ROBINSON JEFFERS -Hřebec grošák

Robinson Jeffers se narodil 10.ledna 1887 v Pittsburghu,ve státě Pensylvánie. Otec byl přísný presbyteriánský duchovní,vyučoval na teologickém semináři.Byl o hodně starší než Jeffersova matka,která hrávala na varhany při bohoslužbách.Robinovo dětství bylo velmi osamělé. Jeho otec byl výborným znalcem latiny, řečtiny, hebrejštiny a arabštiny, byl velkým milovníkem antiky, což Robinovu tvorbu velmi ovlivnilo. Studoval školy v Ženevě, Curychu a Lipsku, v 15.letech vstoupil na univerzitu v Pittsburghu, později se rodina přestěhovala do Los Angeles.Na univerzitě se seznámil s Unou Kusterovou,jeho životní láskou,byl s ní ženat 37 let.Miloval přírodu,dokonce se zapsal na lesnickou univerzitu ve Washingtonu.2.8.1917 se žení s Unou a o rok později se stěhují do Karmelu,malé vesničky poblíž města Monterrey,jižně od San Francisca.Toto místo si velmi zamiloval,často se stalo námětem jeho tvorby.

Během 1.světové války ,ač velmi silný antimilitarista,se rozhodl splnit svou občanskou povinnost a dal se zapsat k výcviku v balónových oddílech.Nikdy však nebyl povolán.Za svůj život postavil svůj dům,Tor House,a Jestřábí věž.Měl velký cit pro kámen,a proto když měl rozepsanou nějakou báseň nebo povídku,dopoledne na ní pracoval a odpoledne nosil kameny z pobřeží na skálu,kde se rozhodl svůj Tor House postavit.V roce 1938 prožívá období krize .Tato krize není způsobena ničím jiným,než blížící se druhou světovou válkou.Byl dobrovolným pracovníkem v protiletecké obraně. Svou ženu velmi miloval a vše co psal,bylo vlastně určeno pro ni.Velice si s ní rozuměl,a často ji obsazoval do svých básní jako symbol krásy,dokonalosti a lásky.Proto když zemřela,byl jeho život po psychické stránce u konce.Někdo z Jeffersových přátel napsal po Jeffersově smrti roku 1962(20.1.):

"Jeffersův nedávný skon mne tak nezkrušil.Zkrušilo mne,když v září 1950 zemřela Una, neboť jsem věděl,že to také zemřel on sám."

Jeho současníci o něm tvrdili,že je misantrop,tedy že chová nenávist k lidem.Působil dojmem mrzoutství a uzavřenosti.Ale v jeho příbězích se pod zdáním chladu dá odkrýt jeho obava o lidskost a člověka samotného

Hřebec grošák (1925) 26879oem61drm5d

Hřebec grošák je básnická povídka,v níž se střídají části lyrické i epické.

Děj:

Hlavní postava,dívka Kalifornia,je vdaná za opilce Johnyho.

Ukázka č.1 er879o6261drrm

Žijí na malé farmě v údolí,uprostřed kopců.Johny hraje rád karty a jednoho dne přivede domů krásného hřebce,kterého vyhrál.Přinese také nějaké peníze.Za dva dny jsou Vánoce a on nepřivezl nic pro jejich dcerku Kristinu.Proto se Kalifornia rozhodne jet příští den brzy ráno do města pro dárky.

Kalifornia svého muže nemiluje,je jí odporný,jakékoli manželské soužití snáší pouze z povinnosti.Veškerý svůj volný čas a lásku věnuje své dceři.Vztah obou manželů snad nejlépe vystihuje skutečnost,že Johny neváhal o svou ženu hrát karty a prohrál ji.Kalifornia proto musela 2 dny spát s jiným mužem.

Kalifornia tedy ráno vyjela a při zpáteční cestě,kdy už byla tma,chtěla překročit brod nedaleko od domova.Ale kobylka dostala strach.Nebylo vidět na krok a ač dívka dělala,co mohla,kobylka se nechtěla hnout z místa.Celá scéna je líčena velmi dramaticky,dokonce v jednu chvíli se bryčka málem překotí.Kalifornia si v poslední chvíli vzpomene na modlitbu.

Ukázka č.2 (1.část)

Kalifornia vypřáhla bryčku,omotala si dárky provazem kolem těla,a vyhoupla se na kobylu.

Ukázka č.2 (2.část)

Kalifornia dojela domů,usušila dárky a ráno měla Kristina své nové věci v pořádku.

