Úvod :

„ Peníze nepáchnou - známé rčení připisované římskému císaři Vespasianovi. Když mu syn Titus vyčítal, že uložil daň i na veřejné záchodky, dal mu přičichnout k minci z těchto daní, aby se přesvědčil, že nečpí. „

Tuto výhodu rozhodně nemají peníze, které prošly rukama dealerů s drogami, pocházející z terorismu či vydírání, organizované prostituce, pašování, daňových úniků, padělaní peněz či jiné organizované kriminality (“OK“). Bankovky získané z těchto činností jsou nejen obrazně, ale i doslova špinavé.

Růst organizovaného zločinu a jeho kriminálních aktivit souvisí bezprostředně s úsilím, aby mohly býti finanční prostředky, z těchto činností získané, (dále jen “špinavé peníze“) uvedeny do legálního oběhu a mohly být vydávány za zcela legální příjem. Tomuto procesu „legalizování“ se říká „Praní špinavých peněz“. Nutno však dodat, že peníze dnes neperou pouze zločinecké organizace, ale občas i lidé jinak bezúhonní. Příčinou může být snaha vyhnout se zdanění, obejít devizové překážky, získat uplacením nějaké výhody, uplatit politiky či tajně podpořit politické strany.

Ve většině případů slouží k této „legalizaci“ peněz různé firmy, mnohdy zřízené právě a pouze k tomuto účelu, mající vhodný předmět podnikání ( např. restaurace, herny, hotely, taxislužby, sázkové kanceláře atd.), nebo poskytují možnost vykazování vysokých příjmů (např. zlatnictví, poradenské služby, makléřství, realitní kanceláře atd.). Částečně k tomuto účelu slouží také bankovní či jiné finanční instituty, i když se jejich význam, z důvodů nových zákonů, dosti snižuje.

Nynější období se vyznačuje nebývalým masovým růstem organizované kriminality, jako důsledek odbourání „železné opony“ a také díky vysokého rozmachu informačních technologií. Tento fenomén je celosvětový a postihuje každou část ekonomiky.

Do světa ilegálních peněz podle odhadu vstupuje přibližně 50000 miliard $ ročně. (v letech 1996 asi 9500, 1997 … 13000, 1998 … 21000, 1999 … 43000 a plán na rok 2000 je asi 100000). Německé statistiky např. uvádějí tato pesimistická čísla: V roce 1998 bylo v SRN stíháno 8384 obviněných pro spáchání organizovaných zločinů. Škoda jimi způsobená byla odhadnuta na 2,7 mld. DM, zločinecký zisk na 1,3 mld. DM. V rámci trestního řízení se však podařilo zajistit pouhých 16,9 milionů DM, z nichž část byla vrácena poškozeným a část musela být vydána zpět obviněným, protože se zločinný původ nepodařilo prokázat. Pouhých 1,1 milionu DM bylo soudem konfiskováno a propadlo státu.
Podaří-li se zabránit tomu, aby pachatelé profitovali ze zločinu, odstraní se motivace k páchání organizované kriminality - bez zisku ztrácí OK svou přitažlivost

Z výše uvedeného je jasné, že problematika praní špinavých peněz představuje velký problém, jak z pohledu úniku příjmů pro státní rozpočet, tak především z pohledu dalších možných investic do kriminálních aktivit.

Vědomí toho, že míra, v jaké se daří zabránit nebo omezit proces praní špinavých peněz, má podstatný vliv na další rozvoj organizovaného zločinu, přimělo státy Rady Evropy (dále jen “RE“) v roce 1990 k projednání Konvence o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu. Jednotlivé požadavky na legislativu členských zemí obsahuje především směrnice „RE“ z 10. června 1991, která ustanovuje zejména :

· Povinou identifikaci zákazníků úvěrových a finančních ústavů (popř. jiných podniků, které mohou
býti k praní peněz zneužity)

· Povinnost uschovávat zjištěné údaje po stanovenou dobu

· Neprovedení podezřelé transakce.

· Povinnost zachovávat mlčenlivost o podnikových opatřeních.

