|
Daňová politika České republiky - Seminární práce do předmětu Daně a daňová politikaSlezská Univerzita Obchodně podnikatelská fakulta Katedra účetnictví Daňová politika České republiky - Seminární práce do předmětu Daně a daňová politikaTéma:
Daňová politika České republiky
Vyučující: Ing. Jana Janoušková Autoři: Lenka Bortlíková Martin Šimša Petr Buryan V Karviné dne 25. Března 2000 Obsah Obsah…………………………………………………………………………….2 Úvod …………………………………………………………………………….3 Předpoklady zvýšení výnosu z daní ………………………………………………4 Míra zdanění kapitálu a daňové úlevy…………………………………………….4 44964ztq98gnm6j Daně – současná situace ………………………………………………………….5 Krátkodobé priority ………………………………………………………………6 Střednědobé priority ……………………………………………………………...8 Institucionální potřeby ……………………………………………………………9 tn964z4498gnnm Finanční potřeby …………………………………………………………………11 Závěr ……………………………………………………………………………..12 Použité prameny …………………………………………………………………13
Úvod V rámci předmětu Daně a daňová politika jsme se rozhodli pro téma v dnešní době více než aktuální – Daňová politika České republiky. Tuto daňovou politiku bere pod svou zodpovědnost zejména úřad Ministerstva financí ČR (dále jen jako MF). Toto téma nám připadalo jako v dnešní době, kdy se ekonomika naší země topí na dně křivky ekonomického cyklu, jako vysoce aktuální. V této seminární práci se budeme zabývat mnoha aspekty fungování a provádění daňové politiky tohoto státu a také rozebereme případné vhodné kroky, se kterými by bylo vhodné počítat do budoucna. V úvodní kapitolce bude rozebrána problematika optimalizace výnosové úrovně získaných daní. Stručně nastíníme základy daňové reformy z roku 1993, výsledky této reformy a z toho plynoucí rozdíly oproti trendům v zemích Evropské unie. Druhá část bude věnována míře zdanění kapitálu a daňovým úlevám. Zde se bude jednat především o nastolení kritérií pro vznik daňových úlev a z toho plynoucích důsledků. V další části budeme popisovat současnou situaci v naší daňové správě. Odpovíme na otázky. Zda se naše soustava daňové správy přibližuje standardizované soustavě obvyklé v zemích EU. Tedy zda je vytvořeno vhodné informační prostředí atd. Po popisu současné situace se zaměříme především krátkodobé priority MF co se daňové politiky týče. Půjde hlavně o novelu zákona o dani z přidané hodnoty, novely zákona o spotřebních daních a půjde také o krátkodobé cíle v oblasti správy daní. Hodí se také zmínit střednědobá hlediska provádění daňové politiky. Zaměříme se na postupné řešení odchylek a vyjasňování věcných a legislativních problémů. Dále to budou střednědobé cíle v oblasti přímých daní atd. A konečně v poslední části se podíváme na potřeby, které s sebou nese fenomén problému daňové politiky. Nejprve to budou potřeby institucionální, kde, jak už název napovídá, bude pojednáno o již zřízených či ještě připravovaných orgánech daňové správy. Po institucionálních potřebách se bude potřeba zmínit ještě o potřebách finančních, kde bude zmíněno, jaké jsou přibližné rozpočtové plány pro změny připravované v této oblasti.
