Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Daňová kontrola

SLEZSKá UNIVERZITA

Obchodně podnikatelská fakulta

Daňová kontrola

seminární práce

OBSAH:

Úvod3

1. Právní úprava3

2. Úřední jazyk3

3. Místní příslušnost správce daně3

4. Výběr daňových subjektů ke kontrole4 46961umx67mns6l

5. Práva a povinnosti daňového subjektu4

6. Práva a povinnosti správce daně5

7. Zahájení daňové kontroly6



8. Průběh daňové kontroly7 mn961u6467mnns

9. Kontrola daňového přiznání7

10. Kontrola podle jednotlivých daní9

10.1 Kontrola daně z příjmů9

10.2 Kontrola daně z přidané hodnoty9

10.3 Kontrola spotřební daně9

10.4 Kontrola silniční daně10

10.5 Kontrola daně dědické, darovací, z nemovitostí a z převodu nemovitostí10

11. Ukončení daňové kontroly10

Závěr10

Literatura11

Úvod

V této seminární práce se budeme zabývat postavením daňového subjektu – fyzické osoby – u provádění daňové kontroly správcem daně. Myslíme si, že podnikatelé a občané by ještě před zahájením daňové kontroly měli věnovat pozornost nejasnostem, které ovlivňují jejich daňové přiznání, protože po daňové kontrole bývá často pozdě.

Daňovou kontrolou pracovník správce daně zjišťuje nebo prověřuje daňový základ nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné stanovení daně, a to na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Provádí ji v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení účelu kontroly, kterým je správné stanovení daně u daňového subjektu.

1. Právní úprava

Při správě daní, a tedy i při provádění daňové kontroly, postupují územní finanční orgány podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, který stanoví práva a povinnosti daňových subjektů a správců daně při provádění správy daně.

2. Úřední jazyk

Řízení o daňové kontrole probíhá před správcem daně vždy v jazyce českém nebo slovenském. Také veškerá písemná podání je daňový subjekt povinen předložit v češtině nebo slovenštině a listinné důkazy musí být opatřeny překladem (např. faktury ze zahraničí). Zákon umožňuje správci daně v odůvodněných případech upustit od požadavku, aby listinné důkazy byly opatřeny úředními doklady. Tím dochází ke zrychlení a zároveň zlevnění řízení. Pokud však správce daně trvá na úředním překladu, je daňový subjekt povinen tento překlad opatřit. Pokud tak neučiní ani na výzvu, může to správce daně posoudit jako porušení povinnosti nepeněžité povahy, za které může uložit pokutu až do celkové výše 2 mil. Kč.

Správce daně může při ústním jednání připustit tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady na tlumočníka nese téměř vždy daňový subjekt. Výjimka: správce daně nese náklady na tlumočníka v případě, že před ním jednají občané příslušející k národnostním a etnickým menšinám.

3. Místní příslušnost správce daně

U právnické osoby se zpravidla řídí místem jejího sídla v ČR, u fyzické osoby bydlištěm v ČR a u fyzické osoby, která nemá bydliště v ČR (cizince) místem, kde se převážně zdržuje. Dalším hlediskem, podle kterého lze určit místní příslušnost, je místo, kde má daňový poplatník stálou provozovnu nebo místo, v němž daňový subjekt vykonává na území ČR hlavní část své činnosti, jejíž výsledky jsou předmětem zdanění. Může se řídit také místem, v němž se nachází na území ČR nemovitý majetek poplatníka.

V souvislosti s provedením daňové kontroly často daňové subjekty žádají o změnu místní příslušnosti, protože se cítí postupem správce daně poškozeni. Na návrh daňového subjektu nebo i z podnětu správce daně může správce daně vyššího stupně delegovat místní příslušnost na jiného správce daně, pokud shledá důvody opodstatněnými. Žádost o delegaci místní příslušnosti podléhá správnímu poplatku Kč 200,--.

