|
Finanční investice - cenné papíryFinanční investice - cenné papírySeminární práci jsem soustředil na moderní možnosti investic (úspor) s jednotlivými míry rizik, protože je to oblast v které se pohybuji a která mě zajímá. Nakládání s úspory je totiž jedním z nejdůležitějších ukazatelů pro výzkum hospodářské konjunktury, neboť vývoj ekonomiky je z velké části závislý právě na pohybu peněz mezi jednotlivými subjekty. Pro naše potřeby není nutné rozlišovat investice občanů (fyzických osob – ukládání úspor) a velkých spolčeností (právnické osoby – např. penzijní fondy, podniky), které disponují řádově většími balíky prostředků. Jak už z bajky starořeckého sofisty Antifóna (5 př. n. l.) plyne, lze peníze uschovat nebo je vydat (spotřebovat). Uschováme-li je do sklepa nebo na půdu, možná nám je nikdo neukradne, ale můžeme o ně přijít znehodnocením peněz inflací (pokud se nejedná o zlato – zde jsou však možné tržní výkyvy). Na jednu stranu je inflace velice nepříjemná záležitost, ale na stranu druhou je jedním z důležitých faktorů, které podporují ekonomický rozvoj. Kdyby inflace neexistovala lidé by nebyli příliš motivováni ukládat peníze k jednotlivým bankovním domům a docházelo by k tzv. thezauraci peněz. Bankovní domy by nedisponovaly s velkými balíky peněz a z čeho by poskytovaly úvěry? Málo peněz v oběhu by znamenalo nižší hospodářský rozvoj. Inflace Každý, kdo nějaké peníze má, cítí na svých zádech horkých dech inflace. Snaží se najít, co nejvýhodnější možnost, jak peníze na určitou dobu s co nejmenším rizikem nadiflačně uložit. Inflace znamená znehodnocení peněz. Odvíjí se od ročního tempa růstu spotřebitelských cen, který ukazuje jakým tempem rostou v průměru všechny cen – tzv. cenová hladina. S růstem cenové hladiny je vždy spojen pokles kupní síly peněžní jednotky. Platí tedy: 51923tkz12txn9r Inflace = roční tepmo růstu cen Bude-li inflace činit ročně pouze 4%, což je v porovnání s vyspělými zeměmi EU reálné, bude tedy kupní síla (reálná hodnota) 100,- Kč z 1 ledna 1993 koncem roku 2000 pouhých 73,- Kč! Takže za tu naší stovku, kterou jsme si na zač. r. 93 schovali na půdu pod trámek můžeme dostat zboží, které bychom v r. 93 získali za 73,- Kč. Základní skupiny investic kx923t1512txxn Reálné investice jsou vždy přímo vázány na nějaký konkrétní předmět či podnikatelskou činnost. Zatímco pod jednolivými druhy reálných investic si dovedeme dost dobře představit předmět, do něhož je investováno (výrobní linka, zařízení kavárny, vila, obrazy J. Terflera, poštovní známky, …), jednotlivé druhy finančních investic, na které se dále soustředíme, jsou v naší ekonomice novinkou. Dlouho jsme se setkávali jen s jednoduššími finančními investicemi, s peněžním vkladem v bance či spořitelně. Význam ostatních instrumentů finančního trhu ovšem prudce vzrůstá. Nyní uvedu základní informace o cenných papírech, které jsou hlavním představitelem finančních investic. Finanční investice Jestliže provedeme tzv. finanční investici, pak za své peníze nedostáváme předměty či věci důvěrně nám známe z běžného života (výrobní linka, pozemek, počítač,…), ale obvykle jen jakési „papíry“, dokumenty či pouhé zápisy, které dokazují, že jsme peníze opravdu někam dali a že v souvislosti s tím máme i jistá práva. Základní pojmy a rozčlení CP:
Listina, papír, který dokumentuje, že Josef Terfler poskytuje osobě Jitce Pospíšilové určitý majetek (peníze) za těch a těch podmínek. Osobou tak může být jak fyzická osoba, tak i právnická. Podmínkou je, že osoba, která majetek poskytla tím získává určitá práva jako např.:
Většina listin, z kterých vyplývají některé tyto práva patří mezi tzv. cenné papíry. Finanční investice mají tedy především formu investic do cenných papírů. Při finanční investici obdržím jako důkaz této transakce cenný papír (např. akcii, obligaci, podílový list, směnku, pokladniční pouzkázku, apod.). Když tedy nakoupím akcie akciové společnosti Český telekom, která poskytuje telekomunikační služby, přesto nemusím vědět nic o technologiích, které využívají (např. spojování a projektování optických vláken), nemusím vědět, kdo je ředitelem společnosti, ….
