|
Dokumentární platbyObchodní operace Seminární práce na téma: Dokumentární platby
Jako téma své seminární práce jsem zvolil problematiku dokumentárních plateb. Myslím, že se jedná o zajímavou a atraktivní záležitost. Mnohé podniky využívají této možnosti zajištění svých dodávek zejména při obchodování se zahraničím, a to ať už jako dodavatelé, tak i coby odběratelé. Ve své práci jsem se zaměřil zejména na to, abych seznámil čtenáře se dvěma základními prostředky, které se užívají pod názvem dokumentární platby. Jsou samozřejmě dva, a to dokumentární akreditiv a dokumentární inkaso. Snažím se uvést základní charakteristiky obou subjektů, vyjmenovat základní a nejznámější druhy těchto platebních instrumentů, používaných jak u nás, tak i ve světě. Rád bych dosáhl toho cíle, aby všichni posluchači, kterým bude tato práce přednesena, či zájemci, kteří ji budou číst, měli alespoň okrajový přehled a představu o tom, co to znamená, když se řekne úhrada prostřednictvím dokumentární platby, jakým způsobem celá transakce probíhá a jaké možnosti tyto platební prostředky nabízí. Práce se orientuje především na formy zahraničních dokumentárních plateb.
Dokumentární platby představují vyšší druh platebních instrumentů, které u klientů vzbuzují vyšší jistotu zaplacení jejich pohledávek, a zvyšují povinnost uhradit závazky ze strany odběratelů. Kupující musí zpravidla učinit nějaký úkon (dát otevřít akreditiv, akceptovat směnku, zaplatit…), aby získal dokumenty, které svědčí o odeslání zboží dle kupní smlouvy a představují vlastnictví ke zboží. Formy dokumentárních plateb:
Členění z hlediska míry rizika je následující: Hladké platby – dokumentární inkaso – dokumentární akreditiv. Je samozřejmé, že hladké platby, čili hotovostní či bankovními převody, skýtají nejvyšší míru rizika. Kupující může kdykoliv od obchodu odstoupit, zboží neodebrat či nezaplatit. Neexistuje pak žádná jistota návratnosti vloženého kapitálu. Dokumentární inkaso už jistotu zaplacení poskytuje, i když se stále nevztahuje na převzetí zboží. Dokumentární akreditiv již ošetřuje všechna tato rizika.
Jedná se o příkaz klienta (příkazce = prodávající) bance, aby pro něj vyinkasovala u kupujícího určité plnění proti předání stanovených dokumentů či akceptaci směnky. Je platebním nástrojem a nástrojem financování obchodní činnosti. Používá se jak v zahraničním, tak tuzemském platebním styku. Zabezpečí, aby dodané zboží bylo zaplaceno. Jednoduše, vývozce odešle zboží dovozci a předá doklady své bance. Banka doklady zkontroluje a odešle je inkasní bance (tj. bance dovozce), ta předá doklady dovozci. Dovozce po převzetí dokladů dá své bance příkaz k zaplacení. Inkasní banka převede peníze bance vývozce, tato pak informuje vývozce o zaplacení, tj. že mu připsala příslušnou částku na jeho účet. Ve většině zemí není dokumentární inkaso upraveno zákonem, proto byla pro sjednocení Mezinárodní obchodní komorou se sídlem v Paříži vydána Jednotná pravidla a zvyklosti pro dokumentární inkasa. Stejná pravidla a zvyklosti byly vydány pro dokumentární akreditivy, o kterých se zmíníme později. Zúčastněné subjekty:
Průběh transakce Všechny zúčastněné strany spolu uzavřou smlouvu o proběhnutí obchodu prostřednictvím dokumentárního inkasa. Dojde k dodání zboží, avšak dokumenty potřebné k přechodu vlastnictví z prodávajícího na kupujícího obdrží místo kupujícího vysílající banka. Tato informuje banku inkasní, která oznámí příchod dokumentů a vyinkasuje patřičnou sumu dle smlouvy od kupujícího. Ten poté převezme dokumenty do svého vlastnictví. Peníze jsou převedeny na účet prodejce, banky získávají provizi. Obsah inkasního příkazu:
Každé inkaso muší být provázeno průvodním dopisem obsahujícím úplné a přesné instrukce, a banka se smí řídit jen podle nich. Nemůže-li korespondent zákazníkovy banky vyhovět instrukcím obsaženým v průvodním dopise, který obdržel, musí tuto banku o tom okamžitě uvědomit. Existuje však nadále riziko, že zboží nebude převzato kupujícím, pak nemusí samozřejmě ani zaplatit. Inkasní pohledávka je stále pohledávka klienta (příkazce), banka odpovídá pouze za správné provedení inkasních úkonů. Je kontrolována pouze kompletnost sady inkasních dokumentů, ne jejich obsah. Na bance též neleží žádná záruka za zaplacení, žádná z účastnících se bank nemá ani právo vynutit si plnění. Druhy dokumentárního inkasa:
Tento platební instrument je bezpečný na bezpečných bezrizikových teritoriích a s obchodními partnery, kteří se vzájemně dobře a dlouhodobě znají. V jiných případech je daleko lépe použít raději dokumentárního akreditivu, který je již mnohem bezpečnějším nástrojem a jistoty obchodníků, zejména prodejce, stoupají.
