Česká literatura po roce 1968

• ke konci 60. let dochází k uvolňování ve společnosti i literatuře, odprošťování od cenzury a ideolog. diktátů, to trvá do srpna 1968 a poté do dubna 1969

• na dubnovém plénu ÚV KSČ r. 1969 zahájen tzv. “normalizační” proces (jejich krédem bylo “Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ”) 31886chr23fir9i

• období tzv. “normalizace” - od počátku 70. let - totální kulturní úpadek, svobodná kulturní atmosféra zničena, mnoho spisovatelů volí raději emigraci

• v listopadu 1970 musí zaniknout Svaz spisovatelů (1972 nahrazen novým Svazem českých spisovatelů - zde už jen minimum autorů se skutečnou úrovní, např. V. Páral), opět se začíná mluvit o “socialistickém realismu”

• z knihoven se vyřazují knihy “kontrarevolucionářů” - autorů, kteří se zasloužili o vysokou úroveň č. literatury (např. I. Diviše, J. Durycha, J. Zahradníčka, V. Havla, P. Kohouta, M. Kundery, L. Vaculíka), filmy jdou do trezorů

• není kde publikovat, stovky příslušníků inteligence mají ”zákaz publikování”, vycházet smí pouze týdeník ÚV KSČ Tvorba a ofic. časopis Literární měsíčník (vedený Oldřichem Rafajem, jedním z hl. “normalizátorů” č. literatury) hi886c1323fiir

• č. literatura (a kultura vůbec) do tří směrů:

a) literatura oficiálně publikovaná - ale těžko se hledalo, co by se dalo tisknout, aby si to člověk nepo....

b) narozdíl od 50. let (, kdy se masově zatýkalo - např. rozsudky na desítky let za letáky, lidi se proto báli a pokud něco vznikalo, tak jenom v hlavě, a mohlo to vyjít až po mnoha letech a to ještě jenom v zahraničí) se mohla vyvinout rozsáhlá neoficiální domácí “disidentská” kultura - vznikají “samizdatové” edice např.: Edice Petlice (L. Vaculík), Česká Expedice (Olga a Václav Havlovi), objevuje se na dvě stě periodik (Kritický sborník, Revolver Revue, Vokno); díla byla skvělá, ale bez možnosti masového rozšíření mezi čtenáře

c) kromě toho vznikají v zahraničí nakladatelství řízená emigranty, kde se tisknou díla autorů ve vlasti zakázaných, např. Sixty-Eight Publishers (J. Škvorecký a Z. Salivarová, Toronto), Konfrontace (Curych), Poezie mimo domov (Mnichov), Rozmluvy (Londýn), také periodika (Svědectví, Listy, Proměny)

• v roce 1977 ostrůvek naděje uprostřed všeobecné rezignace - Charta 77 - prohlášení skupiny odvážlivců (prvními mluvčími byli V. Havel, filosof Jan Patočka a bývalý ministr školství a pak zahraničí Jiří Hájek) - požadovali, aby režim dodržoval své vlastní zákony, jimiž se zavázal k plnění Listiny základních práv a svobod jak ji schválilo OSN

• v 80. letech trochu uvolnění, někteří dříve “zakázaní” mohli začít publikovat (ale nejdřív museli většinou veřejně uznat své dřívější ideologické “omyly”)

• po listopadových událostech r. 89 ztrácí výše uvedené rozdělení literatury význam

• vznikají nové časopisy a nakladatelství , konečně jsou doma nově vydávána díla autorů světových jmen (M. Kundera, J. Škvorecký, P. Kohout a další) i domácích spisovatelů, kteří byli odkázáni pouze na samizdat nebo exil. nakladatelství (V. Havel, I. Klíma, L. Vaculík, J. Trefulka, E. Kantůrková, K. Pecka a další), nově vychází nejrůznější slovníky, původně v samizdatech nebo exilu, (např. Slovník zakázaných autorů (1948-1980) J. Brabce, J. Gruši a dalších, Skrytá tvář české literatury nejen krásné Z. Rotrekla)

Bohumil Hrabal (1914 - 1997)

Narozen v Brně, v mládí žil v Nymburku s otcem, správcem pivovaru (zde poznal “strýce Pepina” , který se stal jednou z typ. postav jeho próz). Po maturitě studoval práva v Praze. Živil se vším možným, od 1963 spisovatel z povolání. Hned se stal jednou z nejvýzn. osobností novodobé č.prózy. První knihy (soubory povídek):

