VYSOKÁ VOJENSKÁ ŠKOLA POZEMNÍHO VOJSKA

VE VYŠKOVĚ

Bankovní služby poskytované obchodními bankami

Obsah :

A. Úvod :

Jako téma své seminární práce jsem si vybral – Bankovní služby poskytované obchodními bankami.

Banky jsou jedním z nejvýznamnějších zprostředkovatelů v tržní ekonomice. V současné době provádějí celou širokou paletu činností, které se neustále rozvíjejí a modifikují. Hovoříme-li však o bankovních službách, je nutno hovořit o bankovních produktech, kdy množství a druhy bankovních produktů jednotlivých obchodních bank ukazují kvalitu poskytovaných služeb. Bankovní produkty jsou vlastně finálním obrazem nabízených služeb, proto je velmi obtížné přesně vymezit obecnou charakteristiku jejich produktů.

Ve své práci se pokusím uvést základní přehled bankovních produktů, které jsou v současné době poskytovány v rámci bankovních služeb obchodními bankami.

B. Základní údaje

Aby bylo možno věnovat se podrobně poskytovaným službám je nutno si nejdříve definovat pojem banka a bankovní služby, jaké je členění bankovních služeb, a co jsou bankovní produkty.

B.1 Banka

Pojem banka můžeme definovat různým způsobem :

1. dle zákona, rozumějí se právnické osoby se sídlem v České republice založené jako akciové společnosti, které :
a) přijímají vklady od veřejnosti
b) poskytují úvěry
a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají povolení působit jako banka (§ 4).¹⁾

2. dle směrnice EU se jedná o úvěrovou instituci, jejíž obchodní činnost je přijímat vklady nebo jiné splatné fondy od veřejnosti a poskytovat úvěry na vlastní účet. ²⁾

_______________________________

l) Viz zákon 21/1992 Sb. O bankách

2) 1. směrnice rady ES č. 77/780/EHS

3. obecně lze však říci, že se jedná o finančního zprostředkovatele, popřípadě depozitní instituci, která dočasně soustřeďuje volné peněžní prostředky a poskytuje je formou půjček a úvěrů jiným subjektům a jejímž základním cílem je maximalizace zisku.

B.2 Bankovní služby

Svou podstatou bankovnictví patří do sféry služeb. Jednotlivé služby, které banky nabízejí svým klientům, se označují jako bankovní produkty. I když se jednotlivé produkty mohou výrazně odlišovat, je možno za jejich společné rysy považovat:

1. Nemateriální charakter – což znamená, že pro hodnotu bankovního produktu jsou rozhodující nemateriální faktory. Za prvé to je,že nejsou skladovatelné, to znamená,že není možné jejich předzásobení ze strany banky. Za druhé jsou abstraktní,což znamená, že jsou neviditelné, a proto je pro úspěšnou činnost banky zapotřebí kvalitní reklama. A za třetí že nejsou patentovatelné, to znamená,že bankovní produkty nelze patentově chránit.

2. Duální – jsou charakteristické pro většinu peněžních činností včetně bankovních produktů. Jejich podstatou je to, že jednotlivé produkty jsou spojením hodnotové a věcné stránky. Hodnotová stránka produktu je dána jeho finančním objemem, kdežto věcnou stránku můžeme vyjadřovat počtem jednotlivých produktů. Rozlišování obou složek je důležité pro vyjádření ziskovosti jednotlivých produktů.

3. Vzájemná propojenost a podmíněnost bankovních produktů. Ta vyplývá z vlastní podstaty některých produktů, kdy jeden nemůže fungovat bez druhého. Tento rys zejména spočívá ve vědomém propojování některých produktů s cílem nabídnout klientovi lepší služby (např. automatické uložení prostředků na běžném účtu do výnosných forem, pokud stav na účtu přesáhne dohodnutou výši a podobně).

