|
Podstata burzy, Funkce burzy, VZNIK A VÝVOJ BURZ, Historie pražské burzy - Historie burzovnictvíPodstata burzy, Funkce burzy, VZNIK A VÝVOJ BURZ, Historie pražské burzy - Historie burzovnictvíOBSAH OBSAH1 1. ÚVOD2 1.1. Podstata burzy2 1.2. Funkce burzy2 2. VZNIK A VÝVOJ BURZ3 2.1. První období vývoje burz3 2.2. Období vzniku moderních burz4 Historie pražské burzy6 2.3.Vývojové trendy burz 20. století6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY8
1.1. Podstata burzy Burza je zvláštní formy trhu. To znamená, že na burze se střetává jako na každém trhu nabídka s poptávkou, avšak tento trh má své zvláštnosti, které jsou pro něj charakteristické:
1.2. Funkce burzy Existují v podstatě dvě základní funkce burzy. První z nich je funkce zabezpečení likvidity cenných papírů. Znamená to, že vlastník cenného papíru jej může velmi rychle na burze zpeněžit (bohužel to neplatí u některých českých cenných papírů). Jestliže by tato možnost nebyla, snížila by se poptávka po cenných papírech a znamenalo by to omezení přílivu peněz do ekonomiky a zpomalení hospodářského růstu. Druhou funkcí je funkce stanovení hodnoty daného podniku prostřednictvím trhu, to znamená prostřednictvím nabídky a poptávky po cenném papíru, který představuje část jmění tohoto podniku. Vzniká tržní hodnota cenného papíru a ta poskytuje informace o kvalitě a perspektivě podniku. Z toho vychází třetí funkce burzy a to vyrovnání vztahů mezi úsporami a investicemi, umožňuje se tak optimální rozložení kapitálu do ekonomiky. Čtvrtou funkcí je indikátor vývoje celé ekonomiky a její kvality. Například ve třicátých letech krach na NYSE předpověděl celosvětovou hospodářskou krizi. Říká se, že burza je jakýmsi barometrem ekonomiky. 2. VZNIK A VÝVOJ BURZ 2.1. První období vývoje burz Burzy vznikly z pravidelných schůzek obchodníků na určených místech. S těmito schůzkami se setkáváme již ve středověku v některých důležitých italských obchodních městech, např. v Benátkách, Miláně a Florencii. Schůzky se konaly v okolí faktorií(obchodních stanic vzdálených od vlastního podniku) italských obchodníků. Byly to pravidelně ulice a náměstí, především poblíž italských konzulárních domů, tzv. loggií, kde se vytvářel pravidelný burzovní obchod. Tyto obchody se omezovaly v podstatě jen na směnky, které byly bezpečným a nenákladným prostředkem převodu peněz na různá místa. Místa, kde se tento pravidelný obchod se směnkami prováděl, se nazývala „loggia“. Pro rozvoj cenných papírů má značný význam založení banky sv. Jiří v Janově v roce 1407. Janov potřeboval peněžní prostředky pro válečné účely. Věřitelé vytvořili skupiny, tzv. montes, které byly pak rozděleny na určitý počet stejných, dělitelných a prodejných částí, tzv. loca, luoghi, znějících na 100 lir. V první etapě byli věřitelé zapsáni pouze do knihy státního dluhu, později byly na složené částky vydány cenné papíry. Pozdější název burza vznikl v Bruggách, kde se obchodníci scházeli v obchodních místnostech vážené rodiny van der Burse, jejichž obchod byl označen třemi měšci. Název burza se začal používat prakticky ve všech světových jazycích s výjimkou jazyka anglického, kde se používá termín „The Exchange“, i když i v angličtině se tato instituce původně nazývala „The Bourse“. Obchody v Bruggách nebyly skutečnými burzovními shromážděními. Setkávali se tam pouze italští obchodníci, kteří měli své konzulární domy v Bruggách. Po úpadku Brug byla burza přenesena v roce 1440 do Antverp. V roce 1531 byla v Antverpách postavena nádherná burzovní budova. Hlavním předmětem obchodu byly mince a směnky. Založení antverpské burzy je možné považovat za mezník vývoje burz a za první burzu vůbec. V tomto období vznikají hlavně burzy ve Francii (v Lyonu v roce 1546, v Toulousu v roce 1549, v Rouvenu v roce 1556, v Hamburku v roce 1558, v Paříži v roce 1563,). V Německu vznikaly burzy hlavně v hanzovních městech, a to v Hamburku, Kolíně, Lübecku, Brémách a Norimberku. V Anglii byla zřízena burza v Londýně nazývána The Royal Exchange. Její počátky spadají až do roku 1535, ale oficiálně byla otevřena v roce 1571. 