Alois Jirásek - Psohlavci

Tato kniha je z celé Jiráskovi tvorby nejznámější a nejčtenější. Příběh vypráví o osudech lidí žijících na Chodsku. Odtud je i název knihy, neboť Chodové měli na své vlajce zobrazenu psí hlavu. Devět let po bitvě na Bílé hoře byl chodský národ prodán svobodnému pánu Lammingerovi (Lomikarovi) z Albenreuthu za 56 tisíc zlatých. Ten s nimi nakládal velice nešetrně a proto se Chodové vzbouřili. Vyjednávání trvalo několik let, ale Chodové neuspěli a proto jim roku 1668 bylo nařízeno perpetuum silentium (věčné mlčení).

Postavy :

Jan Sladký Kozina - hlavní hrdina, dobrý řečník

Matěj Přibek - statný chasník, buřič

Jan Ecl - rychtář z Pocínovic 52256ovy71qef8z

Prokůpek Jiskra - dobrý přítel Koziny

Příběh začíná v domácnosti Jana Koziny. Toho dne přišli za jeho matkou dva zahalení muži a schovali u ní Chodská privilegia. Německá vrchnost je sice neuznávala, ale přesto je chtěla zničit. Dalšího dne do Újezdu přijela skupina vojáků a chtěla odvést několik lidí, protože si myslela, že ví něco o oněch listinách. Kozina přiznal, že o nich ví a tak ho vezmou a několik dalších. Prohledávají vesnici, aby listiny našli. Našli je u staré Kozinové a listiny vzali je s sebou. Skupinu Chodů uvěznili a za několik dní předvedli před Lomikara. Ten před nimi majestáty spálil a myslel si, že tím definitivně získal vládu nad Chody. Zajatci byli propuštěni a vrátili se do vesnice. Stará Kozinová se svěřila svému synovi, že když viděla vojáky, několik nejcennějších listin uschovala jinde.

Jednoho dne se na radě, které se účastní rychtáři okolních vesnic objevil člověk, který dal Chodům naději na obnovení jejich práv. Řekl jim, že byl ve Vídni a tam se šlechta zajímala, jak se Chodům daří. Proto se na schůzi rozhodlo, že hned další den pošlou do Vídně posla, aby si postěžoval u panovníka. Začíná znovu dlouhý spor. Lomikar se o všem dozvěděl a proto ihned zařídil, aby pár šlechticů za peníze stálo na jeho straně. Také začne tlačit na Chody, aby více pracovali a zakázal jim se scházet. To se ovšem Chodům nelíbilo a proto se začali bouřit a čím dál méně pracovat.

Lomikar už se na svém zámku necítil bezpečně a proto povolal vojsko. Několik Chodů uteklo do Rakouska, několik jich bylo zabito (mezi nimi i Matěj Přibek), zbytek jich byl uvržen do vězení. ve256o2571qeef

Bylo rozhodnuto, že spor o chodských právech bude řešen v Praze u nejvyššího soudu. Vypraví se tam všichni ti, kteří byly předvoláni k výslechu. Po celou dobu pobytu pobývali ve vězení. Nakonec bylo rozhodnuto, že jeden z provinilců bude popraven v Plzni a zbytek dostane doživotní vězení. Rozhoduje se mezi Janem Eclem a Janem Sladkým Kozinou. Nakonec bylo rozhodnuto, že popraven bude Kozina, neboť byl skvělý řečník a dokázal lidi popudit proti vrchnosti.

Na den popravy se sjely do Plzně skoro všichni Chodové a také Lomikar. Kozina ještě na šibenici vyzval Lomikara na Boží soud (do roka a do dne). Lomikar byl velice vyděšený a většinu roku prostonal. Když se blížil jeho den, dělal si už z Kozinu legraci. V osudný den si na to zase vzpomněl a začal se smát až dostal srdeční mrtvici.