|
Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v OpavěObchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v OpavěSeminární práce do předmětu Peněžní teorie a politika Obsah Úvod Peněžní agregáty Stručné informace o peněžních krajinách 54338djs59yqc4p Austrálie Kanada Porovnání peněžních agregátů M1, M2, M3 v Austrálii a Kanadě v letech s největším nárůstem v Kanadě Závěr jq338d4559yqqc Přílohy Úvod Rozhodl jsem se posuzovat měnovou zásobu Austrálie a Islandu konkrétně peněžní agregáty M1, M2 a M3 v agregátu M2 ještě tzv. kvazi peníze. Stručně jsem charakterizoval tyto agregáty a státy, které jsem porovnával. Dále jsem se snažil objasnit příčiny změn ve vývoji agregátů a vliv politické situace a centrální banky na vývoj agregátů. Popisuji příčiny a změny, které jsem zachytil a zobrazil v tabulkách. Peněžní agregáty Co to vlastně jsou peněžní agregáty? Ekonomické učebnice hovoří o nich jako o součtu emitovaného oběživa a zůstatků některých pasiv finančních institucí s vyšší likviditou anebo s likviditou v širším slova smyslu. Máme celkem 3 peněžní agregáty:
Stručné informace o Austrálii a Kanadě
Austrálie Pozorování M1, M2, M3 jsem začal sledovat od roku 1960. Jak je vidět až do roku 1999 je vcelku plynulý růst související s temper růstu HDP. Ovšem v 70. Letech a na počátku 80. Let se náhle prudce mění sklon křivek jednotlivých agregátů. Bylo to způsobeno celosvětovou recesí ekonomiky způsobenými mimo jiné i tzv. ropnými šoky. Pro úplnost ještě dodávám koeficient růstu. Z nich je patrné jak velké výkyvy měla australská ekonomika v 70. A na počátku 80. Let. Další výkyvy jsou ve 2. Polovině 90. Let, způsobené asijskou krizí. V obou případech, byly tyto výkyvy výsledkem intervence centrální banky, která se tak bránila prudkému růstu inflace a nezaměstnanosti.
Zde je ještě graf tempa růstu: Z něj jdou dobře vidět změny růstu pen. zásoby způsobené recesemi v ekonomice. Na rozdíl od rozvojových zemí Austrálie má stabilní politické prostředí. Je členem Britského dominia. Tím pádem nehrozí žádné politické převraty či puče. Ve sledovaném období, samozřejmě k ničemu nedošlo, pouze se střídaly australské vlády, guvernéři centrální banky apod. Kanada Kanada má některé společné rysy jako Austrálie (např. členství v Britském dominiu), nicméně na rozdíl od Austrálie Kanadské ekonomika je velmi úzce propojena s ekonomikou ve Spojených státech. Je to díky tomu, že Kanada ze 70 % vyváží právě do USA. Výkyvy v ekonomice USA se tím pádem odrážejí částečně i v ekonomice kanadské. Platí to i pro pen. zásobu. I zde je vidět vcelku pravidelný růst pen. zásoby opět s růstem HDP. Opět nedošlo k žádným politickým událostem jako převrat a spol. Kanada je další z tradičních demokratických zemí už od získání své nezávislosti Tento graf ovšem toho moc neříká. Pro je pro nás lepší graf koeficientu růstu Jde je vidět prudký růst na počátku 60. Let a dále výkyvy v 70. Letech a kolem roků 1980 a 1984. Jak už jsem napsal výše, ekonomika Kanady je závislá na ekonomice v USA. Nárůst v 60. Letech byl způsoben hlavně mezinárodní krizí mezi Spojenými státy a SSSR, v době tzv. kubánské krize. V té době USA zvýšily výdaje na zbrojení. To se projevilo především v poklesu nezaměstnanosti (velké zbrojařské podniky přijímaly více lidí), ale na druhou stranu to vedlo k růstu cenové hladiny – inflace (Okunův zákon). To se projevilo i v ekonomice Kanady, protože ta státům dodávala hlavně suroviny. Opět se to projevilo v poklesu nezaměstnanosti a v růstu cenové hladiny. Proběhla zde intervence kanadské centrální banky. Další větší výkyv v přírůstcích je opět vidět v 70. Letech. Opět způsobené ropnými šoky, a poklesu ekonomiky USA (právě skončila válka ve Vietnamu). Poslední velké výkyvy jsou v letech 1980 a 1984. Kanada se v té době potýkala s poklesem vývozu, a k tomu ještě přibila mezinárodní situace. Proběhl 2. Ropný šok (státy OPEC opět utáhly své kohoutky ropy), k tomu ještě vypukla válka v Afgánistánu (rok 1980). V roce 1984 to bylo podobné jenom s tím rozdílem, že opět klesla nabídka ropy v důsledku vypuknutí války Irák vs. Irán. Irák je jak známo 3. Největším producentem ropy. Při vypuknutí (1984) nemohl vyvážet, teprve díky podpoře USA (která Irák podporovala ze strachu z rozšíření islámské revoluce mimo Irán) vývoz opět nastal. To mělo vliv na růst nabídky peněz a tím pádem i měnové zásoby. Závěr jq338d4559yqqc Následným pozorováním jsem zjistil, že obě u obou ekonomik pen. zásoby více méně rostou. Je jenom rozdíl v přírůstcích. Na vliv přírůstků má vliv hlavně vývoj dané ekonomiky a rovněž mezinárodně politická situace. V případě Kanady, je to navíc ještě silná závislost na Spojených státech. Obě dvě politiky prošly několika ekonomickými reformami, které měly snižit nárůst cenové hladiny a nezaměstnanosti. Ta byla v obou státech největší na konci 80. A počátkem 90. Let. Obě země se dodnes potýkají s přílivem imigrantů ze států východní Evropy a blízkého východu. Ty mají velký vliv právě na nezaměstnanost. Tento vývoj se samozřejmě promítá i do měnové zásoby především do přírůstků. Obě země patří k nejrozvinutějším ekonomikám na světě. Takže už od pohledu na čísla jde jasně vidět, že měnová zásoba je relativně vysoká, na rozdíl od jiných států. Je to způsobeno i velmi stabilní politickou situací, která se od nezávislosti obou zemí vůbec nezměnila. Jediná větší politická situace byla, když oba státy vstoupily do mezinárodních organizací jako OECD aj. Co se týká budoucí orientace tak oba státy se právě rozhodují jestli vystoupit ze společenství národů (Commonwealthu) a stát se republikou, nebo v něm naopak zůstat. To by samozřejmě mělo vliv na celou ekonomiku a tudíž i na peněžní zásobu. Na úplný konec jsem ještě sestavil korelační koeficient, ten udává míru závislosti znaku na daném faktoru. Ten ve všech případech vychází hodně přes 95 %, čili vysoká závislost viz přílohy Pří |
