Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy

loading...



Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Obchodní banky (Hodnocení podle charakteristiky kapitálové přiměřenosti)

Slezská univerzita v Opavě
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
Katedra společenských věd

Obchodní banky (Hodnocení podle charakteristiky kapitálové přiměřenosti)

Seminární práce

Úvod

Tak jak je existence fungující tržní ekonomiky
nemyslitelná bez existence peněz, jsou i peníze nyní
jednoznačně institucionálně spojeny s existencí a fungováním
bank. V každé ekonomice z celé řady příčin existuje
u jedněch subjektů dočasně volná kupní síla, u druhých
dočasný nedostatek peněžních prostředů. Banky shromažďují
dočasně volné peněžní zdroje a redistribuují je. Jinými
slovy, jsou prostředníky mezi nabídkou peněz a poptávkou po
nich. Bankovní systém je jen relativně samostatným systémem
v každé ekonomice, nemůže existovat sám o sobě. V tomto
smyslu je tedy systém otevřeným.



Redistribucí peněžních prostředků, jak je uvedeno výše,
je myšleno především poskytování úvěrů. Cenou úvěru, tedy
cenou, kterou platí dlužník za poskytnuté peněžní
prostředky, je úrok. Tento je vyšší než úroky, které banky
poskytují za vložení peněz do jejich správy věřitelům
(obchodním firmám, obyvatelstvu, apod.). Rozdíl mezi úroky
placenými věřitelům a úroky vybíranými od dlužníků je
výnosem banky. Každá banka disponuje určitým portfoliem
poskytnutých úvěrů, tzn. že úvěry jsou poskytovány různým
klientům s vyšší či nižší pravděpodobností že budou spláceny
v řádně sjednaných podmínkách o poskytnutí úvěru. Pro banku
je důležité realizovat ukazatel, který ohodnotí kvalitu jí
poskytovaných úvěrů. Tímto je ukazatel kapitálové
přiměřenosti. Ten patří k nejdůležitějším veličinám podle
kterých se hodnotí finanční "zdraví" bank. Není však
ukazatelem jediným a jeho používání bez dalších vysvětlení
a údajů může v určitých případech vést k nesprávným závěrům.
24138xnu45ljy6r

Závěr

V řadě případů lze banky označit za nositele pokroku, za
jedny z nejprogresívnějších subjektů v ekonomice. V dnešní
ČR banky vyžadují značné míry záruk. Nemají v poskytování
úvěrů téměř žádné zdroje informací o firmách, kterým své
služby poskytují. Často jsou to nově vzniklé firmy poháněné
ne zodpovědností, ale čistým nadšením jejichž majitelé mají
minimální zkušenosti a znalosti. Mnozí se vrhají do
podnikání s představou, že případný neúspěch někdo zaplatí
a v horších případech používají získané prostředky na zcela
jiné než deklarované záměry. Podle veřejnosti a kritiků je
situace v našem bankovnictví horší než před rokem, ale podle
ředitele ČNB Jiřího Pospíšila je tomu právě naopak. Podle
výše uvedeného kriteria se v jednotlivých měsících minulého
roku celkové rizikové úvěry zvýšily, ale naproti tomu mnohem
rychleji stoupá relativní podíl rezerv a oprávek.

Kapitálu bank je věnována mimořádná pozornost při
regulaci a dohledu ve všech vyspělých tržních ekonomickách .
Je to především z toho důvodu, že kapitál je považován za
nejvhodnější zdroj ochrany banky před nesolventností. Význam
kapitálu z pohledu institucí bankovní regulace a dohledu
zesilují ještě další skutečnosti.
- kapitál je na rozdíl od likvidity kvantifikovatelný.
- "udržování" kapitálu je nákladné - výše kapitálu a jeho
cena může bezprostředně ovlivňovat cenu bankovních operací a
služeb a tedy i konkurenceschopnost banky.
- vliv na bankovní činnost nemá jen výše, ale i struktura
kapitálu, ne všechny jeho složky jsou z hlediska použití ke
hrazení případných ztrát stejně zastupitelné.
Stanovení minimální absolutní výše vlastního kapitálu je
prvním projevem role, která je mu přisuzována ve stávajících
systémech bankovní regulace. Pro naše banky činí v
současnosti 500 mil. Kč., nic nám však ještě neříká o síle
té které banky. Proto se v současné praxi postupuje
konstrukcí kapitálové přiměřenosti.
Kapitálová přiměřenost je definována podílem kapitálu na
tzv. rizikově vážených aktivech (RVA) a mimobilančních
položkách (MPB):
Kapitál
Kapitálová přiměřenost = -------------
RVA + MBP

Požadovaná minimální výše tohoto poměru (v současnosti 8% )
je sjednocena na mezinárodní úrovni a týká se bankovních
systémů všech zemí, které jsou podepsány pod Mezinárodní
dohodou o měřění kapitálu a kapitálových standardech
(International convergence of capital measurement and
capital standards). V čele výboru, který tuto dohodu
vypracoval stál Peter W. Cooke podle něj (Cooke-ratio).
Dohoda má platnost k 1.1. 1993. Pro některé země, které
dohodu podepsaly později platí jiné termíny - pro naše banky
působící před 1.1.1990 je stanoven termín 31.12.1996 (8%) a
31.12.1993 (6,25%). Pokud však tyto banky dosáhnou 8% před

nj138x4245ljjy

stanoveným termínem, nesmí poměr pod tuto hranici již
snižovat bez souhlasu České národní banky. Pro banky
založené 1.1.1990 platí hranice 8% od samého začátku jejich
činnosti.

