Důchodové pojištění - z.č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění

- finančně nejnáročnější; účastní se nejvíce osob

- je podsystémem (subsystémem) oblasti sociálního zabezpečení; vedle nemocenského poj.

- dávky nahrazují příjem z výdělečné činnosti; napojení na konkrétní sociální události, a to:

stáří, invalidita, úmrtí živitele

Principy: 13722rkz43nse9k

1. jednotné pro všechny pojištěnce,

2. za stanovených podmínek povinné (v určitém rozsahu je možná i dobrovolná účast),

3. obligatornost dávek - při splnění podmínek vzniká nárok na dávku,

4. zajištění soudní ochrany ve věcech důch. poj. (možnost uplatnit soudní přezkoumání) ks722r3143nsse

5. vyplácení důchodu garantováno státem - výdaj SR

6. dynamičnost důch. poj. - je zajištěna aktualizace příjmů pojištěnců při výpočtu důchodu prostřednictvím stanovených koeficientů, pravidel pro zvyšování důchodů a tkzv. redukčních hranic u osobního vyměřovacího základu

Dávkové schéma:

A. důchody přímé - vyměřují se v závislosti na době pojištění a výši výdělku pojištěnce

• starobní důchod

• plný invalidní důchod

• částečný invalidní důchod

B. důchody odvozené (pozůstalostní) - stanoví se z přímého důchodu, který pobíral zemřelý

• vdovský, vdovecký důchod

• sirotčí důchod

Osobní rozsah DP: okruh osob, kterým může vzniknout nárok (§ 5)

1. zaměstnanci v pracovním poměru

2. osoby ve služebním v poměru - vojáci z povolání, příslušníci Policie ČR, apod.

3. členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou odměňování,

4. společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k.s., jestliže nejsou v …

5. osoby samostatně výdělečně činné

6. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti

7. soudci

8. členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev

9. poslanci PS a senátoři Senátu Parlamentu

10. prezident republiky, členové vlády, prezident, víceprezident a členové NKÚ, a ředitel BIS

11. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby

12. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních

13. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonutrestu odnětí svobody nebo ve vazbě

14. osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na SŠ, VOŠ, VŠ v ČR, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let

15. osoby vedené v evidenci ÚP jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží hmotné zabezpečení, a max. 3 roky, po které jim toto zabezpečení nenáleží

16. osoby se změněnou pracovní schopností připravující se na pracovní uplatnění

17. osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách ČR, pokud nejde o vojáky z povolání,

18. osoby konající civilní službu,

19. osoby pečující o dítě ve věku do 4 let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči

20. osoby pečující osobně o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let,

21. poživatelé plného invalidního důchodu do dosažení důchodového věku

22. osoby pobírající nemocenské pojištění po skončení výdělečné činnosti

23. osoby starší 18-ti let, kteří podali přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se týká doby jejich:

1. vedení v evidenci ÚP jako uchazeče o zaměstnání, pokud jim po dobu této evidence nenáleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,

2. soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na SŠ, VŠ v ČR s výjimkou prvních 6 let tohoto studia po dosažení věku 18 let,

3. výdělečné činnosti v cizině po 31.12. 1995

24. osoby starší 18-ti let, jestliže podali přihlášku k účasti na pojištění a doba pojištění těchto osob trvala alespoň 1 rok; max 10 let - ženy v domácnosti

Podmínky účasti na DP - netýkají se všech!

1-4, 6-13 = další podmínka - zároveň účasten na nemocenském pojištění

5 = další podmínka - podnikat na území ČR, dosažení stanoveného příjmu či podání přihlášky

Doba pojištění

- charakter výdělečné činnosti

1. doba účasti na DP po 31.12. 1995 u 1-13 (zaplacení pojistného)

2. doba účasti na DP po 31.12. 1995 u 23,24 (zaplacení pojistného)

3. doba zaměstnání před 1. 1. 1996 (hodnoceno podle předpisů platných tehdy)

Náhradní doba pojištění - nemá charakter výdělečné činnosti

1. doba účasti na DP po 31.12. 1995 u 14-22 (na území ČR)

2. doba získána před 1.1. 1996

3. doba pobírání důchodu za výsluhu let před 1.1.1996

!!Ne všechny doby se započítávají pro výpočet důchodu v plném rozsahu - pouze v omezeném!!

100% - 17, 19, 20 80% - 14, 15, 18, 21, 22

Výpočet důchodu - 2 složková konstrukce:

1. Základní výměra - pevná částka: 1 310,--Kč/měsíc

2. Procentní výměra -

1. z výpočtového základu, pokud se jedná o plný, částečný invalidní, starobní důchod

2. z procentní výměr zemřelého, pokud se jedná o důchod pozůstalostní

Výpočtový základ - jeden z prvků %výměry

= osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje částku 6 300 Kč.

