Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy

loading...



Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Charakteristika devizových a peněžních trhů

Charakteristika devizových a peněžních trhů

Charakteristickým rysem devizových a peněžních trhů je jejich značná kolísavost z častými, někdy i několikaprocentními, změnami kurzů během krátkého časového intervalu. Příčiny těchto výkyvů jsou značně rozmanité. Od ekonomické situace jednotlivých zemí, změn na politické scéně, vojenských konfliktů či živelných pohrom, přes změny úrokových sazeb, výsledky pravidelně zveřejňovaných ekonomických ukazatelů v jednotlivých zemích až po operace centrálních bank a prognózy autoritu požívajících institucí. Různé zprávy, popř. jejich kombinace, mohou mít na trh v různých okamžicích různý vliv. Každá předem očekávaná událost bývá promítnuta do ceny již se vznikem tohoto očekávání. Devizové a peněžní trhy proto prudce reagují jen na nečekané události a to ve velmi krátkém časovém intervalu (většinou během několika vteřin až minut). Častým podnětem k takovým neočekávaným zvratům může být skutečnost, že velké investiční fondy a banky vrhají na trh stamiliónové částky s cílem dosáhnout zisk, přičemž výše těchto částek jim dává možnost, do značné míry, ovlivnit pohyby na trhu. Proto jen velice pozorná a pečlivá analýza spolu s pochopením zákonitostí fungování peněžních a devizových trhů může vést z dlouhodobého pohledu k pozitivním prognózám jejich vývoje.



 

Vývoj kurzu CZK v roce 1998 – očekávání a realita

Výše popsanou nevypočitatelnost finančních trhů lze demonstrovat na vývoji kurzu koruny v roce 1998. Počátkem roku 1997 došlo v ČR k prudkému zhoršení makroekonomických ukazatelů (nárůst deficitu obchodní bilance, rozpočtového deficitu a poklesu tempa ekonomického růstu), které bylo příčinou dramatického oslabení CZK vedoucího až ke květnové změně kurzové politiky České národní banky. Další tlak na korunu způsobila politická krize, kterou ČR v tomto roce prošla a která přispěla k dalšímu oslabení koruny až na její minima na úrovni 19,97 vůči německé marce. Za této situace drtivá většina analytiků odhadovala počátkem roku 1998 vývoj kurzu CZK pro rok 98 vůči DEM v interval 20-22 CZK za DEM, respektive 35-40 CZK za USD.

Síla CZK v roce 1998 však značně překonala i ty nejoptimističtější prognózy a tíživě dolehla na ty podniky, které do svých cen zakalkulovaly očekávané oslabování, tedy zejména na exportéry.

Co bylo příčinou takového prudkého posílení CZK?

Příčiny lze, spíše než ve zlepšování ekonomického vývoje, nalézt v chování zahraničních investorů (zejména velkých fondů a investičních bank), pro které se koruna ukázala jako velmi atraktivní měna díky vysokým úrokovým sazbám. Právě takto zvýšená poptávka po koruně dále ještě umocněná krizemi v teritoriích kam tito investoři tradičně investovali (Asie, Rusko, Latinská Amerika) zapříčinila její posílení až na maxima na úrovních 17,23 vůči DEM respektive 28,30 vůči USD.

 

Poučením z roku 1998 může být závěr řady exportérů, že nemá smysl své podniky příliš vystavovat kurzovému riziku a i v období očekávání příznivého kurzového vývoje minimálně určitou část kurzového rizika zajišťovat pomocí vhodných instrumentů (viz další text).

V ČR se zatím obchoduje s finančními deriváty pouze na mimoburzovním OTC trhu (1995).

Zejména pro vývozní a dovozní podniky představují termínové a opční obchody užitečný nástroj řízení rizika.

Finanční deriváty zásadně změnily způsob dosavadního řízení rizika, neboť představují nový nástroj řízení.

