VÝVOJ ZDROJŮ FINANCOVÁNÍ, RENTABILITY A ZADLUŽENOSTI VĚTŠÍCH NEFINANČNÍCH PODNIKŮ V

Stručná analýza je orientována na základní charakteristiku vývoje vybraných finančních ukazatelů v období 1997 až 1999 podle stavu ke konci 3. čtvrtletí (stavové ukazatele), respektive kumulace za 1. až 3. čtvrtletí (tokové ukazatele) příslušného roku. Ukazatele jsou metodicky srovnatelné, veškeré údaje jsou v běžných cenách.

Zdroje financování jsou pojaty jako zdroje krytí netto aktiv, tj. po odpočtu oprávek a opravných položek, v desagregaci na vlastní jmění a cizí zdroje (včetně ostatních - přechodných účtů pasiv). Položku ostatních - přechodných účtů aktiv obsahuje kromě majetku i úhrn aktiv. Vlastní jmění je tvořeno základním jměním, kapitálovými fondy, fondy ze zisku, nerozděleným hospodářským výsledkem minulých let a hospodářským výsledkem běžného roku. Cizí zdroje obsahují rezervy (zákonné rezervy na krytí rizik a ztrát z podnikání a účelové rezervy, např. na opravy hmotného majetku a na kurzové rozdíly), závazky (z obchodního styku, ostatní závazky), bankovní úvěry a výpomoci a ostatní - přechodné účty pasiv.

Rentabilita vlastního jmění je propočtena ze zisku před zdaněním za 1. až 3. čtvrtletí příslušného roku a ze stavu vlastního jmění ke konci 3. čtvrtletí příslušného roku. Přepočet na celoroční úroveň není prováděn, zejména s přihlédnutím k tomu, že v současných podmínkách je obvyklý poměrně výrazný pokles hospodářského výsledku za 4. čtvrtletí, ve kterém se již částečně projevují požadavky auditorů na dodatečnou tvorbu rezerv a opravných položek s negativním dopadem do hospodářského výsledku.

Prvotní platební neschopnost větších nefinančních podniků je vymezena a propočtena jako zadluženost podnikatelských subjektů, jejichž závazky po lhůtě splatnosti (t.j. po smluvně sjednaném termínu úhrady příslušného závazku) jsou vyšší než jejich pohledávky po lhůtě splatnosti. Nejedná se tudíž o rozdíl závazků a pohledávek po lhůtě splatnosti za nefinanční podniky celkem.

Desagregace větších nefinančních podniků je prováděna podle subsektorů 101 - veřejné nefinanční podniky, 102 - soukromé nefinanční podniky a 103 - nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou. Nepodstatné rozdíly mezi úhrnem za nefinanční podniky a součtem uvedených subsektorů představují hodnotu příslušného údaje za sektor 800 – Domácnosti, t.j. za fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku, které zaměstnávají více než 99 pracovníků. Členění podle kategorií, resp. subkategorií OKEČ je vyčerpávající (včetně fyzických osob zahrnutých do příslušného odvětví). 58637yvs12ddu9i

Aktiva větších nefinančních podniků

Bilanční suma (celková netto aktiva) větších nefinančních podniků vzrostla z 2 908,1 mld. Kč k 30.9.1997 na 3 068,1 mld. Kč ke konci září 1999, t.j. o 5,5 %. Průměrný meziroční přírůstek o 2,35 % za sledované období v běžných cenách je velmi nízký. Za pozitivní je možné považovat směrování podstatné části tohoto přírůstku do nefinančních aktiv a v jejich rámci především do nehmotného a hmotného investičního majetku, což vyplývá z výsledků čtvrtletního zjišťování a bylo potvrzeno i doposud známými výsledky ročního strukturálního šetření finančních ukazatelů za roky 1997 a 1998.

