|
VNITROPODNIKOVÉ ÚČETNICTVÍ - KALKULAČNÍ SYSTÉMVNITROPODNIKOVÉ ÚČETNICTVÍ - KALKULAČNÍ SYSTÉMobsahstrana I.FINANČNÍ versus VNITROPODNIKOVÉ ÚČETNICTVÍ2 - 3 II.KALKULACE - přičítání nákladů předmětu kalkulace4 - 7 III.KALKULAČNÍ SYSTÉM8 - 9 I.Porovnání finančního a vnitropodnikového účetnictví Vývoj účetnictví tohoto století byl ovlivněn skutečností, že způsob zobrazení podnikatelského procesu je třeba diferencovat podle toho, kdo je uživatelem účetních informací. Finanční účetnictví- podnikatelský proces zobrazuje zejména z hlediska vyjádření informačních potřeb 42447stt63omh5t externích uživatelů, tj. vlastníků (akcionáři existující i potenciální), bank, věřitelů, obchodních partnerů, účastníků finančního a kapitálového trhu, vládních orgánů, konkurence. Tito uživatelé jsou s vývojem hodnoceného subjektu spojeni budoucím prospěchem i budoucími riziky. tm447s2463ommh - musí dodržovat při vedení účetnictví a sestavení účetních výkazů určitá pravidla (oceňování, odpisy), která garantují externím uživatelům vypovídací schopnost informací, jejich srovnatelnost v čase a mezi jednotlivými podniky Þ slouží k jednotnému výkladu, objektivitě, věrnému zobrazení majetku, závazků a míry zhodnocení kapitálu Nákladové účetnictví- hlavním rysem je systémové zobrazení podnikatelského procesu v jeho úplnosti a nepřetržitosti včetně jeho výsledku - sledování vnitřních jevů a procesů Þ informace o vázanosti prostředků v nedokončené výrobě, o skutečných nákladech z prodaných výrobků, o úrovni časového rozlišení nákladů a výnosů - zachovává si tradiční, byť modifikovaně aplikované prvky účetní metody : bilanční princip, podvojnost operací, dokumentace a inventarizace, soustava účtů - nákladové účetnictví je koncipováno podle obsahového zaměření buď jako výkonové nebo odpovědnostní ÚCETNICTVÍ
finanční manažerské
daňové- pro řízení (nákladové) - pro rozhodování Obsahová odlišnostJe dána různorodostí cílů externích a interních uživatelů. Externí uživatele zajímá finanční situace podniku a jeho dlouhodobá celková efektivnost. Interní uživatel se hlavně zajímá o faktory příznivých i nepříznivých výsledků. Rozsah a podrobnostiZveřejňované informace finančního účetnictví jsou relativně syntetické. Informace pro potřeby jednotlivých pracovníků vyžadují značné množství analytických informací o ovlivňujících faktorech. Časové orientaceExterní uživatelé se zajímají především o dosažené výsledky v minulosti v kontextu dlouhodobého rozvoje podniku. Z potřeby periodického hodnocení těchto informací plyne pravidelnost jejich vykazování. Podnikové vedení vychází také z minulosti a pro hodnocení a ovlivňování však vyžaduje doplnění informací o předpokládaném či žádoucím průběhu Þ časový horizont předkládání informací je kratší a variantnější.