Dívka zpočátku hřebce nenáviděla,tedy alespoň si to myslela.Obdivovala ho pro jeho krásu a ušlechtilost,a zároveň ho nenáviděla pro jeho neužitečnost neboť sloužil pouze Johnyho ješitnosti.Ale postupem času na něj neustále musela myslet,byla nervózní,nemohla se na nic soustředit.Neustále myslela na to,že spatřila Krista o štědrovečerní noci.Začala přemýšlet o tom,co se skrývá za kopci,které jsou vidět z jejich farmy.

Ukázka č.3

Tady už začíná být patrné,co se s ní vlastně děje.Hřebec pro ni začíná být Bohem,chce mu být stále na blízku.Proto vychází z domu a vydává se směrem k ohradě.

Ukázka č.4

Vyjeli na kopec,Kalifornia hřebce uvázala.

Ukázka č.5

V této části jsou výhradně popsány dívčiny myšlenky.Postrádají jakoukoli rozumovou nebo snad dějovou složku.Její představy jsou zde vyjádřeny v symbolech a různých náznacích,jsou to myšlenky o Bohu,o jeho zjevení a podobě.

Příběh končí nocí,kdy Kalifornia jde opět k hřebcově ohradě.Johny však po ní zatouží a vydá se ji hledat.Dokonce na ni poštve psa.Kalifornia mu tedy uteče do hřebcovy ohrady.Pes začne na hřebce dorážet,pořádně ho rozdráždí.To vyděsí Kristinu,která celou scénu vidí z farmy.Neváhá a běží s puškou na pomoc svým rodičům.Mezitím hřebec napadl Johnyho a těžce ho zranil.

Ukázka č.6

Proč Kalifornia zastřelila hřebce?

V jejím srdci nejspíš proběhl veliký boj.Zbožňovala hřebce a uvítala,že zabil jejího neustále se opíjejícího manžela.Ale nakonec si uvědomila,čím je povinna společenské morálce,i když tím zabije svého Boha.Tragika příběhu nespočívá v odporu k životu,ale v tragické katarzi, očištění,které má v sobě cosi povzbuzujícího.Tímto se dílo podobá antické tvorbě. Samotný hřebec tu samozřejmě není jen vymyšleným symbolem.Je to symbol přírody,je popsán s láskou jako krásný a ušlechtilý hřebec,ale pořád jako zvíře,které nejednou zahanbuje člověka.Jako protipól je tu Indiánka, míšenka, která velice trpí opilectvím a hrubostí svého muže,poameričtěného Holanďana.To bychom mohli vysvětlit tím,že velice trpěl tím,když mu jeho milovaný Karmel začali osídlovat "chtiví Američané".Ale přes všechny tyto negativní stránky zůstal Jeffers na straně člověka a lidstva.

A jak vůbec vznikl Hřebec grošák?

Na jedné ze svých toulek jižně od Karmelu přišli Jeffers a Una k opuštěné farmě,úplně z ní vyzařoval stín nějaké tragédie.Později zjistili,že tam žil muž,který byl zabit hřebcem.

A scéna na brodu?

To byl zážitek indiánské služebné u básníkových přátel.

Hřebec grošák je básnická povídka,kladoucí důraz na alegorický a symbolický význam prostředí,ve kterém se příběh odehrává.

Celá povídka se skládá z epických a lyrických částí,které se neustále střídají.Střídají se naprosto neočekávaně,bez jakýchkoli předělů.

Lyrická složka má vyjádřit základní problémy moderního člověka a lidstva.Jsou zde dány do kontrastu věci stálé, nejčastěji skály,oceán nebo ptáci,tedy přírodní motivy,a člověk,jakožto zástupce civilizace a moderního světa.Tyto stálé předměty jsou symbolem neměnnosti a podstaty vesmíru, neustálého cyklického koloběhu přírodních jevů a relativity vesmíru.Je to něco,co je neustále přítomné a trvalé.Naopak člověk je zde symbolem sebelásky a špatného vlivu civilizace.Celou touto konfrontací se autor snaží nalézt lepší cestu k vyjádření nových uměleckých hodnot,které by lépe vyjadřovaly možnosti moderního člověka v rámci vesmíru.

Naopak v povídkové části je pravdivě poukázáno na morální hodnoty tehdejšího člověka(opilec Johny).Je zde naprosto demytizován vztah člověk-zvíře(zastřelení hřebce).Autor sice stojí na straně člověka(přežití Kristiny a Kalifornie),ale v boji příroda-člověk,zvíře vyhrává na plné čáře(zabití Johnyho hřebcem).Proti puškám příroda samozřejmě nic nezmůže.

Další Jeffersova díla:

Tamar, Kristus z pobřeží, Odcházející Orestés, Příměří a mír, Sebevrahův kámen, Mnohost zjevů, Věda, Dvojbřitá sekera.