B.3 Členění bankovních služeb

Z výše uvedeného vyplývá, že členění bankovních služeb není vzhledem k jejich velkému počtu a značné různorodosti jednoduchou záležitostí. I v bankovní praxi se můžeme setkat s celou řadou přístupů k členění bankovních služeb, které se vzájemně liší volbou kritérií, podle nichž se systematizace provádí.

1. Klasický přístup členění bankovních služeb, který je založen na jejich odrazu v bilanci banky, rozděluje bankovní obchody na aktivní, pasivní a neutrální.

1. Aktivní bankovní obchody jsou takové, které se odrážejí v aktivech bilance banky. Banka při nich vystupuje v roli věřitele, kdy jí vznikají různé pohledávky ( např. při poskytování úvěrů, nákupu cenných papírů) nebo ji vznikají v jejich důsledku určitá vlastnická práva (např. při zakoupení majetkových cenných papírů).

2. Pasivní bankovní obchody nacházejí proti tomu odraz v pasívech banky. Jde především o obchody, kdy banka získává prostřednictvím úvěrů cizí zdroje (např. příjem vkladů, emise vlastních dluhopisů). Banka je při těchto obchodech v roli dlužníka a vnikají jí různé závazky. Vzhledem k tomu, že součástí pasív banky je i vlastní kapitál banky, bývají do pasivních obchodů někdy zařazovány i operace související s vlastním kapitálem banky.

3. Neutrální bankovní obchody jsou takové, při nichž banka není věřitel ani dlužník, a proto se tyto obchody neobjevují v bilanci banky, tzn. že jsou bilančně neutrální.

2. Moderní přístupy k systematizaci bankovních služeb se do značné míry odklánějí od klasického principu,který vychází primárně z pohledu banky a jehož podstatou je bilanční odraz daného produktu. Důvodem těchto změn je snaha bank orientovat se stále více na potřeby trhu resp. na potřeby svých klientů. Z tohoto pohledu se přistupuje i k členění bankovních služeb a to zejména z hlediska funkce (účelu), jakou plní daný bankovní produkt pro klienta banky. Podle tohoto přístupu je můžeme rozdělit do tří základních skupin:

a) Bankovně finanční úvěrové služby – ty umožňují klientům získat finanční prostředky od banky

b) Depozitní ( vkladové ) bankovní služby – ty představují pro klienty možnost finančního investování

c) Platebně zúčtovací bankovní služby – ty umožňují klientům provádět platební a zúčtovací styk prostřednictvím banky

V rámci těchto tří základních skupin jsou obsaženy i bankovní služby, které s uvedenými funkcemi určitým způsobem souvisejí, popřípadě doplňují.

B.4 Bankovní produkty

Jsou finální prostředky, kterými banky umožňují klientům využívat jejich služeb.

C. Služby poskytované obchodními bankami

C.1. Finančně úvěrové služby

Poskytování úvěrů popřípadě jiných forem patří mezi nejdůležitější obchody komerčních bank. Jedná se o komerční úvěry a spotřební úvěry. Spotřební úvěry slouží ke krytí spotřebních výdajů a tudíž úvěrový objekt neprodukuje zdroje ke splácení úvěru, na rozdíl od komerčních úvěrů, kdy plynou z úvěrového projektu prostředky,které slouží ke splácení úvěru. Banky poskytují celou řadu různých úvěrů, které se vzájemně odlišují řadou charakteristik. Proto se zaměřím pouze na vysvětlení základních principů a základních forem úvěrů.

Bankovní produkty, jejichž prostřednictvím banky kryjí finanční potřeby svých klientů, můžeme rozdělit do tří základních skupin:

C.1.1. Peněžní úvěry – jedná se o skutečné poskytnutí peněz, zpravidla v hotovosti, ale v současnosti začíná převažovat bezhotovostní forma poskytnutí peněz ( převodem na účet, uhrazení částky apod.). Klient se zavazuje, že v dohodnuté lhůtě splatí své závazky včetně úroků. Tyto druhy úvěrů se přímo odrážejí v bilanci banky a přímo ovlivňují její likviditu a jsou to :

- Účelové provozní a investiční úvěry – jsou krátkodobé úvěry poskytované bankou na určitý, předem daný účel.