Perlička na dně

Pábitelé

- Hrabal nazývá “pábením” svůj text (zpravidla vyprávění), vzniklý na jeden zátah, příběh podán “lidově”; vypráví o sobě a “lidičkách” kolem, o rod. příslušnících (často “pábitelem” strýc Pepin) nebo přátelích z uměl. kruhů (Vladimír Boudník, Egon Bondy, Karel Maryska)

- typické postavy Hrabalových próz jsou lidé nejrůznějších profesí, zkrachovanci z “okraje společnosti”

Taneční hodiny pro starší a pokročilé

- jediná nekonečná věta

Ostře sledované vlaky

- směšnohrdinský realist. příběh, za protektorátu; podklad pro film J. Menzla (1967 - Oskar)

- za normalizace nemůže publikovat až do 1976, pak díla s novou tématikou - vzpomínky z nymburského období:

Postřižiny

Slavnosti sněženek

Krasosmutnění

- autor vypravěčem, groteskní a absurdní motivy, vyprávění v podobě tzv. hospodské historky (známé z Haškova Švejka)

Obsluhoval jsem anglického krále

- nejprve vydáno v zahraničí (1980), režimu se nelíbilo, že ukazuje absurditu totalitního systému

(ostatně jako i v dalších jeho dílech)

Příliš hlučná samota

- s postavou dělníka ve Sběrných surovinách Haňti; taky vydáno v zahraničí

Něžný barbar

- vzpomínky na výtvarníka V. Boudníka (moc krásné, pořád choděj na pivo, moje pozn.)

Domácí úkoly z pilnosti

- od 2.pol. 80. let píše hodně fejetony, úvahy, glosy; později shrnuto do souborů, významné např.:

Dopisy Dubence

- mnoho dalších děl, publikováno v samizdatech a v zahraničí

- od 1991 vychází Sebrané spisy B. Hrabala - obsahují i jeho výborné prvotiny z 30. let

Vladimír Páral (1932)

Vystudoval Vysokou školu chem.-technologickou v Praze, od 1956 v chemičce v Ústí n/L (využil to pak v tvorbě), od 1967 spisovatel z povolání. Dnes ceněn hl. pro svá díla z 60. a poč. 70. let.

Veletrh splněných přání

Soukromá vichřice

Katapult

Milenci a vrazi

Profesionální žena

- někdy souhrnně “Pět způsobů ukájení”; o deformaci souč. člověka, o mezilidských vztazích, konzum. způsobu života, malo- měšťáctví, líčeno se sarkastickým humorem; hl. téma: život ve stereotypu, útěk od něj, a nakonec návrat k němu jako k tomu nejlepšímu

Mladý muž a bílá velryba

Radost až do rána

Generální zázrak

- díla z období normalizace, proto tam dal víc optimismu - smysl života lze najít v práci, přesto ale neutečem přetechnizovanému odlidštěnému světu

- v 80. letech prvky sci-fi, např. a

Válka s mnohozvířetem

- v 90. letech úpadek, např.

Playgirls

Jeho díla nebyla zakázána (nepsal o politice).

Milan Kundera (1929)

Taky vývoj od režimního spisovatele až k odpůrci totality. Studoval film. režii a scénaristiku, přednášel svět. literaturu , na praž. film. fakultě, 1975 emigruje do Francie a přednáší tam. Začínal jako básník sbírkama v duchu 50. let.

Monology

- to už je jiné, nový typ milostné poezie

- ohlasu dosáhl spíš v próze a dramatu:

Směšné lásky

Žert

- 1967, jedna z nejvýzn. próz o životě č. společnosti v prvních 20 letech totalit. státu

Valčík na rozloučenou

Kniha smíchu a zapomnění

Nesnesitelná lehkost bytí

- 1985, Toronto, svět. ohlas

Nesmrtelnost

Pavel Kohout (1928)

Prozaik, dramatik, básník. Začal jako režimní básník, byl to funkcionář, v rozhlase, v TV, v Divadle na Vinohradech, ale vyvíjel se, v jeho dílech se začíná objevovat otevřená kritika poměrů, nakonec po podpisu Charty musel emigrovat. V exilu vychází díla:

Z deníku kontrarevolucionáře

Bílá kniha o kauze Adam Juráček

- satir. román, komunistům se nelíbí, že hl. hrdina umí chodit po stropě

Katyně

Nápady svaté Kláry

Kde je zakopán pes

-”memoárromán”, deník. záznamy o boji hrstky dizidentů proti policejním složkám

- v 90. letech romány:

Hvězdná hodina vrahů

Konec velkých prázdnin

Josef Škvorecký (1924)

Lit. a film. kritik, esejista, redaktor , scénárista, překladatel, v exilu nakladatel (Sixty-Eight Publishers). Vystudoval FF UK, pak učil, po 68 odešel do zahraničí - učil na univerzitě v Torontu.

