ANALÝZA FIREMNÍCH NÁKLADŮ

Nákladům, jakožto položce snižující zisk firmy je nutné v podmínkách tržní ekonomiky věnovat maximální pozornost. Výše vstupů pro výrobu nebo prodej statků a služeb ovlivňuje rozhodování firmy o tom, jaké statky a v jakém množství bude vyrábět a prodávat, a to s ohledem na budoucí zisk a konkurenceschopnost na trzích.

Výrobní faktory spotřebované pro výrobu musí být udržovány na co nejnižší úrovni ať už samotným výběrem vstupů za nízkou cenu nebo omezením jejich spotřeby na minimum.

Náklady členíme na variabilní a fixní, dále na semivariabilní a semifixní.

Fixní neboli režijní náklady jsou takové náklady, které firma musí platit i při nulovém výstupu a tyto se nemění se změnou objemu výroby. Mezi tyto konstantní náklady patří spotřeba energie na provoz administrativních a provozních budov, skladovacích prostor, pojištění budov a existujícího majetku firmy, leasing výrobních zařízení, pronájem kanceláří, úroky z úvěrů, náklady na audit účetnictví, odpisy HNIM, mzdy stálých zaměstnanců atd.

Do nákladů variabilních, jejichž výše se mění s úrovní výroby patří spotřeba materiálu, spotřeba surovin pro výrobu, spotřeba pohonných hmot, náklady na provoz autoparku, poštovné, telefon, dealerské provize, mzdy nových ( sezónních ) zaměstnanců, cestovné, bankovní poplatky apod. 43216odl79qhg8f

Semifixní náklady jsou typem fixním nákladů pro které je charakteristický nárůst při dosažení určité výše objemu výroby, např. nákup či pronájem nové technologie.

Semivariabilní rovněž jako semifixní skokově rostou při dosažení určitého stupně výstupu, ale po tomto nárůstu se dále chovají jako variabilní náklady. Jako příklad lze uvést nově uzavřenou smlouvu o zvýšení příkonu elektrické energie z důvodu zvýšení dvousměnného provozu na třísměnný.

Celkové náklady jsou tvořeny součtem variabilních a fixních nákladů TC = VC + FC ( viz graf č.1 ).

Při rozhodování o množství statků a služeb, které firma bude chtít vyrábět, vychází z celkových nákladů a z nich odvozených nákladů mezních MC a nákladů průměrných AC. dh216o3479qhhg

Pod pojmem mezních nákladů rozumíme dodatečné náklady na výrobu dodatečné jednotky výstupu. Tvar křivky mezních nákladů závisí na časovém období a také na druhu výroby. Typický je tvar U, kdy v úvodní fázi křivka klesá, dosahuje minima a dále roste ( viz graf č.2).

Průměrné náklady ukazují firmě zda je výroba zisková. Tyto náklady .jak název napovídá, ukazují náklady na jednotku produkce AC = TC / q .Stejně jako u mezních nákladů i křivka průměrných nákladů zpočátku klesá, dosahuje minima a pak roste ( viz graf č.3 ). Průměrné náklady dělíme na průměrné fixní AFC a průměrné variabilní AVC. Křivka AFC ( AFC = FC/q ) vzhledem ke konstantnosti fixních nákladů s rostoucím výstupem klesá, křivka AVC ( AVC = VC/q ) vycházející z měnících se variabilních nákladů má tvar klesající a rostoucí. Tvar křivky AVC lze odvodit z MC ( viz graf č.3 ). Křivku AC vždy v jejím minimálním bodě protíná křivka MC. Dokud jsou MC pod průměrnými náklady, ovlivňují tyto náklady směrem nahoru i dolů.

Náklady v čase

Časové hledisko hraje významnou roli v oblasti nákladů, jejich plánování, realizaci, změnu……

Rozlišujeme tři základní časová období, a to velmi krátké, krátké a dlouhé.