II.KALKULACE - přičítání nákladů předmětu kalkulace Kalkulace je výpočet zaměřený speciálně na postižení nákladů, které je třeba vynaložit na vznikající výkon. Předmětem kalkulace nemusí být jen určitý výrobek, ale také poskytovaná služba. Pro stanovení nákladů na výrobní jednici je nutné transformovat druhové náklady na kalkulační náklady. Principem kalkulačního členění nákladů je rozdělení nákladů na přímé a nepřímé. Toto členění vychází z možnosti vyjádřit jednotlivé složky nákladů na jednotku kalkulovaného výkonu. Z hlediska využití provozní kapacity se rozlišuje kalkulace statická a dynamická. Statická nepřihlíží ke stupni využití kapacity, takže náklady na jednotku výkonu nejsou ovlivněny množstvím výroby či objemem poskytovaných služeb. Kalkulace dynamická vykazuje náklady na jednotku výkonu s ohledem na vyráběné množství. Čím vyšší je objem výkonů, tím nižší jsou náklady na jednotku výkonu. Z časového hlediska, tj. z hlediska, zda se náklady na kalkulační jednici propočítávají před provedením výkonu nebo po jeho provedení, rozlišujeme kalkulaci předběžnou a následnou (výslednou). Je-li kalkulační subsystém propojen s účetnictvím a rozpočetnictvím, mluvíme o kalkulaci systémové. Pokud se kalkulace tvoří izolovaně, mluvíme o kalkulaci mimosystémové. Do kalkulace můžeme zahrnout buď všechny složky nákladů nebo můžeme pracovat jen s částí nákladových položek. V tomto smyslu se jedná buď o kalkulaci úplných nákladů nebo o kalkulaci neúplných nákladů (absorpční a neabsorpční kalkulace). Kalkulační techniky
Kalkulační metody
Kalkulace vzhledem ke způsobu ocenění výkonů
KALKULACE DĚLENÍM Þ nejjednodušší kalkulační technika používaná v případě, kdy se vyrábí jediný druh výrobku (výkonu) anebo v rámci vnitropodnikového řízení v útvaru, který má na výstupu jeden druh výkonu Jedná se o homogenní výrobu, jakou je např. výroba elektrické energie. Veškeré náklady jsou přímé a lze je rozpočítat na jednotlivé výrobky. př.:Výroba výrobku "D" v počtu 50 ks. Vynaložené náklady dle tabulky : 50 ks 1 ks přímý materiál200040 přímé mzdy 400 8 přímá energie 300 6 výrobní režie120024 zásobovací režie 150 3 správní režie 60012 odbytová režie 100 2 CELKEM475095 TRANSFORMACE NÁKLADŮ Þ používáme v případě, kdy se jedná o výrobu několika výrobků současně a proto nelze použít kalk. dělením př.:Výroba výrobků "D1, D2, D3" v počtu 25 ks, 20 ks, 5 ks. U jednotlivých výrobků známe pouze jejich přímé náklady (PN), kdežto režijní náklady (RN), které jsou společné všem výrobkům jsou známy jen v souhrnu. D1D2D3 S přímý materiál9256004752000 přímé mzdy175160 65 400 přímá energie125 80 95 300 CELKEM PN 12258406352700 výrobní režie1200 zásobovací režie 150 správní režie 600 odbytová režie 100 CELKEM4750 Pro PN můžeme použít kalkulaci dělením (na 1 ks). D1D2D3 S přímý materiál373095162 přímé mzdy 7 813 28 přímá energie 5 419 28 CELKEM PN4942127218 Jak rozdělit RN mezi jednotlivé výrobky? Obvykle se postupuje tak, že se náklady rozdělí v poměru nějaké veličiny, která je známa. Touto veličinou mohou být PN, o nichž víme, jak jsou mezi výrobky rozděleny. Nejčastěji se jedná o přímé mzdy, součet přímých mezd a materiálu anebo součet všech složek PN. Rozdělení nákladů mezi jednotlivé výrobky se nazývá rozvrhováním (klíčováním) RN. Při rozvrhování RN nejprve vypočteme koeficient režie kR = RR/RZ * 100 (%) jako poměr rozvrhované režie a rozvrhové základny. Součinem tohoto koeficientu s částí rozvrhové základny vypočteme příslušný podíl RN na výrobek.
