|
KONSOLIDAČNÍ BANKASeminární práce KONSOLIDAČNÍ BANKA
Pro předmět : Peníze, banky a finanční trhy Ročník : I. OBSAH 39444vvl61ptz2f
Proč byla Konsolidační banka založena a jaké jsou hlavní oblasti její působnosti. Konsolidační banka Praha, s. p. ú. ( KOB) je speciální banka plně vlastněná státem, založená v roce 1991 na podporu transformace, restrukturalizace a rozvoje české ekonomiky. Ministerstvo financí ČR vytvořilo v Konsolidační bance instituci, která měla na počátku transformace převzít pod svou správu určité úvěrové pohledávky z doby centrálně plánované ekonomiky. Převzetím těchto úvěrů byl sledován především cíl pomoci domácím podnikům tím, že se rozloží jejich závazky v čase. Úvěrové pohledávky byly totiž v okamžiku převzetí restrukturalizovány respektive byla prodloužena jejich splatnost do roku 1999. Současně však rozhodnutí převzít určitý objem špatných bankovních úvěrů vytvořilo podmínky pro to , aby vznikající komerční banky dostaly do vínku únosnou bilanci v souvislosti s jejich kupónovou privatizací a vstupem na mezinárodní finanční trh.. V prvním období činnosti KOB , které lze časově ohraničit zhruba koncem roku 1994, se banka zaměřila především na správu převzatého portfolia. V roce 1995 došlo ke značnému rozšíření činností banky a jejich rozvoji do několika oblastí. Především ve vztahu s klienty začala KOB pracovat na základě individuálního přístupu s tím, že vyhodnocuje hospodářskou situaci jednotlivých podniků a v návaznosti na to se snaží vytvářet prostor pro jejich další rozvoj tím, že restrukturalizuje jejich úvěry. Další důležitou oblastí činnosti banky se stala hlubší restrukturalizace závazků firem, jejich převzetí a následná příprava na prodej strategickým investorům. Ve vybraných případech rovněž financuje výrobní investice prostřednictvím dlouhodobého úvěru. Činnost KOB se rovněž rozšířila do oblasti sanačních a stabilizačních operací, kdy jako výpůjční agent státu obstarává prostředky na různé účely, jako např. stabilizační program ČNB nebo podpora vybraných zdravotních pojišťoven. Banka také bývá pověřována operacemi, které nemají význam pouze v úhradě dluhů minulosti, ale směřují do budoucna. Banka se podílí na financování obnovy a rozšiřování dopravní infrastruktury. KOB se stala finančním manažerem a pokladníkem pro přijetí půjček od Evropské investiční banky ( EIB), a zároveň se stará o účelovost čerpání prostředků. KOB přijímá půjčky od EIB na dva velké programy.
- účast na financování výstavby nejvýznamnějších dálnic.
„ Programy odstraňování povodňových škod“. Celková výše všech zmíněných programů činí 30 miliard Kč. V uplynulých dvou letech byla vyčerpána jedna třetina na tyto účely vyčleněných prostředků a během následujících tří let do roku 2001 zbývá ještě vyčerpat 20 mld. Kč. -1- Starý blok pohledávek úvěrového portfolia Hlavní část úvěrových pohledávek byla provedena v letech 1991 a 1992. Jednalo se o specifické úvěry na trvale se obracející se zásoby. Konsolidační banka, na rozdíl od bank komerčních, na úvěry stanovila dlouhodobou splatnost na osm let do roku 1999. Zároveň si KOB díky dlouhodobému refinancování ze strany ČNB mohla dovolit stanovit přijatelné úrokové sazby, jenž se pohybovaly pod tehdejší úrovní sazeb komerčních bank. Úvěry na trvale se obracející se zásoby byly průřezové a úvěrové portfolio zachycovalo všechny sektory národního hospodářství. Objem portfolia, který na samém počátku dosahoval zhruba 80 miliard Kč, mezitím poklesl o jednu čtvrtinu na necelých 60 miliard Kč. Když si uvědomíme, že klienti obsluhovali i dluhovou službu a platili úroky, vychází nám, že se celková průměrná návratnost pohybuje mezi 40 až 50%. Druhou část úvěrů představují úvěry spjaté s investičními akcemi centrálně plánované ekonomiky. V roce 1992 tak KOB ulehčila Komerční bance a Investiční bance od nemalé zátěže a očistili bilanci před jejich vstupem na zahraniční finanční trhy a jejich kupónovou privatizaci. Problémy při zprávě starých úvěrů Mezi jednotlivými úvěry jsou velké rozdíly. Řada klientů, především ty podniky, které se mohly výhodně refinancovat na kapitálovém trhu , své závazky splatila a z portfolia KOB se vyvázala. Značná část klientů své závazky průběžně splácí. Další využili možnost splácet podle prolongovaných kalendářů. Strategie individuálního přístupu umožňuje bance v odůvodněných případech přistoupit ke změnám splátkových kalendářů a k restrukturalizacím úvěrů s cílem umožnit klientům jejich další rozvoj, a tím vytvořit podmínky pro splácení pohledávek vůči KOB. To se týká úvěrů v celkové hodnotě 10 miliard Kč. Existuje však i skupina klientů, kteří jsou v situaci, že si nemohou dovolit splácet ani podle prodlouženého kalendáře. V případech kdy splacení celé pohledávky není reálné, může KOB podat návrh na prohlášení konkurzu na majetek dlužníka. U klientů, na jejichž majetek byl prohlášen konkurz, se banka jako jeden z významných věřitelů účastní práce věřitelských výborů. Portfolio úvěrů z tzv. starého bloku, které se vztahuje ke klientům v konkurzech a likvidaci, se