4. Výběr daňových subjektů ke kontrole

Četnost a periodicitu provádění daňových kontrol u jednotlivých daňových subjektů nestanovuje žádný obecně závazný právní předpis. Daňové subjekty ke kontrole se stanoví na základě plánu kontrol sestavovaného finančním úřadem. Přitom výběr jednotlivých subjektů ke kontrole spočívá na zkušenostech správce daně. Sestavený plán kontrol může být v průběhu roku doplňován podle aktuálních potřeb a poznatků správce daně.

Kontroly s delší časovou periodicitou se provádí u daňových subjektů, u nichž v předchozích letech nebyly zjištěny závažné nedostatky s dopadem na daňovou povinnost. Naopak u poplatníků, kteří opakovaně vykazují ztrátu z činnosti nebo u nich byly při minulé kontrole zjištěny závažné nedostatky, a na základě provedené kontroly byla doměřena daň, bude kontrola prováděna v kratších časových termínech. Dalším kritériem může být:

  • skutečnost, že účetnictví poplatníka bylo zpracováno účetní firmou nebo daňovým poradcem, u nichž byly při jejich činnosti zjištěny závažné nedostatky,

  • skutečnost, že poplatník ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy.

Správce daně při zjištění, že daňový subjekt přestal vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, učiní opatření potřebná k urychlenému stanovení základů daně a k vybrání nedoplatků na všech daních za celou dobu jeho činnosti, ze které plynuly příjmy podléhající zdanění.

5. Práva a povinnosti daňového subjektu

Daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má ve vztahu k pracovníku správce daně povinnost:

  • poskytovat informace o vlastní organizační struktuře, o pracovní náplni jednotlivých útvarů, o oběhu a uložení účetních a jiných dokladů,

  • zajistit vhodné místo a podmínky k provádění daňové kontroly,

  • předložit na požádání záznamy, jejichž vedení bylo správcem daně uloženo, dále účetní a jiné doklady a písemnosti, které prokazují hospodářské a účetní operace, které jsou pro správné stanovení daňové povinnosti rozhodné nebo o které správce daně požádá,

  • podat k písemnostem a dokladům ústně či písemně požadovaná vysvětlení, má-li správce daně pochybnost o jejich úplnosti, správnosti nebo pravdivosti,

  • nezatajovat doklady, které má k dispozici a o kterých je mu známo, kde se nacházejí,

  • předložit důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení a podávat vysvětlení v průběhu celé daňové kontroly,

  • umožnit vstup do každé provozní budovy, místnosti, místa i obydlí a dopravních prostředků, do přepravních obalů a umožnit jednání s jakýmkoliv svým pracovníkem,

  • zapůjčit potřebné doklady a jiné věci mimo prostor kontrolovaného subjektu.

Daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má ve vztahu k pracovníku správce daně právo:

  • na předložení služebního průkazu pracovníkem správce daně, a to i bez vyzvání,

  • být přítomen jednání s jeho pracovníkem,

  • předkládat v průběhu daňové kontroly důkazní prostředky nebo navrhovat předložení důkazních prostředků, které on sám nemá k dispozici,

  • podávat námitky proti postupu pracovníka správce daně,

  • klást svědkům a znalcům otázky při ústním jednání a místním šetření,

  • vyjádřit se před ukončením daňové kontroly k výsledku uvedenému ve zprávě, ke způsobu jeho zjištění či navrhnout jeho doplnění,

  • nahlížet u správce daně kdykoliv v jeho úřední dobu do převzatých dokladů,

  • na vrácení poskytnutých dokladů nejdéle do třiceti dnů.

6. Práva a povinnosti správce daně

Správce daně:

  • jedná v souladu se zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy, chrání zájmy státu a dbá na zachování práv a právem chráněných zájmů daňových subjektů = zásada zákonnosti,

  • postupuje v úzké součinnosti s daňovými subjekty = zásada součinnosti,

  • volí jen takové prostředky, které daňové subjekty nejméně zatěžují a umožňují ještě dosáhnout cíle kontroly – stanovení správné daňové povinnosti = zásada hospodárnosti,

  • při rozhodování hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti = zásada volného hodnocení důkazů,

  • nesmí zveřejňovat zjištěné informace třetím osobám a musí zachovávat mlčenlivost = zásada neveřejnosti,

  • je povinen zahájit daňové řízení z vlastního podnětu vždy, jakmile jsou splněny zákonné podmínky pro vznik či existenci daňové pohledávky = princip oficiality,

  • musí brát v úvahu pouze skutečný obsah právního úkonu, nikoliv jeho formální označení = zásada materiální pravdy,

  • je povinen informovat daňový subjekt, že bude jednat s jeho pracovníky,

  • je povinen vrátit převzaté doklady nejdéle do třiceti dnů.

