Bankrot a podmínky vyhlášení.

Bankrot je vyhlášen pokud je dlužník v úpadku tj. není schopen po
delší dobu plnit své závazky, nebo je předlužen (viz. zakon č.122 ze
dne 25.4.1993 O konkurzu a vyrovnání § 1.odd.1,2).Návrh na vyhlášení
konkurzu lze vyhlásit na návrh věřitele pokud prokáže pohledávku vůči
dlužníkovi a uvede okolnosti nasvědčující o jeho platební
neschopnosti. Dostačující podmínkou je okolnost zastavení plateb
věřitelům (viz.§4 odd.2.tamtéž). Konkurzní řízení je vyhlášeno pokud
dlužník vlastní mejetek alespoň k úhradě nákladů řízení
(viz.§5.tamtéž). Podle navrhovatelů přijatý zákon dává možnost řešit
insolvenci podniků a uvolnit finanční prostředky k investování do
modernizace ekonomiky. Zákon má i řadu odpůrců poukazujících na
možnost kolapsu celých odvětví,spekulativního prodeje majetku pod
tržní hodnotu (viz.§27 odd.2.tamtéž).

2. Platební neschopnost a její rozdělení.

Platební neschopnost rozlišujeme - podle časového hlediska na
krátkodobou, střednědobou, dlouhodobou, - podle příčin vzniku na
primární, sekundární.
Prmární vzniká v důsledku špatného hospodaření podniku a z toho
plynoucí insolventnosti i malou adaptabilitou na nové podmínky.
V dnešní době představuje 80 - 100 mld. Kč. Řada podniků se dostala do
primární platební neschopnosti vlivem minulé hospodářské politiky
upředňostňující těžký průmysl. Sekundární platební neschopnost se v ČR
pohybuje kolem 140 - 190 mld. Kč. Je výsledkem neprůhledných
odběratelsko - dodavatelských vztahů. Podniky jsou insolventní
v důsledku neproplacení služeb a dodávek jiným organizacím.
Na vzniku platební neschopnosti se velkou měrou podepsala
i minulá úvěrová politika státní banky poskytující úvěry
podnikatelským suběktům doma i v zahraničí aniž se zajímala o jejích
patřičné krytí. Výsledkem jsou téměř nedobytné pohledávky v SNS,
Jugoslávii a dalších RZ. Většinou jde o pohledávky velkých podniků
vyvážejících velké investiční celky na základě mezistátních dohod.
Platební neschopnost podle odvětví ukazuje tab.1(Národní
hospodářství,č.10, str.11,rok 1993.)
ÚÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄs
³ ukazatel ³ značná v ³ platební neschopnost ³
³ ³ současnosti ³ potenciálně ³
ÃÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ´
³odvětví ³ ³ sílicí + ³ zeslabující -³
ÃÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ´
³zemědělství ³ značná ³ prudce + ³ - ³
³potravinářství ³ mírná ³ mírně + ³ - ³
³chemický průmysl ³ mírná ³ mírně + ³ - ³
³farmaceutický prům. ³ průměrná ³ silněji + ³ ³
³hutnictví ³ střední ³ mírně + ³ mírně - ³
³hornictví ³ střední ³ silněji + ³ ³
³strojírenství ³ značná ³ silněji + ³ ³
³elektrotechnika ³ značná ³ silněji + ³ ³
³textil, kůže ³ značná ³ silněji + ³ ³
³elektřina,plyn,voda ³ velmi mírná ³ ³ ³
³stavebnictví ³ střední ³ ³ silněji - ³
³obchod ³ mírná ³ ³ silněji - ³
³služby ³ mírná ³ ³ silněji - ³
ÀÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÁÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÁÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÁÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÙ

Celková výše platební neschopnosti se odhaduje na 220 - 290 mld.Kč.
Přesné údaje nejsou k dispozici.
Z tabulky je patrné, že koncentrace platební neschopnosti je
v strojírenství,zemědělství, elektronice, textilním,hutním a hornickém
průmyslu. Tedy v odvětvích požadujících ochranářská opatření. Zde je
třeba zvážit zda ochranářství nekonzervuje danný stav kdy sílí
tendence k vývozu surovin, polotovarů, elektřiny a práce bez
technického zázemí.
Podnikový managment využívá platební neschopnosti k ziskání
prostředků pro přežití. Využívá jí jako nahrážky nefungujícího a jen
pomalu rozvíjejícího finančního trhu, kdy se negativně projevil pomalý
rozvoj směnečného úvěru, obchodu se směnkami,cennými papíry. Zároveň
jsou deformovány kritéria pro krátkodobé operace, odmítany střednědobé
a dlouhodobé bankovní úvěry, nebot´ banky nechtějí nést rizika s tím
spojená. Nemají pro to vytvořené odpovídající zázemí. V tomto případě
bankroty pouze zlevní majetek a přesunou jej do jiných rukou. Problém
platební neschopnosti však neřeší.Podnikatel získá půjčku ke koupi
majetku a tím se zadluží. Možnost získat úvěr na nutné investice
a provoz má omezenou. A stojí před starým problémem. Jak rozběhnout
výrobu. Bankou jsou tlačeni k splácení úvěrů, daní atd. a nikoli
k akumulaci kapitálu pro pozdější investice. Jsou tak vmanévrování do
prodejů majetku za vyšší cenu než jej sami koupili. Jako hlavní
příčina uvedeného stavu je uváděna snaha bank vyčistit své portfólio
a zlepšit bonitu. Proto zahájily od roku 1991 administrativní
i ekonomické čistění portfólia. Stropovat úvěry, vypovídají je. Od
roku 1992 uplatňují odprodej pohledávek Konsolidační bance.

3.Banky a bankroty.
44918bep54vfk2e

Podle výše uvedených údajů by v našem hospodářství měla nastat
vlna bankrotů vedoucích podle některých ekonomů, např.prof. W. Komárka
DrSc., ke kolapsu celé ekonomiky. Vývoj konkurzního řízeni ukazuje
graf1 (viz. přiloha). Z něho je patrné, že počet návrhů na konkurzní
řízení, po počátečném mírném nárustu, stagnuje. Zvyšování probíhá jen
pomalu. Podrobnější rozbor ukázal, že se většinou jedná o malé
a střední podniky. Velcí dlužníci se do konkurzního řízení nedostaly.
Teprve v posledním období se situace pomalu začala měnit. Vzniká
otázka proč k tomu nedošlo dříve. Podle zákona o konkurzu a vyrovnání
se nejdříve uspokojí pohledávky úpadcových spolupracovníků
(tvz.pohledávky prvé třídy).Následně daně,cla, sociální pojištění
(tvz. pohledávky druhé třídy). Potom ostatní dlužné částky.
(tvz.pohledavky třeti třidy).( Viz § 32 odd. 1, 2 písm. a, b, Zákon
o konkorzu a vyrovnání.). Z toho vyplývá, že se zaplatí z toho co
zbude po vyrovnání 1 a 2 třídy. Otázkou je co zbude po vyrovnání.
Tržní hodnota velkých dlužníků je malá, výrobní program zastaralý.
Případný zájemce o koupi ze zahraničí nebo domácí se bude obtížně
hledat. Banky tak přijdou o vklady i úvěry z nich. O drobných
investorech nemluvě. A to, jak uvedl ing.Rastislav Petráš gen.ředitel
Internacional commercial bank v rozhovoru pro HN (č.213 str.13.),by
mohlo vést k zhroucení některých velkých českých bank,jako jsou
Komerční, Obchodní, Investiuční, nesoucích hlavní tíhu bankrotů.
Ztráty by mohly dosáhnout až 40% - 50% z celkového kapitálu. V případě
zhroucení některé z velkých bank by zřejmě došlo i k opatrnějšímu
přístupu zahraničních investorů a pozastavení přílivu zahraničního
kapitálu.To by se negativně odrazilo na pokračující ekonomické
reformě.