Zbabělci

- knižní prvotina, 1958, ihned stažena z trhu (prý útok na liter. metodu socialist. realismu), bez úprav až 1973 v Torontu; pohled na č. maloměsto očima dospív. generace

Sedmiramenný svícen

Lvíče

Legenda Emöke

Konec nylonového věku

- psal také detektivní prózy, některé film. zpracovány (Farářův konec)

Smutek poručíka Borůvky

Hříchy pro pátera Knoxe

- další prózy vydané v Torontu (1970, 1971):

Tankový prapor

Mirákl

Příběh inženýra lidských duší

Samožerbuch

- napsal se svou ženou, s humorem líčí historii Sixty-Eight Publishers

Ivan Klíma (1930)

Prozaik, dramatik. Jako dítě byl v terezínském ghettu. Vystudoval FF UK, pak redaktor Květů, v 60. letech v týdenících Literární listy a Listy. 1969-70 hostuje jako profesor v USA, po návratu ztratil zaměstnání. Byl hodně ovlivněn Čapkem a hlavně Kafkou. Z 60. let:

Milenci na jednu noc

Zámek

- od listopadu 89 vydávány jeho prózy doma

Má veselá jitra

- 1979 v zahr.; soubor povídek o všedních problémech dizidenta, manuálně pracujícího

Soudce z milosti

- 1986 v zahr.

Ota Pavel (1930 - 1973)

- novinář, sport. reportér

Dukla mezi mrakodrapy

Plná bedna šampaňského

Pohár od Pánaboha

- soubory reportáží a povídek o sportovcích, z 2. pol. 60. let, vymykají se běžným “sportovním”

povídkám

- v 70. letech změna:

Smrt krásných srnců

Jak jsem potkal ryby

- soubory autobiografických, vzpomínkových povídek; Pavel čerpá náměty z pohnutých osudů svého otce, nestrácejícího humor ani v nejtragičtějším období portektorátu; nostalgický humor; o hledání krás života i v těch nejhorších chvílích

- vynikající lyrický vypravěč, hlavně o řece a přírodě vůbec

Václav Dušek (1944)

- mohl publikovat, psal o rozvráceném prostředí narušené mládeže, což mohlo sloužit jako “výstraha” při výchově nové generace

Panna nebo orel

Druhý dech

- hl. hrdina z pražské periferie dospěl a prací překonává svou minulost

Dny pro kočku

- vrací se k dospívání hl. hrdiny

Josef Nesvadba (1926)

- lékař psychiatr, vrchol č. poválečné sci-fi, dramatické povídky a novely, vyjadřuje se v nich také k spol. problémům

Tarzanova smrt

Einsteinův mozek

- soubory povídek z konce 50. let

Tajná zpráva z Prahy

- román; 1978, cenzurovaný

Karel Pecka (1928 -1997)

- jeden z autorů publikujících prózy z prostředí komunist. věznic 50. let, vrchol tohoto proudu v č. literatuře:

Motáky nezvěstnému

- 1978, jedna z nejlepších próz samizdatu

Na co umírají muži

- film Bumerang

- nebyly to pouhé kronikářské vzpomínky, ale významná psycholog. a společenskokritická díla

Ludvík Vaculík (1926)

- novinář a spisovatel

- v období pražského jara 1968 se stal autorem výzvy Dva tisíce slov (normalizátory označena za jeden z nejpodstatnějších “kontrarevolučních” dokumentů

Sekyra

- 1966, román o autorově otci, přesvědčeném komunistovi, co přichází o iluze, ještě vyšlo doma

Morčata

- 1973 v samizdatové Petlici, román o absurditě

Český snář

- 1980 samizdat, 83 zahr.,1990 doma; význam. dílo, deník. záznam dnů autora odkázaného na samizdatů; v textu také portréty některých osobností neofic. kultury

Eva Kantůrková (1930)

- původně funkcionářka v mláděž. hnutí, v 70. a 80. letech představitelka intelekt. odporu proti normalizaci (publikuje v exilu a samizdatech)

Smuteční slavnost

- 1967, problémy kolektivizace venkova v 50. letech, zfilmováno a hned zakázáno

Pozůstalost pana Abela

- 71, hned zničena

Přítelkyně z domu smutku

Egon Bondy (1930)

Vl. jménem Zbyněk Fišer, zaujímá osobité místo v literatuře č. undergroundu. Nejdřív se surrealisty, ale pak šel vlastním směrem. Podobný am. beatnikům. Od nástupu normalizace přední představitel underground. umění (např. jeho texty interpretovali režimem stíhaní Plastic People of the Universe). Psal prózu, div. hry, ale hlavně poezii.