· Vytvoření účinného systému odhalování případů praní špinavých peněz ve finančních institucích.

Dne 15. února 1996, přijal parlament ČR zákon proti legalizaci výnosů z trestné činnosti s účinností od 1.července 1996.

Podstatou zákona je určit okruh subjektů, kterým vzniká povinnost identifikace strany, s kterou je uzavírána obchodní smlouva nebo si na jejím základě poskytují určitá plnění. Dále vzniká povinnost získané údaje po stanovenou dobu uschovávat a v případě nutnosti je předat příslušné složce ministerstva financí. Tato složka plní především analytickou funkci se zaměřením na vyhledávání případů neobvyklých obchodů.

Špinavé peníze :

Proces praní špinavých peněz se vyznačuje určitými znaky :
- Potřeba utajit skutečné vlastnictví a kriminální zdroj těchto prostředků.

• Peněžní prostředky opatřené nezákonnou činností musí několikrát změnit své formy a podoby.

• Během pracího procesu je nutno zametat stopy po operacích nezbytných k proprání peněz (střídáním hotovostních a bezhotovostních peněžních operací, adresných a neadresných obchodů a operací na finančních i dalších trzích, například v realitách nebo starožitnostech). 54916trh31csd2k

• Původní vlastníci peněžních prostředků musí neustále kontrolovat celý členitý a různorodý proces praní, protože pokušení účastníků pracího cyklu zmocnit se těchto peněz je velké a legální cestou se nelze domáhat jejich vrácení - vlastníci jsou samozřejmě připraveni svým pomocníkům za propírání zaplatit, avšak cenu si chtějí stanovit sami.

• Při praní peněz hraje klíčovou roli bankovní systém. Trendy určitá globalizace bankovních systémů odpovídají trendům globalizace mafií. On-line bankovní systém v planetárním měřítku způsobuje to, že převody trvají zlomek sekundy. A jen jistě náhodou různé programové balíky nemají obchodní název PRANÍ.

• Banky se stávají (ať už bezděky či) vědomě nápomocny těmto aktivitám.

• Vhodnost, ba přímo nezbytnost bank a finančních institucí vůbec pro prací proces je dána jeho průběhem rs916t4531cssd

Proces praní špinavých peněz je rozdělen do tří etap :

· Placement - Peněžní hotovosti získané nezákonnou činností se vhodně shromažďují a v hotovosti
umisťují peněžního oběhu

· Layering - Výnosy z trestné činnosti se oddělují od svého nezákonného zdroje (zametání stop
složitými bankovními převody z konta na konto a jinými finančními operacemi)

· Integration - Nezákonně získanému bohatství se uděluje zjevná legitimita (zapojení peněz do
legálního hospodářství)

Česká mafie a represivní spolupracující aparát využívá termíny namáčení, mydlení a ždímání.
Každá z těchto tří etap vyžaduje stěhování peněz z místa na místo. Nejdříve obvykle bývá nezbytné zbavit se obrovského množství peněz v hotovosti, na úkor bezhotovostních peněz, které se dají prát automatizovaně. Převádění bankovek malých hodnot na větší, s nimiž se snáze manipuluje, se provádí prostřednictvím heren, cestovních šeků, pojištění aut či obchodu se starožitnostmi.

Namáčení - je pro propírače nejobtížnější a nejdůležitější etapou v pracím cyklu. Nejprimitivnější (dosud používanou) formou přeměny hotovosti v bankovní vklady je tak zvaný smurfing (šmoulování), kdy skupiny lidí ukládají na bankovní účty u mnoha rozdílných bank velký počet vkladů nenápadné výše.

Tyto metody se časem zdokonalovaly a postupně se začaly a postupně se začaly vytvářet celé specializované společnosti a organizace s propracovanými postupy (v ČR jich bylo před tolerančním patentem 47 a po něm se urychleně etablují desítky dalších - patent jednou skončí a jejich počet opět

poklesne na průměrnou úroveň; pokud jde o banky, nebývá zvykem aby zkrachovaly, spíše se slučují). Mají prostudovány právní řády jednotlivých států a využívají těch, kde vládne volnější právní režim. Zakládají tu fiktivní společnosti nejrůznějšího druhu včetně bank a finančních společností, které vykazují rozmanité operace a vysoké zisky.

