s čarodějnicemi. Po svolání inkvizičního tribunálu začalo vyšetřování nejprve s žebračkou vdovou Schuchovou, Dorotou Groerovou a Dorotou Davidovou. Tyto tři ženy byly také první oběti Inkvizitora Bobliga. Děkan Lautner a jeho přítel bývalý soudce Hutter se snažili tyto procesy ukončit, ale nijak se jim to nedařilo. Spíš to vedlo k tomu, že inkvizitor na ně upoutal svou pozornost. Počet obviněných se stále zvyšoval a tak kat Jokl měl stále dost práce, protože při vyslýchání se používalo mučení, které někteří obvinění ani nepřežili. Děkan Lautner hledal pomoc i u Biskupa Liechtensteina v Olomouci, ale ten neprojevil přílišný zájem na prošetření nespravedlivých procesů ve Velkých Losinách a Šumperku. Zanedlouho se dokonce biskup obrátil proti děkanovi samotnému.

Procesy pokračovaly a Boblig z Edelstadtu, který se spojil se starostou Gaupem si vybíral za své oběti hlavně bohaté lidi, aby mu po jejich usvědčení připadl majetek. Později byla upálena i Zuzana Voglicková, mladá kuchařka děkana Lautnera a nakonec upálili i samotného šumperského děkana Lautnera v Mohelnici za účasti mnoha tisíc zvědavců.

V procesech s čarodějnicemi celkem zahynulo šestapadesát lidí. Vždy se však oběti přiznali až po krutém mučení. Biskup Liechtenstein litoval své nečinnosti až velmi pozdě, když už nemohl nikomu pomoci. Procesy skončily až, když už Boblig obviňoval každého kdo se na něj zle podíval a když začal obviňovat i osoby z Olomouce. Jeho hromadná obvinění byla tak fantastická, že jim už nikdo, komu zbyla špetka rozumu, nevěřil.