Slezská univerzita v Opavě
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
Katedra společenských věd
Financni
- ostatni - Inflace sledovaná
statistikou a předpověď na rok 1994
Písemná práce z nauky o podniku
Obsah
1. Úvod ...................................................1
2. Inflace - definice .....................................2
3. Cenvý index ............................................3
3.1. Index spotřebitelských cen
3.2. Index cen výrobců
3.3. Deflátor GNP
4. Druhy inflace ..........................................5
4.1. Statistická inflace
4.2. Základní /trendová/ inflace
4.3. Inflační jádro
5. Druhy inflace - dělení podle vzniku ....................6
5.1. Inflace tažená poptávkou
5.2. Inflace tlačená náklady
6. Druhy inflace - dělení podle závažnosti ................7
6.1. Mírná
6.2. Pádivá
6.3. Hyperinflace
7. Aplikace teorie inflace na podmínky našeho státu
po rozdělení .......................8
7.1. Charakteristika přechodu k tržní ekonomice
8. Abstrakt ...............................................9
9. Závěr .................................................10
9.1. Závěr k tématu
9.2. Závěr k práci
10. Seznam použité literatury .............................11
11. Přílohy ...............................................12
Karviná 1994
14181hmf84txe8y
Úvod
Toto téma jsem si zvolila, protože je v současnosti žhavě
diskutované. Vystihuje problémy našich současníků a vpodstatě se
jím zaobíráme denně. Vejdu-li do obchdu a nechci-li utratit
"majlant" musím sledovat pohyb cen zboží a chovat se tržně. V
této práci popisuji základy problematiky stoupajících cen. A
pokusila jsem se zachytit názory různých odborníků. Věnovala jsem
se tomu průběžně a s velkým zaujetím, proto doufám, že si z
tohoto text každý čtenář alespoň úlomek odnese.
Tab. č. 2
Vývoj inflace v období 1991-1993
mx181h4184txxe
ÚÄÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄż
ł ł ł ł ł ł
ł Rok ł Měsíc ł Měsíční ł 12 měsíční ł 4 měsíční ł
ł ł ł inflace ł inflace /%/ ł anualizo- ł
ł ł ł ł /index,% / ł vaná /%/ ł
AÄÄÄÄÄÄÄĹÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄĹÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄĹÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄĹÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ´
ł 1991 ł 5 ł 1,019 ł 61,64 ł 57,88 ł
ł ł 6 ł 1,018 ł 62,25 ł 35,96 ł
ł ł 7 ł 0,999 ł 59,83 ł 18,10 ł
ł ł 8 ł 1 ł 57,59 ł 11,29 ł
ł ł 9 ł 1,003 ł 55,86 ł 6,13 ł
ł ł 10 ł 0,999 ł 53,53 ł 0,30 ł
ł ł 11 ł 1,016 ł 53,80 ł 5,51 ł
ł ł 12 ł 1,012 ł 53,48 ł 9,35 ł
AÄÄÄÄÄÄÄĹÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄĹÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄĹÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄĹÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ´
ł 1992 ł 1 ł 1,009 ł 23,10 ł 11,32 ł
ł ł 2 ł 1,007 ł 15,85 ł 14,02 ł
ł ł 3 ł 1,006 ł 11,31 ł 10,69 ł
ł ł 4 ł 1,006 ł 9,79 ł 8,73 ł
ł ł 5 ł 1,005 ł 8,28 ł 7,44 ł
ł ł 6 ł 1,004 ł 6,79 ł 6,48 ł
ł ł 7 ł 1,011 ł 8,07 ł 8,08 ł
ł ł 8 ł 1,006 ł 8,72 ł 8,08 ł
ł ł 9 ł 1,019 ł 10,45 ł 12,66 ł
ł ł 10 ł 1,019 ł 12,66 ł 17,79 ł
ł ł 11 ł 1,022 ł 13,33 ł 21,67 ł
ł ł 12 ł 1,006 ł 12,66 ł 21,67 ł
AÄÄÄÄÄÄÄĹÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄĹÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄĹÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄĹÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ´
ł 1993 ł 1 ł 1,085 ł 21,14 ł 46,88 ł
ł ł 2 ł 1,013 ł 21,87 ł 44,30 ł
ł ł 3 ł 1,006 ł 21,87 ł 37,63 ł
ł ł 4 ł 1,006 ł 21,87 ł 37,63 ł
ł ł 5 ł 1,004 ł 21,74 ł 9,05 ł
ł ł 6 ł 1,004 ł 21,74 ł 6,17 ł
