Investiční pobídky v České republice

Úvod

Po roce 1989, během transformace české ekonomiky ze systému centrálně řízené ekonomiky na ekonomiku tržní, vyvstalo velké množství problémů. Jednou takovou skupinou palčivých ekonomických problémů, které koneckonců přetrvávají od začátku devadesátých let až do současnosti, je špatná odvětvová skladba a malá výkonnost a s ní spojené mizivá konkurenceschopnost českých podniků, které neobstojí ve světové konkurenci a jsou nuceni ukončit svojí činnost. To s sebou přináší zvýšenou nezaměstnanost v určitých regionech jako jsou například severozápadní Čechy nebo severní Morava, snížení výkonnosti české ekonomiky a s tím spojenou menší kupní sílu obyvatel a nemilé snižování dalších makroekonomických ukazatelů.

Na druhou stranu (a je to při dnešní celosvětové recesi trend skoro ve všech odvětvích) velké množství zahraničních společností převážně ze Západní Evropy, Spojených států amerických a Japonska by rádo přesunulo svou výrobu ze svých zemí s vysokými náklady na pracovní sílu do zemí bývalého východního bloku, kde jsou náklady na pracovníky znatelně nižší.

Ale jak už to v tržní ekonomice bývá, jestli chce Česká republika přilákat zahraniční investory, slibující příliv nových technologií, lepší organizaci práce, know-how, zvětšení zaměstnanosti a zvednutí produktivity hospodářství, musí vytvářet lepší podmínky a pobízet k investování houževnatěji než konkurence, a to jsou v tomto případě například ostatní východoevropské státy, jako je Polsko, Maďarsko, Slovinsko nebo Slovensko.

Právě proto, že se v první polovině devadesátých let Česká republika o vytváření těchto podmínek příliš nestarala, pozastavil se u nás v roce 1997 příliv zahraničního kapitálu v souvislosti s ekonomickou stagnací a v roce 1998 byl téměř nulový (nebýt poměrně neslavného investičního vstupu japonské společnosti Nomura do naší IPB). Vláda proto přestala spoléhat na to, že si sem zahraniční investoři najdou cestu sami a na jaře 1998 přistoupila k přijetí investičních pobídek, které zvýhodňují podnikatele investující v České republice. 22713xdo84qsm8j

Jsou to například 10-ti leté daňové prázdniny, hmotná podpora pro vytvoření nových pracovních míst nebo pro rekvalifikaci zaměstnanců investora, také zde jsou celní výhody, regionálně cílené výhody, výhody z vytváření místních pracovních příležitostí nebo výhody související s malým a středním podnikáním. Tyto pobídky jsou navrženy tak, aby měly maximální dopad na počáteční etapy projektu, kdy jsou pozitivní přínosy v peněžních tocích nejvíce patrné.

Také zde můžeme pozorovat poměrně masivní a možná v poslední době už i přehnané budování průmyslových zón, a to převážně v místech se zvýšenou nezaměstnaností, například od roku 1999 bylo na rozvoj více než 50 pozemků, které mohou být připraveny pro potenciální investory proinvestováno 723 miliónů Kč.

Aby měli tito investoři vůbec představu o České republice a o jejích výhodách, zřídilo Ministerstvo průmyslu a obchodu agenturu CzechInvest, jejíž cíl je informovat a nalákat do České republiky zahraniční firmy, poradit jim, vybrat s nimi vhodné místo pro jejich nový závod a v neposlední řadě je také seznámit se zákonem o investičních pobídkách, podle kterého se při investování v ČR a při požadavku investičních pobídek musí řídit.

Zákon o investičních pobídkách ds713x2284qssm

V České republice se pobídky pro investory řídí Zákonem o investičních pobídkách. Tento zákon je rozčleněn do tří částí.

V první části tohoto zákona se například můžeme dočíst, že investiční pobídka je podle tohoto zákona sleva na dani z příjmů, převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu, hmotná podpora vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců.

Aby mohl investor pobídky přijímat, musí splnit podmínky stanovené tímto zákonem. To znamená, že si musí mimo jiné nejdříve předložit záměr získat investiční pobídku, po schválení tohoto záměru postavit nový nebo zrekonstruovat starý výrobní závod k nové výrobní činnosti, podnikat v oblasti výrobního sektoru, přičemž nejméně 50 % nákladů na výrobní linku musí představovat zařízení uvedená na vládou schváleném seznamu zařízení vyspělých technologií, investovaná částka za dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek musí být nejméně 350 miliónů korun, přibližně 10 miliónů dolarů, s výjimkou investování v okresech, kde je nezaměstnanost o 50 % vyšší než průměrná nezaměstnanost v ČR a kde je tato částka jen 100 mil. korun, určitá část investované částky musí být kryta vlastním jmění investora a konečně výroba v podniku musí být také šetrná k životnímu prostředí.

