Referaty
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy

 

Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ

BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ

- Obecná ustanovení o burze cenných papírů

- Povolení ke vzniku a zrušení burzy

- Akcie burzy

- Orgány burzy

- Valná hromada akcionářů burzy 35524mpj56mel9d

- Burzovní komora

- Práva a povinnosti burzovní komory

- Předseda burzovní komory

- Generální tajemník burzy pe524m5356meel

- Burzovní obchod

- Oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze

- Makléři

- Zprostředkování nákupu a prodeje cenných papírů na burze

- Práva a povinnosti účastníků burzovního obchodu

- Přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu

- Žádost o přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu

- Určování kursu cenných papírů a vypořádání burzovních obchodů

- Burzovní dohodci

- Spory z burzovního obchodu

- Burzovní rozhodčí soud

- Sankce

- Státní dozor

- Závěrečné informace

Obecná ustanovení o burze cenných papírů

  1. Burza cenných papírů je právnickou osobou oprávněnou organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu poptávku a nabídku cenných papírů.

  2. Na burze se obchoduje s akciemi, cennými papíry a s dividendovými a úrokovými kupóny.

  3. Burza je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku.

  4. Burzu může založit nejméně deset zakladatelů.

Povolení ke vzniku a zrušení burzy

Ke vzniku burzy, k jejímu rozdělení, sloučení nebo splynutí s jinou burzou, k jejímu zrušení bez právního nástupce je třeba povolení, které uděluje na žádost zakladatelů ministerstvo financí České republiky příslušné podle sídla burzy.

  1. V žádosti o povolení ke vzniku burzy uvedou zakladatelé:

a) obchodní jméno a sídlo burzy;

b) seznam zakladatelů;

c) výši základního jmění a podíl zahraničního kapitálu;

d) věcné a personální zajištění činnosti.

  1. K žádosti se připojí zakladatelská smlouva včetně návrhu stanov a návrh burzovního řádu.

  2. V žádosti o povolení ke zrušení burzy se uvede:

a) obchodní jméno a sídlo burzy, která má být zrušena;

b) důvody zrušení burzy.

  1. O žádosti se rozhodne do 60 dnů od doručení.

 

Akcie burzy

1. Akcie burzy znějí na jméno a jsou převoditelné na jiné osoby jen se souhlasem burzovní komory.

2. Pokud burzovní komora nesouhlasí s převodem akcií na jinou osobu, je burza povinna tyto akcie odkoupit, nejvýše však za jejich jmenovitou hodnotu. Na úhradu kupní ceny může použít prostředků rezervního fondu.

3. Zahraniční osoby a právnické osoby se sídlem na území České Republiky, u kterých majetková účast zahraniční osoby převyšuje 50 % základního jmění, mohou nabývat akcie burzy, jejichž celková jmenovitá hodnota nepřesáhne jednu třetinu základního jmění.

Orgány burzy

Orgány burzy jsou:

a) valná hromada akcionářů burzy;

b) burzovní komora;

c) dozorčí rada.

Valná hromada akcionářů burzy

1. Valná hromada akcionářů burzy je nejvyšším orgánem burzy.

2. Jednání valné hromady se mohou s hlasem poradním účastnit burzovní dohodci, kteří nejsou akcionáři burzy, generální tajemník burzy a burzovní komisař.

3. Valná hromada:

a) volí a odvolává členy burzovní komory, dozorčí rady a stanoví odměny za jejich činnost;

b) schvaluje burzovní řád, jeho změny a další pravidla burzovního obchodu závazná pro jeho účastníky;

c) schvaluje druhy odměn za služby poskytované burzou;

d) plní další funkce valné hromady akciové společnosti.

4. Akcionář burzy má na jednání valné hromady hlasovací právo podle jmenovité hodnoty svých akcií, nejvýše však 20% z celkového počtu hlasů.

Burzovní komora

1. Burzovní komora je statutárním orgánem burzy.

2. Burzovní komora může mít nejvýše 24 členů.

3. Členy burzovní komory volí valná hromada, a to z akcionářů burzy nejméně polovinu členů a z burzovních dohodců nejméně jednoho člena. Další členové burzovní komory mohou být zvoleni z řad odborníků, finančních investorů a z jiných osob.

4. Volební období členů burzovní komory nesmí být delší než tři roky, s tím, že opětovné zvolení je možné.

5. Zasedání burzovní komory řídí její předseda.

6. Na zasedání burzovní komory musí být přítomna alespoň polovina členů burzovní komory. Burzovní komora rozhoduje prostou většinou hlasů.