ł ł 7 ł 1,007 ł 21,26 ł 6,48 ł
ł ł 8 ł 1,005 ł 21,14 ł 6,17 ł
ł odhad ł 9 ł 1,005 ł 19,48 ł 6,48 ł
ł odhad ł 10 ł 1,005 ł 17,84 ł 6,80 ł
ł odhad ł 11 ł 1,005 ł 15,88 ł 6,17 ł
ł odhad ł 12 ł 1,005 ł 15,76 ł 6,17 ł
ŔÄÄÄÄÄÄÄÁÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÁÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÁÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÁÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄŮ
2. Inflace - definice
Inflace je projevem ekonomické nerovnováhy. K inflaci
dochází,roste-li celková cenová hladina. Tedy inflace měří trend
průměrné cenové hladiny. Cenová hladina je součet absolutních cen
všech výrobků a služeb v dané ekonomice. Například: V průběhu
r.1980 vzrost CPI o 13 % - v tomto roce vzrostly ceny všech
hlavních skupin produktů: potravin, nápojů, obydlí,odívání,
dopravy, lékařské péče - to je inflace. Za inflační je považován
růst cen, který je rychlejší než růst výroby. Jedním ze
základních rysů inflace je nadměrná poptávky, která růst cen
způsobuje. Inflace je rovněž spojována s růstem peněžních výdajů
v důsledku nadměrné emise peněz, růstu peněžní zásoby či
zrychlení peněžního oběhu.
Míra inflace je definována jako míraa změny cenové hladiny a
měří se takto / měření např: indexem spotřebních cen - CPI /
cenová hladina - cenová hladina
/ rok t / / rok t-1 /
míra inflace = ÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ x 100
/ rok t / cenová hladina
/ rok t-1 /
3. Cenový index
K vyjádření velikosti inflace se používají " cenové indexy "
Cenový index je vážený průměr jednotlivých cen, kde je váha ceny
každé komodity /druh zboží/ dána jejím ekonomickým významem.
Nejdůležitější cenové indexy jsou:
1. Index spotřebitelských cen - CPI
2. Index cen výrobců - PPI
3. Deflátor GNP / hrubý národní produkt /
Index spotřebitelských cen
CPI měří náklady spotřebního koše spotřebních statků a
služeb. Je založen na komoditách potřebných pro každodenní život.
Například v Anglii se shromažďují ceny 364 odlišných tříd komodit
vyráběných více než 21000 výrobci v 91 oblastech země. Tímto
způsobem se hodnotí dlouhodobý vývoj cen.
Otázkou zůstává obraz spotřebitelského koše v České republice
v součastnosti. Dlouhodobý vývoj cen nelze hodnotit jenak než na
" stálém " spotřebním koši. K jeho obměně statistika přistupuje
lzpravidla v pětiletých intervlech. V současné době pracujeme se
spotřebním košem odvozeným z dat za rok 1989. Léta 1990 až 1992
byla z hlediska spotřebitele natolik nestaabilní, že je nebylo
možno použít pro odvození modelu spotřebního koše do budoucna.
Revizi vahového systému cenové statistiky však nelze odkládaat a
v roce 1993 je proto naloženo podrobné šetření struktury spotřeby
v rámci statistiky rodinných účtů u vzorku 4500 domácností. Je
jasné, že v naší reformní ekonomice ještě stále probíhá značné
přizpůsobování relativních cen. Příčinou je zejména odeznívající
dědictví výrazně zdeformovaných relací cen direktivního
hospodářství a rychlé otevírání se ekonomie, jakožto základní
faktor změn. Proto můžeme pochybovat o věrohodnosti cenových
indexů již od nástupu cenové liberalizace /uvolnění, vznik tržní
ceny/. I u nás se začíná prosazovat efekt obvyklý pro tržní
ekonomiku, kdy na zdražování obyvatelstvo reaguje přesunem své
poptávky na výrobky a služby minimalizující dopad růstu cen na
rodinný rozpočet. Technicky řečeno, pokud použijeme pro výpočet
cenového indexu spotřební koš, který již zachytil reakci
obyvatelstva na cenový růst, měla by být hodnota cenového indexu
nižší, prtože do hry vstoupil zájem spotřebitele zaměnit dražší
sortiment zboží za levnější.