- Kontokorentní úvěry – jedná se o nejvýznamnější krátkodobý bankovní úvěr. Je poskytovaný na běžném ( tj. kontokorentním účtu ) a to tak, že zůstatek na účtu může přecházet do debetu. Klient může čerpat úvěr zcela automaticky tím, že může platit ze svého účtu i v případě, kdy na něm nemá dostatečné prostředky.

Z výše uvedeného vyplývá, že výše úvěru se velmi často mění. Maximální výše je však dána dohodnutým úvěrovým rámcem, který připouští maximální možný debet na účtu. Vyjímečně banka může povolit i překročení tohoto rámce, ale pouze za ceny vyšších sankcí ve formě úroků z úvěrů. Výše úvěru je dána bonitou klienta. Splatnost tohoto úvěru je krátkodobá. Jedinou výhodou tohoto druhu úvěru je určité pohodlí pro čerpání úvěru, kdy klient může čerpat podle své momentální potřeby. Jedná se ovšem o relativně drahý úvěr, který je výhodný pro banku.

- Eskontní úvěry – jsou krátkodobé úvěry, které poskytují banky prostřednictvím odkupu (tedy eskontu) směnky před její splatností, přičemž si banka sráží úrok za dobu od odkupu do doby splatnosti. Banka poskytuje úvěr ve výši, na jakou částku je směnka vystavena a na dobu splatnosti. Vzhledem k tomu, že banky odkupují zpravidla směnky se zbytkovou platností do 1 roku, jedná se rovněž o úvěr krátkodobý. Specifickým rysem tohoto úvěru ( při normálním průběhu) je skutečnost, že úvěr je splacen až v den splatnosti a směnku proplácí směnečník, to znamená, že úvěr nesplácí příjemce, ale třetí osoba.

- Hypoteční úvěry – základním rysem hypotečních úvěrů je jejich zajištění zástavním právem na nemovitost, což v užším pojetí znamená, že se jedná o účelové použití úvěru, kterým je financováno pořízení výstavby nebo nemovitosti.¹⁾

Z výše uvedeného vyplývá jednak účel použití, tak i zajištění závazků. Dalšími rysy hypotečních úvěrů jsou například :

- jedná se úvěry dlouhodobé (doba splatnosti zpravidla činí 5 – 20 let)

- stát tyto úvěry podporuje,u nás ve formě příspěvků fyzickým osobám, které snižují úrokovou sazbu úvěru

- jsou spláceny obvykle pravidelnými konstantními splátkami

- banky mohou emitovat hypoteční zástavní listy, což je výhodné zejména z toho důvodu, že výnosy z hypotečních zástavních listů jsou osvobozeny od daně z příjmů a jsou velmi bezpečné a tudíž i dobře obchodovatelné

- Spotřební úvěry – mezi tyto úvěry můžeme zahrnout veškeré úvěry poskytované soukromým osobám a domácnostem, které slouží k nákupu předmětů, spotřebního zboží, pořízení bytů, nemovitostí nebo ke krytí jiných spotřebních výdajů.

Od komerčních úvěrů se odlišují zejména tím, že informace překládané klientem bance v žádosti o úvěr jsou méně kvalitní než u firem, primárním zdrojem ke splácení je běžný příjem klienta, který zpravidla nesouvisí s objektem, na který je poskytován a průměrná výše úvěru je nižší, než je tomu u úvěrů komerčních.

Z těchto důvodů využívají banky standartizace podmínek a průběhu spotřebních úvěrů, a tak se snaží snížit náklady s jejich obsluhou.