Práva a povinnosti burzovní komory

Burzovní komora:

a) dbá, aby při činnosti burzy byly dodržovány právní předpisy, burzovní řád, burzovní pravidla a zabezpečována ochrana zájmů účastníků finančního trhu;

b) navrhuje valné hromadě burzovní řád a řád burzovního rozhodčího soudu a jejich změny;

c) navrhuje valné hromadě burzovní pravidla, která určují způsoby, druhy a provádění burzovního obchodu;

d) jmenuje a odvolává generálního tajemníka burzy a burzovní dohodce a vyhlašuje výběrové řízení pro jejich jmenování;

e) stanoví výši zápisného, kauce, odměn za služby poskytované burzou a odměn za zprostředkování burzovního obchodu burzovními dohodci;

f) přijímá opatření, jejichž účelem je zabránit ohrožení činnosti burzy, zejména mění burzovní dny a pozastavuje zčásti nebo zcela burzovní obchod;

g) rozhoduje o protestech proti rozhodnutím burzovních výborů, týkajících se oprávnění obchodovat na burze;

h) rozhoduje o protestech proti vyhlášeným kursům cenných papírů;

i) uděluje souhlas s prodejem akcií burzy;

j) rozhoduje o přijetí cenných papírů k burzovnímu obchodu;

k) zveřejňuje kursy cenných papírů a údaje o nákupu a prodeji cenných papírů na burze;

l) uděluje a odnímá oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů;

m) vykonává dohled nad činností burzovních dohodců způsobem stanoveným v burzovním řádu;

n) ukládá sankce

o) plní další funkce představenstva akciové společnosti.

Předseda burzovní komory

Předseda burzovní komory:

a) řídí činnost burzovní komory a podepisuje její usnesení;

b) předkládá valné hromadě ke schválení návrh burzovního řádu, burzovních pravidel a řádu burzovního rozhodčího soudu a jejich změn;

Generální tajemník burzy

Generální tajemník burzy:

a) řídí činnost burzovního aparátu a provoz burzy; jeho práva a povinnosti určuje burzovní řád;

b) účastní se zasedání burzovní komory a burzovních výborů s hlasem poradním;

c) ukládá pokuty

Burzovní obchod

1. Burzovním obchodem je nákup a prodej cenných papírů na burze.

2. Účastníky burzovního obchodu jsou burzovní dohodci.

Oprávnění k nákupu a prodeji

cenných papírů na burze

1. Kupovat a prodávat cenné papíry na burze mohou osoby oprávněné k obchodování s cennými papíry a které jsou

a) akcionáři burzy

b) osobami, kterým burzovní komora na jejich žádost a po zaplacení zápisného udělila oprávnění kupovat a prodávat cenné papíry na burze.

2. K nákupu a prodeji cenných papírů je oprávněna též Státní banka československá.

3. Osoby, které nejsou oprávněny k nákupu a k prodeji cenných papírů, mohou nakupovat a prodávat cenné papíry na burze prostřednictvím osob uvedených v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2.

Makléři

1. Právnická osoba, která je oprávněna k nákupu a prodeji cenných papírů, určí jednu, popřípadě více fyzických osob, které budou jejím jménem kupovat a prodávat cenné papíry.

2. Makléř musí mít k nákupu a prodeji cenných papírů potřebnou odbornou způsobilost a musí být bezúhonný.

Zprostředkování nákupu a prodeje

cenných papírů na burze

Zprostředkovat nákup a prodej cenných papírů mezi osobami oprávněnými nakupovat a prodávat cenné papíry mohou pouze burzovní dohodci.

Práva a povinnosti účastníků

burzovního obchodu

Účastníci burzovního obchodu jsou povinni:

a) dodržovat burzovní řád a burzovní pravidla;

b) plnit závazky z jednotlivých burzovních obchodů;

c) přistoupit ke stanovenému způsobu zúčtování burzovního obchodu;

d) složit na účet burzy kauci k zabezpečení závazků a rizik z burzovního obchodu a z jeho zúčtování;

e) předkládat burzovní komoře roční účetní závěrku ověřenou auditorem.

Přijetí cenného papíru

k burzovnímu obchodu

1. O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhoduje burzovní komora.

2. V těchto podmínkách se stanoví zejména požadovaná minimální doba podnikatelské činnosti emitenta, výše jeho základního jmění, povinné rozložení akcií mezi akcionáře, velikost emise cenných papírů a její rozložení do jednotlivých jmenovitých hodnot.

3. Při přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhodne burzovní komora, zda se s tímto cenným papírem bude obchodovat na hlavním trhu cenných papírů nebo na vedlejším trhu cenných papírů.

4. Se zahraničními cennými papíry lze na burze obchodovat, pokud byly burzovní komorou přijaty k burzovnímu obchodu.

Žádost o přijetí cenného

papíru k burzovnímu obchodu

1. O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu žádá emitent. V podmínkách pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu určí burzovní komora, kdy je třeba k žádosti připojit prospekt ověřený bankou.

2.Je-li emitentem cenného papíru banka oprávněná k nákupu a prodeji cenných papírů, podává žádost sama.

3. Prospekt obsahuje údaje o činnosti emitenta a emisi cenného papíru, a to zejména o:

a) druhu cenného papíru;

b) obchodních vyhlídkách;

c) celkovém objemu emise a jeho rozdělení do jmenovitých hodnot;

d) způsobu vydání a místu prodeje cenného papíru.