Jak určíme váhu ceny indexu spotřebitelských cen?
Každé položce je určena fixní /pevná/ váha, proporcionální
/úměrný, poměrný/ její relativní důležitosti v rozpočtech výdajů
spotřebitele.
Index cen výrobců
Tento index se počítá od roku 1890 a je nejstarší souvislou
statistickou řadou, kterou publikuje ministerstvo práce. Měří
hladinu cen na úrovni velkoobchodu nebo výrobců. Je založen na
cenách zhruba 3400 komodit a zahrnuje ceny potravin, produktů
zpracovatelského průmyslu a průmyslu těžebního. Jako fixní váhy
se používají čisté dodávky, protože je velmi podrobný a široce
jej používají firmy.
Deflátor GNP
S deflátorem hrubého národního produktu je poměr nominálního a
reálného GNP - tedy souhrn celkových indexů. Tento index používá
variabilní váhy místo fixních. Účty národního důchodu sestavují
rovněž deflátory pro části GNP, které se občas používají jako
doplňky k CPI nebo PPI.
Samozřejmě tato indexní čísla mají své problémy. Např:
neodráží změnu kvality, změnu spotřebního koše, musí se používat
pro určitá delší období apod.
4. Druhy inflace
³ Dělení podle potřeb statistiky a podle potřeb analytiků ³
Centrální banky celého světa se snaží o maximální přesnost ve
vazování inflace. Nemusí se nutně jednat o dokonalejší, novější
nebo větší spotřebnlí koš. Mnohem důležitější je odlišení vývoje
vyvolané monetárné politikou a autonomními či cyklickými vlivy.
Statistická inflace
je propočtem cenového vývoje postaveným na co nejúplnější
podobě spotřebního koše.
Základní /trendová/ inflace
Očišťuje cenový vývoj o položky zkreslující dopad monetární
politiky. Například ve Velké Británii jsou významnou složkou
spotřebního koše hypotekární splátky. Jejich vývoj má ovšem
zcela pervezní vliv na cenový index: "tvrdá" monetární politika
zacílená na snížení inflace zvýší úrokové sazby a krátkodobě tak
zvýší statisticky vykázaný cenový index
Inflační jádro
Dále index očišťuje o ty komodity, jejichž cenový vývoj je
kolísavý a mohl by zamlžit základní vývojový trend inflace.
Příkladem jsou ceny paliv, daňové změny nebo některé potraviny,
jejichž ceny kolísají v průběhu roku. Pro hodnocení antiinflační
účinnosti monetární politiky v krátkém období nemá význam
informace o cenovým vývoji jahod v podzimních a zimních
měsících, jakkoli velký popdíl mohou mít jahody v letních
měsících na celkových výdajích domácností.
5. ³ Dělení podle vzniku ³
Inflace tažená poptávkou
Kdykoli rychle roste agregátní poptávka a překračuje výrobní
potenciál ekonomiky, začnou ceny bez ohledu na zdroj inflace růst
stále rychleji. Poptávka po měně /korunách/ začne narážet na
omezenou nabídku komodit a vyžene jejich ceny nahoru. Protože v
těchto dobách vzniká velké naapětí i na trhu práce, je součástí
inflačního procesu i výrazný vzestup mezd. Zde je směr kauzality
jasný. Jde od poptávky k inflaci.
Příčinou jsou změny v investicích, vládních výdajích nebo
čistých vývozech. Typickým příkladem je situace v Německu v roce
1921, kdy centrální banka tiskla miliardy bankovek, které
přicházely na trh, kde hledaly chléb nebo obydlení. Marka se tak
stala bezcennou, celková cenová hladina vzrostla miliardkrát.
Toto je příklad inflace tažené poptávkou.
Podstata je v tom, že příliš vysoké výdaje narážejí na omezenu
nabídku zboží.