Z uvedeného vyplývá velmi opatrný postoj bankovní sféry
k iniciaci bankrotů. V zásadě na tom nic nezměnila ani vládní injekce
v hodnotě 50 mld. Kč uvolněná ještě v rámci federace určená k posílení
bank. Dalším opatřením k posílení bylo rozhodnutí ČNB o zvýšení
povinného minimálního základního jmění peněžních ústavů ČR z 300 mil.
na 500 mil. Kč.
Zvýšení povinných rezerv vede k snížení nabídky volné peněžní
hotovosti se snižením možnosti úvěrů, zvláště dlouhodobých. Tím posílí
banky, sníží inflace, ale zároveň dojde ke zpomalení ekonomického
rozvoje. Mimo to z 50 bank v ČR 30 novým požadavkům nevyhovuje.
Očekává se proto jejich spojování se silnějšími bankovnímim
institucemi. S vytvořením silnějších bankovních suběktů dojde ke
snížení jejich počtu a tím i k zesílení monopolních trendů
v bankovnctví. Ke zmírnění negativních tendencí by měla vést nová
finanční pomoc ve výši 10 mld.Kč. Je otázkou nakolik bude účelná.

4.Způsoby řešení platební neschopnosti.

Způsobů řešení platební neschopnosti, jehož celková suma
představuje 220 - 290 mld. Kč. je několik. Obecně je lze rozdělit do
tří skupin : a) přímým financováním podniků, b)státní garance,
c)podnikové aktivity podniků jako vydávní obligací, zápočty,swapové
oprace atd.
Po přímém financování podniků volají především někteří levicoví
ekonomové. Ve svých důsledcích to vede k nekontrolovatelné emisi
peněžní hotovosti a tím k hyperinflaci.
Státní garance a záruky požadují velké podniky těžkého průmyslu,
doly,zemědělský sektor. Stát garantuje splatnost dluhu dlužníka před
bankou, přebírá rizika na sebe a nese odpovědnost před věřitelem tj.
před bankou. Stát může financovat podniky z přebytků, nebo emisí
státních obligací s různou nominální hodnotou a dlouhou dobou
splatnosti. Teto zdánlivě přijatelný postup není bezproblémový.
V prvém případě je třeba zvážit zda přebytek nelze lépe využít
k investicím do ekonomiky. V duhém může dojít ke vzniku státního dluhu
s přemistěním úspor do státních obligací a tím ke snížení rozsahu
držby disponobilního soukromého kapitálu potřebného k investování do
ekonoimiky viz. obr.1. Křivka SS znázorňuje množství soukrumého
disponobilního kapitálu drženého ve vlastnictví občanů při danné
úrokové míře. S´S´ je křivka ukazující množství disponobilního
kapitálu po přesunu části úspor do nákupu státních obligací. Rozdíl
X2 - X1 představuje pokles soukromého disponobilního kapitálu.
ef918b4454vffk

obr.1. i% ³
³
i2 Å
³
³
i1 Å
³
³
³
³
ÀÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ
Y1 Y2 K soukromý
 