Jedná se o písemný závazek banky vystavený na základě žádosti jejího klienta, že poskytne třetí osobě nebo na její řad určité plnění, jestliže budou do určité doby splněny akreditivní podmínky. Hlavní výhody dokumentárního akreditivu (DA) spočívají v tom, že zajišťuje prodávajícímu zaplacení zboží, splní-li všechny předepsané podmínky, a kupujícímu, že výplata bude provedena až po splnění podmínek předepsaných akreditivem. Oběma stranám poskytuje DA jistotu v případě, že byl zvolen vhodný druh akreditivu, vystaven dobrou (bonitní) bankou a jsou řádně splněny akreditivní podmínky. Nevýhodou je, že kupujícímu váže předem finanční prostředky a způsobuje mu tak výlohy spojené s obstaráním úvěru a náklady (akreditivní odměny a výlohy). Zúčastněnými stranami akreditivu jsou:
Druhy akreditivů: Z hlediska postavení partnerů v obchodní transakci se rozlišují akreditivy: - kryjící nákup zboží nebo služby (dovozní, popř. tuzemské odběratelské akreditivy) – banka se zavazuje k peněžnímu plnění do zahraničí. Banka na základě žádosti otevře dokumentární akreditiv a rezervuje na účtu klienta dostatečný objem peněžních prostředků potřebných na krytí budoucího závazku. Tyto prostředky jsou uvolněny k platbě až po splnění všech podmínek vývozcem. Podmínkou je proto solventnost. Tato stránka bývá pro kupujícího nepříjemná, ale má šanci kompenzovat ušlou ztrátu z předchozí rezervace peněžních prostředků dojednáním nižší ceny za prodej. - kryjící prodej zboží nebo služby (vývozní, popř. tuzemský dodavatelský akreditiv) – abstraktní závazek banky, která DA otevírá, že provede platbu ve prospěch vývozce po jeho splnění podmínek. Banka kupujícího zasílá akreditiv bance prodávajícího se žádostí o avizování, eventuálně potvrzení. Prostřednictvím banky, která akreditiv avizovala, čerpá dodavatel po splnění akreditivních podmínek akreditivní částku. Vývozce je povinen řádně dle přepravních dokumentů předat zboží, dodržet dodací lhůtu, správně a včasně určit, vystavit a předložit dokumenty bance. Tento akreditiv lze avizovat, popř. potvrdit klientovi klientovi banky na území ČR. - tuzemský – na rozdíl od předchozích zahraničních částečně zjednodušen, obě zúčastněné banky jsou totiž tuzemské Z hlediska závaznosti banky vůči prodávajícímu se rozlišují tyto akreditivy: - odvolatelné - akreditiv může být kdykoliv odvolán, změněn, a to i bez souhlasu a předchozího upozornění prodávajícího - neodvolatelné - zrušení nebo změna tohoto akreditivu mohou být provedeny pouze se souhlasem všech zúčastněných stran - avizované (nepotvrzené) - v závazku vůči prodávajícímu je banka vystavující akreditiv, tj. banka kupujícího. Banka prodávajícího nemá vůči svému klientovi žádný závazek. - potvrzené - potvrzením akreditivu vstupuje další banka (zpravidla se jedná o banku, která akreditiv avizuje) do solidárního závazku vůči beneficientovi společně s bankou, která akreditiv vystavila/otevřela.