Převyšuje-li, tak částka 6 300 se počítá v plné výši, z částky nad 6300-14200 se počítá 30%

- 1. redukční hranice.

z částky osobního vyměřovacího základu nad 14 200 Kč se počítá 10%

- 2. redukční hranice

Redukční hranice zvyšuje vláda - nařízení, vždy tehdy, jesliže od posledního zvýšení hranic došlo ke zvýšení vyplacených důchodů alespoň o 5%.

Osobní vyměřovací základ

= měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období

měsíční průměr = 30,4167 * úhrn ročních vyměrovacích základů za rozhodné období

počet kalendářních dnů za rozhodné období

průměrný počet kalendářních dnů za kalendářní měsíc v nepřestupném roce

rozhodné období - bezprostředně 30 let, které předcházejí roku přidělení důchodu

30 let je cílový stav, kte kterému se přibližujeme; zákon stanovuje, že se zde nezahrnuje období před rokem 1996

roční vyměřovací základ

= úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za 1 rok * koeficient nárůstu všeobecného

vyměřovacího základu

všeobecný vyměřovací základ - slouží k přizpůsobování skutečných příjmů pojištěnce vzhledem k růstu mezd; stanoví jej vláda svým každoročním nařízením za podmínek:

stanoví se z průměrné výše měsíčních mezd (ČSÚ); nesmí být nižší než v předchozím roce!

koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (4 desetinná místa- musí být min.=1)

= všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o 2 roky předchází roku

přiznání důchodu _______________________________________________________

všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací

základ konkrétního pojištěnce

Smyslem je: zreálnit výdělky dosažené pojištěncem během rozhodného období, tak aby všechny jeho výdělky odpovídaly obecné mzdové úrovni v roce před přiznáním důchodu

Výpočet důchodu: 5 kroků:

1. Určení rozhodného období.

2. Zjištění vyměřovacích základů (výdělků) pojištěnce.

3. Za jednotlivé kalendářní roky se roční úhrny vyměřovacích základů převedou na roční vyměřovací základ.

4. Stanoví se měsíční průměrný úhrn ročních vyměřovacích základů za rozhodné období - osobní vyměřovací základ

5. Pokud tento průměr převýší 6300, zredukuje se podle výše uvedeného způsobu.

Vyloučené doby - doby, kte kterým se při výpočtu osobních vyměřovacích základů nepřihláží, protože v této době neměl pojištěnec žádný nebo jen minimální příjem.

• do 1.1. 1996 - posuzuje se podle tehdy platných předpisů,

• od 1.1. 1996 - to jsou doby pobírání dávek:

1. nemocenského,

2. plného invalidního důchodu

3. vojenské služby civilní,

4. péče o dítě a bezmocné osoby,

5. doba studia,

6. evidence na ÚP, pokud nenáleží podpora

Ochranné ustanovení = zaručuje dvojí výpočet důchodu po dobu 10 let od účinnosti zákona (do r. 2005), výše důchodu se posuzuje také podle předpisů platných před rokem 1996, vyplácí se to co je příznivější!

STAROBNÍ důchod

- zabezpečit pojištěnce ve stáří, v době kdy se předpokládá snížení schopnosti vydělávat

Promítá se do něj:

• délka doby pojištění

• výše výdělku během pojištění

• sociální aspekty: zákonná základní výměra, počet vychovaných dětí ovlivní odchod do důchodu.

Podmínky vzniku nároku:

25. potřebná doba pojištění - 25 let

26. dosažení důchodového věku

1. M - 60 let, Ž - 53 až 57 let, za předpokladu, že věk byl dosažen

k 31.12. 1995

2. u pojištěnců, kteří dosáhnou těchto hranic od 1.1. 1996 - 31.12.2006

se bude zvyšovat u M + 2 kalendářní měsíce, u Ž + 4 kal. měsíce

za každý i jen započatý kalendářní rok od účinnosti zákona do dosažení těchto věkových hranic:

M - 62 let

Ž - 57 až 61 let

Pokud daná osoba odpracovala daný počet let v kategorii 1 (platí až do roku 2016) snížení věkové hranice na 55 let:

• v zaměstnání, které trvalo min. 15 let v hornictví s trvalým pracovištěm v podzemí,

• 20 let - letci,

• 20 let - chemický provoz v hutích

na 58 let: v zaměstnání, které trvalo min. 20 let, kde přicházeli do styku s chem. karcinogeny

Výše:

základní výměra = 1 310, --Kč/měsíc

procentní výměra = závislá na délce doby pojištění a stanoví se % sazbou z vypočteného

základu, min. výše je 775,-- Kč

%sazba je odlišná pro dobu pojištění do a po jeho vzniku nároku na důchod!