Šaman

Sklepní práce

Invalidní sourozenci

Nesmrtelná dívka

- kromě toho také vážné filosof. práce; dnes přednáší na Filosofické fakultě v Brně

Ivan Martin Jirous (1944)

- předzdívka Magor; topič, dělník, studoval dějiny umění, v 70. letech noční hlídač, celkem 8 let ve vězění; patřil k prvním, kteří podepsali Chartu 77; byl uměleckým vedoucím skupiny The Plastic People of the Universe; inicioval samizdatový časopis Vokno (1979).

Magorovy labutí písně

Pavel Řezníček (1942)

- v samizdatu (Doutník, Koruna - ty dokonce sám vydával) vycházi jeho surrealistické básně; od 70. let publikuje ve Francii, Kanadě, USA, u nás vychází až po 89

Strop

Alexandr v tramvaji

Plovací sval

- výbor z jeho poezie 67-93

Jiří Kratochvil (1940)

- výhradně prozaik, na konci 60. let publikoval časopisecky, od 70. let odkázán na samizdat

Medvědí román

- 1990, jeho prožitky za normalizace (vystřídal mnoho manuál. zaměstnání), rodinné osudy

Má lásko postmoderno

Jan Trefulka (1929)

- jeden z nejvydávanějších č. autorů v exilu

Velká stavba

- metafora, o nesmyslnosti socialist. “velkých staveb”

- píše o vzpouře proti konzerv. společeským hodnotám a

O bláznech jen dobré

Zdena Salivarová (1933)

- manželka Josefa Škvoreckého, s nímž založila a vedla Sixty-Eight Publishers v Torontu

Pánská jízda

Honzlová

Karel Kryl (1944 -1994)

- po 1968 se stal jako písničkář symbolem protiokupačního odporu (Bratříčku, zavírej vrátka), v zahraničí pracovník Svobodné Evropy

Kníška Karla Kryla

- soubor písňových textů

Vlastimil Třešňák (1950)

- taky vystupoval jako písničkář, kromě toho malíř, scénárista, prozaik atd.; v 70. letech emigroval; píše o svých osudech, o lidech z uměleckého světa; byl ovlivněn beatnickou poezií

Klíč je pod rohožkou

-1995 už ve vlasti, jeho vrcholné dílo, karikatura totalitního Československa

Vladimír Škutina

- odsouzen na urážku A. Novotného, napsal

Prezidentův vězeň

- v 60. letech spolupráce s Werichem, později napsal vzpomínky

Tak jsem tady s tím vápnem, pane Werichu

Oldřich Daněk (1927)

- všestranný divadelník, telev. scénárista, prozaik; témata z minulosti i ze současnosti

Král utíká z boje

- histor. román

Ladislav Pecháček (1940)

Amatéři aneb Jak svět přichází o básníky

- knižní debut, humor ze středoškolského prostředí, námět pro film

Dobří holubi se vracejí

- z prostředí protialkoholní léčebny

Radek John (1954)

- v 80. letech velká pozornost, i rozporný ohlas; novinář, redaktor, scénárista (Bony a klid, 1988); píše o drogách, prostituci, romské problematice

Džínový svět

- gener. výpověď, o mládeži 70. let

Memento

- nezvykle otevřeně o pocitech feťáka

Jak jsem viděl Ameriku

Zdeněk Zapletal (1951)

- píše o moravských maloměšťácích 1. pol. 80. let, líčí paralelně více osudů, převažují pocity zklamání a nudy

Půlnoční běžci

Michal Viewegh (1962)

- jeden z mladších autorů, kteří se podíleli na samizdatu, ale oficiálně mohli vyjít až po listopadu

Názory na vraždu

- prvotina, ze školského prostředí

Báječná léta pod psa

Výchova dívek v Čechách

- obojí kritika maloměšťáckého života za totalitních časů, tragické i komické

Účastníci zájezdu