Organizovaný zločin rozšiřuje svoje sféry vlivu i korupcí státní správy a vrcholných představitelů existujících bank a finančních společností, někdy se mu daří skupovat akcie těchto společností a fakticky ovládnout banky (např. skandály spojované s Bank of Credit and Commerce International trvale otřásly důvěryhodností světového bankovnictví).

Mydlení - se provádí různými technikami obchodně neutrálních operací, které jsou tak početné, složité a nepřehledné, že znemožní účetní kontrole zjistit původní zdroj (zábavné je, že renomované auditorské firmy vydávají zprávy bez výhrad. Je to obchod). Jde o klíčovou etapu, v níž se špinavý kapitál očišťuje a zároveň se důkladně zametají stopy.

Fingují se prodeje v podnicích, které přijímají hotovosti (maloobchody elektronikou, klenotnictví), nakupují se nemovitosti a hypotéky, zakládá se a brzy ruší životní a jiné pojištění, předčasně se splácejí dluhy, bezhotovostní přesuny z účtu na účet bývají přerušovány výběry v hotovosti a převody do jiných států.

Vyždímání - znamená, že vyprané výnosy se navracejí zpět do finančního systému jako nezávadný, často zdanitelný podnikatelský příjem.
Očištěné peníze, oddělené od svého původního zdroje složitou účetní cestou, se investují do ... .

Kybernetické praní peněz :

Nové skupiny podnikatelských a finančních elit, vybavené ekonomickými předpoklady i všemi potřebnými vědomostmi a schopnostmi pro rozvoj a přežití, představují hrozbu pro současné státní systémy.
Již dnes začínají vytvářet bohatství zcela mimo naše dnešní chápání a v jejich dalším rozmachu jim vadí intervence vlád - daňové povinnosti a omezení nejrůznějšího druhu. Tyto elity se stále častěji uchylují k profesionálním propíračům peněz technologicky vysoce vybaveným. Jako dříve se podnikatelé obraceli na své účetní a právníky pro radu, co si počít s daněmi, nyní tuto roli zastává nový druh fiskálního profesionála, kybernetický propírač (cyberlaunderer). Kybernetický propírač je mobilní žoldák vybavený mobilní informační technologií a dlouhým seznamem kontaktů Ztráty způsobené únikem daní a s ním spojenými dalšími fiskálními trestnými činy představují větší riziko pro pokračování existujících politických struktur než dopad všech ostatních trestných činů dohromady (spojená mafie ale umí plánovat dlouhodobě dopředu a nachystala planetě zajímavé řešení - je jen otázkou, jaké bude přechodné období - doufejme, že její odborníci pro change management jsou kvalitní, ale panuje tam mírná nejistota, protože tak velký projekt realizují poprvé). Díky kybernetickým propíračům zůstává jen velmi málo na to, co stát může použít k uspokojení rostoucích sociálních potřeb.

Vzniká zásadní rozpor s prosazováním sociální spravedlnosti, jak se vyvinula za posledních 200 let a jeho konečnou cenou budou sociální nepokoje, jejichž zárodky již jsou viditelné.

Špinavé peníze jsou vkládány do peněžního oběhu a poté transformovány natolik nenápadným způsobem, že ani zkušení pracovníci finančních institucí nepojmou podezření, že jde o neobvyklý obchod.

Lze předpokládat, že nikoli všechny finanční instituce plní pečlivě identifikační a oznamovací povinnosti.

Ani vnější kontrolní mechanismy (bankovní dozor, kontrola živnostenskými a finančními úřady), ani dodržování systému vnitřních zásad k předcházení praní peněz a konečně ani kvalifikace a morální úroveň zaměstnanců finančních institucí nejsou dosud na žádoucí vysoké úrovni. Je pravděpodobné, že

zatímco v bankách je situace v tomto ohledu vcelku dobrá, u jiných institucí, jako jsou herny, kasina, sázkové kanceláře a obchodníci s nemovitostmi dochází k relativně častému porušování zákonem stanovených povinností.