Ve velmi krátkém období nemá firma dostatek časového prostoru na změnu výroby a tak i náklady zůstávají fixní. V krátkém období je již možno některé variabilní vstupy ( mzdy, surovina, cestovné ) přizpůsobit výrobě. Fixní náklady ( nájmy, energie na provoz, nasmlouvané mzdy a odměny ) lze přizpůsobit v dlouhém období, takže se mění na náklady variabilní.

Až dosud byly popsány firemní náklady, které se dají vyjádřit finančně, jsou v účetnictví zachytitelné a snadno porovnatelné. Nelze však nezmínit se o nepeněžních nákladech, které ekonomové na rozdíl od účetních zahrnují do celkových nákladů. Jedná se o takzvané náklady příležitosti, které bohužel nejsou lehce vyčíslitelné a v účetnictví firem o nich neexistují žádné záznamy.

Do těchto nákladů zařazujeme položky, kterých se ve světě vzácných zdrojů musíme vzdát při svém rozhodování a přijímání určitého výběru.

Druhou, užší složkou nefinančních nákladů jsou náklady implicitní, zahrnující neplacené výrobní faktory typu know-how vedoucích pracovníků, čas strávený v zaměstnání bez nároku na mzdu, vlastnictví patentů, externality výroby apod.

Náklady nepeněžní podoby slouží převážně pro ekonomická hodnocení firmy jako celku, k vyjádření její reálné situace, případně jako hledisko při porovnávání více společností stejného zaměření a přibližně stejné velikosti. Pro tyto srovnávací studie i v mezinárodním měřítku jsou implicitní náklady jistě důležitou složkou ovlivňující vykazovaný účetní zisk firmy. Takto upravený ekonomický zisk, získaný rozdílem celkových příjmů a explicitních i implicitních nákladů ( ekonomické náklady ), není v běžných účetních výkazech o činnosti a hospodaření příslušného podniku vykazován. Firmy pro svá rozhodování o výrobě, prodeji a celkově o své budoucí činnosti vychází z údajů o vstupech a výstupech zachycených ve svém účetnictví. Rentabilita je pak posuzována pouze z účetního zisku a sledování explicitních nákladů.

Management firmy řeší otázky minimalizace těchto vstupů výběrem jejich nejvýhodnější kombinace s cílem maximalizace výsledných příjmů. Pravidlo výběru nejmenších nákladů zní: „Pro výrobu určitého množství výstupu při nejmenších nákladech firma zaměstnává výrobní faktory tak, aby se vyrovnaly jejich mezní produkty na dolar ( Kč ) vydaný za každý výrobní faktor. Z toho plyne :

MPl / Pl = MPa / Pa = MPb / Pb…………“ /citace : P.A.Samuelson, W.D.Nordhaus – EKONOMIE, Praha 1991/ . Při poklesu ceny některého ze vstupů vůči ostatním, stoupá využití tohoto faktoru vzhledem k ostatním výrobním faktorům.

Náklady obchodní společnosti ………………….

Společnost zabývající se dovozem a následnou distribucí mraženého zboží, působí na českém trhu od roku 1992 a k dnešnímu dni patří mezi jednu z největších ve zmíněném oboru činnosti. Za toto poměrně krátké období prošla dynamickým rozvojem v podobě navazování nových odchodních kontaktů, rozšiřování tuzemských i zahraničních aktivit, zvyšování objemu dovezeného a prodaného zboží, zkvalitňování servisu pro zákazníky.

Rok za rokem, tak jak vzrůstal obrat firmy, vzrůstaly i její provozní náklady. Docházelo ke vzniku specializovaných oddělení a příjmu nových zaměstnanců nesoucí s sebou nárůst mzdových nákladů, k investicím do majetku formou výstavby mrazírenských hal a administrativní budovy, rozšiřování a modernizaci autoparku atp.

V těchto začátcích, kdy ve firmě pracovala cca 1/5 ze současných 235 zaměstnanců, autopark tvořila 3 osobní a zhruba 10 nákladních automobilů, byly veškeré náklady „pod kontrolou“ bez mimořádných administrativních opatření.

Jak jsem však již uvedla, během šesti let činnosti došlo k expanzi podniku, doprovázené jak růstem obvyklých nákladových položek, tak i vznikem pro firmu dosud se nevyskytujících nákladů.