Pojem a podstata

Za finanční deriváty se považují forwardy, futures, swapy a opce. Synonymum „deriváty“ vyjadřuje, že cena těchto nástrojů je odvozena a je závislá na ceně určitého aktiva. Aktivem může být například fyzická komodity, CP, včetně státního dluhopisu, měna.

Faktory americké ekonomiky, jenž měli vliv na posílení USD :

  1. Samotné dlouhodobější posilování US$

  2. Investoři stále více věří Spojeným státům, než Evropské unii, a proto své investice směřují do americké měny [2]

  3. Rostoucí tendence vývoje amerického HDP - po výrazném zpomalení růstu v 1. čtvrtletí 99 nastal obrat ve 3. čtvrtletí 99, kdy HDP činil + 5,5 % (očekávalo se pouze + 4,8 %), předpověď růstu HDP na 4. čtvrtletí 99 byla + 5,3 % (skutečnost pak byla + 5,8 %) [3]

  4. Hospodářský růst USA je největší za posledních 16 let [4]

  5. Spotřebitelské výdaje na svém desetiletém maximu [3]



  6. Nízká míra nezaměstnanosti (4,1 %) [3]

  7. Zvýšení indexu nákladů na pracovní sílu ve 3 čtvrtletí 99 činil + 0,8 %, předpoklad na další čtvrtletí + 1,1 %, celkové tempo růstu zaměstnaneckých nákladů zůstal na úrovni z předminulého roku 3,4 %. [3]

  8. Vysoká celková poptávka po pracovní síle [3]

  9. Vyšší než očekávaný růst výše uvedených ukazatelů utvrdil analytiky v jejich předpokladu o nutnosti budoucího zásahu americké centrální banky Federal Reserve tím, že zvýší úrokové sazby o zhruba 0,25 % ve snaze zabránit silnějším inflačním tlakům. I přesto dosavadní úroková sazba 5 % výrazně převyšovala úrokovou sazbu EURa. [3]

Faktory evropské ekonomiky, jenž měli vliv na posílení USD:

  1. Základní úroková sazba EURa činila 2,5 %. Od listopadu se očekávalo zvýšení této sazby na 3 % [1]

  2. Růstu inflace (z 0,8 % na počátku roku na 1,4 % koncem listopadu) [1] [3eu]

  3. Nedostatečná podpora jednotné společné měny ze strany oficiálních představitelů EU, zejména pak ECB. [2]

  4. Zájem ECB pouze o udržení nízké inflace [2]

  5. Neporovnatelně nižší ekonomický růst Eurolandu ve srovnání s růstem USA [2]

  6. Růst HDP v EU ve třetím čtvrtletí 99 meziročně +2,3 % [3eu]

  7. Vysoká nezaměstnanost (10,2 % v září 99) [3eu]

Hlavními podněty pro určení budoucího vývoje dané měny v podniku jsou zejména informace o vývoji politické situace a základních ekonomických ukazatelů příslušné země. Avšak i výroky některých politiků či vysokých funkcionářů centrálních bank o chystané měnové či jiné politice mohou vést k tzv. slovním intervencím, jež mohou výrazně zahýbat měnovými kurzy. Bez odezvy nezůstávají ani různé aféry. Patří k nim finanční skandál kolem bývalého německého kancléře Helmuta Kohla, stále nedostatečné strukturální reformy v některých zemích eurozóny a také hrozba, že rakouská ultrapravicová strana Jörga Haidera by se mohla dostat do vlády. Všechny tyto faktory měly významný podíl na pohybu evropské jednotné měny.

 

Zdrojem těchto informací jsou dostupná zpravodajská média – ekonomické deníky, časopisy, televize. Velkým pomocníkem v této oblasti je také internet a on-line zpravodajství. Na základě těchto zpráv pak na finančním oddělení podniku provádí důkladnou analýzu současného a budoucího vývoje ekonomiky dané země s přihlédnutím na možný vliv pohybu devizového kurzu.