Spotřební úvěry můžeme na základě nejčastěji využívaných přístupů rozčlenit takto :

• revolvingové spotřební úvěry

• splátkové úvěry

• hypoteční úvěry

• jiné druhy spotřebních úvěrů

______________________

¹⁾ Dle zákona č. 84/1995 Sb. Jsou hypoteční úvěry vymezeny :

• jedná se úvěry poskytované na investice do nemovitostí na území ČR, popř.na jejich výstavbu či pořízení

• splácení je zajištěno zástavním právem k této jiné nemovitosti na území ČR

C.1.2. Závazkové úvěry a záruky – v těchto případech se nejedná o přímé získání finančních prostředků. Banka se pouze zaručuje určitou formou za svého klienta, že splní jeho závazek, pokud tak klient nebude schopen učinit sám.

- Akceptační úvěry – jedná se o krátkodobé úvěry, při kterých jde o přesně termínované úvěry, které jsou dané splatností směnky znějící na pevnou částku, která je dána směnečnou sumou. Tento úvěr zejména slouží k financování oběhu zboží ve vnitřním a zahraničním obchodě.

- Avalonový úvěr – principy a využití avalonových úvěrů jsou velmi podobné jako u úvěrů akceptačních, smyslem tohoto druhu úvěru je poskytnout klientovi ručení za směnku jím vystavenou. Banka se zaručuje za některého z dlužníků a ručí stejně jako tato osoba, popřípadě se banka zavazuje uhradit určitý závazek za svého klienta, pokud tak neučiní sám.

2. Bankovní záruky – představuje závazek banky zaplatit oprávněné osobě určitou peněžní částku podle obsahu a podmínek stanovených v záruční listině.

C.1.3. Alternativní formy financování – umožňují získat klientům finanční prostředky za určitých specifických podmínek

- Faktoring – jedná se o smluvně sjednaný odkup krátkodobých pohledávek (zpravidla průběžný), který vznikl dodavateli v důsledku poskytnutí nezajištěného dodavatelského úvěru.

- Forfaiting - obdobný nástroj umožňující financovat klienta, popřípadě krytí jeho rizik spojených s poskytnutými dodavatelskými úvěry, ale v tomto případě se jedná o střednědobé až dlouhodobé úvěry.

C.2 Depozitní ( vkladové ) služby

Z hlediska banky představují depozitní produkty formy získávání cizího kapitálu. Z hlediska poskytovaných služeb se jedná o nabídku klientům k uložení volné finanční hotovosti v bance, kdy banka vystupuje v pozici dlužníka a tyto produkty se odrážejí na straně pasív banky.

C.2.1 Přijímání vkladů – je jedním z hlavních zdrojů získávání volných finančních zdrojů. Klienti předávají své volné prostředky bankám za předem stanovených podmínek. Ukládání finančních prostředků má mnoho různých forem ať, už se jedná o vklady na viděnou nebo o různé druhy dluhopisů, které klienti odkupují od banky.

- Vklady na viděnou – jsou běžné účty, které jsou bez jakékoliv výpovědní lhůty. Vzhledem k možnosti klienta disponovat s vkladem kdykoli a v celé jeho výši je u těchto účtů relativně nízká úroková sazba. Z hlediska banky představují důležitý zdroj financování, který je výhodný v tom směru, že v bance za nízké úroky vyplácené klientům zůstává určitá část vkladů k dispozici, jelikož klienti si zpravidla nevyčerpají veškeré prostředky, na druhé straně však banka musí vynakládat nemalé náklady na provádění platebního styku. Velmi často banky v rámci poskytování služeb a udržení klientů nabízejí, pokud dochází k pravidelnému zůstatku na běžném účtu, výhodnější formy uložení.