Inflace tlačená náklady
Tato druhá /modernější/ teorie se liší od teorií inflace
tažené poptávkou v tom, že ceny a mzdy začínají růst dříve, než
se dosáhne plné zaměstnanosti. Rostou dokonce i tehdy, je-li
nevyužito 30% kapacit a nezaměstnáno 10% pracovní síly. Ceny
rostou v recesi proto,že ceny práce, kapitálu a materiálu má
tendenci růst i tehdy, je-li ekonomika ochablá. V tržních
ekonomikách se tato inflace nevyskytovala a objevila se až v
průběhu 30 a 40 let.
Hledat příčiny této inflace je poněkud obtížnější a často
zavádějící. Podstatu mechanismu je nejlépe znázornit graficky
pomocí křivek průměrné nabídky AS a průměrné poptávky AD. Tedy
dochází k ní tehdy, jestliže růst nákladů posunuje křivku AS
směrem nahoru.Výsledkem je, že ceny jsou vytlačovány vzhůru,i
když se ekonomika může nacházet hluboko pod plnou zaměstnaností.
6.³ Dělení podle závažnosti inflace ³
Mírná inflace
Při mírné inflaci rostou ceny pomalu /0 - 100 procentní
nárůst/. Ceny jsou relativně stabilní, lidé důvěřují penězům.
Jsou ochotni setrvávat u oběživa, protože se jeho hodnota nebude
rychle snižovat. Lidé jsou ochotni držet peníze v bankách, na
šekových účtech nebo na úsporových vkladech s nízkými výnosy,
neboť jejich peníze budou téměř stejně cenné jako dnes i tehdy,
vyberou-li je za měsíc nebo za rok. Jsou ochotni podpisovat
dlouhodobé smlouvy vyjádřené v penězích /nominálně/, protože
důvěřují tomu, že cenová hladina se příliš nevychýlí ve vztahu ke
statku, který prodávají nebo kukpují. Neplýtvají časem nebo
zdroji ve snsaaze uložit své bohatství do "reálných" aktiv spíše
než do "peněžních" či "papírových" aktiv, protože věří, že jejich
peněžní aktiva si uchovají svou reálnou hodnotu.
Peněžní systém funguje dobře.
Pádivá inflace
Cenový nárůst dosahuje dvou či trojciferných čísel. Jestliže
se pádivá inflace plně rozvine vznikají vážné hospodářské poruchy
poruchy. Většina smluv je indexována buď k cenovému indexu, nebo
k zahraniční měně /dolar, marka/. Protože peníze ztrácejí tak
rychle svou hodnotz . s reálnými úrokovými mírami minus 50% nebo
100% ročně - vyhýbají se lidé tomu, aby drželi více peněz, než je
holé minimum. Finanční trhy odumírají a fondy jsou všeobecně
alokovány spíše přidělováním než úrokovými měrami. Lidé hromadí
statky, kupují domy a nikdy za žádných okolností nepůjčují peníze
na nízké nominální úrokové sazby. Je zvláštní, že ekonomiky
některých zemí př: Brazílie a Izrael jsou schopny tak dobře
fungovat, ačkoli ceny pádily vzhůru /po určitou dobu rychlého
růstu/.
Hyperinflace
Nejtěžším případem inflace je tento druh inflace, i když se
zdá, že některé ekonomiky mohou pádivou inflaci přežít a někdy
jí i vzkvétat, přesto je velmi nebezpečná, protože je to
nejbližší předstupeň hyperinflace. Hyperinflace obzváště zajímá
odborníky, protože objasňuje její účinky.
Charakteristické rysy: 1/ rychlost oběhu peněz se značně
zvyšuje
2/ relativní ceny jsou značně
nestabilní
3/ reálné mzdy se pohybují z měsíce
měsíc obvykle o procento, či méně.
Tyto hyperinflace jsou naštěstí v historii velmi řídké.
8. Abstrakt
Ekonomická teorie vcelku jednoznačně definuje výnosy, které má
společnost z cenové stability. Nižší inflace je spojena s
dlouhodobě rychlejším a vyrovnanějším růstem, stabilitou
finančního sektoru a minimalizací škodlivých přerozdělovacích
procesů. Je též známo, jaké jsou náklady dosažení cenové
stability. Souhrnně řečeno, jsou to krátkodobé negativní důsledky
restriktivní monetární a fiskální politiky na růst a
zaměstnanost. Je jasné, že dlouhodobé výnosy z cenové stability
převyšují krátkodobé, často bolestivé náklady cenové stabilizace.