Jako RZ zvolíme přímé mzdy ve výši 400. Výpočtem kR = 1200/400 = 3 * 100 = 300% zjistíme, že výrobní režie činí 300% přímých mezd a stanovíme její výši na jednotlivé výrobky. D13*175 = 525 D23*160 = 480 D33* 65 = 195SD = 1200
Jako RZ zvolíme přímý materiál ve výši 2000. Výpočtem kR = 150/2000 = 0,075 * 100 = 7,5% zjistíme, že zásobovací režie činí 7,5% přímého materiálu a stanovíme její výši na jednotlivé výrobky. D10,075 * 925 = 69,375 D20,075 * 600 = 45,000 D30,075 * 475 = 35,625SD = 150 c)klíčování správní režie Jako RZ zvolíme přímé mzdy ve výši 400 a přímý materiál ve výši 2000. Výpočtem kR = 600/2400 = = 0,25 * 100 = 25% zjistíme, že správní režie činí 25% přímých mezd a přímého materiálu a stanovíme její výši na jednotlivé výrobky. D10,25 * (175+925) = 275 D20,25 * (160+600) = 190 D30,25 * ( 65+475) = 135SD = 600 d)klíčování odbytové režie Jako RZ zvolíme součet všech PN ve výši 2700. Výpočtem kR =100/2700 = 0,037 * 100 = 3,7% zjistíme, že odbytová režie činí 3,7% všech PN a stanovíme její výši na jednotlivé výrobky. D10,037 * 1225 = 45,37 D20,037 * 840 = 31,11 D30,037 * 635 = 23,52SD = 100 Výsledná tabulka PN a rozvržených RN : D1D2D3 S přímý materiál9256004752000 přímé mzdy17516065400 přímá energie1258095300 výrobní režie5254801951200 zásobovací režie69,3754535,625150 správní režie275190135600 odbytová režie45,3731,1123,52100 CELKEM2139,7451586,111024,1454750 Výsledná tabulka PN a rozvržených RN na 1 ks : D1D2D3 S přímý materiál373095162 přímé mzdy781328 přímá energie541928 výrobní režie21243984 zásobovací režie2,7752,257,12512,15 správní režie119,52747,5 odbytová režie1,811,564,78,07 CELKEM85,58579,31204,825369,72 KALKULACE PŘIRÁŽKOVÁ Þ používáme v případě, že se vyrábí technologicky podobné výrobky nebo výrobky odstupňované v typové řadě Výrobky mohou být technologicky podobné a lišit se pouze pracností, vyjádřenou v hod na jednotku výkonu, spotřebou el. energie apod. Poměrových čísel může být použito i pro rozvržení RN. Z daných výrobků se zvolí představitel, pomocí kterého se vyjádří všechny ostatní výrobky. Vztahy mezi jednotlivými výrobky a představitelem se stanoví tzv. poměrovými čísly (ekvivalenčními). Volba představitele nemá na výsledek kalkulace žádný vliv. př.:Výrobky A, B, C o hmotnosti 20 kg, 30 kg, 10 kg a s četností 15 ks, 26 ks, 40 ks. Náklady na spotřebu přímého materiálu jsou 296 000 Kč. a)představitelem zvolíme A a vyjádříme poměry hmotností B, C k tomuto představiteli PCB = 30/20 = 1,5 PCC = 10/20 = 0,5 b)počet přepočtených jednic PJ = 15*1 + 26*1,5 + 40*0,5 = 74 (výrobků A) c)náklady na představitele A př. mat. = 296 000 Kč 296 000 / 4 = 4 000 Kč d)náklady na zbývající výrobky NB = 4000 * 1,5 = 6000 Kč NC = 4000 * 0,5 = 2000 Kč e)ověření správnosti výpočtu SPMt = 4000*1,5 + 6000*26 + 2000*40 = 296 000 Kč KALKULACE POMOCÍ REŽIJNÍCH PAUŠÁLŮ Þ nepoužívají se režijní přirážky k přímým nákladům Výhodou je poměrná jednoduchost a možnost využití stávajících účetních a technických informací. Vnitropodnikové informace slouží ke stanovení standardních režijních sazeb (paušálů). U této metody je zachováno rozlišování přímých a režijních nákladů. Režijní náklady se dále člení na stálou a proměnlivou režii. Výpočet režijního paušálu: Kh = RN / kalkulovaná kapacita [ Kč/Nh ; Kč/h ] Po tomto výpočtu lze určit hodinové výrobní náklady jako součet PN a RN. Úplná hodinová výrobní cena se v případě různé rentability nákladů vypočítá