Například společnost v zájmu upevnění své pozice na trhu investovala a investuje nemalé finanční prostředky na reklamní kampaně v TV, tisku a na billboardech. Upozorňuje na své výrobky pomocí různých soutěží pro spotřebitele, rozdáváním reklamních předmětů, pořádáním ochutnávkových akcí a v neposlední řadě účastí ve foldrech nejrůznějších supermarketů. Pro názornost uvádím náklady na reklamu a promoční akce supermarketů za období 1995 – 1998 :

rokreklamapromoční akce SM

1995……….……….

1996……….……….

1997……….……….

1998……….……….

- údaje v tabulce jsou v tisících Kč

Rozmach těchto pro firmu v letech 1994 – 1995 nových nákladů až na samou hranici únosnosti a k tomu růst klasických vstupů postupně vedení firmy donutil k důslednější kontrole a pečlivějšímu zvažování ohledně veškerých nákladů vstupujících do účetnictví. Postupně, za spolupráce finančního oddělení a managementu společnosti, byl vytvořen kontrolní mechanismus, jakási vnitropodniková evidence nákladových účtů všech deseti firemních poboček rozmístěných po celém území ČR. Vedoucí pracovníci těchto poboček dosud měli určitou volnost v rozhodování o investicích do reklamy a služeb ve svém regionu a rovněž nebyli omezováni v objemu spotřebovaného materiálu, telefonů a dalších provozních vstupech pro své kanceláře. Pod tíhou této poněkud chaotické situace, kdy k číslům objevujícím se v nákladech společnosti se leckdy nikdo nebyl ochoten přihlásit, zaujalo vedení jako první ze svých opatření vytvoření rozpočtu pro jednotlivá oddělení centrály a pro jednotlivé pobočky. Toto opatření doprovázelo určení konkrétních pracovníků oprávněných schvalovat cenu a množství konkrétních nákladů. Rozpočtové opatření se během dvou let výtečně osvědčilo a v současné době jsou každoročně za spolupráce odpovědných zaměstnanců stanovovány limity veškerých vstupů, a to všem oddělením a pobočkám. Samozřejmě, že za důsledné dodržování stanovených limitů nesou pracovníci osobní zodpovědnost a každé neoprávněné překročení je řešeno s vedením společnosti. Na druhé straně zde funguje určitá motivace na snižování nákladů, pokud to nevede k poklesu úrovně a kvality práce. Každoročně vedení společnosti otevírá diskusi o výši nákladových limitů a při opodstatněných důvodech upravuje tyto hranice směrem nahoru i dolů. Vychází přitom ze zkušeností, reálného stavu předchozích let, z plánů a záměrů pro hospodaření na příští období. Rozpočtové opatření a osobní zodpovědnost vedoucích pracovníků spolu s pozitivní motivací na dodržování a případné snižování vstupů, vedlo nejen k určité ustálenosti objemu nákladů na přijatelné výši, ale také k situaci, kdy je každá vynaložená „koruna“ podložena argumenty o její nezbytnosti a oprávněnosti.

Takto vytvořený rozpočet nákladů a předpokládaných objemů tržeb je pro vedení firmy neocenitelným vodítkem ke  stanovení obchodní strategie dalšího roku.

Základní členění nákladů ve firmě …………..

Podle účelu :provozníspotřeba elektrické energie

spotřeba PHM

nákup zboží určeného k prodeji

cestovné

opravy a udržování

nájmy kanceláří

pojištění (vozidla, zásoby, budovy)

mzdy a osobní náklady

telefon

poštovné a další poplatky

odpisy HNIM

provize dealerům

finančníprávní služby a poradenství

audit účetnictví

úroky z úvěru

bankovní poplatky

slevy odběratelům

kurzové ztráty

mimořádnémanka a škody na investičním majetku

manka a škody na zboží

rezervy na kurzové ztráty

opravné položky k HNIM

opravné položky k pohledávkám

Podle reakce na změnu obratu:

fixníspotřeba el. energie (provozní budovy)