Pachatelé OK projevují velkou adaptabilitu, obměňují rychle techniky praní peněz a své aktivity přesouvají pružně tam, kde hrozí nejmenší riziko odhalení. Dnes se proto dospělo k poznání, že odhalení podezřelých obchodů u pokladních přepážek bank přímo při hotovostních operacích je málo časté a ve strategii boje proti praní peněz hraje jen podřadnou roli.

Obstarávání informací ex post je pak velmi obtížné, ne-li nemožné, protože způsobilost pachatelů OK zametat stopy je mimořádně vysoká.

Které země světa poskytují nejpříznivější prostředí pro finanční kriminalitu ? Snaží-li se nějaká země přilákat investory, samozřejmě to s sebou nese riziko, že s legálním obchodem do ní vstoupí i kriminální byznys. Příkladem jsou země bývalého východního bloku, kam vstupují i kriminální živly, jejichž cílem je prát špinavé peníze. V řadě případů jde finanční kriminalita ruku v ruce s korupcí. (spíše ve většině případů, protože je nutno ji zakrýt,) a ani soudnictví v těchto zemích nefunguje, tak jak by mělo. V takových státech vždycky existuje možnost, že lidé u moci mohou zneužít její sílu k vlastnímu obohacení.

Jak je tomu s praním špinavých peněz v Evropské unii? Praní špinavých peněz je problémem globálního bankovnictví. Jak dokazují statistiky a fakta, nelze prozatím tento způsob kriminality potlačit. Ve vyspělých demokratických zemích západní Evropy je tato kriminality tvrdě stíhána a trestána. Legislativa se snaží v maximální možné míře omezit způsoby praní peněz a k tomu jí napomáhají jak technické a personální (kvalifikační) prostředky, tak fungující kontrolní mechanismy.
Vyspělá ekonomika ale také přináší určité problémy :

Podle odhadů tvoří množství vypraných peněz celosvětově asi pět procent hrubého domácího produktu Všeobecně platí, že čím lepší a propracovanější je v dané zemi finanční systém, tím je tento problém vážnější, neboť objemy peněz jsou větší a špinavé peníze se snadněji skryjí. Jsem si jist, že například v Londýně se vypere mnohem více špinavých peněz než v Praze. (Rowan Bosworth-Davies …uznávaný mezinárodní odborník v oblasti prevence podvodů a praní špinavých peněz.)

Právo a kriminalita :

Obecně se dá konstatovat, že zdrojová kriminalita a praní peněz jsou od sebe časově příliš odtrženy. Zdá se, že v posledních letech, pod dojmem sílícího nebezpečí OK, vzrůstá ochota zákonodárců rozšiřovat dostupnost informačních zdrojů pro účely trestního řízení, vyžadovat údaje kryté bankovním tajemstvím, a to již před zahájením trestního stíhání.

Druhým vážným argumentem je odborná kvalifikace, potřebná pro velmi komplikovanou analýzu finančních a hospodářských dat. Je bohužel skutečností, že odborná kvalifikace policistů v této oblasti je dosud nedostatečná

Od kriminalizace praní peněz se očekává dvojí žádoucí účinek :

• mají být postiženi pachatelé, kteří svou součinností napomáhají při zametání stop, a tím jednak
  ztěžují potrestání zdrojové kriminality, jednak napomáhají realizovat zločinecký zisk

• při odhalování a prošetřování praní peněz mohou být zároveň získány důkazy ohledně zdrojové
  kriminality.

Praní peněz se odehrává v diskrétním prostředí bankovních kanceláří, u pokladních přepážek, při jemném ševelení počítačů, při nákupu nemovitostí a směně valut. Svou povahou je praní peněz velmi podobné běžným finančním operacím, je nenápadné.