Vývoj celkových aktiv podle subsektorů SNA

v mld. Kč běžných cen vd637y8512dddu

Z desagregace aktiv podle subsektorů je zřejmé, že na dosaženém přírůstku bilanční sumy větších nefinančních podniků za sledované období se rozhodující měrou podílely nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou, jejichž aktiva podle stavu ke konci 3. čtvrtletí vzrostla za dva roky o 152,5 mld. Kč, což představovalo cca 95 % souhrnné změny větších nefinančních podniků. Jejich podíl na celkových aktivech větších nefinačních podniků tak vzrostl ze 7,5 % ke konci září 1997 na 12,1 % ke konci 3. čtvrtletí 1999.

Soukromé nefinanční podniky měly ve sledovaném období ve struktuře aktiv podle subsektorů nejvyšší váhu, i když jejich podíl na celkovém majetku poklesl z 57,7 % k 30.9.1997 na 53,4 % ke konci září 1999

Podíl veřejného subsektoru (rozhodující vliv státu) na celkovém majetku větších nefinančních podniků byl v průběhu sledovaného období relativně stabilizovaný a ve všech letech se pohyboval nad 34 %. Absolutní přírůstek bilanční sumy za dva roky dosáhl necelých 50 mld. Kč, což znamenalo dosažení průměrného ročního přírůstku cca 2,4 %.

Ve struktuře celkové bilanční sumy větších nefinančních podniků podle kategorií došlo k nejvýraznějšímu poklesu podílu zpracovatelského průmyslu (o 1,22 bodu při porovnání stavu ke konci září 1999 a 1997), i když celková aktiva této kategorie ve sledovaném období vzrostla o 27,9 mld. Kč a zachovala si jednoznačně nejvyšší váhu podílu na celkových aktivech větších nefinančních podniků. Zhoršení pozice zpracovatelského průmyslu ve struktuře celkových aktiv větších nefinančních podniků bylo zapříčiněno především negativním vývojem bilanční sumy v subkategoriích DA - potravinářského průmyslu, DC - kožedělného průmyslu a DK - výrobě strojů a zařízení pro další výrobu.

Zdroje krytí (financování) aktiv.

Rozhodujícím zdrojem krytí majetku by mělo být vlastní jmění, které představuje vlastní zdroje majitelů vložené, respektive vytvořené od počátku činnosti. Jeho vývoj charakterizuje nárůst, respektive úbytek vlastních zdrojů majitelů daného podnikatelského subjektu ve sledovaném období.

Ve sledovaném období vlastní jmění větších nefinančních podniků vzrostlo z 1 467,4 mld. Kč ke konci 3. čtvrtletí 1997 na 1 499,2 mld. Kč dosažených k 30.9. 1999, což znamenalo přírůstek pouze o 2,2 % v běžných cenách. Příčinou byla zejména nedostatečná dynamika zisku a vynucené snižování jmění v případech ztráty.

Vývoj vlastního jmění podle subsektorů SNA

Na celkovém přírůstku vlastního jmění větších nefinančních podniků za dva roky o 31,8 mld. Kč se nejvýznamněji podílely nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou (+40,0 mld. Kč), jejichž podíl na celkovém vlastním jmění větších nefinančních podniků vzrostl z 5,65 % na konci 3. čtvrtletí 1997 na 8,21 % k 30. září 1999.

Přírůstek vlastního jmění veřejných nefinančních podniků za sledované období dosáhl 33,5 mld. Kč a podíl na celkovém vlastním jmění se zvýšil o 1,31 bodu na 44,85 % ke konci 3. čtvrletí 1999. Dosažená meziroční dynamika navyšování vlastního jmění v běžných cenách však znamenala průměrný roční přírůstek pouze 2,3 %.

