Ucetnictvi - Metoda standardních nákladů

Vznik metody standardních nákladů je spojen s   qq763x9318jqqo kvalitativní změnou v   qq763x9318jqqo řízení výrobních (zejména průmyslových) podniků, ke které postupně docházelo ve vyspělých průmyslových zemích na přelomu století. Tato etapa, nazývaná “vědecké řízení výroby”, se dnes tradičně – a poněkud zjednodušeně – spojuje hlavně s   qq763x9318jqqo výrazným nárůstem mechanizace výroby, s   qq763x9318jqqo normováním a s   qq763x9318jqqo rutinní, netvůrčí prací dělníků, jejíž rytmus a intenzita jsou řízeny rychlostí posunu na výrobní lince.

Již méně je známo o dalších projevech, které výrazně ovlivnily vývoj finančně hodnotového řízení:

• začal se oddělovat proces zhotovování výrobků od předvýrobních činností,

• výrobní činnost začíná probíhat na základě předem stanovených podmínek, které jsou určovány právě útvary předvýrobních činností,

• začíná se výrazněji propojovat naturální řízení výrobního procesu s   qq763x9318jqqo finančně hodnotovou stránkou, a následkem toho 39763xqv18jqo3g

• se předběžné stanovení úkolů při ovládání naturální stránky začíná rozšiřovat i na oblast hodnotového řízení.

Důležitým prvkem, který v   qq763x9318jqqo tomto směru ovlivnil zřejmě nejvýrazněji řízení nákladů, je spojení výše uvedených předpokladů a jeho výraz v   qq763x9318jqqo tzv. řízení pomocí výjimek (odchylek, rozdílů).

Ačkoliv se vědecké řízení výroby v   qq763x9318jqqo mnoha aspektech přežilo, řízení pomocí rozdílů se v řadě forem rozšířilo i mimo průmyslovou oblast a také v   qq763x9318jqqo současné době se považuje za progresivní prvek řízení. Jejím nejobecnějším projevem v   qq763x9318jqqo oblasti finančně hodnotového řízení je tzv. metoda standardních nákladů.

  qq763x9318jqqo

Základní principy metody standardních nákladů

Výraz “standard” se u nás často překládá jako “norma”. Proto se i v   qq763x9318jqqo naší terminologii od druhé poloviny padesátých let užívalo označení “normová metoda” evidence nákladů a kalkulace, popř. i širší označení “rozdílová metoda”. Protože se však dále zaměřujeme na užití této metody v   qq763x9318jqqo tržním hospodářství, budeme užívat výraz standardní náklady. Toto označení se užívá nejen v   qq763x9318jqqo angloamerické oblasti, kde metoda vznikla, ale i v   qq763x9318jqqo jiných státech, přestože v   qq763x9318jqqo některých byly vytvořeny i národní ekvivalenty.

Standardy a standardní náklady

Norma v   qq763x9318jqqo úzkém pojetí je předem stanovená spotřeba materiálu, polotovarů, času atd. v   qq763x9318jqqo naturálních jednotkách a jí odpovídající náklad. Normy vycházející z   qq763x9318jqqo konkrétních podmínek určených technickou přípravou výroby se obvykle označují jako operativní nebo běžné. Proto se pojem “normované náklady” normálně zužuje na přímé (jednicové) náklady. Toto úzké propojení s   qq763x9318jqqo technickou přípravou výroby vedlo u nás k   qq763x9318jqqo důrazu na nutnost vazby i na jiné složky předvýrobních etap, např. na operativní plánování výroby.

V   qq763x9318jqqo tržních podmínkách je pojem “standard” mnohem širší. Především se neomezuje pouze na přímé náklady, ale vztahuje se i k   qq763x9318jqqo režii. I když metoda sama se doslovně označuje jako metoda “standardní kalkulace nákladů” (standard costing), standardy se stanoví na další veličiny, než jsou náklady (objem výroby a prodeje, využití kapacity, cena materiálu, cena výrobku, mzdová sazba atd.). Základní myšlenka stanovení standardů vychází z   qq763x9318jqqo obecné zásady, že hospodárnost a efektivnost je třeba zajistit předem, před vlastní výrobou; naopak ve vlastní výrobní činnosti lze dosáhnout pouze omezených úspor, popř. jiných přínosů.

Další rozdíl je v   qq763x9318jqqo tom, že se standardy dávají do mnohem užší souvislosti s   qq763x9318jqqo odpovědností (a   qq763x9318jqqo ovlivnitelností), a tedy i s   qq763x9318jqqo odpovědnostním útvarovým řízením.

V   qq763x9318jqqo podnicích užívajících metodu standardních nákladů se mnohem méně rozlišují operativní standardy, běžně se měnící podle změn výrobních podmínek, a průměrné standardy odpovídající u nás pojetí plánových norem (kalkulací). Důvodem je zřejmě mnohem větší stabilita výrobních podmínek a obecná snaha zamezit jejich živelným změnám, protože každá změna působí rušivě.