Podle platebních podmínek: - hotovostní (na viděnou) – vyplacen proti předložení dokumentů - úvěrové – odložené placení až po předložení dokumentů, akreditivním dokumentem je směnka - kombinované – akontace a akreditiv, opět může mít formu na viděnou nebo úvěrovou Se zvláštními doložkami:
Zvláštní typy DA: - standby akreditiv – užíván hlavně v USA jako záruční instrument - pověřovací list – DA přímo na beneficienta, je zmocněn vystavit směnku a předložit doklady. Poté se může obrátit na kteroukoliv banku ochotnou směnku s dokumenty odkoupit (negociovat) - zmocnění k odkupu - zmocnění k proplacení Podle druhů hojení mezi zúčastněnými bankami: - krytý – avizující banka provede akreditivní plnění až po přijetí příslušných peněžních prostředků od banky zřizující - nekrytý – avizující banka provede plnění aniž došlo k úhradě mezi bankami Postup při používání akreditivu: a) Stanovení akreditivních podmínek – v průběhu jednání o obsahové náplni kontraktu jsou zároveň dohadovány lhůty a podmínky DA. Prodávající by měl být dobře seznámen s riziky spojenými s kupujícím, znát jeho bonitu, politickou, ekonomickou i legislativní situaci jeho země a zároveň přesně zvážit svoji likviditu. Na základě těchto podmínek si pak může zvolit pro něj nejvíce vyhovující DA. Obě strany by měly usilovat o úplné vyjasnění akreditivních podmínek. DA je zcela samostatnou transakcí a banky nejsou samotným kontraktem nikterak vázány. Je naprosto oddělen od vlastního zbožového obchodu, jedná se o vztah mezi bankou dovozce a vývozcem. b) Otevření akreditivu – otevírající bance (dovozce) se podává příkaz k vystavení DA udávající:
Jakmile vystavující banka otevře akreditiv, vyrozumí o tom korespondenční banku v zemi vývozce. Pokud má banka DA pouze avizovat, pak jen doručuje obdržený text beneficientovi, bez jakéhokoli závazku ze své strany. DA je potvrzen jen tehdy, má-li plnou důvěru v bonitu banky akreditiv vystavující. Jakékoliv nesrovnalosti musí být po dohodě s příkazcem odstraněny ještě před otevřením DA nebo ihned po jeho avizování. Jakmile prodávající obdrží potvrzení DA nebo jeho avízo, měl by zkontrolovat, zda lhůty a podmínky akreditivu jsou v souladu s kontraktem. Jinak je v jeho zájmu okamžitě sdělit nesrovnalosti kupujícímu a požádat ho, aby instruoval vystavující banku, jak má provést nezbytné změny. c) výplata (čerpání, likvidace) akreditivu – prodávající odeslal zboží, dokumenty jsou připraveny k předložení bance. Musí splnit veškeré podmínky dané DA. Všechny dokumenty musí být kompletní, bez chyb a nesmějí se popírat. Rozhodnutí banky o přijetí či nepřijetí dokumentů je založeno striktně na dodržení lhůt a podmínek předložení dokumentů dle smlouvy. Interval mezi datem vystavení přepravních dokumentů (datem odeslání zboží) a jejich prezentací bance nesmí překročit 21 dnů. DA předepisuje tyto dokumenty:
Dokumentární platby jsou pro vývozce jednoznačně kladnou příležitostí, jak dostát svým cílům a eliminovat rizika, kterých je nejen na zahraničních trzích až příliš. Naskýtá se jim velmi dobrá příležitost, jak své obchody zajistit proti neúspěchu. Výhodou je též fakt, že pohledávka prostřednictvím dokumentárního akreditivu nebo inkasa je snadno postoupitelná k odprodeji prostřednictvím fortfaitingu nebo faktoringu. Existuje tak možnost refinancovat své další aktivity, což je v zahraničním obchodě bez jakýchkoliv záruk téměř nemožné. Dokumentární akreditiv je výhodnějším platebním instrumentem pro vývozce a nevýhodným pro dovozce, neboť je nákladnější z hlediska odměn a výloh, je pracnější a váže jeho prostředky. Přesto si jak při vývozu, tak při dovozu nadále udržuje svoji oblibu a použitelnost, neboť má jednu velkou výhodu, kterou je právě úprava dokumentárních plateb MOK (Mezinárodní obchodní komorou). Je to platební instrument mezinárodně nejlépe propracovaný, s jednotným výkladem, což má nesmírný význam nejen pro banky, ale i pro jejich klienty. Dokumentární inkaso je též krokem vpřed. Avšak, míra jistoty zde není tolik vysoká, jako ve druhém případě. Nikde není nijak smluvně upraveno, že kupující se zavazuje přebrat zboží. Odmítne-li, uniká i finanční odměna. Naopak DA značně posiluje jistotu u vývozních obchodů, je proto velmi praktický a užitečný. Je však zapotřebí vždy striktně a v nejvyšší možné míře dbát na přesné plnění podmínek uzavřených v akreditivní listině. Předcházet případným nedorozuměním by se mělo už při zřizování této listiny. Osobně si myslím, že pro dnešní exportní obchody jsou dokumentární platby nepostradatelným pomocníkem. Zejména dokumentární akreditiv vřele doporučuji všem vývozcům, kteří hledají nová a neosvědčená odbytiště, taktéž při vývozu na rizikové trhy. Ideálním druhem je patrně DA neodvolatelný a potvrzený. Je však potřeba počítat s tím, že tato jistota nás bude stát snížení požadované marže nebo náklady na DA.
3. Dokumentární akreditiv 4. Dokumentární inkaso
Literatura: Platební styk – Marie Marvanová, Pavel Juřík, Karel Vítkovský Platební a zúčtovací styk – Ing. Pavel Nezval Jak obchodovat se zahraničím prostřednictvím akreditivů – Ing. Jitka Rutrlová |