Po období 70. a 80. let, kdy míra inflace ve vyspělých zemích
dosahovala dvouciferných hodnot, se vlády i centrální banky
těchto zemí kladou cíle blížící se naprosté cenové stabilitě.
Inflace je podle některých nemoc, podle jiných setrvalý stav,
ale všichni jsme přesvědčeni o její nebezečnosti, vymkne-li se
našim ekonomům z rukou.
Economics theory defines exactly yields, which society has
from price stability. Lower inflation is connected with
long-term faster and balanced economy growth, with the stability
of financial sector and with the minimalization of harmless
distributive processes. We know well the costs of reaching of the
price stability. Comprehensively speaking, these are short-term
negative consequences of restrictive monetary and fiscal policy
on growth and employment. It is clear that the long-run yields of
the price stability overweigh the short-run yields - often
painful costs of price stabilization. During the 70 and 80th of
this century, when inflation rate in highly-developed countries
reached high values, the governments and the central banks of
those countries take into account goals aiming to reach the
absolute price stability.
The inflation is a disease or stable state, and people are
convinced about its danger unless we cannot manage it.
7. Aplikace teorie inflace na podmínky našeho státu po rozdělení
Charakteristika přechodu k tržní ekonomice
Cenový vývoj v někdejší ČSFR a dnes v Česské republice doposud
patřil mezi učebnicové ukázky úspěšné cenové stabilizace po
všeobecné liberalizaci cen. Přechod od plánovaných k přřevážně
tržním cenám se v roce 1991 uskutečnil cestou jednorázového
cenového šoku, na rozdíl od okolních zemí, bez vyvolání
doprovodné "pádivé inflace". Reformovaná ekonomika reaguje vždy
jinak než rozvinutý trh na vnější šoky i zásahy hospodářské
politiky. Privatizované podniky se mísí se státními, přežívají
různé formy administrativních monopolů, kontrola ze strany úřadů
samozřejmě není úplná, trhy nejsou ani zdaleka dokonale
efektivní. Co z toho vyplývá pro vývoj inflace?
1/ V reformní ekonomice ještě stále probíhá citelně
Přizpůsobování relativních cen". Příčinou je zejména
odeznívající dědictví výrazně zdeformovaných relací cen
direktivního hospodářstsví a rychlé otevírání se ekonomiky
jakožto základní faktor změn. Ceny bývají nepružné směrem
dolů,tím vlastně probíhá proces nápravy snáze.
1
10
Závěr k tématu /výzva/
"Jsou lidé ve východní Evropě ochotni a připraveni s
vyhlídkou na nastolení skutečné svobody vyměnit fronty na chléb
za fronty na podporu v nezaměstnanosti?" Chtějí skutečně
svobodu volba a příležitosti,při které někteří uspějí a někteří
neuspějí, nebo pouze lepší život, vyšší mataeriálmí komfort?
Jsou si vědomi toho, že svoboda automaticky pro každého
negarantuje pozitivní výsledek? Chtějí více pracovat nebo toho
chtějí více mít? Dívají se pouze na dnešek nebo také na zítřek?
/Katastrofické scénáře, str. 29/
Závěr k práci
V této práci jsem chtěla podat stručně teorii inflace, ale
když jsem se dostala hlouběji k problému, musela jsem připustit
značnou rozsáhlost. Proto jsem musela svůj původní záměr opustit.
Nicméně se k tomuto tématu hodlám vrátit v následujících pracech,
protože mě to velmi zaujalo.
Přes tuto práci jsem dostala impuls k tomu, abych se začala
více zajímat o to, co se děje kolem mne a sledovat průběh
naší ekonomické reformy
Seznam použité literatury
Samuelson, P.: Ekonomie. Nakladatelství Svoboda, Praha 1991.
Sojka a kol.: Dějiny ekonomických teorií, Praha 1991.
Jasanský a kol.: Výkladový slovník tržní ekonomiky, Praha 1990.
Klaus, V.: Nemám rád katastrofické scénáře. Sagit, Ostrava 1991.
Soukup a kol.: Úvod do obecné ekomomie. Praha 1989.
Ekonom: Inflace v České republice. 1993/7. 20.
Jednociferná inflace je reálná!. 1993/41. 20 - 23.
Nezaměstnanost, nebo inflace?. 1993/44. 25