Co je metoda standardních nákladů

Metoda standardních nákladů je komplexní metoda kontroly a řízení nákladů, popř. výnosů, ve vnitropodnikovém pojetí. Nelze ji omezovat pouze na metodu evidence. Velmi často se zdůrazňuje, že její aplikace využívá všechny základní prvky manažerského účetnictví. Jde zejména o tyto prvky:

1. účtování nákladů, popř. výnosů,

2. kalkulace,

3. rozpočetnictví

4. vnitropodnikové odpovědnostní účetnictví (a řízení),

5. rozbor a poskytování informací pro rozhodování.

Cíle metody standardních nákladů

Využití informací poskytovaných metodou standardních nákladů je minimálně dvojí:

1.   qq763x9318jqqo Základním cílem je poskytování informací pro běžnou kontrolu a zvláště běžné řízení. V   qq763x9318jqqo tržních podmínkách využívají tyto informace mnohem více manažeři na středním a vyšším stupni řízení, nikoli tedy pouze ti, kteří odpovídají za operativní řízení vlastního výrobního procesu.

2.   qq763x9318jqqo Druhou základní oblastí je využití informací poskytovaných metodou standardních nákladů ve finančním účetnictví.

Způsob fungování metody standardních nákladů

Metoda standardních nákladů se zakládá na pěti základních prvcích (etapách):

1. Stanoví se standardy.

2. Zjišťují se skutečné veličiny, a to především u přímých nákladů jak v   qq763x9318jqqo naturálních jednotkách, tak i v   qq763x9318jqqo hodnotovém vyjádření. U režijních nákladů se naturální spotřeba zjišťuje často u technologických nákladů, např. u spotřeby energie.

3. Kontroluje se dodržení standardů a zjišťují se odchylky.

4. Provádí se rozbor odchylek; zejména se zjišťuje příčina vzniku odchylky a útvary (osoby) odpovědné za její vznik.

5. Podle rozboru se činí opatření, která mohou být – zjednodušeně – dvojího typu:

  qq763x9318jqqo

• opatření, která mají zabránit vzniku negativní odchylky ze stejné příčiny v   qq763x9318jqqo budoucnu, a

• opatření, která vynucují změnu výrobních (konstrukčních, nákupních, prodejních a jiných) podmínek, a to zejména tehdy, bude-li působení stejné příčiny relativně delší.

Typy standardů

Především se rozlišuje, zda jde

• o standardy přímých nákladů, které označujeme obvykle jako normy,

• o standardy pro režijní náklady (někdy označované též jako normativy),

• o standardy celkových nákladů (úplných nebo jen variabilních), které vyjadřujeme jako kalkulace, přesněji vyjádřeno, jako předběžné kalkulace.

Navíc – zejména v   qq763x9318jqqo anglosaské oblasti – se stanoví i vnitřní standardy pro ceny a při kalkulaci variabilních nákladů i pro příslušnou marži (příspěvek na úhradu).

Úroveň standardů ve vztahu k   qq763x9318jqqo času

Ve vztahu k   qq763x9318jqqo času (trvání, změně standardu) rozlišujeme tyto typy standardu:

1. operativní (běžné): Operativní standard (norma) se označuje též jako běžný standard, popř. běžně platný standard. Tento standard se mění, když se mění příslušné podmínky v   qq763x9318jqqo konstrukci, v   qq763x9318jqqo technologii, v   qq763x9318jqqo normované spotřebě materiálu, v   qq763x9318jqqo organizaci výroby atd.

2. průměrné (plánové): Průměrný standard (průměrná norma) je plánový standard podle naší terminologie je průměrným úkolem pro určité období, pro něž se stanoví i jiné plánované (rozpočtované) úkoly. Obvykle se užívá roční období. Čím stabilnější jsou operativní standardy, tím menší je rozdíl mezi operativním a plánovým standardem.

3. základní: Základní standard (kalkulace). Je-li základem metody standardních nákladů operativní kalkulace, zavádí se navíc pojem základní kalkulace. Základní kalkulace se vymezuje jako operativní kalkulace k   qq763x9318jqqo určitému okamžiku (k počátku roku, k   qq763x9318jqqo počátku nové série apod.), která se užívá v   qq763x9318jqqo účetnictví jako pevná kalkulace po určitou dobu (rok, doba zhotovení série apod.).

4. specifický charakter mají odhadované náklady, které sice nejsou standardy ve striktním pojetí normy, ale plní analogické funkce: Takzvané odhadované náklady. Do metod standardních nákladů v   qq763x9318jqqo širším pojetí se často zahrnuje i tzv. metoda odhadovaných nákladů. Časově vznikla před metodou standardních nákladů a považuje se za její předstupěň. Užívá se zejména v   qq763x9318jqqo malosériové a kusové výrobě, a to zvláště v   qq763x9318jqqo malých a středních podnicích, ale i ve velkých podnicích v   qq763x9318jqqo záběhovém období před stabilizovanou sériovou výrobou.

Hlavní důvod použití odhadovaných nákladů je však nehospodárnost, popř. neefektivnost použití podrobných norem (standardů) v   qq763x9318jqqo nestabilních nebo ne zcela vyjasněných podmínkách, které se často mění. Pak podrobné normování by mj. vedlo k   qq763x9318jqqo nutnosti často měnit operativní normy, nebo je sice ponechat, ale vykazovat odchylky, za jejichž vznik by však bylo obtížné určit odpovědnost.