- Termínované vklady – jsou vklady na pevnou a zpravidla větší částku, kterou klient složí u banky z důvodu dosažení lepšího úrokového výnosu, avšak za cenu, že se dobrovolně vzdává možnosti s vkladem disponovat. Z hlediska časového omezení nabízejí banky dva druhy termínovaných vkladů,a to:

• vklady s pevnou lhůtou – jsou uloženy v bance na předem sjednanou lhůtu, zpravidla v rozmezí týdne až několika měsíců, popřípadě na přesně vymezený den

• vklady s výpovědní lhůtou - u těchto vkladů je možnost využití vkladu vázaná na předem sjednanou výpovědní lhůtu

V obou případech je možno vklady po vypršení lhůty opakovat a to buď automaticky, pokud je takto sjednáno ve smlouvě, popřípadě uzavřením smlouvy nové.

Od způsobu a druhu uzavřené smlouvy se odvíjí i úročení vkladů, které může být fixní po celou dobu trvání vkladu, nebo pohyblivé, pokud je výše úroku vázána na určitou sazbu (např. základní sazbu banky, diskontní sazbu centrální banky apod.), popřípadě může být úročení progresivní, kdy se úroková sazba zvyšuje postupně podle předem sjednaného schématu, a to zejména u opakovaných vkladů.

Tyto druhy vkladů jsou nabízeny všem klientům, ať se jedná o domácnosti, banky nebo jiné finanční instituce, využívá je zejména podnikatelský sektor, kdy podniky ví, za jakou dobu budou potřebovat momentálně volné finanční prostředky.

Pro banku znamenají důležitý zdroj prostředků, kdy při vyšších úrocích něž při účtech na viděnou jsou náklady na vedení účtů podstatně nižší.

3. Úsporné vklady – jsou účty vedené na úsporných vkladových účtech, kdy je bankou vystaven o účtu doklad,zpravidla ve formě vkladní knížky. Úročení nabízené bankami je obdobné jako u termínovaných vkladů, ale s nesrovnatelně většími náklady na vedení účtů. Tyto účty slouží pouze k depozitu finančních prostředků v bance a nelze s nimi provádět běžný platební styk. Přestože jsou u obyvatelstva relativně oblíbenou formou ukládání finančních prostředků, banky nerozšiřují služby v poskytování těchto účtů.

C.2.2 Emise bankovních dluhopisů – Banky z důvodu snahy o získání volných finančních prostředků nabízejí klientům k prodeji vlastní dluhopisy, které emitují. Jedná se nejrůznější druhy a formy dluhopisů, zástavních listů nebo nabízejí možnosti stavebního spoření, kdy klient určitou dobu spoří a následně získá od banky výhodný úvěr.

- Vkladové listy a dluhopisy – k získání zdrojů banky slouží emise vlastních dluhopisů, které se nabízejí klientům a je možno je rozdělit z několika různých hledisek. Podle toho, jakou skupinu klientů chce banka oslovit, můžeme dluhopisy rozdělit například podle doby splatnosti, podle převoditelnosti, popřípadě zda je možné s nimi sekundárně obchodovat. Forma je různá, buď se vystavují ve formě listinné nebo jsou zaknihované. Z hlediska klienta jsou zajímavé zejména tím, že na rozdíl od vkladů na účet je jejich úročení výhodnější. Nevýhodou je, že klient má vázány finanční prostředky a jsou mu vyplaceny až v den splatnosti.

- Stavební spoření – princip spočívá v tom, že účastníci po určitou dobu spoří a po splnění podmínek získávají zpět nejen své úspory, ale i nárok na poskytnutí účelového stavebního úvěru. Úvěr však může být použit pouze na bytové potřeby, které vymezuje zákon. Podstatnou výhodou je,že podmínky stavebního spoření jsou pevně stanoveny při uzavření smlouvy a nelze je v průběhu měnit.

- Hypoteční zástavní listy – jsou speciální druhy dluhopisů emitovaného bankami, jejichž krytí je zabezpečeno zástavním právem nemovitosti. Byť jsou banky v nakládání se zdroji z těchto zástavních listů omezovány a mohou je použít pouze pro poskytování hypotéčních úvěrů, jsou však bankami nabízeny pro jejich zajímavost pro klienta,zejména z toho důvodu, že jejich úrokový výnos nepodléhá dani z příjmů a rozšiřují služby klientům poskytované bankou.

