Vysoká Škola Báňská - technická universita Ostrava
Fakulta ekonomická
Obor podniková ekonomika
lq276c3351fqqz
lq276c3351fqqz
SEMINÁRNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU
MATEMATIKA
V EKONOMII - Stanovení
autonomní spotřeby a odchylek rovnovážného důchodu
ve čtyřsektorovém modelu
lq276c3351fqqz
lq276c3351fqqz
33276clx51fqz3g
lq276c3351fqqz
lq276c3351fqqz
lq276c3351fqqz
lq276c3351fqqz
1. Úvod
Tato seminární práce se zabývá výpočtem daňové sazby v jednotlivých letech, zjištěním autonomní spotřeby pomocí dvou rozdílných vzorců a zjištěním rovnovážné úrovně důchodu a porovnáním hodnot s údaji zjištěnými ve statistické ročence za roky 1996 – 1998. Chtěl bych zjistit, jestli to, co se děje v ekonomice odpovídá mým výpočtům. Zjištěné hodnoty rovnovážných důchodů v jednotlivých letech by posléze měly odpovídat hodnotě HDP zjištěné ze statistické ročenky a hodnoty autonomní spotřeby by se u obou výpočtů měly rovnat. Při výpočtu daňové sazby se mi zejména jedná o zjištění, zda mé výpočty odpovídají ekonomickému trendu.
Práce se zabývá ekonomikou České republiky, kterou jsem pojal jako čtyřsektorovou, tedy bral jsem v úvahu i zahraniční sektor. Veškeré údaje se vztahují k období let 1996 až 1998.
Struktura státního rozpočtu (1996 - 1998)
(v mld. Kč)
Výdaje státního rozpočtu ČR (pouze vybrané hodnoty) |
|
|
|
|
Položka |
1996 |
1997 |
1998 |
BĚŽNÉ VÝDAJE |
|
|
|
* transfery domácnostem |
154,000 |
206,021 |
228,703 |
* transfery do zahraničí |
0,484 |
0,926 |
1,718 |
KAPITÁLOVÉ VÝDAJE |
|
|
|
* transfery veřej. sektoru |
41,565 |
45,106 |
49,287 |
Výdaje SR celkem |
484,379 |
524,668 |
566,741 |
Příjmy státního rozpočtu ČR |
|
|
|
Položka |
1996 |
1997 |
1998 |
Daňové příjmy |
283,044 |
287,437 |
305,695 |
Pojistné soc. a zdrav. |
174,316 |
191,004 |
203,910 |
DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM |
457,360 |
478,441 |
509,605 |
Nedaňové příjmy |
18,967 |
21,972 |
19,040 |
Příjmy z vládních úvěrů |
6,490 |
8,352 |
5,723 |
Příjmy SR celkem |
482,817 |
508,765 |
534,368 |
Struktura příjmů a výdajů domácností v letech 1996 - 1998
(v mld. Kč)
Položka v mld. Kč |
1996 |
1997 |
1998 |
běžné příjmy |
1 320,310 |
1 436,729 |
1 518,870 |
běžné výdaje |
421,879 |
455,480 |
484,070 |
DISPONIBILNÍ DUCHOD |
898,431 |
981,249 |
1 034,800 |
výdaje na individuální spotřebu |
799,829 |
879,947 |
936,925 |
Úspory domácností |
107,455 |
109,783 |
104,865 |
Struktura zahraničního obchodu ČR 1996 – 1998
Položky v mld. Kč |
1996 |
1997 |
1998 |
dovoz |
752,344 |
861,770 |
929,979 |
vývoz |
594,629 |
722,501 |
850,240 |
bilance celkem |
-157,715 |
-139,269 |
-79,739 |
Hrubý domácí produkt ČR v letech 1996 – 1998
Rok |
Hodnota HDP v mld. Kč |
1996 |
1572,3 |
1997 |
1680,0 |
1998 |
1820,7 |
Daňovou sazbu pro jednotlivé roky jsem si vypočetl následovně:
TA = t * YÞ t = TA / Y
1996:t96 = 457,360 / 1572,3 = 0,2909
1997:t97 = 478,441 / 1680,0 = 0,2848
1998:t98 = 509,605 / 1820,7 = 0,2799
2. Teoretický základ seminární práce
Rovnovážná úroveň důchodu a její odvození
Budu se zabývat čtyřsektorovým modelem, který zahrnuje kromě domácností, firem, sektoru státu i sektor zahraniční. Jedná se tedy o tzv. otevřenou ekonomiku.
Otevřená ekonomika je spojena s ostatním světem obchodem se zbožím a službami a také finančními toky. Část vyrobeného zboží v domácí zemi je exportována do ostatních zemí a část zboží, která je spotřebována nebo investována v domácí zemi je vyrobena v zahraničí a dovážena. Vývoz tedy znamená poptávku po zboží a službách vyrobených subjekty domácí země a naopak dovozy jsou úniky z běžného toku důchodu. Tzn. část důchodu vynaloženého subjekty domácí země není vynaložena na zboží a služby domácí produkce, ale tvoří důchod subjektů zahraničních zemí.