jako součin hodinových výrobních nákladů s procentním vyjádřením rentability nákladů. Výrobní cena výrobku se nakonec určí jako součin úplné hodinové výrobní ceny a pracnosti výrobku. III.KALKULAČNÍ SYSTÉM Všechny úkoly kalkulace nemůže plnit jediný propočet nákladů na kalkulační jednici. V podnicích se proto sestavují různé druhy kalkulací v závislosti na tom, k jakému účelu slouží a za jakých podmínek probíhá výroba či provádění výkonů. Kalkulace, které spolu vzájemně úzce souvisí, tvoří kalkulační systém. KALKULACE výsledná predbežná EX ANTE EX POST normová propoctová plánová operativní KALKULACE PŘEDBĚŽNÁ Vychází buď z kalkulačních údajů minulého období (pokud se výkon opakuje) nebo se předběžná kalkulace určí pomocí konstrukční a technologické dokumentace na základě technických norem (v případě, že se vyrábí nový výrobek nebo výrobek s nízkou opakovaností). KALKULACE VÝSLEDNÁ Slouží pro kontrolu hospodárnosti. Vyjadřuje skutečné průměrné náklady připadající na jednotku výkonu. Tyto průměrné jednotkové náklady se následně porovnávají s nákladovým úkolem a stávají se tak měřítkem hodnocení hospodárnosti. Výsledná kalkulace přejímá informace o vynaložených nákladech z účetnictví. Z tohoto důvodu musí být v účetním subsystému mechanismus, který by dovoloval propočet výsledné kalkulace na dokončený výkon. KALKULACE PROPOČTOVÁ Jejím úkolem je vytvářet podklady pro předběžné posouzení efektivnosti, respektive pro návrh ceny nově zaváděného nebo individuálně prováděného výkonu. Kalkulovat náklady lze nejen na výkony určené na prodej, ale i pro vnitřní potřebu podniku. Tato kalkulace se sestavuje zpravidla současně s technickým upřesněním výrobku, tzn. před jeho konstrukční přípravou. Vzhledem k tomu, že nejsou v té době k dispozici technicko-hospodářské normy, sestavuje se kalkulace na podkladě orientačních podkladů (informace o podobných výrobcích………). Význam propočtové kalkulace je v rozhodovacích úlohách o výrobě nových výrobků či inovaci výrobního zařízení. Také slouží v případě, kdy potřebujeme dopředu stanovit cenu výrobku (služby). Je málo přesná. KALKULACE PLÁNOVANÁ Tato kalkulace má význam pro výkony, jejichž výroba se bude opakovat v průběhu delšího časového intervalu (alespoň 1 rok). Sestavuje se po podrobné konstrukční a technologické přípravě, jejíž součástí jsou i technicko-hospodářské normy. Plánovaná kalkulace je v podstatě váženým aritmetickým průměrem jednotlivých úrovní předem stanovených nákladů. Význam této kalkulace je zejména na úrovni podnikového vedení, kde slouží jako podklad pro sestavování plánů nákladů, výkonů, zisku, tzn. je nástrojem řízení hospodárnosti. Plánovaná kalkulace se mění na základě změn podmínek uvnitř podniku, a to i v průběhu období pro které je sestavena. KALKULACE OPERATIVNÍ Vyjadřuje úroveň předem stanovených nákladů, které odpovídají současným technickým a výrobním podmínkám, za nichž se uskutečňuje výrobní proces. Určuje výši nákladů za předpokladu, že bude dodržena konstrukční a technologická disciplína. Sestavuje se zejména v položkách přímých nákladů. Vzhledem k tomu, že se operativní normy mění vždy se změnou konkrétních podmínek, je operativní kalkulace využívána při zadávání nákladového úkolu výrobních útvarů a při kontrole jejich plnění. Vzájemným porovnáním operativní kalkulace s plánovanou kalkulací se kontroluje zajištěnost ročního plánu nákladů a tedy i vytvoření podmínek pro výrobu. |