Finanční šetření nezávislá na trestním řízení :

Zkratkovitě vyjádřeno lze tento taktický postup popsat jako cestu “od pachatele praní peněz k pachateli zdrojové kriminality”. Samozřejmou součástí tohoto šetření by rovněž mělo být vypátrání a zajištění zisku.

Proto zákonodárce spíše spoléhá na to, že profesionální zkušenosti a cit poskytnou bankovním zaměstnancům vnitřní vodítko pro rozpoznání neobvyklého obchodu, pokud se ovšem také neúčastní…

Kriminálně politická strategie, která se rozhodne využít tohoto indikátoru k odhalení praní peněz, a tím i k potírání OK, musí zajistit, aby zdrojem informací o neobvyklých obchodech byly samotné finanční instituce, v nichž se tyto obchody odehrávají. Proto současně s kriminalizací praní peněz nebo vzápětí poté jsou vydávány speciální zákony, které ukládají finančním institucím nebo i jiným subjektům povinnost poskytovat informace o neobvyklých obchodech příslušným státním orgánům, které potom mají za úkol prošetřit, zda nejde o podezření z praní peněz (opět : účinné jen pokud nespolupracují - pokud ano, záznamy se upravují tak, aby to nebyly neobvyklé obchody), rozšíření povinnosti identifikovat účastníky jakéhokoli neobvyklého obchodu bez ohledu na výši částky a v případech, kdy klient je zastoupen jinou osobou.

Efektivita vyhledávání a následného trestního postihu praní peněz je velmi malá., protože organizovaný zločin podle represivní praxe provedl protiopatření u finančních institucí a represivního aparátu.

S naprostou jistotou můžeme vyloučit předpoklad, že by nízký počet stíhaných případů v ČR vyplýval z toho, že se praní peněz u nás nevyskytuje. Důvodová zpráva vládního návrhu novely zákona o praní peněz cituje expertní odhad, podle něhož se výnosy ze zločinu za léta 1993 - 1997 odhadují na 180 mld. Kč Tak obrovské množství peněz jistě pachatelé neukryli do matrace ani ho nezakopali v lese, tyto peníze byly nepochybně z převážné části uvedeny do oběhu. Ukazuje se však, že dosavadní způsoby, jak tomu zabránit, nejsou účinné.

Jestliže liduprázdná asijská restaurace denně odvádí na své konto vysoké tržby, nemusí tento postup být z hlediska bankovních zvyklostí nijak neobvyklý. Špinavé peníze pocházející např. z prodeje drog byly již “předeprány” tím, že jsou deklarovány jako tržba restaurace.

Výňatek z novin :

Právo v ČR :

Jak již bylo zmíněno, Česká republika dne 15.února 1996 přijala s účinností od 1.7.1996 zákon proti špinavým penězům.

Není předmětem této práce ani mojí snahou citovat tento zákon. Uvedu zde pouze nejdůležitější body a ustanovení. Tyto body jsou stručně vyjádřeny v nejzákladnějších a nejpodstatnějších rysech.

Povinnosti fyzických a právnických osob

· Povinnost identifikace § 2 - jestliže je uzavírán obchod, účetní nebo bankovní operace, směna
devizových hodnot či výplata peněz přesahující 500 000 Kč, nebo je-li pronajímána úschovní
schránka, vzniká zde povinnost jednoznačné identifikace účastníků obchodu

· Povinnost uschovávat stanovené údaje § 3 - Údaje, získané dle § 2 je finanční instituce povinna
zaznamenat a uschovávat po dobu deseti let.

· Oznamovací povinnost finančních institucí § 4 - Zjistí-li instituce neobvyklý obchod či jinou
aktivitu, je povinna o tom učinit oznámení příslušné složce Ministerstva financí s uvedením
všech identifikačních údajů. Toto oznámení je třeba učinit bezprostředně bez zbytečných
odkladů. Tato oznamovací povinnost není v rozporu se zákonem o mlčenlivosti.

· Oznamovací povinnost ve zvláštních případech § 5 – Zjistí-li celní orgány v souvislosti
s výkonem své práce převoz platných bankovek či jiných cenin v hodnotě nad 200 000 Kč , jsou
povinny tuto skutečnost oznámit dle § 4 příslušné složce Ministerstva financí. Tuto povinnost
má také osoba provozující poštovní služby, je-li jí podán poukaz k převodu peněžní částky nad
200 000 Kč do ciziny.