Z hlediska prodejnosti cenného papíru je důležité, zda byl cenný papír vystaven tzv. na doručitele, na majitele nebo na jméno či na řad.
Současným trendem kapitálového trhu je snaha, aby při obchodu s CP nebylo nutné s nimi fyzicky manipulovat. Jsou tedy uloženy někde v sejfu finanční instituce a pouze se registrují změny jejich majitelů Místo, kde jsou cenné paíry centrálně schovány, depeonovány se uznačuje termínem depot. Tento trend se označuje jako tzv. znehybnění CP Další snaha je dematerializovat – tedy aby se CP vůbec netiskly, ale poze se elektronicky registrovali. Tento trend je zřetelný i u nás, tedy už to nejsou „skutečné“ papíry, ale pouhé záznamy v paměti počítače střediska cenných papírů. I když ve skutečnosti i držitel takového zaknihovaného CP dostane do ruky jakýsi „papír“, totiž výpis z účtu majitele cenných papírů.
Při emisi i při obchodu s CP je nutno rozlišovat vždy jejich nominální hodnotu a jejich tržní hodnotu tedy jakýsi kurz. Nominální hodnota (jmenovitá) udává částku, vyznačenou na ceném papíru, na kterou je cenný papír vystaven Tržní hodnota (cena) je cena, za kterou se CP skutečně obchoduje
Při finančních investicích rozlišujeme dvě hlavní osoby:
Trh, na kterém se odehrávají transakce s CP mezi emitenty a investory nazýváme trh cenných papírů. Trh CP je součástí tzv. kapitálového trhu, na němž investoři umisťují (tedy alokují) své peněžní prostředky do CP, které se na trhu pohybují dlouhodobě (akcie, podílové listy, obligace). Vedle kapitálového trhu se jedná též o peněžní trh, na kterém jde o umísťování peněžních prostředků investorů do CP, jež mají krátkodobou životnost (depozitní certifikáty, pokladniční poukázky, kr. směnky apod.) Velká část CP je volně obchodovatelná a jejich držitelem se může stát postupně celá řada investorů. Jeden investor obdrží CP přímo od emitenta a prodá ho dalším a ten dalšímu ….
Ta část trhu CP, na které se prodávají CP právě vystavené (emitované) svým prvním majitelům se označuje jako primární trh. Ta část trhu, naníž je majitelé CP prodávají dále se označuje jako sekundární trh. Druhy finančních investic
Tato finanční investice byla u nás dlouho jedinou důvěrně známou formou finanční investice. Existují dva hlavní typy vkladů:
Tyto peněžní vklady jsou relativně bezpečnou investicí v tom smyslu, že vždy dostaneme zpět to, co jsme jako vklad uložili. Nevýhodou je časová vázanost poměrně nízký roční úrok. Problém je, že banky mohou (a měli by) poskytovat úvěry. Bohužel banky nejsou uchráněny před rizikem bankrotu a u nás (v ČR) to platí dvojnásob.
Depozitní certifikát je CP, který vystavuje bankovní dům (banka, spořitelna). Vzhledem k tomu, že na depozitních certifikátech není uvedeno jméno majitele, jedná se o CP na doručitele a tím je umožněna jejich obchodovatelnost. Z tohoto důvodu bývají certifikáty považovány za rizikově uložené peníze.
Dluhopis je takový CP, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splácení dlužné částky v nominálních hodnotách a vyplácení výnosů z něj k určitém datu a povinnost osoby oprávněné vydávat dluhopisy tyto závazky splnit. Lze rozlišovat různé druhy „hromadně, sériově“ vydávaných dluhopisů: pokladniční poukázky, státní, podnikové a komunální obligace, hypoteční zástavní listy.
Akcie je CP, snímž jsou spojena práva akcionáře podílet se na řízení společnosti, na jejím zisku a na majetkovém zůstatku při zániku společnosti. Práva a povinnosti akcionáře stanovuje u nás obchodní zákoník a stanovy jednotlivých a. s. Nejdůležitějším právem akcionáře je právo na část ročního zisku – dividendu. O její výši rozhoduje valná hromada, samozřejmě v závislosti na hospodářském výsledku. Existuje několik typů akcií, s různými druhy práv.