nájmy kanceláří

pojištění (vozidla, zásoby, budovy)

povinné ručení motor.vozidel

leasing přístrojů a zařízení

odpisy HNIM

audit účetnictví

úroky z úvěru

opravy a udržování provozních budov

mzdy stálých zaměstnanců

variabilníspotřeba PHM, opravy motor.vozidel

reprezentace

spotřeba materiálu

telefon

bankovní poplatky

poskytnuté slevy z obratu

K výše uvedeným tabulkám s hodnotami nákladů musím zdůraznit, že zde prezentované číselné údaje jsou procentuelně upraveny od skutečnosti. Domnívám se, že pro účely této práce mají takto upravené údaje dostatečně vypovídající schopnost a není třeba ( a ani není smyslem této práce ) uvádět reálné výsledky jakékoliv existující firmy.

Náklady, které řadím do skupiny nákladů fixních, nejsou v porovnání s měnícím se výstupem firmy na konstantní úrovni a dochází zde k výkyvům směrem nahoru i dolů. Jedním z důvodů jsou reakce na cenové pohyby na trzích výrobních faktorů. Do skupiny fixních nákladů je zahrnuji s ohledem na to, že musí být firmou hrazeny i kdyby nebyl prodán jediný karton zboží a z mrazírenského skladu by nevyjelo jediné rozvozové nákladní auto.

Slovo závěrem :

Jak již bylo v úvodu řečeno, základem každého podnikání a veškerého úsilí firem a společností je tvorba zisku. Maximálního zisku z celkových příjmů za činnost (provozní, finanční) lze dosáhnout jen při minimalizaci veškerých vstupů. Ze své krátké praxe vím, že v dnešní době stále existuje určité procento podniků, které mají vzhledem ke svým dosahovaným příjmům a výrobním obratům neadekvátně vysoké náklady. Převážně jsem měla možnost setkat se s tímto nepoměrem provozních vstupů a výstupů u státních podniků, kde většina zaměstnanců přistupuje k této problematice pod heslem " Z cizího krev neteče ". Nehodlám se rozepisovat o tom kolik papíru, psacích a jiných kancelářských potřeb nanosí tito střádalové svým ratolestem a známým ze svých pracovišť, ale vše stojí peníze a námitka typu, že se přece jedná o nezajímavé položky v porovnání s celkovými náklady, by absolutně neobstála. Jistě by bylo zajímavé finančně vyjádřit hodnotu těchto malá domů položek, ale důvod proč se o tom všem zmiňuji je, upozornit na přístup lidí k hodnotám a cizímu majetku ať už je řeč o řadových zaměstnancích či lidech na vedoucích pozicích.

Řešení vidím v důsledné analýze měsíčních nákladů a jejich vyhodnocování ze strany vedení společností. Požadovat vysvětlení k nárůstu nákladů, otevřít diskusi zda by se příslušné náklady měli pohybovat v takové výši jako doposud a případně jakým způsobem by mohlo dojít ke snížení, zainteresovat vedoucí pracovníky na sledování a ovlivňování nákladů, motivovat například pohyblivou složkou platu.

Veškerá výše uvedená opatření se týkají převážně vstupů na úrovni spotřeby drobného materiálu a provozněadministrativních položek (telefon, poštovné, cestovné, reprezentace). Co se týče nákladů výrobní povahy (spotřeba suroviny, náklady autoparku, mzdy), leží tato rozhodnutí ohledně množství a ceny vstupů na vedení společností. Ta musí neustále analyzovat situaci na trhu, kde by se daly některé vstupy pořídit výhodněji, jestli veškeré náklady přináší užitek, zda by nebylo vhodné změnit objem výstupů, zamýšlet se nad investicemi s ohledem na budoucnost. Vzhledem k tomu, že ne všechny náklady jsou ke změnám nabídky a poptávky trhu dostatečně pružné, je prvořadým úkolem managementu tuto nepružnost vyvážit zkušenostmi, dokonale zpracovaným podnikatelským záměrem a pohotovými reakcemi na signály trhu.