Předpoklady zvýšení výnosu z daní:

Daňová reforma roku 1993 zavedla systém založený na třech hlavních příjmových kanálech - daň z příjmu, daně plynoucí ze zdanění spotřeby a příspěvky sociálního pojištění. Přitom zhruba sledovala současné tendence v zemích EU - přesun od přímého k nepřímému zdanění. Úzká daňová kvóta (měřená relativně podílem vybraných daní na HDP) je však v porovnání s úrovní převládající v zemích EU nízká. Z řady důvodů dochází totiž k jejímu autonomnímu poklesu. Tento jev vzniká jednak v důsledku snižování relativního výnosu zdanění spotřeby (viz dlouhodobý pokles celní incidence v návaznosti na přijaté mezinárodní závazky, ztrátu daňových příjmů u vývozu, charakter spotřebních daní, přetrvávající pokles reálné spotřeby domácností a vlády aj.), jednak působí i nedostatečná efektivnost výběru daní, zejména u daně z příjmů právnických osob. Tato situace je způsobena jak vlivem nepříznivého vývoje finanční situace podniků i bank a ostatních peněžních institucí v průběhu současné recese, tak i vlivem daňových úniků. Předpokladem ke zvýšení výnosu daní proto je nejen celkový obrat k růstu ekonomiky, ale i opatření vedoucí k omezení daňových úniků (zjednodušení výběru daní zejména u drobných plátců formou využití daňových paušálů, zavedením registračních pokladen v obchodě atd.).

Míra zdanění kapitálu a daňové úlevy:

Míra zdanění kapitálu paradoxně zůstává, zejména v kontextu zemí EU, ve kterých úspěšně probíhá, resp. je završován tzv. "catching up" proces, vysoká. Tato situace snižuje konkurenceschopnost českých výrobců, destimuluje příliv přímých zahraničních investic a tak zpomaluje žádoucí přizpůsobení podmínkám jednotného Evropského trhu.

Vzhledem k hlubokému a nerovnoměrnému zaostávání úrovně produktivity v ČR však v nejbližší době nebude hlavní cestou plošné snižování zdanění kapitálu (příjmů právnických osob), ale podpora podnikání poskytováním daňových úlev podle jednotných kritérií v souladu s pravidly EU. Půjde zejména o podporu výzkumu a vývoje, malého a středního podnikání, investování včetně zahraničních přímých investic, bytové výstavby apod. Současně půjde i o to, aby konečným cílem bylo zavedení takové právní úpravy, která bude odpovídat právu ES. Přitom je nutno uplatňovat princip, že všechny přijímané postupné kroky budou tento cíl sledovat a nebudou zakládat odchylky ať již od platného či připravovaného práva nebo od opatření praktické politiky ES (například Kodexu daňové politiky schváleného Radou EU v prosinci 1997).

K zajištění stability veřejných financí a zejména jejich výdajové strany vláda provede analýzu efektivnosti jednotlivých skupin mandatorních výdajů a jejich dlouhodobé udržitelnosti a na základě toho navrhne potřebné reformy. Daňová politika by kromě zajištění základních fiskálních funkcí měla vytvořit stabilní prostředí pro ekonomické subjekty (tax smoothing) a soukromé ekonomické rozhodování. 52253hll48njl1u

V legislativě se MF zaměří zejména na revizi stávající a přípravu nové fiskální legislativy, potřebné k zajištění všech vytýčených cílů včetně efektivního rámce pro monitorování a regulaci veřejného dluhu. Konkrétně z legislativního hlediska půjde o :

přípravu systému státní pokladny s cílem zefektivnit peněžní toky a kontrolu a snížit náklady financování
konečný návrh zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
přípravu novely zákona o správě daní a poplatků lj253h2548njjl
spolupřípravu novely zákona o státní statistické službě
přípravu relevantních právních předpisů pro další úrovně vlády (VÚSC, obce)

Daně - Současná situace

Zavedením nové daňové soustavy k 1. lednu 1993 byly vytvořeny základní předpoklady pro kompatibilitu s předpisy ES. Postupnou novelizací, zejména zákonů upravujících DPH a spotřební daně se proces harmonizace legislativy v oblasti nepřímých daní s právem ES značně urychlil. V roce 1999 se připravuje v daňové legislativě další výrazné sblížení s právem ES.