Akcie jsou poměrně snadno obchodovatelným CP. Práva akcionáře, plynoucí z vlastnictví akcie, se přenášejí na kohokoliv, kdo se stane jejím majitelem.
Je pravda, že akcie vydělávají nejvíc Akcie dnes potřebují všichni, protože nabízejí nejvyšší výnosy. Akcie jsou mezi střadateli opředeny pověstmi, které jsou v drtivé většině nepravdivé. Akcie jsou sice nejvýnosnější, ale můžete na nich všechno prodělat. Pravda je, že na akciích vydělávají ti, kdo využívají dlouhodobých trendů a prodělávají ti, kdo využívají krátkodobých trendů, tj. spekulují, ztrácejí nervy a opouštějí předčasně investice se ztrátou. Dobře vybraná akcie je jak víno. Musí zrát několik let, aby dala dobrý výnos. Výnnosnost německých a britských akcií (leden 1984 - srpen 2000)
S běžnými typy pojištění se setkal snad každý z nás (Česká pojišťovna). V poslední době se u nás objevuje řada nových pojistných konstrukcí, se kterými vstupují na náš trh soukromé domácí i zahraniční pojišťovny. Protože si stát uvědomuje, že na důchody, z důvodu změn ve struktuře věkové složení obyvatelstva nebude, dává to jasnými signály najevo. Např. zvýhodněním penz. připojištění státním příspěvkem, možnost daňového odpočtu životního pojištění při ročním zúčtování, které by mělo fungovat od r. 2001 – tedy další nová součást důchodového systému. Mluvilo se o tom, že během 10ti let bude toto pojištění dokonce povinné!
Poskytnutí půjčky někomu za výhodných podmínek může být dobrá investice. Při roustoucí inflaci a fixním zúročení půjčky je to však obykle naopak věřitel, kdo na půjčku doplácí, zatímco dlužník získává. V každém případě by měla být půjčka doprovázena vystavením listiny o poskytnuté půjčce. Klasickou listinou tohoto typu je směnka, která slouží především při obchodních transakcích (jako forma obchodního úvěru). Směnka je zpravidla krátkodobý obchodovatelný cenný papír, který ztělesňuje jednostranný slib o výplatě peněz. U nás však není v praxi příliš používaná, z důvodu špatné platební morálky.
Znamená, že se někdo svým majetkovým vkladem zúčastňuje podnikatelské aktivity někoho jiného za podíl na zisku popř. ztrátě – což je zachycenou smlouvou. Typickým příkladem je tzv. tichý společník. Vloží pouze prostředky do podniku někoho jiného.
Odvozené cenné papíry ztělesňují jakési transakce na druhou, totiž transakce s těmito cennými papíry samotnými. Vznikají na základě smluv o budoucích obchodech s akciemi , obligacemi, podílovými listy atp. Mohu např. uzavřít v prosinci r. 2000 tzv. pevný termínový kontrakt, v němž se zavazuji, že 31. 12. r. 2002 odkoupím 1000 akcií společnosti Jitka&syn, a. s. Tato smlouva sama se může stát předmětem obchodu. Mohu ji tedy např. v srpnu r. 2000 prodat jiné osobě. Některé tyto části jsou odborně nazývány jako „deriváty“, u nás zatím zakázaný typ obchodování.