· Odklad splnění příkazu § 6 – Finanční instituce může splnit příkaz klienty týkající se podezřelého
obchodu nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení ministerstvem, pokud hrozí nebezpečí
podstatného stížení zajištění výnosu. Ministerstvo může finanční instituci nařídit odklad splnění
příkazu nejdéle na dobu dalších 72 hodin.

· Povinnost mlčenlivosti § 7 – Pokud zákon nestanoví jinak, má oznamovatel povinnost zachovávat
mlčenlivost o oznámení neobvyklého obchodu vůči třetím osobám. Povinnost zaměstnanců
ministerstva zachovávat mlčenlivost stanoví taktéž zákon č.65/1995. Tato povinnost mlčenlivosti
nezaniká skončením pracovněprávního vztahu zaměstnance. Porušení mlčenlivosti lze stíhat
pokutou až do výše 200 000 Kč.

· Další povinnosti § 8 – Finanční instituce je povinna na požádání ministerstva sdělit údaje o
obchodech, na něž se vztahuje identifikační povinnost.

· Systém vnitřních zásad § 9 – Finanční instituce zaměstnávající nejméně tři zaměstnance je
povinna nejdéle do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona vypracovat systém vnitřních zásad,
postupů a kontrol pro předcházení legalizace nezákonných obchodů.

· Pravomoc ministerstva § 10 – V tomto paragrafu jsou definovány pravomoci ministerstva pro
potlačováni legalizace špinavých peněz. Patří sem mj. : sběr a analýza údajů, ukládání pokut,
provádění vlastních šetření, dávat podněty k odnětí oprávnění k obchodní činnosti.

· Řízení před ministerstvem § 11 - § 13 – Tyto paragrafy se týkají obecných zásad řízení, ukládání
pokut a podnětů k odnětí oprávnění k podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti. (Pokuty
za nesplnění stanovení tohoto zákona mohou být až do výše 10 000 000 Kč.)  

· Odpovědnost za škodu § 14 – V tomto paragrafu je pojednáno o odpovědnosti za škodu vzniklou
splněním povinnosti dle tohoto zákona. Splněním povinnosti uvedené v § 6, nevzniká odpovědnost
toho, kdo tak učinil k náhradě škody vzniklé v této souvislosti. Orgánem, kde se uplatňuje nárok na
náhradu škody je Ministerstvo financí.

Některá ustanovení tohoto zákona znamenají průlom do povinnosti mlčenlivosti, kterou ukládají zaměstnancům jednotlivých finančních institucí zvláštní zákony. Proto musela být do příslušných ustanovení těchto zákonů zakotvena právní úprava, podle níž se sdělení jinak ochraňovaných údajů při plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zákona o legalizaci výnosů nepovažuje za porušení povinnosti mlčenlivosti.

Závěr :

ČR je baštou špinavých peněz ?

Západní Čechy se vyvinuly v baštu kapitálu, který je uléván do zahraničí ze zemí bývalého Sovětského svazu. (je zajímavé, když se podíváte na statistiky, kolik procent prostředků, které organizovaní a spojené rodiny "vydělají" na území ČR, se vrací v podobě korupčních a čistých peněz opět k nám. Především Karlovy Vary táhnou: superbohatí z Východu si tu pořizují hotely, střední vrstva si užívá lázeňských pobytů a tajné služby budují své základny (proč asi?) Zásadní rozpor mezi údajem karlovarského starosty, který hovoří o jedné až dvou stovkách Rusů ve městě, a odhadem redaktora ruských novin Karlovarskije Novosti, podle něhož žije v oblasti slavných českých lázní asi 15 tis občanů bývalého SSSR. Povolení k trvalému pobytu dostávají od pražského ministerstva vnitra především ti Rusové, u nichž to české velvyslanectví v Moskvě výslovně nedoporučuje. Pražské vládní kruhy již vyjadřují obavy, že výše ruských investic v zemi by se mohla stát z českého hlediska bezpečnostním rizikem.

