ZÁKLANDÍ INFORMACE O SPOŘITELNÍM ÚVĚROVÉM DRUŽSTEVNICTVÍ

Ve světě mají družstevní spořitelny dlouhou tradici s počátky v 18. a 19. století. Předchůdci družstev vznikali nezávisle na několika místech.

V 18. století vznikaly tzv. Kontribučenské fondy, které měly za cíl, aby v úrodných dobách bylo pamatováno také na doby neúrody a ta tím účelem byly přebytky ukládány do zásobáren. Nejstarší organizací tohoto druhu byl „osminový fond“ k úschově žita založený r. 1713 říšským knížetem Antonínem Floriánem z Lichtensteinu v Dolním Rakousku a na jeho panstvích se do tohoto fondu skládala osmina úrody v letech úrodných.

V Anglii r. 1843 v městečku Rochdale se spojilo několik chudých tkalců za tím účelem, „aby zřídili svépomocné společenstvo potravní, jehož členové skládali příspěvky na zřízení společného skladiště, ke společnému zakoupení mlýna a k založení výpomocné pokladny pro členy“. Od nich přejal myšlenku Herman Schulze, který od roku 1849 zakládal společenstva, jež měla za účel nakupovat lacino suroviny ve velkém, a ty pak rozprodávala svým členům.

V Německu v letech 1846 - 1847 vznikal sdružení rolníků, jejichž původcem byl Friedrich Wilhelm Raiffeisen. „jenž přiveden byl na myšlenku zemědělskému lidu prospěti založením společenstev, ježto právě v nedostatku úvěru drobného rolnictva shledával nedostatek tísně.“ Nejprve zakládal charitativní a úvěrové spolky, poté v roce 1862 založil v Anhausenu první úvěrový spolek. Protože si Raiffeisen uvědomoval potřebu stejného postupu všech družstev, založil v roce 1876 Peněžní vyrovnávací centrálu (dnešní Raiffeisen Bank) a krátce na to i svaz, který hájil zájmy družstev. První rakouská raiffeisenka vznikla v roce 1886 a o deset let později bylo v Rakousku 600 úvěrových družstev. Na Raiffeisenově principu poté začala vznikat i jiná družstva než úvěrová (spotřební, nákupní aj.).

Na počátku 20. století začaly záložny vznikat i v Kanadě a USA. Před revolucí v roce 1917 existovalo např. v Rusku 100 000 úvěrových družstev.

II. HNUTÍ DRUŽSTEVNÍCH ZÁLOŽEN V SOUČASNOSTI

Myšlenka družstev Raiffeisenova typu získala podporu v mnoha odvětvích. Nejde o sociální program, ale o formu vlastnictví a způsob účasti na řízení. Největší úspěch dosáhlo toto hnutí např. v Itálii. Na celém světě dnes existuje přes 650 tisíc družstev (nejenom v úvěrových)s více jak 350 miliony členy.

Zájmy a prezentaci úvěrových družstev ve světě dnes vykonává Světová rada úvěrních družstev (WOCCU), která vznikla v roce 1970. Do tohoto roku vykonávala tuto činnost Asociace úvěrních družstev USA (CUNA). Tato organizace eviduje 71 tisíc úvěrových družstev z 87 zemí s 95 miliony členy a aktivy téměř 500 miliard USD. Z evropských zemí jsou členy Francie, Velká Británie, Irsko, Polsko, Rusko a Ukrajina.

V současné době existuje nejvíce úvěrových družstev (tzv. Kredit Unions) v USA. Na 12 tisíc úvěrových družstev sdružuje celkem 68 milionů členů.

Zvlášť velice významnou činnost vytváření úvěrová družstva v Rakousku. V roce 1990 existovalo téměř 900 úvěrových družstev. Tato družstva spolu se svými centrálními organizacemi Raiffeisen Zentralbank, stavební spořitelnou a pojišťovnou, vykázala bilanční sumu 602 miliard ATS. Celkové vklady dosáhly 350 miliard ATS, což je 25% všech vkladů obyvatelstva. V témže roce byly poskytnuty úvěry v objemu 348 miliard ATS.