V souladu s programovým prohlášením vlády se budou postupně realizovat tyto změny v daňové legislativě ČR:

u daně z přidané hodnoty upravit rozsah zdanění sníženou sazbou u zboží a služeb, odpovídající příslušným směrnicím ES,
úpravy zejména sazeb spotřebních daní provádět tak, aby se dlouhodobě přiblížily k minimálním sazbám v EU,
předpokládá se v delším časovém horizontu využití mechanismu nepřímých daní v souladu se směrnicemi ES v oblasti ekologie

Daňová správa v ČR se již postupně přibližuje podmínkám v organizaci a řízení správy daní v členských zemích EU. Byla vytvořena poměrně rozsáhlá síť územních finančních orgánů (223 finančních úřadů). Jejich komplexní řízení v osmi regionech zajišťují finanční ředitelství. Od 1. ledna 1996 byly vytvořeny základní institucionální podmínky pro řízení daňové správy i z úrovně Ministerstva financí (MF) zřízením Ústředního finančního a daňového ředitelství. V období od června 1997 do prosince 1998 došlo v daňové správě k částečné stabilizaci a mírnému personálnímu posílení. Počet zaměstnanců daňové správy k 31.12.1998 činil 14 164 osob.

Na základě závazků ČR z Declaration of Endorsement of the Pre-accession Preparation Strategy a programového prohlášení vlády se pokračuje v reformě daňové správy. Připravují se organizační změny ve správě daní s postupným přechodem k modelu nezávislého státního orgánu. Jako součást reformy správy daní a boje proti daňové kriminalitě se navrhuje zavedení majetkových přiznání u majetků přesahujících 10 mil. Kč, zavedení registračních pokladen s cílem minimalizace daňových úniků, zjednodušení výběru daně z příjmů fyzických osob např. využitím daňových paušálů a zavedení bezhotovostního platebního styku nad hranici stanovenou podle analogických úprav v členských zemích Evropské unie.

Dobudování a napojení daňového informačního systému ČR na relevantní informační systémy v EU se řeší v připravovaném dlouhodobém projektu. V tomto směru se připravují rozsáhlé úpravy v programovém vybavení ADIS zejména jako jsou výměna informací mezi daňovými správami států EU a ČR, automatizované výběry daňových subjektů ke kontrolám a odhalování daňových úniků a zajištění možnosti podávání daňových přiznání v elektronické podobě, nezbytné technické vybavení, které umožní všem územním finančním úřadům plnohodnotné připojení na počítačovou síť.

Krátkodobé priority

V daňové legislativě se MF zaměří zejména na přípravu

novely zákona o DPH a to především v oblasti

snížení limitu obratu pro povinnou registraci plátců daně,
omezení okruhu výrobků a služeb u nichž se uplatňuje snížená sazba daně podle 6. Směrnice EU (přílohy č. 1a 2 k zákonu o DPH),
výpočtu koeficientu pro krácení nároku na odpočet v případě uskutečňování jak zdanitelných plnění s nárokem na odpočet, tak i zdanitelných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet,
vracení daně z přidané hodnoty u vybraného zboží a služeb podnikatelům, kteří nepodnikají na území ČR; vracení daně fyzickým osobám (turistům) při vývozu zboží.

novely zákona o spotřebních daních, která bude zejména obsahovat

změny sazeb spotřebních daní z uhlovodíkových paliv a maziv, tabákových výrobků a cigaret, což odpovídá dalšímu přiblížení sazeb spotřebních daní minimálním sazbám platným v Evropské unii,
osvobození ztrát z důvodu "vyšší moci" od daně,
zajištění souladu definice "malého nezávislého pivovaru" s definicí platnou v Evropské unii,
zahrnutí těžkého topného oleje do předmětu daně,
změnu měrných jednotek pro stanovení daně z uhlovodíkových paliv a maziv z hmotnostních (1 t) na objemové (1000 l), změnu definic předmětu daně z uhlovodíkových paliv a maziv

tak, aby byly v souladu s definicemi platnými v Evropské unii,

vypuštění osvobození od daně pro nedenaturovaný líh dodávaný

pro výrobu kosmetických výrobků a mýdel,

zdanění dolihovaného vína s obsahem etanolu nad 22% sazbou daně platnou pro lihoviny,
zavedení možnosti úředního znehodnocení lihu nebo lihovin, zavedení zdaňování potravinářských výrobků obsahujících líh a lihoviny (ovocné bowle, lihoviny v čokoládě a pod.)