Při analýze určování rovnovážné produkce tedy vycházíme z třísektorového modelu, který doplníme o zahraniční sektor, tzv. čistý export. Tyto čisté vývozy (NX) vzniknou jako rozdíl mezi hodnotou vývozů (X) a dovozů (M) dané země v daném období. Čisté vývozy jsou komponentou hrubého národního produktu.
NX = X – M
Citlivost změn dovozu na změny důchodu je měřena mezním sklonem k importu, který označujeme m. Mezní sklon k dovozu vyjadřuje, jaká část přírůstku důchodu je vynaložena na zboží a služby vyráběné a dovážené ze zahraničí.
m = d M / d Y
Pro funkci čistého vývozu můžeme tedy napsat:
NX = Xa – Ma - mY
Pro určení rovnovážného důchodu ve čtyřsektorové ekonomice vycházíme z této rovnice:
Y = a * A,
kde
a = 1 / 1-c * (1-t) + m
a
A = Ca – cTAa + cTRa + Ia + Ga + NXa.
3. Vlastní propočet autonomní spotřeby a rovnovážné úrovně důchodu ČR v letech 1996 - 1998
Rok 1996 ( v mld. Kč)
C = 799,829, I = 470,33, G = 288,33, TR = 196,049
t96 = 0,2909, TA = 457,360
Y96 = 1572,3 c = 0,8m = 0,3
výpočet čistého exportu
Ma = 752,344 – 0,3 * 898,431 = 482,8147
NXa = 594,629 – 482,8147 = 111,8143
výpočet autonomní spotřeby podle 1. vzorce C = Ca + c * Y
Ca = 799,829 – 0,8 * 898,431 = 81,0842
výpočet rovnovážného důchodu s použitím předchozího výpočtu Ca
Y = a * A
a = 1/1- 0,8 * (1 – 0,2909) + 0,3 = 1/0,73272 = 1,3648
A = 81,0842 + 288,33 + 470,33 + 0,8 * 196,049 + 111,8143 = 1108,3977
Y96 = a * A = 1512,71659
výpočet autonomní spotřeby podle 2. vzorce Y = a * A
Ca = 1572,3 * 0,73272 – 1027,3135 = 124,7422
Rok 1997 ( v mld. Kč)
C = 879,947, I = 507,077, G = 272,615, TR = 252,053
t97 = 0,2848, TA = 478,441
Y97 = 1680,0 33276clx51fqz3g c = 0,8m =0,3
výpočet čistého exportu
Ma = 861,770 – 0,3 * 981,249 = 567,3953
NXa = 722,501 – 567,3953 = 155,1057
výpočet autonomní spotřeby podle 1. vzorce C = Ca + c * Y
Ca = 879,947 – 0,8 * 981,249 = 94,9478
výpočet rovnovážného důchodu s použitím předchozího výpočtu Ca
Y = a * A
a = 1/1- 0,8 * (1 – 0,2848) + 0,3 = 1/0,72784 = 1,3739
A = 94,9478 + 272,615 + 507,077 + 0,8 * 252,053 + 155,1057 = 1231,3879
Y97 = a * A = 1691,838728
výpočet autonomní spotřeby podle 2. vzorce Y = a * A
Ca = 1680,0 * 0,72784 – 1136,4401 = 86,3311
Rok 1998 ( v mld. Kč)
C = 936,925, I = 546,609 , G = 287,033 , TR = 279,708
t98 = 0,2799, TA = 509,605
Y98 = 1820,7c = 0,8m = 0,3
výpočet čistého exportu
Ma = 929,979 – 0,3 * 1034,8 = 619,539
NXa = 850,240 – 619,539 = 230,701
výpočet autonomní spotřeby podle 1. vzorce C = Ca + c * Y
Ca = 936,925 – 0,8 * 1034,8 = 109,085
výpočet rovnovážného důchodu s použitím předchozího výpočtu Ca
Y = a * A
a = 1/1- 0,8 * (1 – 0,2799) + 0,3 = 1/0,72392 = 1,3814
A = 109,085 + 287,033 + 546,609 + 0,8 * 279,708 + 230,701 = 1397,1944
Y98 = a * A = 1930,039783
výpočet autonomní spotřeby podle 2. vzorce Y = a * A
Ca = 1820,7 * 0,72392 – 1288,1094 = 29,9317
Rok |
vypočtený rovnovážný důchod (Yv) |
HDP z tabulek (Yt) |
1996 |
1 512,7166 |
1 572,3 |
1997 |
1 691,8387 |
1 680,0 |
1998 |
1 930,0398 |
1 820,7 |
Odchylky, které nastaly při výpočtu rovnovážného důchodu v porovnání s nominálním důchodem:
odchylka = (Yv / Yt) * 100
1996:1512,71659/1572,3 * 100 = 96,21 %
od původního HDP se ve výpočtu liším o – 3,79 %
1997:1691,838728/1680,0 * 100 = 100,70 %
od původního HDP se ve výpočtu liším o + 0,70 %
1998:1930,039783/1820,7 * 100 = 106,01 %
od původního HDP se ve výpočtu liším o + 6,01 %
Tyto odchylky nám ukazují, jak se moje výpočty lišily oproti skutečně zjištěným údajům ze statistické ročenky. I když odchylky nejsou nulové, tak se všechny se velice přibližují ke skutečné hodnotě z tabulek. Avšak i největší odchylka + 6,01 % neznamená příliš velké odchýlení od skutečné hodnoty, vezmeme-li v potaz to, že při výpočtu jsou používána velice vysoká čísla.
