Bank 

Ačkoli velkými penězi hýbou velké banky, věnovat se pouze jim by mohlo být chybné. I menší aktivity mohou nekontrolovatelně přerůst až do pozoruhodných rozměrů. Ve stínu mnohamiliardových propadů velkých polostátních bank a jejich blížících se privatizací nám dosud trochu unikal jeden zdánlivě nevýznamný finanční sektor - ovšem pozor: podle odborných odhadů je to sektor, který již shromáždil téměř 10 miliard korun vkladů. Kampeličky - Kampeličky, takové důvěrné jméno. Je to jméno přímo šité na regionální rozměry. Družstevní záložny. Spořitelní a úvěrní družstva. Tato družstva nejsou bankami, přesto mohou přijímat vklady a poskytovat úvěry, ovšemže za jistých omezení. Těmi nejdůležitějšími jsou, že tuto činnost mohou vykonávat jen vůči svým členům (členům družstva), dalším omezením je zúžená možnost kampeliček investovat shromážděné peníze. Zajímavým omezením je pak také to, že kampeličky neprovádí přímo platební styk, musí to činit přes některou banku. Obecně stačí kampeličce základní jmění pouhých 100 tis. Kč.

Pokud se vám zdají ty podmínky nějak nedostačující, máte asi pravdu. Nedávno se i sám prezident České asociace záložen Richard Mandelík vyjádřil, že tuto oblast je třeba pročistit přijetím nového zákona, který by především zpřísnil pravomoci dohledu (tento dohled navíc vykonává Úřad pro dohled nad družstevními záložnami při Ministerstvu financí, nikoli Česká národní banka). Mandelík také prohlásil, že se asi krachy některým kampeličkám nevyhnou.

I další odborníci se začínají ozývat a upozorňují na to, že kampeličky nemají takovou sílu, aby se mohly suverénně masově pouštět do celoplošných reklamních kampaní nebo do aktivit typu platební karty a homebanking. To, co jim vytýkají nejvíce, je nedostatek bankovních zkušeností a nepřiměřeně velké "bankovní" plány. Pokud si to spojíme s nedostatečným dohledem, je okamžitě jasné, na jaký problém máme zaděláno.

Samozřejmě, jestliže přijde vlna krachů kampeliček, jistě nebude mít sílu vlny krachů bank. Co můžeme čekat, znají klienti poučení z chyb svých i cizích. Ale nepříjemné pro klienty kampeliček by to v současnosti jistě bylo, zvláště pak, jsou-li jejich vklady pojištěny pouze v objemu 80% a maximálně do výše 100 tis. Kč (u bank to je do 400 tis. Kč a 90%). A to ještě neustále činíme předpoklad, že aspoň na příslušném fondu je dostatek peněz.

No a máme to tady. 52772gtp75ukp4p

Problémy kampeliček se očekávaly a jejich kolapsu se dalo včas předejít

Družstevní záložny se zřejmě budou muset v budoucnosti vzdát nezávislosti a podřídit se vlivu zastřešující banky.

Finančním potížím v sektoru kampeliček, v jejichž důsledku zamrzlo během týdne kolem sedmi miliard korun vkladů, se podle odborníků dalo předejít tvrdšími pravidly pro jeho fungování.

"Kanadští poradci před dvěma lety provedli analýzu a varovali, že bez okamžité změny zákona o kampeličkách nastane to, co se nyní děje. Výsledky jsme poskytli České národní bance a Ministerstvu financí, nikdo na to neslyšel," řekl včera HN místopředseda Družstevní asociace Ivan Přikryl. tk772g2575ukkp

Většina velkých kampeliček byla kvůli nedostatkům v hospodaření Úřadem pro dohled nad družstevními záložnami přinucena uzavřít pobočky a zmrazit vklady, některé tak učinily v obavě před panikou klientů. Ze sta tisíc členů kampeliček se zhruba 80 procent nemůže dostat ke svým vkladům v přibližné výši kolem sedmi miliard korun. Také ředitel IS Expandia Miroslav Singer soudí, že problémy se od začátku přehlížely: "Regulace sektoru je nedokonalá, navíc bylo vidět, že se do kampeliček stahují lidé ze zkušenostmi z problémových malých bank," řekl.