Stav vlastního jmění soukromých nefinančních podniků poklesl ze 744,6 mld. Kč k 30.9. 1997 na 703,1 mld. Kč ke stejnému datu roku 1999, t.j. o 41,5 mld. Kč (-5,6 %) a snižoval se tak v průměru o 2,4 % ročně v běžných cenách. V důsledku toho se podíl soukromých nefinančních podniků na celkovém vlastním jmění větších nefinančních podniků snížil z 50,75 % v roce 1997 na 46,90 % ke konci 3. čtvrtletí 1999

K podstatnému navýšení vlastního jmění došlo v kategorii dopravy, skladování a spojů, kde stav ke konci 3. čtvrtletí 1999 byl o 54,4 mld. Kč vyšší v porovnání se stavem k 30. září 1997. Podíl této kategorie na celkovém vlastním jmění větších nefinančních podniků vzrostl ve sledovaném období o 3,17 bodu. Výrazný nárůst vlastního jmění byl dosažen rovněž v kategorii výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (+33,4 mld. Kč) provázený zvýšením podílu na celkovém vlastním jmění větších nefinančních podniků o 1,87 bodu. K mírnému nárůstu vlastního jmění (+1,5 mld. Kč) došlo i v kategorii obchodu a ubytování s tím, že podíl této kategorie na souhrnném vlastním jmění větších nefinančních podniků se nezměnil.

Ve všech dalších sledovaných kategoriích se stav vlastního jmění k 30.9. 1999 proti stavu ke konci 3. čtvrtletí 1997 snížil (kromě nepatrného přírůstku v kategorii dobývání nerostných surovin) a současně poklesl podíl těchto kategorií na celkovém vlastním jmění větších nefinančních podniků.

Za podstatnou změnu lze označit absolutní pokles objemu vlastního jmění ve zpracovatelském průmyslu, jehož stav na konci září 1999 byl v porovnání se stavem ke stejnému období roku 1997 nižší o 26,6 mld. Kč a podíl ve struktuře vlastního jmění nefinančních podniků podle kategorií OKEČ poklesl ve sledovaném období o 2,51 bodu

Cizí zdroje zahrnované do pasiv větších nefinančních podniků celkově ke konci září 1999 dosáhly stavu 1 568,9 mld. Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 1997 vzrostly o 128,2 mld. Kč, t.j. o 8,9 %. Průměrný roční přírůstek ve sledovaném období (cca 3 % v běžných cenách) tak byl proti průměrné roční dynamice vlastního jmění ve stejném období zhruba dvojnásobný.

Vývoj cizích zdrojů podle subsektorů SNA

Objem cizích zdrojů veřejných nefinančních podniků ke konci 3. čtvrletí 1999 ve veřejném subsektoru dosáhl 383,1 mld. Kč, což znamenalo absolutní přírůstek proti stavu k 30. září 1997 ve výši 15,8 mld. Kč, t.j. o 4,3 %. Nárůst cizích zdrojů v tomto subsektoru tak byl pomalejší než přírůstek vlastního jmění ve stejném období.

Výrazný nárůst objemu cizích zdrojů v nefinančních podnicích pod zahraniční kontrolou je pravděpodobně ovlivněn spoluprací s mateřskými zahraničními firmami, které formou půjček ve skupině posilují finanční zdroje svých dceřiných společností působících na našem území. Svoji roli pravděpodobně sehrál i faktor snadnějšího přístupu k bankovním úvěrům, který je však limitován cenou úvěrových prostředků.

K poklesu objemu cizích zdrojů podle stavu ke konci září 1999 proti stejnému datu výchozího roku 1997 došlo v zemědělství, lesnictví a rybolovu (-13,9 mld. Kč) a ve stavebnictví (-11,8 mld. Kč).

Ve všech ostatních odvětvových kategoriích dosáhl objem cizích zdrojů ke konci 3. čtvrletí 1999 vyšších hodnot než představoval výchozí stav v roce 1997. Výraznější absolutní přírůstek byl dosažen v kategorii výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (54,7 mld. Kč), zpracovatelského průmyslu (39,6 mld. Kč), dopravy, skladování a spojů (27,1 mld. Kč) a obchodu včetně ubytování (15,5 mld. Kč).

Vývoj podílů na zdrojích krytí aktiv podle subsektorů SNA