Porovnání odchylek v rámci dvou po sobě jdoucích letech u vypočteného důchodu:
1996 a 1997:1691,838728/1512,71659 * 100 = 111,84 %, tj. + 11,84 %
1997 a 1998:1930,039783/1691,838728 * 100 = 114,08%, tj. + 14,08 %
Porovnání odchylek v rámci dvou po sobě jdoucích letech nominálního HDP z tabulek:
1996 a 1997:1680,0/1572,3 * 100 = 106,85 %, tj. + 6,85 %
1997 a 1998:1820,7/1680,0 * 100 = 108,38 %, tj. + 8,38 %
V porovnání odchylek v rámci dvou po sobě jdoucích obdobích můžeme sledovat, že jak u vypočteného důchodu, tak u nominálního HDP je přibližně stejný nárůst odchylek o + 2 %, přesněji jde o + 2,25% u vypočteného důchodu a o + 1,53% u nominálního HDP.
Porovnání dvou rozdílných výpočtů autonomní spotřeby:
Použil jsem těchto dvou vzorců
C = Ca + c * Y a Y = a * A.
U prvního vzorce C = Ca + c * Y jsem použil hodnotu celkové spotřeby a disponibilního důchodu z tabulek. Hodnotu mezního sklonu ke spotřebě jsem pouze odhadl.
U druhého vzorce Y = a * A jsem použil již zjištěné hodnoty HDP z tabulek a vypočtené hodnoty multiplikátoru a u autonomního výdajů jsem nebral v úvahu autonomní spotřebu, protože právě k ní jsem chtěl dojít.
Oba dva výpočty nemůžu považovat za naprosto přesné a je to také vidět na vypočtených hodnotách, které se neshodují. V roce 1996 se odlišují o 43,66 mld. Kč, v roce 1997 o 8,62 mld. Kč a v roce 1998 o 79,16 mld. Kč.
Jsou zde relativně velké skoky způsobené hlavně nepřesnými hodnotami mezního sklonu ke spotřebě, mezního sklonu k importu a tudíž i hodnotou čistých vývozů. I když se tyto hodnoty neshodují nejde v podstatě o příliš velkou odchylku, protože jsme počítali s velkými hodnotami.
4. Závěr
V této seminární práci jsem svými výpočty sice nedokázal, že jsem se opravdu dostal na původně zjištěná čísla nominálního HDP ze statistické ročenky. Ale odchylky od skutečných hodnot, které jsem následně vypočítal se moc od skutečných hodnot nelišily. Tudíž můžeme říct , že ke skutečným hodnotám mi již příliš mnoho nezbývalo. Na tyto odchylky mělo vliv mnoho skutečností.
A to v prvé řadě nepřesné určení autonomní spotřeby a čistých vývozů. K výpočtům těchto dvou hodnot bylo použito ne příliš přesných hodnot mezního sklonu ke spotřebě a mezního sklonu k importu. Pokoušel jsem se tyto hodnoty vypočítat pomocí vzorců, ale hodnoty pro všechny roky neodpovídaly intervalu <0,1>, což by při výpočtu nedávalo smysl, a proto jsem raději zvolila přibližné hodnoty odvozené z let minulých.
Další problém tedy nastal při výpočtu rovnovážné úrovně důchodu, v které je použit jednoduchý multiplikátor otevřené ekonomiky. V tomto multiplikátoru se mi opět objevují nepřesné hodnoty mezního sklonu ke spotřebě a mezního sklonu k importu a také hodnota autonomní spotřeby, kterou jsem již komentoval výše.
Při výpočtu daňové sazby jsem čistě počítal podle vzorce daňové příjmy ku nominálnímu HDP, ale ve skutečnosti jsou do daňové sazby připočítávány takové veličiny jako sociální a zdravotní pojistné a další jiné. Pozitivní bylo to, že při výpočtu jednotlivých daňových sazeb mi v průběhu let hodnota klesala, což opravdu odpovídá trendu skutečnosti, kdy daňová sazba klesá.
Dalším krokem v mých výpočtech mělo být dosažení stejné hodnoty autonomní spotřeby výpočtem pomocí dvou rozdílných vzorců. Jejich výpočet jsem již blíže nastínil výše. Můžu jen tedy dodat, že se tyto dva výpočty neshodují, což je dané ne příliš přesnými hodnotami mezního sklonu ke spo