a nových zákonů, které budou upravovat vzájemnou pomoc při správě přímých a nepřímých daní a vzájemnou pomoc při exekucích peněžitých pohledávek vzniklých v ostatních členských státech EU.

Ve správě daní se MF zaměří zejména na:

- přípravu novely zákona o územních finančních orgánech s cílem posílit výkon kontroly zaměřenou na boj s daňovými úniky u vybraných rizikových skupin daňových subjektů,

- přípravu realizace legislativních úprav zákona o územních finančních orgánech zejména v oblasti správy dotací,

- přípravu na realizaci nových zákonů (zákon o registračních pokladnách, novela zákona o daních z příjmů),

- výběr daňových subjektů ke kontrole - vytvoření automatizovaného systému, který by na základě získaných údajů o daňovém subjektu a jeho aktivitách vybíral ty subjekty, u nichž je vyšší pravděpodobnost daňových úniků, tzn. zavedení cílených daňových kontrol,

- důvěryhodnost daňových přiznání - vytvoření automatizované počítačové podpory výběru daňových přiznání pro zamezení vyplácení neoprávněných nadměrných odpočtů DPH.

Střednědobé priority

V daňové legislativě se MF zaměří zejména na:

- postupné řešení odchylek a vyjasňování věcných a legislativních problémů spojených s harmonizací nepřímých daní s acquis týkajících se především

dokončení přesunů zboží a služeb ze snížené sazby do sazby základní, tj. zúžení přílohy č.1 zákona o dani z přidané hodnoty, která obsahuje seznam zboží ve snížené sazbě a přílohy č. 2, ve které budou uvedeny služby podléhající snížené sazbě,
problematiky změn struktury sazby spotřební daně z cigaret v souladu se strukturou platnou v EU,
ukončení prodeje v DUTY/TAX FREE na silničních celních přechodech,
zavedení bezdaňových skladů pro výrobky podléhající spotřební dani a jejich skladování v cenách bez daně, které bude řešeno nejpozději do doby vstupu ČR do EU ve spolupráci s celní správou a bude vyžadovat spolupráci vąech resortních ministerstev v ČR.

- v oblasti přímých daní na

uplatnění směrnice o společném sytému zdanění pro mateřské a dceřinné společnosti a směrnice o společném systému zdanění při slučování a dělení, převodech aktiv a výměně akcií společností z různých členských států,
zpoplatnění vozidel a užívání silnic v členských státech EU,
přípravu k uplatňování Code of Conduct for Business Taxation, který Rada schválila 1. 12. 1997.

Ve správě daní se MF zaměří zejména na

- posílení výkonů daňové správy, stabilizaci a zvýšení kvalifikace pracovníků této správy. V této oblasti jsou zejména zajišťována tato opatření:

změny v organizaci daňové správy (přechod k modelu nezávislého státního orgánu) a v působnosti finančních úřadů s cílem zvýšit efektivnost vybírání daní,
stabilizace a zvýšení profesní úrovně zaměstnanců daňové správy a omezení

jejich fluktuace se předpokládá přijetí legislativní úpravy o státní službě

těchto zaměstnanců,

postupně realizovat systém vzdělávání v daňové správě, který by odpovídal standardům v EU.

