Referaty
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy

 

Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Významným mezníkem na cestě vývoje bankovnictví je vznik centrálního bankovnictví. Přestože původní důvo

Úvod

Významným mezníkem na cestě vývoje bankovnictví je vznik centrálního bankovnictví. Přestože původní důvody zakládání centrálních bank nejsou ekonomicky podložené, pozdější vývoj vedl k ospravedlnění existence těchto bank i k narůstání jejich významu v řídící hierarchii každé vyspělé ekonomiky.

Vývoj ČNB

Centrální bankovnictví nemá v naší zemi příliš dlouhou historii. Roku 1919 vzniká při ministerstvu financí Bankovní úřad, k jehož vzniku dal podnět dr. Rašín a dr. English. Měl za úkol vydávat, půjčovat a ukládat peníze.

Na konci roku 1925 došlo ke schválení předloženého návrhu pro vznik národní banky. Ta zahájila svou činnost 1. 4. 1926 jako Národní banka Československá. Plnila funkci centrální banky.

V roce 1948 a následném přechodu k centrálně plánované ekonomice došli tehdejší politici k závěru, že je nutné vybudovat centrální banku nového typu. V roce 1950 vzniká Státní banka Československá (SBČS), do které se sloučily všechny obchodní banky. Do podvědomí veřejnosti se dostala až v roce 1953 a to díky peněžní (měnové) reformě. V roce 1965 byla založena Československá obchodní banka, na kterou SBČS převedla pravomoci na úseku zahraničně obchodních operací.

Mezi léty 1945 - 1989 existovala u nás jednostupňová bankovní soustava, tzn. že všechny funkce měla SBČS, která svoji činnost vykonávala pod dohledem státu.

Po roce 1989 existuje u nás dvoustupňová bankovní soustava, tzn.:

1) centrální banka - jen částečně zůstala pod nadvládou státu

  1. obchodní banky - svou činnost provádějí samostatně, starají se o mikroekonomické 53985ckn33vhk5p

ukazatele, jsou na bázi akciových společností

SBČS byla rozdělena na:

- centrální banku tržního typu (emisní činnost)

- Komerční banku Praha (úvěrově-obchodní činnost)

- Všeobecnou úvěrovou banku Bratislava (úvěrově-obchodní činnost). kh985c3533vhhk

Po rozpadu Československa došlo k rozdělení SBČS, ale i vzniku nové měny.

Od 1. 1. 1993 vzniká Česká národní banka (ČNB).

Zpravidla působí v dané zemi jedna centrální banka, ale existují výjimky:

- žádná centrální banka - např. Lucembursko, Singapur, Andorra;

- více centrálních bank - např. Federální rezervní systém Spojených států amerických

Základní informace

ČNB tvoří ústředí se sídlem v Praze, pobočky (v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně, Ostravě), účelově organizační jednotky. Ústava zaručuje nezávislost ČNB tím, že do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. V Ústavě je centrální bance věnována hlava šestá, nazvaná Česká národní banka, úkolem je péče o stabilitu měny.Práva, povinnosti, rámec a cíle činnosti, organizační struktura, emisní politika jsou stanoveny v zákoně č. 6/1993 o České národní bance.

Jako každá banka, tak i ČNB zveřejňuje pravidelně svou bilanci (příloha 1).

Organizační struktura a úloha

Organizační řád ČNB určuje organizační uspořádání, principy řízení, působnost organizačních jednotek, strukturu organizačních útvarů . Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada (příloha 2). Jejími členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a další čtyři členové z řad vedoucích pracovníků ČNB. Základním článkem řízení je 20 odborů, které zajišťují jednotlivé oblasti činnosti ČNB. Odbory řídí ředitelé nebo vrchní ředitelé. Vyšší jednotkou jsou úseky. Pobočky zejména vedou účty státního rozpočtu, provádí emisní činnost představovanou správnou a distribucí bankovek a mincí, provádí směnečné operace a poskytují lombardní úvěry.

Funkce

Základními funkcemi centrální banky v tržní ekonomice, kterými se tato instituce odlišuje od dalších bank jsou:

  1. emisní (emise bankovek)

  2. banka bank

  3. banka státu

  4. vrcholná instituce bankovního dozoru

  5. správce devizových rezerv

  6. reprezentant v měnové oblasti

  7. vrcholná instituce měnové politiky.