7. Zahájení daňové kontroly

Daňová kontrola je zahájena dnem, kdy byl daňový subjekt vyrozuměn o prvním úkonu, který vůči němu správce daně učinil. Je tedy zpravidla zahájena okamžikem, kdy se pracovníci správce daně dostaví k poplatníkovi a oznámí mu zahájení kontroly s uvedením jejího rozsahu. Přitom mají povinnost prokázat se služebním průkazem.

Před zahájením daňové kontroly může správce daně sdělit poplatníkovi, že u něj bude provedena daňová kontrola. Děje se tak buďto telefonickým nebo písemným oznámením termínu a místa kontroly. Správce daně stanoví termín kontroly po dohodě s daňovým subjektem a i v případě písemného oznámení umožní kontrolovanému subjektu, aby se ke stanovenému termínu zahájení kontroly vyjádřil. Daňovou kontrolu lze zahájit i bez předchozího upozornění přímo u daňového subjektu.

Pokud se daňový subjekt opakovaně bez omluvy nedostaví k zahájení kontroly (není ve sjednanou dobu na sjednaném místě ani v náhradním termínu) může dojít k jeho předvolání či předvedení příslušnými orgány policie. Správce daně může nedostavení posoudit jako nesplnění povinnosti nepeněžního plnění a uložit pokutu až do celkové výše 2 mil. Kč.



O zahájení kontroly se zpravidla sepíše protokol, ve kterém se vedle data zahájení kontroly uvede i kontrolovaná daň a období, za které je daňová kontrola prováděna. Sepsáním protokolu je začátek daňové kontroly stanoven jednoznačně a předejde se případným následným nejasnostem.

Oznámení správce daně o tom, že u daňového subjektu bude zahájena daňová kontrola, není pro daňový subjekt překážkou pro podání dodatečného daňového přiznání. Daňovou kontrolu bude správce daně provádět u již vyměřené daně. Předmětem kontroly nebývá zpravidla daňová povinnost za období, za které již nelze daň doměřit nebo vyměřit. I v tomto případě však správce daně může požádat o předložení účetních a jiných daňových písemností, které prokazují hospodářské a účetní operace předcházejících období např. když při kontrole vyjdou najevo nesrovnalosti vztahující se k předchozím zdaňovacím obdobím.

Součástí daňové kontroly může být i namátková kontrola běžného roku, při které správce daně nezjišťuje okolnosti rozhodné pro správné vyměření daně, ale slouží správci daně v následujícím období jako případná pomůcka pro stanovení daně nebo uložení záznamní povinnosti.

8. Průběh daňové kontroly

Daňová kontrola se provádí v nezbytně nutném rozsahu. Správce daně volí takové prostředky, které daňový subjekt nejméně zatěžují a umožňují ještě dosáhnout cíle kontroly – správného stanovení daňové povinnosti a vybrání daně tak, aby nebyly zkráceny daňové příjmy. Provádí se v sídle nebo provozovně daňového subjektu. Toto vše odpovídá zásadě hospodárnosti daňového řízení.

V sídle správce daně se provádí kontrola v případě, kdy je to vzhledem k dosažení cíle kontroly nejúčelnější nebo pokud daňový subjekt nesplní svou povinnost a nezajistí vhodné místo a podmínky k provádění daňové kontroly.

9. Kontrola daňového přiznání

Kontrola daňového přiznání podaného daňovým subjektem je součástí tzv. vyměřovacího řízení. Kontrolu správnosti daňového přiznání provádí správce daně v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo podáno. Pokud daňové přiznání nemá zjevné formální ani věcné závady, považuje se daň za vyměřenou posledním dnem pro podání daňového přiznání nebo dnem, kdy bylo podáno opožděně.