C.3 Platebně zúčtovací služby

Jsou jedním z nejvýznamnějších úkolů, které banky plní. Jsou klientům nabízeny v různých formách za předem stanovených a dohodnutých podmínek. Platební styk provádějí jak prostřednictvím hotových peněz, tak i bezhotovostními převody. Byť v nabídkách bank začínají převažovat zejména bezhotovostní platby, nelze nijak podceňovat hotovostní styk. Tuzemský platební styk je prováděn obvykle prostřednictvím bank a to tak, že jednotlivé banky mají svůj účet u clearigového centra ČNB a prostřednictvím svých účtů jsou zúčtovány jednotlivé platby klientů. K provádění plateb nabízejí banky v rámci svých služeb klientům celou řadu různých produktů.

C.3.1. Příkazy k úhradě a inkasu – prostřednictvím těchto příkazů probíhá největší část zejména tuzemských plateb. Příkaz k úhradě dává bance majitel účtu a požaduje po ní,aby provedla určitou platbu z jeho účtu ve prospěch jiného subjektu.

C.3.2. Šeky – jsou svou podstatou cenné papíry, které obsahují podmínečný příkaz výstavce šeku bance, aby vyplatila z jeho běžného (popřípadě úvěrového) účtu oprávněnému majiteli na šeku uvedenou peněžní částku. V praxi banky nabízejí celou řadu šeků, které se navzájem liší tím, jak je lze převádět, komu a jak proplácet apod.

C.3.3. Platební karty – jsou to plastikové karty, jejichž rozměry jsou dané mezinárodními normami. Banky je vydávají majitelům účtů a držitelé mohou s nimi provádět bezhotovostní platby a výběry v hotovosti z běžných účtů, ke kterým jsou vystaveny. Klientům umožňují neustálý a velice pohodlný přístup ke svým finančním prostředkům, zajišťují finanční flexibilitu, umožňují čerpat finanční prostředky jak z bankomatů, tak i u přepážek banky. Prostřednictvím karet jsou držitelům nabízeny různé možnosti využití, zejména jsou s nimi spojeny i některé doprovodné služby. Z nejznámějších doprovodných služeb je pojištění, které je držiteli poskytnuto bankou automaticky, toto pojištění je platné po dobu platnosti karty a do pojištění léčebných výloh se zpravidla zahrnuje i lékařské ošetření a léky, pobyt v nemocnici, přeprava do nejbližšího zdravotnického zařízení a pod.

C.3.4. Kreditní karty – jsou vydávány za stejných podmínek jako platební karty,ale na rozdíl od platebních, které banky vydávají k běžným účtům, jsou kreditní vydány klientovi k čerpání předem sjednaného úvěru. Jsou bankami nabízeny k momentálnímu překlenutí nedostatku finančních prostředků, umožňují realizovat úhradu zboží a služeb a stejně jako karty platební umožňují pojistit držitele a popř. i jeho rodinné příslušníky. Tyto karty umožňují čerpat finanční prostředky z účtu v podstatě kdekoliv a kdykoliv, jelikož je karta vydána k úvěru a ten je možno čerpat bez dalšího schvalování bankou.

C.3.5. Elektronické bankovnictví – jedná se o moderní službu umožňující klientům (právnickým i fyzickým osobám) ovládat své účty 24 hodin denně 7 dní v týdnu, a to prostřednictvím osobního počítače a sítě Internet.

K hlavním výhodám patří komunikace s bankou on-line přes Internet, kdy okamžité potvrzení přijetí příkazů dává klientům jistotu jejich zpracování. Je cenově výhodnější než klasické platební transakce. Zadávané příkazy se nemusí opisovat a uživatelské prostředí je příjemné na obsluhu. Banka má zavedenou nepřetržitou službu řeší