1,5% vypočtového základu za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku

↑ od 1% vypočtového základu za každých dalších 90 kalendářních dnů, kdy pojištěnec po vzniku nároku na tento důchod vykonává výdělečnou činnost a nepobírá přitom starobní ani plný invalidní důchod.

Předčasný starobní důchod:

- vyloučena výdělečná činnost

1. dosažení potřebné doby pojištění - 25 let

2. veden jako uchazeč o zaměstnání nejméně 180 kalendářních dnů

3. do dosažení důchodového věku mu chybí pouze 2 roky

1. dosažení potřebné doby pojištění - 25 let

2. pojištěnec je ke dni přiznání důchodu poživatelem ČID, anebo mu tento důchod z důvodu uvedených v zákoně není vyplácen

3. do dosažení důchodového věku mu chybí pouze 2 roky

1. dosažení potřebné doby pojištění - 25 let

2. pobírá PID nepřetržitě alespoň po dobu 5-ti let

3. nárok na tento důchod zanikl a ke dni odnětí tohoto důchodu chybí max.5 let do dosažení důchodového věku.

Výše:

základní výměra = 1 310,--Kč/měsíc

procentní výměra = zjišťuje se ke dni vzniku nároku na tento důchod; za každých i jen započatých 90 kalendářních dnů, které chybí se snižuje o 1% výpočtového základu, min. výše je 775,--Kč.

!!!Po dosažení důchodového věku - požádá o normální starobní důchod!!

4. VÝJIMKA:

4. dosažení potřebné doby pojištění - 25 let

5. chybí max. 3 roky

Výše:

základní výměra = 1 310,--Kč/měsíc

procentní výměra = snižuje se o 0,6% za každých i jen započatých 90 ka kalendářních dnů,

které chybí

!!!Trvalé snížení - nelze žádat o přepočet na normální starobní důchod!!!

Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti:

Starobní důchod nenáleží:

- neplatí pro pojištěnce, který dosáhl věku 65 let

1. v období 2 let po vzniku nároku na tento důchod v těch kalendářních měsících, kdy:

1. příjem z výdělečné činnosti přesáhne dvojnásobek částky životního minima platného v aktuální době pro jednotlivce

2. poživatel starobního důchodu je výdělečně činný v cizině, a to i po část měsíce

2. v období 2 let po vzniku nároku na tento důchod, pokud vykonává samostatně výdělečnou činnost, a to v těch kalendářních měsících, ve kterých je povinen platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění z měsíčního vyměřovacího základu, který je vyšší než dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce

Specifický nárok na starobní důchod:

a) doba pojištění 15 let

b) věk 65 let

PLNÝ INVALIDNÍ důchod

- hmotné zabezpečemé pojištěnce s dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem

Podmínky:

1) plná invalidita - posuzuje se podle % poklesu schopnosti vykonávat samostatně výdělečnou

činnost - min. o 66%

nebo: je schopen soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek

(potvrzení od komise)

2) potřebná doba pojištění - nepřihlíží se k ní u pracovních úrazů

Výše:

základní výměra = 1 310,--Kč/měsíc

procentní výměra = za každý celý rok 1,5% výpočtového základu, min. výše 775,-Kč/měsíc

+ připočítává se dopočtená doba od vzniku nároku do dosažení důchodového věku (u žen jakoby nevychovala žádné dítě); tato doba se nezapočítává byla-li PID způsobena úmyslným poškozením, úmyslnou trestnou činností

trvání nároku - trvá plná invalidita

- může vykonávat výdělečnou činnost, nezáleží na výši výdělku = nemá vliv na pobírání PID

- musí chodit k posudkové komisi na OSSZ; pracuje-li občan příliš je mu PID odebrán, a dán

ČID

ČÁSTEČNÝ INVALIDNÍ důchod

Podmínky nároku:

1) částečná invalidita - osoba je ČI, jestliže z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního

stavu poklesla její schopnost vydělávat min. o 33%

nebo: jestliže mu dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní

podmínky

2) potřebná doba pojištění nebo následek pracovního úrazu.