Stopy z KB míří k mafii ?

Stopy z vytunelované Komerční banky vedou pravděpodobně až k ruské mafii. (při zjišťování pozadí počítačového vykradení Union banky v roce 1996 člověk v tom moři zákulisních informací narazil i na tyto vazby, přičemž zmiňovaná banka nebyla v tomto ohledu na prvním místě, ale až na třetím. Americký list The New York Times s odvoláním na zprávu CIA loni uvedl, že „M“ je jedním z největších odborníků na praní špinavých peněz: "V jeho rukách se sbíhají nitky celosvětové sítě legálních i pololegálních firem a korporací, které jsou ve svém souhrnu dokonalou pračkou špinavých peněz." (jen částečně - je to daleko složitější - viz globální praní špinavých peněz prostřednictvím bezhotovostního platebního styku, BIS, firemních IS aj. Příliš viditelní a medializovaní nebývají těmi pravými. Přes peníze z aut se člověk dostal k penězům z drog, zbraní, atd. Díky propracovanému systému se případné zkoumání těchto záležitostí dostává do podobných konců jako jsou auditorské výroky: Bez závad v bankovním sektoru, i když …

Mafie prala úvěry MMF i v Praze ?

Ruská mafie vyprala přes ČR část peněz z mld úvěrů, které Rusku poskytl MMF. Na tuto českou větev velkého praní peněz z americké Bank of New York upozornili loni v létě FBI čeští specialisté z ekonomické kontrarozvědky. Ti přišli na nitky podezřelých finančních operací mezi NY bankou a pražskými pobočkami KB a IPB náhodně při prověřování několika ruských podnikatelů. Vše zapadá do praní peněz z mezinárodní pomoci Rusku. V českých bankách se přišlo na tři desítky účtů, které sloužily k praní peněz z BoNY. (podle statistiky je to 0,027 %, ) Kauza s BoNY je považována za

jeden z největších případů praní špinavých peněz v USA. Jde celkem o 15 miliard dolarů, které vyprala ruská mafie, a to s požehnáním tehdejší vlády. Všechny účty v NY byly vedeny na jméno společnosti Benex Worldwide založené Semjonem Mogilevičem, proslulým vůdcem nejznámější ruské skupiny - Solomonské mafie. M se specializuje na finanční podvody. CIA ho označila za jednoho z největších odborníků na praní špinavých peněz, v jehož rukou se sbíhají nitky celosvětové sítě legálních a pololegálních firem a korporací umožňujících dokonalé praní peněz. Stopy ruské mafie vedou i do případu KB. Alon má osobní a obchodní vazby na ruskou mafii a M , upozornila v důvěrné zprávě pro management banky mezinárodní detektivní kancelář Control Risks. Zda souvisí odhalená česká větev praní špinavých peněz v BoNY i s případem KB a Baracem Alonem, nyní policie prověřuje. Finančně analytický útvar MF, který se specializuje na boj proti praní špinavých peněz, zjistil, že praní z BoNY přes ČR zřejmě pokračuje i nadále. Převážně o účty vedené právě v KB. Ministr vnitra potvrdil , že nás ještě některá překvapení čekají. To, že zde některé zájmové ekonomické skupiny mají velký vliv a snaží se jej rozvíjet, je obecně známo.

Smyslem této práce bylo nastínění a objasnění problematiky praní špinavých peněz. Uvedení nejobvyklejších a nejpoužívanějších způsobů praní a následné důsledky. Stručně jsem zde vysvětlil způsoby ochrany proti této kriminalitě a také uvedl některé zprávy a názory publikované v tisku či uveřejněné na Internetu.

Tato problematika je velice rozsáhlá a zatím z žádná ze zemí světa se s ní nedokázala zcela vypořádat. Stávající situace se bohužel nevyvíjí ani nadále příznivě a v nejbližší době nelze očekávat výraznější pokroky legislativy v tomto směru.