Pokud daňový subjekt zjistí ihned po podání daňového přiznání nesrovnalosti a dosud neuplynula lhůta pro podání daňového přiznání, může poplatník s daňovým přiznáním volně disponovat a bez dalších následků podat daňové přiznání znovu. Jedná se o tzv. opravné daňové přiznání. Pro vyměřovací řízení pak správce daně použije toho opravného přiznání a k prvnímu podanému již nepřihlédne.

Pokud však již bylo daňové přiznání podáno a zároveň uplynula lhůta pro podání daňového přiznání, může daňový subjekt do 30 dnů podat odvolání. Po uplynutí odvolací lhůty je daň pravomocně vyměřena a lze uplatnit pouze mimořádné opravné prostředky.

Má-li daňové přiznání vady, pro které není způsobilé k projednání, vyzve správce daně daňový subjekt, aby je odstranil podle jeho pokynů a ve lhůtě, kterou správce daně stanoví. Současně ho poučí o následcích spojených s jejich neodstraněním.

Vadou, která způsobuje nemožnost projednání daňového přiznání, je např.:

  • skutečnost, že daňové přiznání nebylo podáno na předepsaném tiskopise,

  • v daňovém přiznání chybí některé údaje o daňovém subjektu,

  • daňové přiznání není opatřeno vlastnoručním podpisem daňového subjektu,

  • daňové přiznání nebylo dostatečně vyplněno nebo

  • v daňovém přiznání jsou zjevné vady ve výpočtu daně.

Bude-li podání opraveno ve lhůtě stanovené správcem daně, hledí se na ně tak, jako by bylo předloženo bez vady v den původního podání.

Bude-li opravené podání předloženo až po uplynutí stanovené lhůty, považuje se za podané dnem, kdy bylo podáno po opravě. V tomto případě je správce daně oprávněn zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 % nebo uložit pokutu.

Nevyhoví-li daňový subjekt výzvě správce daně a neopraví-li daňové přiznání, hledí správce daně na toto podání, jako by vůbec nebylo podáno. I v tomto případě je správce daně oprávněn zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 % nebo uložit pokutu. Dále se daňový subjekt vystavuje nebezpečí, že správce daně vyměří daň podle pomůcek, které má k dispozici nebo které si obstará, a to i bez součinnosti s daňovým subjektem.

I v případě, že poplatník neměl ve zdanitelném období žádné zdanitelné příjmy, je ze zákona povinen na výzvu správce daně daňové přiznání podat. Pokud výzvě nevyhoví, vystavuje se také nebezpečí, že správce daně vyměří daň podle pomůcek, a to i bez součinnosti s ním.

V případě, že daňový subjekt se správcem daně nespolupracuje a ze strany správce daně dojde k vyměření daně podle pomůcek, má daňový subjekt právo podat odvolání proti tomuto rozhodnutí. Odvolací orgán zkoumá pouze dodržení zákonných podmínek pro použití tohoto způsobu vyměření daně (tj. zejména zaslání výzvy správcem daně), není povinen zkoumat věcnou správnost vyměřené daně.

10. Kontrola podle jednotlivých daní

10.1 Kontrola daně z příjmů

Kontrola bude vedena podle charakteru činnosti daňového subjektu. Podle ní bude také určen:

  • rozsah a obsah kontroly prováděné prostřednictvím účetních a dalších dokladů a

  • rozsah a obsah kontroly fyzické daňového subjektu.