- postupné dobudování a napojení daňového informačního systému na relevantní systémy v EU a zajištění nových úkolů správců. Projekty a programy budou zaměřeny zejména na

dobudování daňového informačního systému včetně sítí v souladu se standardními požadavky EU,
zajištění přijetí daňových přiznání v elektronické podobě a jejich zpracování,
zajištění technické infrastruktury v působnosti MF pro přebírání některých kompetencí, v souvislosti s realizací Nařízení Rady č. 92/218/EEC, při vstupu do EU,
zajištění nákupu síťových verzí z prostředků PHARE pro zabezpečení administrativní spolupráce a výměny informací mezi státy EU,
zdokonalení provozního počítačového informačního systému kompatibilního a schopného přímé komunikace se systémy EU

Institucionální potřeby:

V daňové legislativě

Na Ministerstvu financí ČR jsou pro legislativní funkce v oblasti daní již příslušné útvary zřízeny. S rozšiřováním agendy spojené s harmonizací legislativy a přípravou na vstup do EU předpokládáme, že budou vyžadovány nové profesní znalosti v oblasti acquis, zlepšení jazykové vybavenosti pracovníků legislativy, zajištění specializovaných odborných překladatelských kapacit apod. Zajištění těchto kvalitativních změn bude realizováno prostřednictvím specializovaných a jazykových seminářů, Programu study visit na rok 1999, účasti ve výborech a komisích organizovaných EK v rámci Programů Fiscalis apod.

Ve správě daní

Připravovaná opatření jsou proto zaměřena na posílení nezávislosti a účinnosti daňové správy, stabilizaci a zvýšení kvalifikace pracovníků této správy. Připravuje se změna působnosti finančních úřadů s cílem zvýšit efektivnost vybírání daní. Budou postupně zajišťovány tyto úkoly:

- pokračovat v pracích na změně organizace daňové správy spojené s přechodem k modelu nezávislého státního orgánu včetně navazujících opatření, které by měly vytvořit podmínky ke stabilizaci pracovníků v této správě a zvýšení jejich profesionality,

- zajistit efektivnější výkon některých činností v daňové správě včetně vytvoření institucionálních a personálních podmínek, zejména pro správu a kontrolu velkých a specifických daňových subjektů, pro fungující vyhledávací službu s potřebnými zdroji informací a schopností činnosti v terénu, která bude schopna vyhledat rizikové subjekty a provést u nich místní šetření a zajistit účinnější boj s daňovou kriminalitou,

- zajistit ve spolupráci s celní správou institucionálně a technicky náročný proces budování bezdaňových skladů pro výrobky podléhající spotřební dani a jejich skladování v cenách bez daně

Programy a projekty (Twinning, Study visit, Fiscalis apod.) budou zaměřeny zejména na

stanovení a testování kritérií výběru daňových subjektů ke kontrole v závislosti na rizikovosti daňových subjektů z hlediska mezinárodních standardů, na daňová přiznání - jejich zpracování a využití získaných informací, zpracování a distribuce tiskopisů daňových přiznání, na příjem daňových přiznání v elektronické podobě, zpracování správcem daně, využití dat získaných zpracováním zejména k účinnému zaměření daňových kontrol a zamezení neoprávněného vyplácení nadměrných odpočtů na DPH,

stanovení jednotných postupů při bilaterální a multilaterální kooperaci se státy EU,

analýzu přístupů ke zvýšení účinnosti využívání lidských zdrojů v zemích EU (vzdělávání a výcvik správců daní), vybudování programové podpory pro výměnu údajů s daňovými správami ostatních států.

Finanční potřeby

V návrhu Phare 1999 předpokládáme alokování částky ve výši 1 mil. EUR.

Sbližování s EU a plnění kriterií z Partnerství pro vstup a přijatých závazků v Declaration of Endorsement of the Pre-accession Preparation Strategy ve vztahu k daňové správě bude vyžadovat značné finační náklady, především v souvislosti s dobudováním a napojením daňového informačního systému na relevantní systémy v ES.

Na léta 2000 až 2002 se přepokládá, že posílení agend včetně informačního systému v

souvislosti s přípravou vstupu do EU za oblast daňové správy bude vyžadovat celkové náklady cca ve výši 4 mld Kč. Půjde zejména o agendy spojené se zajištěním účinnější kontroly dotací a návratných finančních výpomocí, vymáhání daňových pohledávek, zefektivnění daňové kontroly, systému výměny informací souvisejících s Nařízením Rady č. 218/92 ES apod.