Emisní funkce

Tato funkce je historicky nejstarší a spočívá v emisi hotovostních peněz (bankovek a případně i mincí včetně pamětních mincí) na daném území. ČNB má jako jediná banka výhradní právo emise hotovostní českých peněz.

ČNB je oprávněna stanovit právním předpisem (vyhláškou) nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náležitosti bankovek a mincí a jejich vydávání do oběhu. ČNB je v tomto směru naprosto nezávislá a státní orgány do této její pravomoci nemohou zasahovat.

Všechny české bankovky jsou tištěny na speciálním bankovkovém papíře. Již při výrobě je papír opatřen vodoznakem, ochranným okénkovým proužkem . Pravost bankovek nám umožňují zjistit také různé tiskové techniky. Na českých bankovkách je použit tisk z plochy. Důležitá je také soutisková značka a skrytý obrazec.

Banka bank

ČNB vede účty ostatním obchodním bankám v dané zemi, přijímá od nich vklady, poskytuje jim úvěry a provádí zúčtování mezi nimi.

VKLADY bank u ČNB jsou trojího druhu. Jsou to:

- povinné minimální rezervy (ty slouží pro případ problémů, aby banka měla z čeho

vyplatit vklady klientů);

- prostředky ukládané za účelem umožnění platebních a zúčtovacích operací prováděných centrální bankou;

- dobrovolné vklady.

POSKYTOVANÉ ÚVĚRY jsou:

- úvěry, je-li diskontní sazba tak nízká, že pro banku je výhodné si půjčit od ČNB ;

- úvěry, poskytnuté v případě, že má banka finanční problémy.

Banka státu

ČNB vede účty a provádí některé operace pro vládu, centrální orgány, orgány místní moci a správy a některé podniky veřejného sektoru. Mezi hlavní operace, které provádí centrální banka pro vládu, patří správa státního dluhu - činnosti spojené s poskytováním a splácením úvěrů státu (vládě, resp. Veřejnému sektoru), platbou úroků, emisí pokladničních poukázek a dluhopisů. Dalším funkcí ČNB je vedení účtu, inkasa a úhrady a další operace související s běžným hospodařením státního rozpočtu v daném rozpočtovém období.

Vrcholná instituce bankovního dozoru

ČNB vydává povolení pro vznik nových bank, tj. institucí, které berou depozita. Licence novým bankám a pobočkám zahraničních bank uděluje bankovní dohled ČNB ve spolupráci s ministerstvem financí ČR. Náležitosti žádosti o udělení povolení působit jako banka, stanoví Opatření ČNB č. 24/1994 Sb. Podmínkou udělení povolení akciové společnosti působit jako banka je minimální výše základního jmění, která činí 500 mil. Kč.

Hlavním cílem bankovního dozoru je úsilí o omezení rizik spojených s vykonáváním bankovních činností v obchodních bankách a specializovaných institucí (např. mimobankovních směnárnách) tak, aby byla zajištěna ochrana zájmů vkladatelů a spolehlivost a funkčnost bankovního systému. Má-li nějaká obchodní banka problémy, může u ní ČNB zřídit nucenou správu.

Při výkonu bankovního dohledu ČNB spolupracuje i s jinými orgány a institucemi. Jedná se zejména o spolupráci s auditorskými firmami, které provádějí audit v obchodních bankách, s ministerstvem financí, s orgány bankovního dohledu v zahraničí.

Správce devizových rezerv

ČNB shromažďuje devizové rezervy státu a operuje s nimi na devizovém trhu. Tyto operace mají tři základní motivy:

  1. zabezpečení devizové likvidity země

To spočívá v zabezpečování žádoucí výše měnové struktury devizových rezerv. Vzhledem k pohyblivým kurzům měn je nutné provádět i operace proti poklesu hodnoty devizových rezerv.

  1. udržování hodnoty devizových rezerv

3. ovlivňování měnového kursu domácí měny k zahraničním měnám.

Devizové rezervy ČNB v únoru tohoto roku byly 12 074 mil. USD.

ČNB vydává každý den kurzovní lístek, podle kterého obchodní banky prodávají a nakupují devizy a valuty (příloha 3).

Správce v měnové oblasti

ČNB vystupuje jako reprezentant státu ve všech otázkách týkajících se měnové politiky. Zároveň je mluvčím vlády v měnových otázkách vůči zahraničí a reprezentuje zemi na zasedáních Mezinárodního měnového fondu, Světové banky atd. Zásadní význam pro měnový vývoj v Evropě a ve světě mají pravidelná měsíční zasedání guvernérů centrálních bank zemí EU a čtvrtletní zasedání nejvyspělejších zemí světa (Group 10 a Lucembursko) v basilejské Bance pro mezinárodní platby.