Postupem času potřeboval úvěrová družstva společné vedení a společné peněžní ústředí. Proto se úvěrová družstva sdružila do svazů, Společné peněžní ústředí dnes vykonávají banky jako například Reffeisen Bank a Volksbank.

V Německu dnes existuje 3 500 družstev, která obhospodařují přes 10% vkladů. Po pádu železné opony začala opět vznikat úvěrová družstva v Polsku, Rusku a Ukrajině.

III. PRINCIPY A PRÁVNÍ ÚPRAVY

Co je družstevní záložna?

Družstevní záložna je družstvo, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje převážně finanční činnosti a dále poskytuje svým členům další služby pro uspokojování jejich potřeb.

Jak funguje družstevní záložna?

Družstevní záložna využívá vkladů svých členů k financování půjček. Platí tedy vkladatelům za používání jejich peněz. Lidé, kteří si půjčují ze společné pokladny platí za to úroky. Ty pak tvoří část příjmů družstevní záložny.

Družstvo ze svých členů vytváří představenstvo, úvěrovou komisi a kontrolní komisi. Představenstvo v čele s předsedou je výkonným orgánem družstva. V realizaci pokynů členské schůze úvěrová komise rozhoduje o tom, komu a za kolik půjčí, samozřejmě podle pravidel, která určila členská schůze. Kontrolní komise dohlíží na činnost představenstva a úvěrové komise.

Jaké služby může družstevní záložna nabízet?

Přijímat vklady od svých členů.

Poskytovat úvěry svým členům.

Vést členům účty a provádět platby na základě pověření.

Vydávat kreditní karty.

Ručit svému členu za úvěr poskytovaný jiným subjektem.

Provozovat obchodní činnost pro své členy.

Jaké jsou podmínky pro vznik družstevní záložny?

Družstevní záložna musí mít po dobu svého trvání nejméně 30 lenů a zapisované základní jmění musí činit nejméně 100 000 Kč. Členem kampeličky může být jen fyzická osoba. Ostatní podmínky, práva a povinnosti člena kampeličky jsou stanoveny ve stanovách.

Proč se stát členem družstevní záložny?

Členství v družstevní záložně nám přináší mnoho výhod.

1) Členové mají nárok na úvěr.

Dnes je téměř nemožné si od bank půjčit menší částky (od 5 tisíc do 100 tisíc), členové družstva tuto možnost mají.

2. Úroky z vkladů by měly být vyšší.

Provozní náklady kampeliček budou nižší než náklady bank.

Odpadají velké náklady na skvostné paláce obložené mramorem, náklady na reklamu atd.

3. Riziko, že člen přijde o své úspory je menší než u bank.

Vklady u bank i kampeliček jsou pojištěny. Kampeličky nebudou mít velké množství úvěrů, které klienti nesplácí. V současné době činí suma vysoce ohrožených úvěrů u bank téměř 100 miliard Kč. Zahraniční zkušenosti ukazují, že rizikovost úvěrů je u kampeliček 10x menší.

Vklady úvěrových družstev budou pojištěny stejně jako vklady v bankách. Fond pro pojištění vkladů úvěrových družstev je samostatný a není propojen s fondem pojištění bankovních vkladů. Úvěrová družstva do tohoto fondu odvádějí 0,3 % z objemu vkladů ročně. Dále ministerstvo financí zřizuje Úřad pro dohled nad družstevními záložnami, který sleduje dodržování zákona o spořitelních a úvěrových družstvech - družstevních záložnách. Navíc v prvním půlroce po založení může družstvo poskytovat úvěry pouze ve výši 20% vkladů, v dalším půlroce 35% , v dalším 50% a po roce a půl to může být 65% vkladů, což je maximálně možná hranice. Navíc 15%vkladů musí být k dispozici do 3 měsíců. Družstvo nesmí investovat do nemovitostí a akcií.

Všichni členové mají v úvěrovém družstvu stejné slovo. Ve volbách má každý jeden has. Členové své družstvo kontrolují, mají právo na veškeré informace o hospodaření družstva, Služby družstva a důvěra členů v družstvu bude přímo závislá na kvalitě osob, které si družstevníci do čela zvolí.