Předpoklady zvýšení výnosu z daní: Daňová reforma roku 1993 zavedla systém založený na třech hlavních příjmových kanálech - daň z příjmu, daně plynoucí ze zdanění spotřeby a příspěvky sociálního pojištění. Přitom zhruba sledovala současné tendence v zemích EU - přesun od přímého k nepřímému zdanění. Úzká daňová kvóta (měřená relativně podílem vybraných daní na HDP) je však v porovnání s úrovní převládající v zemích EU nízká. Z řady důvodů dochází totiž k jejímu autonomnímu poklesu. Tento jev vzniká jednak v důsledku snižování relativního výnosu zdanění spotřeby (viz dlouhodobý pokles celní incidence v návaznosti na přijaté mezinárodní závazky, ztrátu daňových příjmů u vývozu, charakter spotřebních daní, přetrvávající pokles reálné spotřeby domácností a vlády aj.), jednak působí i nedostatečná efektivnost výběru daní, zejména u daně z příjmů právnických osob. Tato situace je způsobena jak vlivem nepříznivého vývoje finanční situace podniků i bank a ostatních peněžních institucí v průběhu současné recese, tak i vlivem daňových úniků. Předpokladem ke zvýšení výnosu daní proto je nejen celkový obrat k růstu ekonomiky, ale i opatření vedoucí k omezení daňových úniků (zjednodušení výběru daní zejména u drobných plátců formou využití daňových paušálů, zavedením registračních pokladen v obchodě atd.). Míra zdanění kapitálu a daňové úlevy: Míra zdanění kapitálu paradoxně zůstává, zejména v kontextu zemí EU, ve kterých úspěšně probíhá, resp. je završován tzv. "catching up" proces, vysoká. Tato situace snižuje konkurenceschopnost českých výrobců, destimuluje příliv přímých zahraničních investic a tak zpomaluje žádoucí přizpůsobení podmínkám jednotného Evropského trhu. Vzhledem k hlubokému a nerovnoměrnému zaostávání úrovně produktivity v ČR však v nejbližší době nebude hlavní cestou plošné snižování zdanění kapitálu (příjmů právnických osob), ale podpora podnikání poskytováním daňových úlev podle jednotných kritérií v souladu s pravidly EU. Půjde zejména o podporu výzkumu a vývoje, malého a středního podnikání, investování včetně zahraničních přímých investic, bytové výstavby apod. Současně půjde i o to, aby konečným cílem bylo zavedení takové právní úpravy, která bude odpovídat právu ES. Přitom je nutno uplatňovat princip, že všechny přijímané postupné kroky budou tento cíl sledovat a nebudou zakládat odchylky ať již od platného či připravovaného práva nebo od opatření praktické politiky ES (například Kodexu daňové politiky schváleného Radou EU v prosinci 1997). K zajištění stability veřejných financí a zejména jejich výdajové strany vláda provede analýzu efektivnosti jednotlivých skupin mandatorních výdajů a jejich dlouhodobé udržitelnosti a na základě toho navrhne potřebné reformy. Daňová politika by kromě zajištění základních fiskálních funkcí měla vytvořit stabilní prostředí pro ekonomické subjekty (tax smoothing) a soukromé ekonomické rozhodování. V legislativě se MF zaměří zejména na revizi stávající a přípravu nové fiskální legislativy, potřebné k zajištění všech vytýčených cílů včetně efektivního rámce pro monitorování a regulaci veřejného dluhu. Konkrétně z legislativního hlediska půjde o :
Daně - Současná situace Zavedením nové daňové soustavy k 1. lednu 1993 byly vytvořeny základní předpoklady pro kompatibilitu s předpisy ES. Postupnou novelizací, zejména zákonů upravujících DPH a spotřební daně se proces harmonizace legislativy v oblasti nepřímých daní s právem ES značně urychlil. V roce 1999 se připravuje v daňové legislativě další výrazné sblížení s právem ES. V souladu s programovým prohlášením vlády se budou postupně realizovat tyto změny v daňové legislativě ČR:
Daňová správa v ČR se již postupně přibližuje podmínkám v organizaci a řízení správy daní v členských zemích EU. Byla vytvořena poměrně rozsáhlá síť územních finančních orgánů (223 finančních úřadů). Jejich komplexní řízení v osmi regionech zajišťují finanční ředitelství. Od 1. ledna 1996 byly vytvořeny základní institucionální podmínky pro řízení daňové správy i z úrovně Ministerstva financí (MF) zřízením Ústředního finančního a daňového ředitelství. V období od června 1997 do prosince 1998 došlo v daňové správě k částečné stabilizaci a mírnému personálnímu posílení. Počet zaměstnanců daňové správy k 31.12.1998 činil 14 164 osob. Na základě závazků ČR z Declaration of Endorsement of the Pre-accession Preparation Strategy a programového prohlášení vlády se pokračuje v reformě daňové správy. Připravují se organizační změny ve správě daní s postupným přechodem k modelu nezávislého státního orgánu. Jako součást reformy správy daní a boje proti daňové kriminalitě se navrhuje zavedení majetkových přiznání u majetků přesahujících 10 mil. Kč, zavedení registračních pokladen s cílem minimalizace daňových úniků, zjednodušení výběru daně z příjmů fyzických osob např. využitím daňových paušálů a zavedení bezhotovostního platebního styku nad hranici stanovenou podle analogických úprav v členských zemích Evropské unie. Dobudování a napojení daňového informačního systému ČR na relevantní informační systémy v EU se řeší v připravovaném dlouhodobém projektu. V tomto směru se připravují rozsáhlé úpravy v programovém vybavení ADIS zejména jako jsou výměna informací mezi daňovými správami států EU a ČR, automatizované výběry daňových subjektů ke kontrolám a odhalování daňových úniků a zajištění možnosti podávání daňových přiznání v elektronické podobě, nezbytné technické vybavení, které umožní všem územním finančním úřadům plnohodnotné připojení na počítačovou síť. Krátkodobé priority V daňové legislativě se MF zaměří zejména na přípravu
tak, aby byly v souladu s definicemi platnými v Evropské unii, vypuštění osvobození od daně pro nedenaturovaný líh dodávaný pro výrobu kosmetických výrobků a mýdel,
a nových zákonů, které budou upravovat vzájemnou pomoc při správě přímých a nepřímých daní a vzájemnou pomoc při exekucích peněžitých pohledávek vzniklých v ostatních členských státech EU. Ve správě daní se MF zaměří zejména na: - přípravu novely zákona o územních finančních orgánech s cílem posílit výkon kontroly zaměřenou na boj s daňovými úniky u vybraných rizikových skupin daňových subjektů, - přípravu realizace legislativních úprav zákona o územních finančních orgánech zejména v oblasti správy dotací, - přípravu na realizaci nových zákonů (zákon o registračních pokladnách, novela zákona o daních z příjmů), - výběr daňových subjektů ke kontrole - vytvoření automatizovaného systému, který by na základě získaných údajů o daňovém subjektu a jeho aktivitách vybíral ty subjekty, u nichž je vyšší pravděpodobnost daňových úniků, tzn. zavedení cílených daňových kontrol, - důvěryhodnost daňových přiznání - vytvoření automatizované počítačové podpory výběru daňových přiznání pro zamezení vyplácení neoprávněných nadměrných odpočtů DPH. Střednědobé priority V daňové legislativě se MF zaměří zejména na: - postupné řešení odchylek a vyjasňování věcných a legislativních problémů spojených s harmonizací nepřímých daní s acquis týkajících se především
- v oblasti přímých daní na
Ve správě daní se MF zaměří zejména na - posílení výkonů daňové správy, stabilizaci a zvýšení kvalifikace pracovníků této správy. V této oblasti jsou zejména zajišťována tato opatření:
jejich fluktuace se předpokládá přijetí legislativní úpravy o státní službě těchto zaměstnanců,
- postupné dobudování a napojení daňového informačního systému na relevantní systémy v EU a zajištění nových úkolů správců. Projekty a programy budou zaměřeny zejména na
Institucionální potřeby: V daňové legislativě Na Ministerstvu financí ČR jsou pro legislativní funkce v oblasti daní již příslušné útvary zřízeny. S rozšiřováním agendy spojené s harmonizací legislativy a přípravou na vstup do EU předpokládáme, že budou vyžadovány nové profesní znalosti v oblasti acquis, zlepšení jazykové vybavenosti pracovníků legislativy, zajištění specializovaných odborných překladatelských kapacit apod. Zajištění těchto kvalitativních změn bude realizováno prostřednictvím specializovaných a jazykových seminářů, Programu study visit na rok 1999, účasti ve výborech a komisích organizovaných EK v rámci Programů Fiscalis apod. Ve správě daní Připravovaná opatření jsou proto zaměřena na posílení nezávislosti a účinnosti daňové správy, stabilizaci a zvýšení kvalifikace pracovníků této správy. Připravuje se změna působnosti finančních úřadů s cílem zvýšit efektivnost vybírání daní. Budou postupně zajišťovány tyto úkoly: - pokračovat v pracích na