Pro výpočty kapitálové přiměřenosti se kapitál definuje
v širší podobě než jako pouhý vlastní kapitál. Podle
mezinárodně doporučených požadavků je kapitál za tímto
účelem členěn do dvou hlavních částí, jejichž náplň je v
obecné podobě v daných zemích shodná. Konkrétní a
podrobnější vymezení je záležitostí každé země jednotlivě.
V našich podmínkách je kapitálová přiměřenost upravena
Opatřením České národní banky, kde je kapitál vymezen jako:

1. Vlastní kapitál
- upsaný splacený kapitál (základní jmění)
- ažiové fondy ze splacených akcií
- rezervní fondy



2. Dodatkový kapitál
- všeobecné rezervy na krytí ztrát do výše 1,25% rizikově
vážených aktiv
- splacený a nezajištěný podřízený dluh do výše 50%
vlastního kapitálu.
Pro výpočet přiměřenosti je dodatkový kapitál limitován
100% vlastního kapitálu, resp. alesposň 50% kapitálu musí
být tvořeno vlastním kapitálem.

Rizikově vážená aktiva

Pro výpočet kapitálové přiměřenosti jsou jednotlivé
druhy aktiv přepočítávány tzv. váhami rizikovosti, které v
současnosti zohledňují především úvěrové a teritoriální
riziko. Doporučené váhy činí 0,20,50 a 100%, konkrétní
přiřazení váhy k danému aktivu je potom v kompetenci každé
jednotlivé země.

Platí tedy: Rizikově vážená aktiva = (Ai Wi)

Ai = nominální hodnota aktiva i
Wi = váha rizikovosti aktiva i
n = počet aktiv

Za předpokladu stanovení vah rizikovosti do maximální
výše 100% (váha = 1,00) je zřejmé, že nutně musí platit:

a AiWi £ a Ai a tedy: Kapitál Kapitál
------- -------
a AiWi ³ a Ai

Stěžejní význam má v této souvislosti "správné přiřazení"
vah jednotlivým aktivům. Např. u nás mají pohledávky bank
vůči soukromému nebankovnímu sektoru váhu 100% a pohledávky
vůči jiným bankám 20% - je zde ale opravdu pětinásobný
rozdíl v rizikovosti? Pochopitelně platí, že čím nižší je
rizikovost daného aktiva, tím nižší je jeho váha
rizikovosti.

Mimobilanční položky

Přepočítávají se na úvěrové ekvivalenty a násobí
příslušnou váhou rizikovosti. Protože přepočet je složitější
záležitostí, budeme od těchto položek abstrahovat.

Faktory ovlivňující kapitálovou přiměřenost

1. varianta: Zvýšení kapitálu
Protože je kapitál - především vlastní kapitál - zdrojem pro
krytí ztrát, může se zdát, že optimální cestou zvýšení
kapitálové přiměřenosti je zvýšení kapitálu. To však s sebou
nese i nevýhody.

Kapitál, zejména v podobě akcií, je velmi nákladným zdrojem:
rendita akcií (podídl dividendových plateb na tržní ceně)
bývá ve většině případů vyšší než například náklady na
depozita (podíl úrokových plateb z depozit na stavu
depozit). Zvýšení kapitálu tedy za jinak neměnných okolností
zvyšuje "celkovou nákladovost" banky.
Kapitál lze zvýšit také vyšším přídělem ze zisku. Potom
mohou být vypláceny akcionářům jen nižší dividendy.
Pokud banky musejí jistou výši kapitálu udržovat a tato
výše (v poměru např. k rizikově váženým aktivům) je vyšší
než požadovaná kapitálová přiměřenost u nebankovních firem
podnikajících rovněž v oblastech bankovních služeb (tzv.
nebankovní banky), je zřejmé, že banky jsou z tohoto pohledu
ve značné konkurenční nevýhodě. Tato situace je realitou
současnosti. Banky musejí být z tohoto hlediska rizikovější
než nebanky, pokud s nimi chtějí obstát v konkurenčním boji,
resp. pokud chtějí vyplácet akcionářům dividendy srovnatelné
s dividendami nebank.

2. varianta: Snížení objemu rizikově vážených aktiv
Banka může objem rizikově vážených aktiv snížit dvěma
základndími způsoby: snížením absolutní výše aktiv nebo
přesunem aktiv s vyššími váhami rizikovosti do aktiv s
nižšími váhami rizikovosti, případně samozřejmě i kombinací
obou těchto způsobů. Oba způsoby ale mohou vyústit v pokles
výnosů banky, druhy z nich v případě nižších výnosů u méně
rizikových aktiv.

Kapitálová přiměřenost, výnosy, aktiva

Podívejme se nyní blíže na souvislost kapaitálové
přiměřenosti s vývnosy a aktivy. Vyjdeme z následujících
vazeb: K = kapitál
Z = zisk
A = průměrná výše aktiv

K Z K Z 1
A A Z A Z
K

Neuvažujeme - li nyní změnu celkových aktiv, přepočet aktiv
podle vah rizikovosti a zdanění zisku (pro rizikově vážená
aktiva a jednotné sazby daně ze zisku se níže uváděné
souvislosti nijak výrazně nemění), je kapitálová závislost
přiměřenost přímo závislá na výnosnosti aktiv (Z/A). Podíl
K/Z, resp. jeho převrácená hodnota se pak automaticky mění
se změnou výše zisku či výnosnosti aktiv.