Kontrola vedená prostřednictvím účetnictví se zaměří zejména na operace typu prodeje majetku, sjednávání cen v obvyklé výši, leasing, správnosti stanovení vstupní ceny HM, kontrolu daňových odpisů, při vyřazení HM uplatnění zůstatkové ceny do výdajů, tvorbu rezerv, kontrolu účtování mezd, odpočet ztráty z minulých let, způsob uplatňování cestovních výdajů a v případě uplatňování výdajů sazbou základní náhrady i skutečnost, zda nejsou uplatňovány i další výdaje na provoz automobilu, zda nedochází k úhradám nájemného prostřednictvím nepeněžního plnění, úpravu účetního hospodářského výsledku na daňový základ, u účetních jednotek účtujících v soustavě podvojného účetnictví na účty časového rozlišení, bezúplatné převody majetku, kontrolu účelu a výše poskytnutých darů, zda účetnictví daňového subjektu neobsahuje výdaje, které nejsou předmětem daně, proúčtování a vypořádání inventurních rozdílů, uzavřených smluv apod. Vedle této kontroly může správce daně provést i fyzickou kontrolu provozovny a majetku, který je nebo byl součástí obchodního majetku podnikatele.

Důležitou povinností je i splnění náležitostí účetních dokladů, neboť pokud doklad neobsahuje účetní náležitosti, nemusí k němu správce daně přihlédnout.

Součástí kontroly může být i kontrola splnění oznamovací povinnosti daňovým subjektem.

10.2 Kontrola daně z přidané hodnoty

Předmětem kontroly DPH je zejména kontrola výše obratu (v případě, kdy se jedná o neplátce), kontrola záznamní povinnosti, kontrola daně na výstupu, ověření správnosti a úplnosti daňových dokladů atd.

10.3 Kontrola spotřební daně

Předmětem kontroly spotřební daně je kontrola splnění oznamovací povinnosti, správnost a úplnost údajů uvedených v daňovém přiznání, kontrola daňových dokladů, splnění podmínek pro osvobození od spotřební daně, ověření splnění podmínek pro vrácení spotřební daně.

10.4 Kontrola silniční daně

Předmětem kontroly silniční daně je především fyzická kontrola vozidel (tzn. zda všechna vozidla, která jsou předmětem daně, uvedl daňový subjekt do svého daňového přiznání), termín vzniku a zániku daňové povinnosti, prověření technických dokladů motorových vozidel, splnění podmínek na nárok pro osvobození od daně, dokladů osvědčujících nárok na slevu na dani, správnost zaplacení daně a záloh na daň.

10.5 Kontrola daně dědické, darovací, z nemovitostí a z převodu nemovitostí

Při kontrole této daně se správce daně zaměřuje na kontrolu termínu podání daňového přiznání, údajů uvedených daňovým subjektem v přiznání (zejména uplatnění nároků na osvobození od daně) a na správné stanovení daně (zejména na stanovení správné sazby daně). Při kontrole správce daně často úzce spolupracuje s katastrálním úřadem, stavebním úřadem a s dalšími subjekty, které vedou evidenci osob a majetku – Střediskem cenných papírů, pozemkovým úřadem, obecním úřadem apod.

11. Ukončení daňové kontroly

Problém okamžiku ukončení daňové kontroly zákon o správě daní a poplatků výslovně neřeší. Za dobu ukončení úkonu se považuje den, kdy rozhodnutí o daňovém základu, vydané správcem daně, nabylo právní moci.

O výsledku zjištění sepíše pracovník správce daně zprávu o daňové kontrole. Zpráva o kontrole je jedna a obsahuje závěry ke všem kontrolovaným daním za jednotlivá zdaňovací období tak, aby bylo možno v případě potřeby vydat na každou kontrolovanou daň dodatečný platební výměr. Po projednání této zprávy ji spolupodepisuje kontrolovaný daňový subjekt a pracovník správce daně.

Daňový subjekt má ze zákona právo se před ukončením daňové kontroly vyjádřit k výsledku uvedenému v kontrolní zprávě, ke způsobu jeho zjištění a navrhnout doplnění výsledku kontroly. Daňový subjekt může odmítnout jak zprávu o kontrole podepsat, tak i převzít.

Závěr

Daňová kontrola je velice důležitým úkonem, neboť kontroluje a snaží se zabraňovat chybám, kterých se dopouští daňový subjekt. Tak může předejít postihům jako např. placení pokut, penále nebo zvýšení daně.

Literatura

Poradce 2000 – Daňová kontrola, Poradce, s. r. o., Český Těšín

Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích

Sazebník správních poplatků