Smyslem rozdělení investiční zdrojů (tedy peněz, které máme v kapse) je především rozdělení investičních rizik (diverzifikovat riziko – a tím ho minimalizovat). Portfolio je nejefektivnější formou investice, pokud se nám podaří vytvořit portfolio optimální. To jde, ale vyžaduje to mnohé: velký kapitál, kvalifikovanou analýzu investičních možností, informační a technické zázemí a patřičný personál k tomu To si malý investor sotva může dovolit. proto vznikají tzv. investiční a podílové fondy, na nichž se mohou podílet investoři malí i velcí, a tyto fondy za jejich peníze kvalifikovaně vytváří a spravují portfólio. Za peníze, které investoři vkládají do investičních a podílových fondů, získávají akcie investičních fondů či tzv. podílové listy podílových fondů, které vyjadřájí jejich majetkový podíl na celém portfoliu. Tyto CP ztělesňují příslušně velkou částečku z každého druhu investic, které jsou v portfoliu daného fondu. Protože investice prostřednictvím investičních fondů představují v současné době nejefektivnější a nejmodernější formu, trochu se o ní rozepíšu. Investiční společnosti, podílové fondy a investiční fondy Fondy můžeme obecně rozčlenit do dvou skupin. Tou první skupinou jsou privatizační fondy, jedná se o skupinu fondů, která si nevytvořila přiliš pozitivní jméno. Lidé zde často přišli o své peníze a od té doby nemají většinou ke slovu „fondy“ přiliš velkou důvěru. Druhou skupinou jsou podílové fondy, které dále člením na podílové fondy uzavřené, které mají omezenou dobu prodeje podílových listů, omezený je zpravidla i počet podílníků a co je velmi důležité, nemají ze zákona povinnost zpětného odkupu! Ze zákona z r. 98 se musejí všechny u nás vzniklé uzavřené fondy stát otevřenými a to nejpozději do konce r. 2002. Od uzavřených podílových fondů dále existuje ta druhá a zajímavější skupina a tou jsou právě otevřené podílové fondy. Zde, co je důležité je, že nemají omezenou dobu ani počet podílníků a to nejdůležitější, mají ze zákona povinnost zpětného odkupu (v zákonné lhůtě 14 dní). Důležité je si uvědomit následující větu, kterou uvádí většina kvalitních investičních společností ve svých propagačních materiálech. „Předchozí výkonnost fondů nezaručuje stejnou výkonnost v budoucím období. Hodnota investice a příjem z ní může stoupat, klesat a není zaručena plná návratnost původně investované částky.“ Jedna z důležitých věcí, která je při výběru správného OPF důležitá (pokud rozhodnutí nenecháte na finančním poradci) je ratingové ohodnocení. RATING vyjadřuje stupeň důvěryhodnosti. Tak jako v pojišťovnictví (už i u podniků) značka typu AAA – vyjadřující nejvyšší stupeň důvěryhodnosti tak u OPF je to 5 hvězdiček (*****). Jednou z nejprestižnějších, uznávaných ratingových agentur na světě je Staenley&Poor. Výhody otevřených podílových fondů:
Nevýhody fondů (vše má své výhody i …):
Typy fondů:
Světově nejznámější uznávané společnosti:
Domácí nejznámější společnosti:
Tato tabulka ukazuje rozložení úspor domácností v jednotlivých územních celků. Situace, jaké je dnes u nás byla před 20ti lety stejná, co se rozložení úspor týče. V nejbližší době je přepokládán podobný trend „přelívání prostředků“ z bank do otevřených podílových fondů. Už nyní je tento trend zřejmý vždyť majetek OPF s porovnáním r. 98 a 99 vzrostl o 220%!
Poplatky: Při nákupu podílového listu u OPF se platí vstupní poplatek, který se liší podle typu (akciový, dluhopisový,...) a podle správce fondu (každá společnost to má trošičku jinak). Čím je investice do fondů větší tím se logicky poplatek za nákup snižuje. Dále se platí roční poplatek za správu fondu jako odměna pro management. Ten je však většinou už rovnou odečítán z kurzu, takže investor to ani nepostřehne. V případě přestupu do jiného fondu v rámci jedné společnosti se většinou platí pouze administrativní poplatek. Jak investovat: Vybrat si z nabídky několika tisíc fondů ať už zahraničních nebo domácích je obtížné. Proto jsou tu pro nás finanční poradci, aby podle našeho přání pomohli vybrat podílový fond, který bude splňovat všechny naše požadavky. Např. co mě by zajímalo jako potenciálního klienta:
Slovník: Beta faktor - je číslo udávající volatilitu cenného papíru nebo portfolia v porovnání s volatilitou příslušného trhu, indexu. Jestliže Beta je menší než jedna portfolio má menší volatilitu než index. Když Beta je rovna jedné volatilita portfolia a indexu je shodná a jestliže Beta je větší než jedna portfolio má větší volatilitu. Durace - udává průměrnou dobu po kterou je majetek vložen do dluhopisu. Počet let představuje dobu kdy se vložené prostředky vrátí formou vyplacených splátek a úroků. Čím vyšší kupon dluhopis má, tím je durace menší. Literatura a použité materiály: |