pohybuje okolo 30 miliard Kč, neboli představuje jednu polovinu pohledávek starého bloku. Je však třeba zdůraznit, že jejich význam v čase velmi poklesl. Zatímco v roce 1991 představovaly přibližně 15% všech úvěrů v ČR, dnes je to pouze 5%. I když celková zátěž na ekonomiku je relativně zlomková, koncentruje se do některých průmyslových oborů, které se bohužel nedokázaly na nové podmínky adaptovat, včetně určité části strojírenství a chemického průmyslu. Úvěry převzaté v poslední době V souvislosti s přípravou bank na privatizaci se portfolio převzatých bankovních pohledávek dále zvýšilo. Na jaře 1998 KOB převzala od IPB část úvěrů na družstevní bytovou výstavbu v hodnotě 16 miliard Kč, které stát dotoval. V závěru roku 1998 pak v rámci podpůrných operací pro Českou spořitelnu převzala Konsolidační banka od spořitelny klasifikované úvěry v nominální hodnotě 10,4 miliardy Kč. Využití kapitalizace úvěrů V případě hlubších restrukturalizačních a revitalizačních zásahů do podniků, byly některé pohledávky kapitalizovány do akciových podílů, kdy banka získala buď kontrolu či minimálně významný podíl. Portfolio majetkových účastí KOB se utvářelo zejména v letech 1994 – 95, a to v rámci opatření na stabilizaci některých významných společností. Tyto záchranné operace byly podnikány ve spolupráci s jednotlivými resortními ministerstvy a na závěr schvalovány vládou. Jednalo se například o společnost Zetor a skupinu okolo Aero Vodochody. Ve zmíněné skupině podniků banka na jedné straně zahájila proces finanční stabilizace (vypořádání starých závazků) a na straně druhé proces vnitřní restrukturalizace, který byl završen vyhledáváním strategických partnerů. Tyto aktivity vyvrcholili zejména v první polovině minulého roku, kdy do většiny společností vstoupili strategičtí investoři. Za zajímavost ještě stojí zmínit, že vedle toho je KOB držitelem třicetiprocentního státního akciového podílu ve společnosti Škoda Mladá Boleslav. Financování výrobních investic Na základě rozhodnutí vlády ČR se KOB zapojila do programu posílení stability bankovního sektoru, přijatého vládou v závěru roku 1996. Základ programu spočíval v posílení likvidity bank prostřednictvím odkupu rizikových aktiv těchto bank společností Česká finanční, s.r.o., jejímž vlastníkem je ČNB. KOB zabezpečila refinancování této účelové organizace. Program byl realizován až do poloviny roku 1998 a celková výše refinančních úvěrů dosáhla 15 miliard Kč. Zúčastněné banky dostaly v této souvislosti za úkol v sedmiletém horizontu obnovit zdraví své bilance a svými výdělky špatná aktiva odkoupit zpět. Vedle toho byla KOB v letech 1996 – 97 pověřena financováním překlenovacích operací u sedmi zdravotních pojišťoven v celkovém objemu 1,5 miliardy Kč. V souvislosti s řešením likvidní krize některých zdravotních pojišťoven poskytla KOB v roce 1997 úvěry Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a Fakultní nemocnici Motol v celkové výši 1,6 miliardy Kč. Řešila rovněž problém platební neschopnosti Českých drah, jimž bylo na základě usnesení vlády poskytnuto pro řešení závazků po lhůtě splatnosti úvěr ve výši 1,6 miliardy Kč. Finanční hospodaření Konsolidační banky Bilanční suma KOB na konci třetího čtvrtletí roku 1998 činila 155 miliard Kč, z toho úvěrové pohledávky představovaly necelých 100 miliard Kč, základní jmění a rezervní fondy se dohromady rovnaly 38 miliardám Kč. Všechny aktivity, které byly KOB svěřeny, jsou svou povahou rizikové. Stát si založením banky vytvořil nástroj, který by mu měl pomoci zvládat některé náklady způsobené transformačním procesem. Zároveň jak už bylo řečeno, procházejí prostřednictvím banky prostředky určené na rozvojové programy. Veřejnosti se samozřejmě nejvíce dotýkají tzv. náklady transformace, které jsou spojeny zejména s převzetím starých pohledávek a sanačními operacemi. KOB získala zdroje na plné krytí ztrát až do roku 1995 pomocí postupného navyšování rezervního fondu, a to z prostředků FNM v rámci přístupu, že výnosy z privatizace by měli pokrýt transformační náklady. Rezervní fond KOB tak byl navýšen o 30 miliard Kč – částečně v hotovosti, částečně v dlouhodobě splatných dluhopisech FNM. Co se týče dalších operací, vláda ustanovila závazky jak pro státní rozpočet tak FNM, jak uhrazovat náklady a ztráty spojené s kapitálovým vstupem KOB do některých podniků či některých stabilizačních operací. S růstem sanačních opatření a zhoršující se ekonomickou situací v ČR v letech 1997 a 1998 náklady a rizika převýšily prostředky uvolněné do rezervního fondu. KOB od roku 1996 vykazuje každoročně ztrátu; v roce 1996 to bylo 5 miliard Kč, v roce 1997 10,4 miliardy Kč a pro rok 1998 se počítá se ztrátou kolem 11 miliard Kč. Zmíněné ztráty jsou postupně umořovány prostředky ze státního rozpočtu na úkor státního deficitu. Ztráty respektive transformační náklady jsou důsledkem převodu rizikových operací na KOB, o kterém rozhodla vláda ČR. Zmíněné operace nebylo možno komerčně zvládnout, a nečinnost při řešení by vedla k negativním důsledkům na celou ekonomiku. |