4) Družstevní záložny budou poskytovat svým členům řadu zajímavých výhod a služeb.

Jde např. o pomoc při bytové výstavbě, účast na různých sociálních a kulturních projektech, investicích, nabídka zajímavého a levného zboží, přání a ekonomické poradenství atd.

Jaký je rozdíl mezi družstevní záložnou a ostatními finančními institucemi?

Většině lidí nastane jednou moment, kdy jim jejich úspory nestačí na to co by chtěli, nebo co nutně potřebují... spotřební zboží, lázeňská péče, studium. Uvážené použití úvěru jim pomůže uhradit tyto potřeby a tak si zlepšit život.

Úvěrová družstva vznikají v atmosféře vzájemných osobních kontaktů a vážnosti ke každému členu. Každý má stejná práva. Většina lidí je čestná a zodpovědná, chtějí se dopracovat k lepšímu životu vlastním úsilím. Jsou schopni toto učinit, pokud k tomu mají prostředky. Úspory, úvěr a jiné finanční služby jsou klíčovými nástroji k tomu, aby si lidé pomohli sami. Cílem úvěrových družstev je pomáhat vlastním členům uskutečňovat dlouhodobé zlepšení svého života efektním používáním svých peněz. Co jednotlivec nedokáže, dva a více lidí dohromady jsou většinou schopni uskutečnit téměř vše.

Ochrana členských úspor vyžaduje, aby půjčky byly poskytovány na zdravém základě, s jistotou, že vypůjčovatel splní svoje závazky, že bude mít dostatečné příjmy na úhradu splátek. Vzhledem ke svému poslání poskytují družstva i tak malé půjčky, které by se ostatním institucím nevyplatily.

4. Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech

ČÁST I

§ 1

Obecná ustanovení

1. Tento zákon upravuje postavení a činnost spořitelních a úvěrních družstev, pojištění vkladů členů v družstevních záložnách a dohled nad činností a hospodařením družstevních záložen.

2. družstevní záložna je právnickou osobou , na jejíž postavení se vztahují ustanovení zvláštního zákona upravující postavení družstva

3. Družstevní záložna je družstvo,které pro podporu hospodaření svých členů provozuje převážně finanční činnosti, jimiž se rozumí přijímání vkladů a poskytování úvěrů, záruk a peněžních služeb v různých formách, a které dále poskytuje svým členům další služby pro uspokojování jejich potřeb.

4. Obchodní jméno družstevní záložny musí obsahovat označení „spořitelní úvěrní družstvo“ nebo „družstevní záložna“ nebo „úvěrní družstvo“, toto označení je oprávněna používat pouze právnická osoba založená podle tohoto zákona.

5. Družstevní záložna není bankou podle zvláštního zákona a její činnost se nepovažuje za provozování živnosti.

6. Družstevní záložna je oprávněna vykonávat pouze činnosti stanovené tímto zákonem.

§2

Některá ustanovení o založení a vzniku družstevní záložny

1. Družstevní záložna musí mít nejméně 30 členů.

2. Zapisované základní jmění musí činit nejméně 100 000,- Kč.

3. K návrhu na zápis do obchodního rejstříku se přikládá doklad o evidenci podle §27 odst. 2 písm. a)

4. Notářský zápis o průběhu ustavující schůze obsahuje též údaj o výši členského podílu, k němuž se členové na ustavující schůzi zavázali.

