|
| | 
Jan
Neruda 1834
– 1891
Jan
Neruda 1834
– 1891
básník a prozaik psal do novin narodil se v Praze na Malé straně, otec měl krámek, pak trafiku studoval gymnázium, pak práva, hodně cestoval (Paříž, Balkán, Egypt), v jeho tvorbě najdeme těsné spojení s Prahou
Novinář
Květy
Hlas
Čas xz931j3173kzzl
známí fejetonista, nad 2000 fejetonů značka Nerudy r téma: úplně všechno, co viděl na ulici, v obchodu, trhy, blázinec, vězení fejetony: Byl 1. máj 1890 – poprvé slavili lidé svátek práce
Kam s ním (s ní)? – autor popisuje svoji bezmocnost při výměně slamníků, protože mu ji nikdo nechce spálit, a tak neví kam s ní. Nakonec mu pomůže mlynářka.
Básník
HŘBITOVNí KVíTí
- pesimistická sbírka
- vyjadřuje skepci nejen nad svým životem, nad nešťastnou láskou, ale také nad národní situací, básník nenalézal žádné řešení
KNIHY VERŠŮ
- soubor 3 části:
1) básně epické = KNIHY VERŠŮ VÝPRAVNÝCH - patří sem i balady např. Dědova mísa -vnuk tohoto dědy poučuje svého otce, jak se má k dědovi
chovat. Před fortnou milosrdných – sociální téma, hovoří stařec ke svému vnukovi o chudobě, která vede k bezcitnosti
2) KNIHA VERŠŮ LYRICKÝCH – Otci, Matičce, Anně – dívka, se kterou se setkal v tanečních
3) KNIHA VERŠŮ ČASOVÝCH A PŘíLEŽITOSTNÝCH - reaguje na současnou situaci, nad svým dosavadním životem, bilancuje život, objevuje se
zklamání, ale také vítězství, spokojenost, Vším jsem byl rád
PíSNĚ KOSMICKÉ
tímto dílem se stal slavným a známým básníkem popisuje vztah člověka a kosmu převládá optimismus vliv vědeckých poznatků a technického pokroku, básník se dívá do vesmíru a přemýšlí o tom, že člověku bude jednou země malá, věří v lepší budoucnost
„Bude-li každý z nás z křemene,
je celý národ z kvádrů.“
(Vzhůru již hlavu národe)
BALADY A ROMANCE
autor svým osobitým způsobem přetváří, opouští nadpřirozené náměty a přiklání se k životu. volí motivy ze života to co má bát romance je balada a naopak Balady biblické a legendární – prostředí české vesnice, Romance štědrovečerní, Balada rajská, Balada Májová Balady národní – Balada česká, Romance o Karlu IV., Romance o Jaře 1848 Tragické lidské osudy – Balada dětská, Balada horská Balady staršího typu (vina – trest) – Romance helgolandská, Balada stará
PROSTÉ MOTIVY
4 části (jarní, letní, podzimní, zimní) obsahuje intimní a přírodní lyriku zobrazuje proměny přírody s proměnami v lidském životě člověk stárne, ale příroda se znovu po zimě dočká jara a znovu omlazuj
ZPĚVY PáTEČNí
vyšla po smrti (vydal ji Jaroslav Vrchlický) obsahuje národní a vlasteneckou lyriku objevuje se pesimismus, optimismus (víra) motiv Velkého pátku – utrpení, příslib vzkříšení Láska, Jen dál
Prozaik
soubory povídek a fejetony RŮZNí LIDÉ, OBRAZY Z CIZINY, STUDIE KRáTKÉ A KRATŠí, ŽERTY HRAVÉ A DRAVÉ, MENŠí CESTY
ARABESKY
POVíDKY MALOSTRANSKÉ
TÝDEN V TICHÉM DOMĚ
- popisuje vztahy obyvatele jednoho pražského činžáku |