K odpovědnosti za fungování sektoru se však Ministerstvo financí ani centrální banka nehlásí. ČNB argumentuje, že reguluje pouze banky a MF tvrdí, že kromě jmenování šéfa úřadu pro dohled nad kampeličkami nemá na sektor žádný vliv. Česká asociace záložen (ČAZ) se cestou poslanecké iniciativy snaží prosadit novelu zákona teprve od letošního roku, v legislativním plánu vlády je nový zákon plánován až na polovinu roku příštího. "Zpracovává se důkladná ekonomická analýza situace v sektoru, která má být základem pro formulaci nové legislativy," informoval mluvčí MF Libor Vacek.

Šéf ČAZ Richard Mandelík nedávno na konferenci o družstevních záložnách vysvětlil, že zákon z roku 1995 do současné doby sloužil především pro rozjezd sektoru a nyní je třeba přistoupit ke konsolidaci. Podle Přikryla se ČAZ dostala pod vliv velkých kampeliček, které myšlenku družstevního bankovnictví vzaly za špatný konec. "Když někdo bere členy, kteří se nechtějí podílet na řízení a chce mít dvacet tisíc členů, o nichž hovoří jako o klientech, nemá být kampeličkou, ale bankou," řekl Přikryl. ČAZ však podle něj dávala najevo, že "o rady nestojí".

Většina odborníků soudí, že i přes rozsáhlé problémy a ztrátu důvěry značné části členské základny je možné družstevní bankovnictví provozovat. Ovšem za zcela jiných pravidel než dosud a za cenu ztráty naprosté nezávislosti jednotlivých kampeliček.

Bývalý šéf Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ) Petr Procházka věří, že důvěra v kampeličky se vrátí, až se dá sektor do pořádku po přijetí nového zákona či poslanecké novely. "Když to funguje po světě, tak proč by to nemohlo fungovat u nás," řekl.

"Je třeba udělat nový zákon s novými principy. Jednotlivá kampelička nemůže být zcela svobodná a nezávislá, musí komunikovat s centrálou, která by fungovala jako banka," konkretizuje své představy Ivan Přikryl.

Podobně fungují družstevní záložny v různých zemích jako součást bankovního sektoru. Jednotlivá družstva jsou napojena na mateřskou bankou, která podléhá bankovnímu dohledu. Podle informací HN se podobná architektura zvažuje i při formování tuzemského sektoru kampeliček.

V případě aplikace tvrdších pravidel regulace včetně vyšších nároků na kapitálovou vybavenost nemají podle odborníků současné kampeličky mnoho šancí přežít jako samostatné subjekty. Evropská unie podle nedávné informace místopředsedy vlády Pavla Rychetského vyžaduje sladit sektor kampeliček s pravidly EU. Podle nich však existují pravidla pro banky i kampeličky stejná. Minimální požadavek na výši základního jmění je 5 miliónů eur (182 miliónů korun), ve výjimečných případech 1 milión eur (36,5 miliónu korun). Česká legislativa však dosud akceptuje již 100 tisíc korun.

První zpřísnění by měla přinést již zmíněná novela, kterou prosazuje Česká asociace záložen. Kromě povinného licencování kampeliček má podle informací HN připravovaná změna zákona vést k zákazu zakládání dceřiných společností kampeličkami. Tato skutečnost je dosud jednou z nejvíce kritizovaných pasáží platného zákona. Dceřiné společnosti mohou být podle odborníků snadno zneužitelné k tunelování kampeliček.

V případě 1. Družstevní záložny Ostrava, která je v nucené správě, se například o aktivity jejích dceřiných společností zajímá intenzívně policie. Tato kampelička zřídila podle Zdeňka Ludvíka z ÚDDZ asi 15 dceřiných společností. Policie operace dceřiných společností 1. DZ prověřuje v souvislosti se situací v některých jiných kampeličkách.

Podívejme se teď na usnesení vlády týkající se provozu kampeliček:

První byla iniciativa poslanců na novelu zákona o spořitelnách a úvěrových družstvech. Zde neměla vláda jednoduché posuzování, protože je na jedné straně nepochybné, že vlastní zákon, který byl též schválen z poslanecké iniciativy, trpí celou řadou alarmujících nedostatků, které je třeba odstranit, protože fakticky jde o jinou formu bankovního sektoru, která se ovšem vymyká zákonům o bankovnictví, která má svůj právní režim. Zdá se, že je to nedostatečný právní režim. Například tyto kampeličky nebo družstevní banky mají dnes základní jmění jenom 100 tisíc, zatímco banky musejí mít nejméně půl miliardy a podobně. Další problém na který vláda narazila je skutečnost, že je krajně nepravděpodobné, že by ČR měla šanci po dni vstupu do EU tyto instituce vůbec mít. Jediný členský stát EU, kterému byla tato výjimka povolena bylo Irsko, není pravděpodobné, že ČR bude něco podobného povoleno. Přesto se vláda rozhodla doporučit, dát kladné stanovisko k této poslanecké iniciativě, protože potu dobu, pokud budou tyto kampeličky existovat, je v každém případě potřeba zpřísnit nad nimi dohled a jejich režim. To kladné stanovisko je ovšem podmíněno celou řadou podmínek, jako například zvýšení základního jmění ze 100 tisíc na 200 tisíc je nedostatečné. Vláda naprosto nesouhlasí s tím, aby ČR převzala odpovědnost za toto spořitelní úvěrování družstva, to znamená, aby ručila za jejich závazky, zejména když máme informaci, že některé z nich poskytují svým vkladatelům 18 % úvěr, což je naprosto nepochybně úvěr, který se blíží, dokonce by se dalo říci podezření, z toho, že jde o novou formu tunelování. Vláda, vědoma si závažnosti této problematiky a zejména po projednání s panem guvernérem České národní banky, současně uložila panu ministru financí, aby ve spolupráci s panem guvernérem do konce tohoto roku zpracovali rozbor současného stavu všech spořitelních a úvěrních družstev a to zejména ve vazbě právě na požadavky evropských společenství a na základě tohoto rozporu připravili novou právní úpravu tak, aby se další existence kampeliček dostala do souladu s evropským právem.

Přísnější pravidla pro kampeličky

Novelu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech (kampeličkách), která má významným způsobem zpřísnit pravidla pro vznik a fungování kampeliček, schválila v závěru minulého týdne Poslanecká sněmovna.

Novelu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech (kampeličkách), která má významným způsobem zpřísnit pravidla pro vznik a fungování kampeliček, schválila v závěru minulého týdne Poslanecká sněmovna.

Klíčovými změnami je například povinné udělování licencí či vyšší pravomoci Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ) při výkonu své funkce. Dosud si kampeličky mohly zakládat i osoby morálně i profesně pochybné a ÚDDZ měl omezené možnosti při kontrole činnosti dceřiných společností, přes které řada kampeliček financovala podnikatelskou činnost. Řada kampeliček přitom vlastnila i více dceřiných společností, do nichž se přesouvaly desítky až stovky miliónů korun. Šéf ÚDDZ Ivo Vrzal před časem informoval, že v kampeličkách v nucené správě se rozsahy ztrát mohou pohybovat kolem 50 procent vkladů.

Ministr financí Pavel Mertlík uvedl, že přijatá novela je to nejlepší, co se může v současné době pro fungování sektoru kampeliček učinit. Odborníci se nicméně domnívají, že v případě kampeliček, jejichž hospodaření je ve špatném stavu a vykazují vysoké ztráty, nemůže novela přinést zvrat pozitivním směrem.

ÚDDZ v minulosti zasáhl proti 12 kampeličkám, aktivních jich je zhruba kolem osmdesáti. V pěti kampeličkách zavedl nucenou správu a u dalších sedmi omezil jejich fungování. Ze zhruba 110 tisíc členů kampeliček se v současné době kvůli zmrazení vkladů nemůže ke svým penězům dostat zhruba 80 procent lidí, jejichž pohledávky se pohybují kolem 8 miliard korun.

Vedle přijaté novely pracuje Ministerstvo financí na zcela novém zákoně o družstevních záložnách, který by měl českou legislativu uvést do souladu s právem Evropské unie. Z dostupných informací vyplývá, že záměrem je vytvořit jeden zastřešující subjekt, pravděpodobně s bankovní licencí, pod který by jednotlivé kampeličky spadaly a fungovaly prakticky jako pobočky

Úrokové sazby půjček v kampeličkách

Pozn.: * možnost čerpání až 5 tisíc korun navíc oproti stavu účtu

Srovnání kampeliček a bank (z pohledu drobného střadatele)

Pozn: * - střednědobý úvěr na 3 roky, ** - úvěr na pořízení bytu, *** - neposkytuje úvěry na 1 rok, **** - účelové úvěry i za nižších sazeb