Tím by některé podniky mající určitou perspektivu mohly
překlenout odbytové problémy a, jak zdůrazňují někteří ekonomové
a odbory, přinést v budoucnosti nemalý zisk. Je třeba zvážit které
výroby jsou pro naší ekonomiku výhodné a co má smysl podporovat, aby
se nekonzervoval danný stav.
Další možností jsou odpisy dluhů k tíži státního rozpočtu
a vykupování pohledávek státem prostřednictvím Konsolidační banky.
I v tomto případě jsou problémy podobné. Navíc neúměrně zatěžují
státní rozpočet a vedou ke vzniku státního dluhu. Je třeba obezřetně
zvážit každý jednotlivý případ. Důraz při řešení platební neschopnosti
se klade na podnikovou sféru.
Jednou z možností, rozšířenou v poslední době, je vzájemný
zápočet pohledávek. Jedná se o technický způsob vyrovnání závazků
bezhotovostně za úplatu. V poslední době přinesl jisté výsledky.
Zvláště při řešení druhotné platební neschopnosti(viz.graf2).Po
počátečném poklesu počet podniků vykazujících platební neschopnost
začal znovu narůstat. V třetím čtvrletí roku 1993 opět mírně roste. Je
evidentní, že vzájemné zápočty nesehrály takovou roli jaká se
předpokládala. Jak poukázal ing. M.Plasil gen. ředitel Konsolidační
banky nejsou vzájemné zápočty výhodné, nebot´ narušují důvěru mezi
podniky, vnášejí chaos do platebního cyklu. Nejdůležitější je
pravidelnost vyrovnávání pohledávak i za podmínky, že klient platí
později. Do úvahy je třeba vzít inflaci znehodnocující kapitál
věřitelů.
Výhodnější se jeví swapové operace, zajména výměna dluhu za
vlastnické akcie. Splácení úvěru snižuje popdnikové disponobilní
finance potřebné k úhradě jiných závazků. Emisí podnikových akcií
a jejich odprodejem věřitelům se uvolní finanční prostředky a podnik
se zbaví ohrožení bankrotu. Méně se využívá factoring a fotfarting ke
krytí rizika insolvence a zajišt´ující inkaso pohledávek při jistících
podmínkách. Postupně dochází k rozvoji směnečných operací s následným
směnek odprodejem bankám. V těchto případech se jako hlavní problém
jeví nedostatečná kapitálová síla bank. Pokud ani jedna z uvedených
operací nepomůže pak je třeba vyhlásit konkurzní řízení.
V blízké budoucnosti, vzhledem ke krátkemu časovému prostoru,
organizační náročnosti včetně legislativního řešení, za předpokladu
40% úhrady věřitelům, což je pro ně nepřijatelné, všemi formami není
bankroty rok 1993 a prvé pololetí roku 1994 ohroženo. S rostoucí silou
bank a jejich schopností vstřebávat ztráty se situace bude měnit. Dá
se proto očekávat nárůst bankrotové vlny od konce roku 1994. Ta se
především dotkne těžkého, částí strojírénského a hutního průmyslu. Ve
zvýšené míře postihne i zemědělsko - průmyslový komplex.

Použitá literatura :

1. Heyne P. : Ekonomický styl myšlení - anglický překlad
The Economist Way of Thining z roku 1987,
překlad VŠE Praha 1991.

2. Samuelson P.A., : Economist, 13th.edition, McGraw Hill, New
Nordhaus W.D. York 1989.

3. Finance a úvěr : Rudolf Olšanský, Přímý vliv zahraničních
investic do ČR, č.5, str.201.r.1993
V.Kameničkova a M.Horčicová, Tři roky
transformace čs.ekonomiky,č.4,str.137,
r.1993.

4.Národní hospodářství: ing.J.Ptáček, Platební neschopnost a čs
ekonomika, č.11,str.11,rok 1993.
ing.J.Ptáček,Možnosti fin.trhu při řešení
platební neschopnosti, č.10,str.7.rok 1993.

5.Poradce podnikatele: Nad zákonem o konkurzu a vyrovnání,
č.4,str.121
Úplné znění zákona o konkurzu a vyrovnání,
č.6 - 7,str.114,rok 1993.

5.Hospodářské noviny : Martin Frýdl,FNM má bud´ na odkupy
pohledávek nebo na úroky ze státního
dluhu, č.214, str.2.,r.1993.
Martin Frýdl, Kapitálové vybavení některých
bank se bude muset zvýšit, č.200,str.2.,
r.1993.
Marcela Dolečková, Podniky prodávající na
dluh spějí k bankrotům, č.211,r.1993.

Přiloha : graf1: Přehled konkurzního řízení v
květnu - září 1993.,Hospodářské noviny,
č.203, str.1,rok 1993.
graf2: Počet dlužníků Konsolidační banky,
Hospodářské noviny, č.213,str.2,rok 1993.
Obsah :

1. Bankrot a podmínky vyhlášení.........................str.1
2. Platební neschopnost a její rozdělení....................1
3. Banky a bankroty.........................................2
4. Způsoby řešení platební neschopnosti.....................3
5. Použutá literatura.......................................5
6. Obsah....................................................5
7. Přílohy-graf1, graf2.....................................6