§3

Předmět činnosti družstevní záložny

1. Družstevní záložna je oprávněna vykonávat tyto činnosti:

2. přijímat vklady od svých členů

3. poskytovat úvěry svým členům

4. poskytovat svým členům tyto peněžní služby:

5. vedení účtů a provádění plateb z pověření člena

6. obstarávání kreditních karet

7. ručení za úvěry poskytnuté jinými osobami

d) poskytovat svým členům další služby:

1. zprostředkování a obstarání právních a poradenských služeb

2.obstarání nákupu zboží, včetně hospodářských potřeb a služeb

3. poskytování příspěvků na sociální, zdravotní a vzdělávací účely

8. organizování činností ve společném zájmu členů v oblasti sociální, zdravotní a vzdělávací

2. Družstevní záložna je dále oprávněna:

1. přijímat u jiných družstevních záložen, ukládat vklady u jiných družstevních záležen a poskytovat jim a přijímat od nich úvěry

2. ukládat vklady u bank a přijímat od nich úvěry

3. nabývat státní dluhopisy a komunální obligace a hypoteční zástavní listy, jiné cenné papíry nesmí družstevní záložna nabývat

4. nabývat majetek, který slouží jen k výkonu činností družstevní záložny, a nakládat s ním

5. přijímat dary a dědictví

6. založit právnickou osobu za účelem podnikáni, popř. majetkově se účastnit v právnické osobě za účelem podnikání, jejímiž účastníky jsou jen družstevní záložny nebo obce

7. založit právnickou osobu, popř. se účastnit v právnické osobě, která není založena za účelem podnikání

8. poskytovat návratné finanční výpomoci Zajišťovacímu fondu družstevních záložen (dále jen „ Fond“)

9. Ustanovení odstavce 2 písm. d) se na věci nesplňující uvedenou podmínku, kterými byly zajištěny pohledávky družstevní záložny, nevztahuje po dobu šesti měsíců od jejich nabytí.

10. Přijaté vklady vede družstevní záložna na evidenčních vkladových účtech. O přijetí vkladu je povinna vystavit potvrzení.

§4

Stanovy družstevní záložny

1. Členem družstevní záložny může být jen fyzická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům. Členská práva a povinnosti jsou nepřevoditelné.Členství nemůže vzniknout ani děděním.

2. V rozsahu určeném stanovami má každý člen:

1. právo a povinnost ukládat v družstevní záložně vklady

2. právo na poskytnutí úvěru a dalších služeb

3. právo na neprodlené poskytnutí úplných informací o hospodaření družstevní záložny a rozhodujících jejích orgánů a oprávněných osob

3. Výši uhrazovací povinnosti člena vůči družstevní záložně ke krytí jejích ztrát určují stanovy, musí být však nejméně dvojnásobkem členského podílu.

4. Členským vkladem pro účely tohoto zákona se rozumí členský podíl.

5. Členským podílem může být pouze peněžitý podíl. Každý člen se může zavázat pouze k jednomu členskému podílu, jehož výše je shodná pro všechny členy a určují ji stanovy.

6. Při zániku členství za trvání družstevní záložny vzniká členu nebo jeho dědici nárok na:

1. vypořádací podíl v penězích ve výši splaceného členského podílu; vypořádací podíl je splatný po uplynutí jednoho měsíce po schválení roční účetní závěrky za rok, v němž skončilo členství, stanovy se mohou od tohoto ustanovení odchýlit pouze při určení lhůty splatnosti vypořádacího podílu, nejvýše však o 11 měsíců

2. vyplacení uložených vkladů po odečtení nesplacených úvěrů

7. Družstevní záložna má přednostní právo v uvedeném pořadí na úroky z vkladů, na vklady a na členský podíl členy, kterému poskytlo úvěr nebo který má jiné majetkové závazky vůči družstevní záložně. Může také odmítnout výplatu úroků z vkladů nebo vypořádacího podílu členovi, který je v prodlení se splátkami nebo nevypořádal své závazky vůči družstevní záložně.