- stejná jako u PID

Výše:

základní výměra = 1 310,--Kč/měsíc

procentní výměra = 0,75% výpočtového základu za každý rok doby pojištění; min. 385,-- Kč

+ včetně dopočtené doby

Souběh ČID s příjmem z výdělečné činnosti - 3 varianty:

1. Ø měsíční příjem z výdělečné činnosti nepřesahuje 66% pojištěncova srovnatelného vyměřovacího základu - ČID se vyplácí v plné výši

2. Ø měsíční příjem z výdělečné činnosti přesáhne 66%, ne však 80% srovnatelného vyměřovacího základu pojištěnce - ČID: krátí se základní i procentní výměra na 1/2

3. Ø měsíční příjem z výdělečné činnosti přesáhne 80%, ČID se nevyplácí

Jestliže poživatel ČID je činný v cizině - ČID se nevyplácí!!

Pozůstalostní (odvozené) důchody

VDOVSKÝ důchod

- přispět ženě alespoň k částečnému uchování životní úrovně po úmrtí manžela

VDOVECKÝ důchod

- dávka by měla sloužit k zajištění služeb, které dříve prováděla manžela - zvýšené výdaje na

provoz domácnosti

Podmínky vzniku nároku:

a) manžel (manželka) byl poživatelem starobního, PID nebo ČID

nebo b) splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na PID nebo na SD,

nebo zemřel následkem pracovního úrazu.

Délka trvání nároku:

- po dobu jednoho roku - bezpodmínečný nárok; po jeho uplynutí má nárok jen když - nárok podmíněný splěním dalších podmínek:

1. pečuje o nezaopatřené dítě,

2. pečuje o nezletilé dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči, nebo o zletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné,

3. pečuje o převážně nebo úplně bezmocného svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti, nebo o takového rodiče, který je částečně bezmocný a starší 80 let,

4. je plně invalidní,

5. dosáhla věku 55 let (M 58 let) nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší

Zánik nároku:

- uzavření nového manželství

- úmyslné způsobení smrti manžela - rozsudek nabyl právní moci

Výše:

základní výměra = 1 310,--Kč/měsíc

procentní výměra = 50% z procentní výměry starobního nebo PID, na který měl nárok zemřelý manžel, eventuálně na který by měl nárok (splňoval podmínky, ale nepobíral důchod); anebo 50% z %výměry ČID po poživateli ČID

SIROTČÍ důchod

- hmotné zabezpečení nezaopatřeného osiřelého dítěte

Podmínky:

1) nezaopatřené dítě

• max. do 26 let

• soustavná příprava na budoucí povolání

• dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav

• od skončení povinné školní docházky do 18-ti let, pokud je vedena na ÚP, kdy nemá nárok na podporu

2) úmrtí rodičů, 1 rodiče, osvojitele

POZOR!! Nárok vzniká po každém zemřelém rodiči, nikoliv po úmrtí pěstounů!Trvá do doby

než se dítě stane zaopatřeným nebo než je osvojeno!

Výše:

základní výměra = 1 310,--Kč/měsíc

procentní výměra = 40% z výměry starobního nebo PID, na který by měl nárok zemřelý rodič

v době smrti; eventuálně 40% výměry ČID po poživateli ČID

Oboustranně osiřelé dítě:

základní výměra = 1 310,--Kč/měsíc (pouze jednou)

procentní výměra = bere se po každém z rodičů!!!

Zvýšení důchodu pro bezmocnost

- z. č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení

!!! Není upraveno v z. o důchodovém pojištění, jedná se o možnost uplatnit další peněžní

nároky v souvislosti s jejich bezmocností!!

Základní podmínka:

- důchodce je trvale bezmocný - potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou.

Stupně bezmocnosti:

1. částečná bezmocnost - náleží zvýšení 20% částky ŽM

2. převážná bezmocnost - náleží zvýšení 40% částky ŽM

3. úplná bezmocnost - náleží zvýšení 75% částky ŽM

Lze uplatňovat u všech důchodů s výjimkou sirotčího, kde lze nejdříve nárok přiznat od 7 let věku dítěte.

Souběh důchodů

1) stejného typu - rozlišení na přímé a odvozené

2) stejného druhu - jednotlivé důchody - SD, PID, ČID, sirotčí vdovecký

2 situace:

A) souběh důchodů stejného typu či druhu

- vyplácí se vždy 1 důchod, a to ten, který je vyšší

- je-li jejich výše stejná, pak se vyplácí ten důchod, který si pojištěnec zvolí

B) souběh důchodů různého typu či druhu

- zásadně se vyplácí vyšší či nejvyšší důchod v plné výši; u ostatních se vyplácí zákonem

stanovená část (souběh ID a vdoveckého - v vyšší celý, nižší polovina)

- dojde-li k souběhu a jsou ve stejné výši, pak přednost má důchod přímý - ten v plné výši,

pak se krátí sirotčí, a nakonec vdovecký.