Určování kursu cenných papírů

a vypořádání burzovních obchodů

1. Kurs cenného papíru, za který se obchoduje v příslušný burzovní den, určuje burzovní dohodce.

2. Způsob určování kursů cenných papírů stanoví burzovní řád.

Burzovní dohodci

1. Burzovní dohodce je zprostředkovatelem nákupu a prodeje cenných papírů mezi osobami oprávněnými k nákupu a prodeji cenných papírů.

2. Burzovního dohodce jmenuje na základě výběrového řízení a odvolává burzovní komora. Burzovní dohodce není zaměstnancem burzy.

3. Burzovní dohodce:

a) zprostředkovává nákup a prodej cenných papírů, které mu přidělila burzovní komora;

b) určuje kursy přidělených cenných papírů;

c) vede deník jednotlivých burzovních obchodů, do kterého v časovém sledu zapisuje obchody zprostředkované v příslušný burzovní den, ostatní účastníky burzovního obchodu, emitenty cenných papírů, kursy cenných papírů, za které byly burzovní obchody uskutečněny.

d) nesmí být členem dozorčí rady burzy, jejího aparátu, ani rozhodcem či zaměstnancem burzovního rozhodčího soudu;

4. Po uzavření burzovního obchodu vydá burzovní dohodce ostatním účastníkům závěrkový list, ve kterém potvrdí dohodnuté podmínky burzovního obchodu.

5. Burzovní dohodce má nárok na odměnu za zprostředkování burzovního obchodu jakmile dodá závěrkové listy.

Spory z burzovního obchodu

1. Spory z burzovního obchodu rozhoduje příslušný soud, pokud strany v písemné smlouvě neujednají rozhodování sporů burzovním rozhodčím soudem.

2. Ve sporech z burzovního obchodu je nepřípustná námitka, že šlo pouze o sázku nebo hru.

Burzovní rozhodčí soud

1. Burzovní rozhodčí soud zřizuje burzovní komora pro rozhodování sporů z burzovních obchodů uzavřených na burze.

2. Právo z burzovního obchodu musí být uplatněno u burzovního rozhodčího soudu do sedmi dnů ode dne, kdy burzovní obchod byl nebo měl být plněn. Právo neuplatněné v této době zaniká.

Sankce

1. Burzovní komora může uložit sankce účastníku burzovního obchodu a emitentu cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu, který:

a) porušuje výše uvedená ustanovení;

b) porušuje povinnosti stanovené burzovním řádem a burzovními pravidly;

c) úmyslně rozšiřuje nepravdivé zprávy, které ovlivnily nebo mohly ovlivnit kursy cenných papírů s úmyslem poškodit účastníky finančního trhu.

2. Za jednání uvedená v odstavci 1 může burzovní komora podle stupně závažnosti:

a) udělit výtku;

b) oznámit porušení povinnosti ostatním účastníkům burzovního

obchodu;

c) uložit pokutu do 50 000 Kč;

d) dočasně nebo trvale odejmout účastníku burzovního obchodu oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů;

e) odvolat burzovního dohodce;

f) dočasně nebo trvale vyloučit cenný papír z burzovního obchodu.

3. Osobě, která porušuje pořádek na burze, může generální tajemník burzy uložit pokutu ve výši stanovené burzovním řádem.

Státní dozor

1. Činnost burzy podléhá státnímu dozoru.

2. Státní dozor nad činností burzy vykonává ministerstvo financí České republiky prostřednictvím burzovního komisaře, kterého v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu zastupuje jeho zástupce. Funkce burzovního komisaře je neslučitelná s členstvím v burzovní komoře a dozorčí radě burzy.

3. Burzovního komisaře a jeho zástupce jmenuje a odvolává ministr financí České republiky .

4. Při výkonu státního dozoru je burzovní komisař oprávněn:

a) kontrolovat burzovní obchod z hlediska dodržování právních předpisů, burzovního řádu a burzovních pravidel;

b) podávat zprávu burzovní komoře o zjištěných skutečnostech za účelem uplatnění sankcí;

c) provádět sám nebo prostřednictvím jím pověřených osob revizi činnosti burzovních dohodců týkající se jejich burzovních i mimoburzovních obchodů s cennými papíry;

d) účastnit se zasedání burzovní komory s právem pozastavit výkon jejího rozhodnutí, pokud odporuje právním předpisům, burzovnímu řádu nebo burzovním pravidlům;

e) požadovat, aby burzovní komora odstranila ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky;

5. Ministr financí České republiky je oprávněn na návrh burzovního komisaře odejmout burzovní komoře její oprávnění, pokud závažným způsobem porušuje právní předpisy, burzovní řád nebo burzovní pravidla. V takovém případě jmenuje zmocněnce, kterého pověří jednáním jménem burzy a řízením burzy do doby, než bude valnou hromadou zvolena nová burzovní komora.

6. Ministr financí České republiky je oprávněn dočasně pozastavit burzovní obchod nebo obchody, jestliže nelze jinak zabránit velkým hospodářským škodám.

Závěrečné informace

Napsáno podle zákona č. 214/1992 Sb. ze dne 21. dubna 1992 o burze cenných papírů ve znění zákona č. 216/1994 Sb.