|
Bilance a základní jmění podnikuBilance a základní jmění podnikuBilance a základní jmění podniku Osnova: 1. Úvod k bilanci 2. Základní obecná struktura rozvahy
Bilance neboli také rozvaha je jedním ze základním nástrojů účetnictví. Jejím účelem je přehledně uspořádat a zobrazit majetek (neboli hospodářské prostředky) podnikateského subjektu a poskytnout základ pro hodnocení jeho finanční situace. Přičemž na hospodářské prostředky podniku se účetnitví dívá ze dvou hledisek. Jedno hledisko si všímá v jaké formě je majetek podniku t.j. budovy, auto, materiál, finance na účtu, druhé se zábývá majetkem firmy jako kapitálem resp. zdroji, které tento majetek financují (základní jmění, závazky, zisk aj.) . První hledisko se uvádí v bilanci jako aktiva podniku druhé jako pasiva. Bilance (rozvaha) jako účetní výkaz tedy vychází z tohoto dvojího soběžného chápání majetku, kdy bilanční rovnice, která pro bilanci platí, má tuto podobu: Rozvaha AKTIVA = PASIVA Pro pochopení si na příkladu uveďme, jak bude vypadat rozvaha nově založeného podniku, kdy zakladetel(-é) vloží do podniku počáteční vklad ve výši 100 000 kč. Zahajovací rozvaha Nejznámější formou rozvahy je tzv. T - forma tabulka, v jejíž levé časti se uvádějí aktiva a v pravé pasiva 2. Základní obecná struktura rozvahy vypadá takto:
Pro názornost uvádím smyšlený příklad rozvahy podniku. Zahajovací rozvaha
3. Aktiva podniku I. Stálá aktiva: majetek, který podnik využívá dlouhodobě (stálá, fixní, neoběžná aktiva)
2. Nehmotný investiční majetek zahrnuje různorodé prostředky, chráněné právem duševního vlastnictví( např. patenty, licence, vydavatelská a autorská práva, software)
3. Finanční majetek dlouhodobé povahy: - cenné papíry a vklady (nejčastěji vkladové listy a bezpečné dluhopisy), které podnik nakupuje za volné peněžní prostředky jako dlouhodobou investici s tím, že je po několika letech prodá a peníze využije ke svým podnikatelským záměrům
- finanční účasti podniku v jiných podnicích - jde zéjména o nákupy akcií v takovém množství, které má zajistit určitý nejlépe rozhodující vliv v radě akcionárů
- další majetek, do nehož podnik dlouhodobě ukládá volné peněžní prostředky (např. umělecká díla a sbírky)
II. Oběžná aktiva
1. Zásoby: - hospodářské prostředky, které se při činnosti podniku plně nebo z části spotřebují (např. materiál určený ke zhotovení výrobku)
- hospodářské prostředky, které vznikají činností podniku:
- ostatní hospodářské prostředky, např. výrobky, které podnik nakupuje a v nezměněné formě prodává (se ziskem)
2. Pohledávky - pohledávky z obchodního styku (vůči zákazníkům)
- ostatní pohledávky - neuhrazené nároky podniku vůči zaměstnancům a jiným fyzickým či právnickým osobám 3. Finanční majetek krátkodobé povahy tvoří zejména obchodovatelné cenné papíry, které podnik v případě potřeby rychle přemění na hotové peníze (státní obligace, vkladové certifikáty
2. Pasiva podniku
1. Základní kapitál (jmění) U družstev a převážné části obchodních společností (společnost s ručením omezeným - s.r.o., komanditní společnost - k.s., veřejná obchodní společnost - v.o.s.) tvoří zákl. jmění vklady peněžité nebo penězi ocenitelné, jelikož vkladatel (majitel, společník) nemusí vkládat pouze finace, ale jakoukoliv věc, která je penězi ocenitelná. Např. budova, patent, dobré jméno (odhad ceny takovýchto a podobných věcí může podle zákona stanovit pouze znalec, u vkladů v hodnotě nad 1 000 000,- jsou nutné odhady dvou znalců). U družstev stanoví obchodní zákoník minimální výši základního jmění na 50 000 kč u společnosti s ručením omezeným 100 000 kč. U komanditní společnosti a veřejné obchodní společnosti není zákonem stanovena minimální hodnota základního jmění, jelikož za závazky společnosti ručí u k.s. jeden či více společníků celým svým majetkem (i soukromým) a u v.o.s. ručí nerozdílně celým svým majetkem všichni společníci. Akciová společnost vytváří základní jmění tak, žeohlásí veřejnosti záměr vydat akcie určitého množství a nominální hodnoty. Zájemci o akcie se potom zapíší na upisovací listinu a tím se zaváží akcie v předepsané lhůtě splatit (tzv. upsaný základní kapitál.. U akciové společnosti stanoví obchdní zákoník minimální výši základního jmění na 1 000 000 kč. U státního podniku tvoří základní jmění čistá hodnota majetku, svěřeného podniku při jeho založení státem. Základní jmění podniku může být po příznivých resp. nepříznívým hospodárských výsledcích podniku zvýšeno resp. sníženo. Děje se tak na základě rozhodnutí nejvyšších statutárních orgánů společnosti (u a.s. a s.r.o. valná hromada u družstva členská schůze) za podmínek přesně vymezených zákonem.
Vytvářejí se ze zisku podniku zpravidla na přesně vymezené účely a to buď ze zákona - statutární fondy (rezervní fond u a.s., s.r.o., státní podnik nebo nedělitelný fond u družstva) nebo na základě stanov společnosti - dobrovolné fondy.
3. Zisk Část čistého zisku může být podnikatelem zadržena (tj. zůstane nevyplacena) za účelem zvýšení vlastního kapitálu (nejčastěji základního jmění, resp. za účelem investice do podniku).
Dluhy, které se většinou vztahují k již proběhlým hospodářským operacím, ale budou hrazeny v příštích obdobích.
- krátkodobé závazky (běžná pasiva) mají financovat běžný provoz podniku a jsou splatné do jednoho roku (dluhy vůči dodavatelům zboží, prací, závazky vůči zaměstnancům, krátkodobé bankovní úvěry aj.)
- dlouhodobé závazky (fixní pasiva) - doba splatnosti bývá delší než 1 rok, jsou určeny k financování zařízení dlouhodobější povahy (pořízení strojů, rozšíření podniku)
Finanční prostředky vytvářené z nákladů jednak pro krytí různých podnikatelských rizik (kurzové ztráty, ztráty při podnikání) nebo na přesně vymezené budoucí výdaje.
Obchodní zákoník (podle stavu k 1. 9. 1998): |