§5

Stanovy družstevní záložny

1. Stanovy družstevní záložny musí obsahovat:

1. obchodní jméno a sídlo

2. předmět činnosti

3. vznik, zánik a podmínky členství, základní práva a povinnosti

4. výší členského podílu a způsob jeho splácení

5. orgány družstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob ustavování, působnost, způsob jejich svolávání a jednání a lhůty, ve kterých se scházejí

6. způsob použití zisku a způsob úhrady případné ztráty

7. výši zapisovaného základního jmění

8. dobu pro zánik členství při vystoupení člena

9. podmínky pro poskytování dalších služeb/(§3 odst.1 písm.d)/

10. základní podmínky pro činnosti podle §3 odst. 2

11. výši zápisného, které složí ke krytí výdajů spojených se vznikem členství

12. způsob a rozsah převodu pravomocí úvěrové komise na jiné osoby

13. stanovení odpovědnosti členů za krytí ztrát družstevní záložny podle §4

odst. 3

14. podmínky poskytování informací /(§4 odst.2 písm. c)/,

15. finanční řád, který stanoví zejména

1. druhy dalších fondů, jejich výši a způsob jejich vytváření

2. výši rizikového a rezervního fondu, jejich tvorbu a použití

3. výši nejvyššího možného úvěru

4. podmínky poskytování peněžních služeb /§3 odst. 1 písm. a) až c)/

5. zásady zajištění úvěrů

6. základní druhy vkladů a úvěrů a meze úročení.

2. Stanovy mohou obsahovat další ustanovení, vyplývá-li to z tohoto zákona.

§ 10

Fondy družstevní záložny

1. Družstevní záložna zřizuje tyto fondy:

2. rizikový fond při svém vzniku ke krytí rizik z poskytování úvěrů a záruk ve výši nejméně 10% ročního zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rizikového fondu dosáhne částky nejméně 20% souhrnu nesplacených úvěrů a záruk /§3 odst. 1 písm. c) bod3/ poskytnutých družstevní záložnou

3. rezervní fond . Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku družstevní záložny, vytvoří se ze zisku po zdanění vykázaného v roční účetní závěrce za rok, v němž poprvé se tento zisk vytvoří, a to neméně 10 % ze zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rezervního fondu dosáhne nejméně 20% základního jmění.

4. Stanovy mohou určit, že se vytváří vyšší rizikový fond a rezervní fond a že se popřípadě zřizují další fondy.

5. Ustanovení zvláštního zákona o nedělitelném fondu družstva se nepoužijí.

§ 11

Družstevní záložna musí mít pohotově rozervu volných prostředků pro uspokojení žadatelů o okamžité výplaty ve výši nejméně 15% souhrnu všech vkladů v družstevní záložně. Za pohotové se považují takové prostředky, které má družstevní záložna k volné dispozici nejdéle do tří měsíců.

§ 12

1. Souhrn nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých družstevní záložnou smí překročit podíl na souhrnu vkladů uložených v družstevní záložně stanovený v odstavci 2 jen s předchozím souhlasem Úřadu.

2. Podíl podle odstavce 1 se stanoví pro období od vzniku družstevní záložny

3. do 6. měsíce ve výši 20%

4. 7.až 12. měsíc ve výši 35%

5. 13. Až 18. měsíc ve výši 50%

6. od 19. měsíce ve výši 65%

ZÁVĚR:

V této seminární práce jsem se alespoň stručně pokusil osvětlit problematiku spořitelních úvěrních družstev od jejich vzniku přes rozvoj a jejich možnosti, až po právní úpravu ‘’ kampeliček“, které jsem se věnoval v druhé části. Tam jsem se pokusil popsat alespoň ta nejdůležitější ustanovení a základní body pro fungování kampeliček.

Seznam použitých pramenů a literatury: 25744rjv23env1o

1. podpora hnutí družstevních záložen; Pražská obchodní agentura group, s.r.o.,1996

2. Zákon č. 87/1995 Sb. ze dne 20. dubna 1995 o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmům ve znění pozdějších předpisů.

ÚVOD :

Tato seminární práce je vypracována do předmětu Peníze banky a finanční trhy na podnět Doc.RNDr.PhDr. Stanislava Poloučka,Csc. Jejím úkolem je blíže veřejnost informovat o pojmu spořitelních úvěrních družstev tzv. kampeliček.

Osnova : jn744r5223ennv

Název kapitoly strana

Úvod

1. Základní informace o spořitelním úvěrovém družstevnictví 1

2. Hnutí družstevních záložen v současnosti 2

3. Principy a právní úpravy 3

4. Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech 6

Závěr

Seznam použitých pramenů a literatury