změně organizace daňové správy spojené s přechodem k modelu nezávislého státního orgánu včetně navazujících opatření, které by měly vytvořit podmínky ke stabilizaci pracovníků v této správě a zvýšení jejich profesionality, - zajistit efektivnější výkon některých činností v daňové správě včetně vytvoření institucionálních a personálních podmínek, zejména pro správu a kontrolu velkých a specifických daňových subjektů, pro fungující vyhledávací službu s potřebnými zdroji informací a schopností činnosti v terénu, která bude schopna vyhledat rizikové subjekty a provést u nich místní šetření a zajistit účinnější boj s daňovou kriminalitou, - zajistit ve spolupráci s celní správou institucionálně a technicky náročný proces budování bezdaňových skladů pro výrobky podléhající spotřební dani a jejich skladování v cenách bez daně Programy a projekty (Twinning, Study visit, Fiscalis apod.) budou zaměřeny zejména na stanovení a testování kritérií výběru daňových subjektů ke kontrole v závislosti na rizikovosti daňových subjektů z hlediska mezinárodních standardů, na daňová přiznání - jejich zpracování a využití získaných informací, zpracování a distribuce tiskopisů daňových přiznání, na příjem daňových přiznání v elektronické podobě, zpracování správcem daně, využití dat získaných zpracováním zejména k účinnému zaměření daňových kontrol a zamezení neoprávněného vyplácení nadměrných odpočtů na DPH, stanovení jednotných postupů při bilaterální a multilaterální kooperaci se státy EU, analýzu přístupů ke zvýšení účinnosti využívání lidských zdrojů v zemích EU (vzdělávání a výcvik správců daní), vybudování programové podpory pro výměnu údajů s daňovými správami ostatních států.
Finanční potřeby V návrhu Phare 1999 předpokládáme alokování částky ve výši 1 mil. EUR. Sbližování s EU a plnění kriterií z Partnerství pro vstup a přijatých závazků v Declaration of Endorsement of the Pre-accession Preparation Strategy ve vztahu k daňové správě bude vyžadovat značné finační náklady, především v souvislosti s dobudováním a napojením daňového informačního systému na relevantní systémy v ES. Na léta 2000 až 2002 se přepokládá, že posílení agend včetně informačního systému v souvislosti s přípravou vstupu do EU za oblast daňové správy bude vyžadovat celkové náklady cca ve výši 4 mld Kč. Půjde zejména o agendy spojené se zajištěním účinnější kontroly dotací a návratných finančních výpomocí, vymáhání daňových pohledávek, zefektivnění daňové kontroly, systému výměny informací souvisejících s Nařízením Rady č. 218/92 ES apod.
Stejně jako při vypracovávání jiných seminárních prací do jiných předmětů, tak i nyní se nám během vcelku krátkého časového úseku, který byl k jejímu vypracování potřeba, se nám velice rozšířily obzory. Počáteční hrůza z neznámého se postupem času změnila v zájem o danou problematiku. Jak jsme se v předešlém textu přesvědčili, jde v rámci Daňové politiky ČR o velmi komplexní a rozsáhlou problematiku, která se netýká pouze a jen ministerstva financí, kam tento systém oficiálně spadá, ale že se jedná o proces vysoce průřezový, kde je nutno velmi opatrně zvažovat všechna pro a proti. Zároveň s tímto faktem je jasné i to, že se v procesu přibližování našeho daňového systému k systému obvyklému v zemích Evropské unie, budeme muset rozhodovat velice prozřetelně a opatrně, zejména co se rozpočtových plánů a také krátkodobých cílů týče. Už mnohokrát jsme se totiž v nikterak dlouhé historii našeho státu přesvědčili, že je v otázkách krátkodobého i dlouhodobého konceptu si potřeba počínat velice opatrně a hlavně nic neuspěchat. Ze strany Evropské unie je samozřejmě v pořádku, že je České republice poskytován příspěvek z programu Phare. I výše tohoto příspěvku se zdá být dostatečná. Pokud bychom měli hovořit o negativech či slabých stránkách českého daňového systému, je potřeba zdůraznit velice nízký potenciál (resp. úspěšnost) při vymáhání daňové povinnosti. Podle nás potřeba zpřísnit sankce při neplnění daňové povinnosti popřípadě vynaložit prostředky potřebné k dostatečnému přílivu profesionálně schopných finančních úředníků do tohoto fiskálně velice důležitého sektoru ekonomiky. Použité prameny Ministerstvo financí ČR Server věnovaný daním Český server věnovaný Evropské unii |