2.2. Období vzniku moderních burz Na všech uvedených burzách měl rozhodující význam obchod s obligacemi. Druhé období začíná založením amsterdamské burzy v roce 1608, kde se obchodovalo především s akciemi. V Holandsku byly založeny první akciové společnosti, které se počátkem 17. století zabývaly obchodem s Indií. Již dříve sice byly v Amsterdamu společnosti, které si opatřovaly kapitál vklady v libovolné výši, na které vydávaly prodejné potvrzenky „Aktie“. Tyto společnosti si však opatřovaly kapitál pouze na jednu cestu do zámoří. Podíly nezakládaly pohledávky vůči společnosti, nýbrž proti jednotlivým osobám, které vedly obchod (Bewindhebbers). Tyto papíry pro svoji nezastupitelnost nebyly schopny burzovního obchodu. V roce 1602 splynuly tyto společnosti ve Vereenigde Ostindische Compagnie, která obdržela od státu monopol pro obchod s Východní Indií. Na amsterdamské burze se začalo obchodovat s podíly této společnosti. Na burze se také obchodovalo koloniálním zbožím (např. pepřem, cínem a kovy), které se do Holandska ve velkém množství dováželo. Na burze v Amsterdamu se začala značně rozvíjet spekulace, což jí dalo rys moderní burzy. Kromě promptních obchodů se používaly i termínové obchody. Zárodky Pařížské burzy jsou velice staré. Schůze dohodců (courtiers) se konaly v Paříži na různých místech ve 13. století a za Filipa Krásného (Philippe le Belle) jim bylo vyhrazeno místo na Grand Pont, které se od této doby nazývá Pont au change. Později se burzovní shromáždění konala v Palais de Justice, pak na Place Vendome a konečně v Halle aux Blés až do roku 1720, kdy byla burza uzavřena. Burza byla uzavřena v období činnosti Lawa, který začal provozovat prémiové obchody a je jejich zakladatelem. Vlivem Lawa se obchod s akciemi stal pouhou spekulací, proto vláda veškeré burzovní obchody zakázala. Později byla burza opět otevřena v Hotel de Nevers. Pro vývoj burzy v Paříži je charakteristický oficiální ráz obchodů a oficiální určování burzovních zprostředkovatelů. Již Karel IX. v roce 1572 stanovil úřad courtiers de change a za Jindřicha IV. v roce 1595 byl jejich počet stanoven na 8. V roce 1620 byla zavedena dědičnost úřadu dohodce, avšak v pozdějších letech byla zrušena. Londýnská burza prodělala dlouhý a rušný vývoj. Brokerové existovali v Anglii již ve 14. století. V Londýně byla zřízena již v letech 1564 až 1567 budova pro obchod se zbožím a s půjčkami, tzv. The Bourse, která byla po třech letech, u příležitosti návštěvy královny Alžběty, přejmenována na The Royal Exchange. Budova v roce 1666 vyhořela, avšak již příští rok Karel II. nechal postavit novou budovu, která byla v roce 1838 rovněž zničena požárem. Zprostředkovatelé obchodu s akciemi (stockbrokers) se objevili v roce 1688 za panování Viléma III. Stockbrokerové se scházeli rovněž na Royal Exchange, kde se obchodovalo na různých místech různými druhy zboží, takže se tam vytvořily speciální trhy zboží, tzv. chodby (Walks). Tento trh byl volně přístupný veřejnosti, což vedlo k tomu, že se ho zúčastňovali různí podvodníci a pojem brokera se stával synonymem pojmu lichváře. Vláda v tom viděla nebezpečí, a proto v roce 1697 vydala zákon, jímž byl stanoven počet přísežných dohodců na 100. Byla vytvořena korporace a burzovní trh byl uzavřen pro širokou veřejnost. V roce 1698 část stockbrokerů opustila Royal Exchange a začala obchodovat v Exchange Alley nebo v Change Alley pod širým nebem nebo v četných kavárnách. Tím ovšem skončila jednota místa a brokerem se opět mohl stát kdokoliv. V roce 1762 brokerové vytvořili klub a v roce 1773 koupili pro své účely dům ve Sweeting Allee (The Stock Exchange). Tam se obchodovalo akciemi, zatímco obchod s devizami zůstal na Royal Exchange. Postupem času Stock Exchange nabývala stále větší význam v obchodech s cennými papíry. Kromě Royal Exchange, kde se do roku 1823 obchodovalo hlavně zahraničními cennými papíry, obchodovalo se ještě ve Sweeting´s Allee a Change Alley. Brokerové, obchodující v Royal Exchange, opustili sice v roce 1823 tuto burzu pro nedostatek místa a nehody s brokery, kteří obchodovali se zbožím, nesplynuli však se Stock Exchange, nýbrž vytvořili úplně samostatnou burzu „Foreign Stock Exchange“, existující skoro až do poloviny 19. století, kdy obě burzy splynuly. Splynutím těchto burz se ukončil centralizační proces a Stock Exchange získala monopol. Historie burz v Německu nepřinesla pro vývoj burzovnictví nic mimořádného. V Německu vznikly burzy sice již v první polovině 16. století, avšak na všech těchto