Vrcholná instituce měnové politiky

ČNB se prostřednictvím regulace měnové báze, měnových agregátů, úrokových sazeb a případně i měnového kursu snaží plnit stanovené cíle, mezi které patří především podpora stability cenové hladiny. Množství peněz v ekonomice má vliv na hospodářský růst, zaměstnanost, inflaci i stav platební bilance dané země se zahraničím. ČNB při provádění měnové politiky využívá nástroje:

  1. přímé (adresní) - tyto nástroje jsou určeny konkrétní bance,

  2. nepřímé (plošné) - znamenají doporučení, které mohou používat obchodní banky.

DISKONTNÍ NÁSTROJE

a) Refinanční a reeskontní úvěry ČNB

1) aukční refinanční úvěry

- Mají splatnost 1- 14 dni. ČNB stanovuje procento minimálního krytí úvěru cennými papíry, druhy těchto cenných papírů.

2) úvěry na reeskont směnek

- Mají splatnost 1- 14 dni. ČNB stanovuje procento minimálního krytí úvěru cennými papíry, druhy těchto cenných papírů.

3) refinanční úvěry na zástavu cenných papírů

Úroková míra se rovná diskontní sazbě. ČNB reeskontuje pouze cizí obchodní směnky se lhůtou splatnosti 1 - 3 měsíce.

  1. krátkodobé refinanční úvěry

Mají jednoznačně charakter nouzových úvěrů.

b) Úrokové sazby z úvěrů ČNB

Určuje diskontní a lombardní sazbu. Sankční sazba z nouzových úvěrů a při nesplnění povinných minimálních rezerv je na úrovni trojnásobku diskontní sazby. Do budoucna se plánuje snižování rozpětí mezi diskontní a lombardní sazbou. Obě jsou používány jako sazby signální s cílem ovlivňovat úrokové sazby na mezibankovním trhu (příloha 4).

c) Redistribuční úvěry

Jde o specifický druh úvěrů. Byly poskytovány při rozdělní SBČS na centrální banku a ostatní banky. Jsou dlouhodobé, měly by být splaceny do konce roku 1999. Jsou úročené diskontní sazbou, tzv. zvýhodněné redistribuční úvěry.

OPERACE NA VOLNÉM TRHU

Používají se jednak k regulaci měnové báze, respektive likvidity bank a jednak k ovlivňování krátkodobých úrokových sazeb na mezibankovním trhu.

KURZOVÉ INTERVENCE

Probíhají formou swapových operací a jejich hlavním smyslem je regulace výše měnového kurzu koruny k zahraničním měnám.

POVINNÉ MINIMÁLNÍ REZERVY

Jsou stanoveny procentními sazbami z primárních vkladů v domácí i zahraniční měně. Základem výpočtu povinných minimálních rezerv je průměr stavů primárních vkladů ze tří po sobě jdoucích dekádních výkazů každé banky.  

OSTATNÍ NÁSTROJE

a) pravidla likvidity

Využívají se hlavně za účelem zabezpečení žádoucí úrovně likvidity bank. Mají 2 základní podoby:

  1. úvěrová angažovanost - spočívá v povinnosti bank dodržovat stanovené limity poskytnutých úvěrů (maximálně 40 % kapitálu banky jednomu klientovi);

  2. devizová likvidita - upravuje poměr mezi aktivy a pasívy v zahraničních měnách v poměru ke kapitálu dané banky .

b) úvěrové stropy

  1. absolutní - slouží k zabezpečování žádoucí úrovně likvidity , stropy jsou stanoveny poměrem ke kapitálu každé banky

  2. relativní

  1. povinné vklady

Podle zákona o ČNB vede banka účty státního rozpočtu, státních fondů a státních finančních aktiv a pasív.

d) doporučení, výzvy, dohody

Jsou využívány obdobně jako v tržních ekonomikách v případě potřeby.

Závěr

V současnosti jsou centrální banky v tržních ekonomikách institucemi, které mají své nezastupitelné místo v oblastech regulace množství peněz v oběhu a regulace bankovního systému dané ekonomiky. ČNB banka hraje důležitou roli v ekonomice našeho státu.