burzách se obchodovalo pouze s valutami a směnkami. Větší mezinárodní význam získala burza ve Frankfurtu, především založením bankovního domu Gebrüder Bethmann (1748) a bankovního domu Mayera Amschelma Rothschilda (1743 –1812), jehož syn Amselm zůstal ve Frankfurtu, zatímco ostatní tři se stali zakladateli bankovních domů v Paříži, Londýně a ve Vídni. V Rakousku byla burza založena ve Vídni v roce 1771 jako státní instituce. Důvody vzniku burzy v Rakousku byly odlišné než jinde, kde burzy vznikaly jako důsledek hospodářské centralizace. V Rakousku byla burza založena z důvodu finanční krize státu. V italských obchodních městech byly sice položeny základy bankovnictví a burzovnictví, avšak později se středisko obchodů přesunulo na sever, kde se vytvořilo moderní burzovnictví. Burzovnictví v Itálii po dlouhá staletí stagnovalo. Na pozdější vývoj italských burz je patrný vliv francouzského burzovnictví. Ve Švýcarsku vznikly burzy až v 19. století, protože zde byl velký nedostatek kapitálu. V Basileji jsou sice základy burz starší, neboť již v roce 1699 byl vydán sensálský řád, ale teprve nový sensálský řád z roku 1855 obsahoval ustanovení o obchodu s akciemi a cennými papíry. Burzovní spolek se vytvořil až v roce 1866. Také v Ženevě počátky obchodu s cennými papíry spadají až do 50. let minulého století, kdy byla vytvořena Société des Agents de Change a v roce 1858 byly vydány stanovy, které tvořily základ burzy v Ženevě. Vlastní burza v Curychu byla založena v roce 1876. V Austrálii vznikly burzy v Sydney v roce 1871, Brisbane v roce 1884, Melbourne v roce 1885, Adelaire v roce 1887, Hobarthu v roce 1882a v Perthu v roce 1889. Na Novém Zélandu vznikly v 70. letech lokální burzy v Aucklandu, Thames, Dunedinu a Reeftornu. V Kanadě vznikla burza v Torontu v roce 1852, v Montrealu v roce 1874 a ve Vancouveru v roce 1907. V Latinské Americe vznikla řada burz v poslední třetině 19. století. V Chile byly burzy založeny ve Valparaisu v roce 1892 a v Santiagu v roce 1893. V Brazílii vzniklo 9 burz již v polovině 19. století. Nejdůležitější z nich byly burzy v Sao Paolo a v Rio de Janeiro. V Mexiku byla založena burza v Mexico City v roce 1894. Historie pražské burzy První zmínky o institucích burzovního typu se v českých letopisech objevují v polovině 19. století. V roce 1850 byla v Praze založena Obchodní a Živnostenská komora. Naše pražská burza byla založena později, a to 23. března 1871, a její sídlo bylo v Hybernské ulici. Před 1. světovou válkou se na naší burze obchodovalo zejména s domácími cennými papíry. Během války byly všechny burzy uzavřeny. Obchodování na pražské burze bylo obnoveno v roce 1919. V meziválečném období zaznamenala pražská burza velký rozmach, ale provoz byl opět zastaven už v roce 1938 a její činnost byla obnovena až v roce 1991.
Ve 20. století nastává rychlý postup využití výpočetní techniky, kdy se obchody přesouvají na automatizované zpracování, vznikají tzv. „tiché burzy“ na rozdíl od burz tradičních „z ruky do ruky“. Současné nejvýznamnější burzy jsou např. v New Yorku (New York Stock Exchange – NYSE), Londýně (ISE), Frankfurtu, Tokiu, Curychu, Bruselu, Vídni, Chicagu, Singapuru a podobně. Obchoduje se na celém světě asi na 150 burzách Reorganizace a zásadní reforma burzovních systémů v posledních letech se především projevuje tím, že dochází:
V současné době mají ve světě mezi známými druhy burz největší význam burzy cenných papírů. V burzovních obchodech vedou pevně zúročitelné cenné papíry co do svého významu před akciemi. Peněžní obchody jsou dnes provozovány telefonicky. Devizové burzy mají relativně malý význam, protože se i s devizami většinou obchoduje telefonicky. Burzy zboží mají značný obrat, avšak slouží hlavně k zabezpečení cen. Seznam použité literatury Beneš, V. – Musílek, P.: Burzy a burzovní obchody, Informatorium, Praha, 1991 Pavlát, V.: Kapitálové trhy a burzy ve světě, Grada, Praha, 1993 Dědic, J.: Burza cenných papírů a komoditní burza, Prospektrum, Praha, 1992 Preislerová, D.: Ekonomika, MC nakladatelství, Brno, 1996 Kol autorů: Finanční investování, Fortuna, Praha, 1996 19373ypq24ezl6t SLEZSKÁ UNIVERZITA OPAVA Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Ekonomika a podnikání v obchodě a službách SEMINÁRNÍ PRÁCE Historie burzovnictví Katedra financí |