Tyto podmínky musí firma splnit do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu pobídek. Toto rozhodnutí vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu zájemci za souhlasu Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva životního prostředí. Tato ministerstva také kontrolují dodržování těchto podmínek.

Druhá část je zaměřena na změnu zákona o dani z příjmů. V této části se uvádí zvláštní podmínky, při jejichž dodržení a dodržení všeobecných podmínek si může firma uplatnit slevu na dani, která se rovná vypočtené dani z příjmů. Tuto slevu lze uplatňovat pro nové firmy po dobu deseti let počínaje rokem, kdy firma splnila všechny podmínky, nejpozději však ve třetím roce od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek, pokud tato lhůta nebyla prodloužena o 2 roky ministerstvem. Také je zde částečná sleva na dani z příjmu po dobu pěti let pro společnosti již existující. V této části jsou také vymezeny sankce za nedodržení podmínek pro poskytování slevy na dani z příjmů.

A konečně v třetí části tohoto zákona je popsána změna zákona o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě písemné dohody hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst u firmy, které bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investičních pobídek a která vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, ve které průměrná míra nezaměstnanosti dosahuje nejméně průměrné míry nezaměstnanosti v celé České republice. Granty na vytvoření pracovního místa jsou ve výši od 80000 Kč až do 200000 Kč a to v závislosti na průměrné míře nezaměstnanosti okresu.

Okresy České republiky jsou zde rozděleny na čtyři skupiny. Skupina D nemá žádnou podporu. Skupina C má míru nezaměstnanosti o 1 až 25 % nad celostátním průměrem a podporu do 80000 za zaměstnance. Skupina B s mírou nezaměstnanosti od 25 do 50 % nad průměrem a má dotace do 120000 Kč a skupina A má míru nezaměstnanosti nad 50 % nad celostátním průměrem a dotaci do 200000 za jedno vytvořené pracovní místo.

Ministerstvo také hmotně podporuje rekvalifikaci zaměstnanců této firmy, a to částečnou úhradou nákladů na rekvalifikaci. Granty na rekvalifikaci pokrývající od 0 přes 25 a 30 po 35 procent nákladů na získání kvalifikace na jednoho zaměstnance, podle skupin okresů, které jsou stejně členěné jako pro vytváření pracovních míst.

Agentura CzechInvest

Pro podporu přímých zahraničních investic založilo Ministerstvo průmyslu a obchodu agenturu CzechInvest. CzechInvest je národní rozvojovou agenturou, která byla založena v roce 1992 a jejímž úkolem je informovat zájemce o investování a pomáhat jim založit výrobní závody v České republice a propagovat Českou republiku v zahraničí jako jednu z nejvýhodnějších lokalit v Evropě pro umístění přímých zahraničních investic do výrobního sektoru a sektoru strategických služeb. CzechInvest má hlavní kancelář v Praze a zahraniční kanceláře ve Spojených státech, Japonsku, Velké Británii, Německu, Francii a Belgii. Agentura má také 14 regionálních zástupců ve všech nově ustavených krajích České republiky.

Při plnění hlavního poslání agentura aktivně napomáhá tomuto investičnímu procesu rozvojem průmyslových zón, podporou domácí subdodavatelské sítě a zvyšováním kvalifikace pracovních sil, stejně tak jako účastí na implementaci technické a strukturální pomoci především ze zdrojů EU.

Práce CzechInvestu začíná už při poskytování informací zájemci o investování. Informace hrají nejdůležitější úlohu při investičním rozhodování, a proto zajišťuje detailní údaje o klíčových sektorech českého hospodářství a o ekonomickém a investičním klimatu České republiky.

V okamžiku, kdy investor oficiálně zaregistruje svůj investiční záměr u této agentury, přidělí mu CzechInvest manažera projektu, který ho podrobně informuje o službách, které agentura zabezpečuje, aby mu usnadnil investiční rozhodování a pomohl uspíšit investiční proces.

Také mu obstarává detailní údaje o nejatraktivnějších průmyslových pozemcích a průmyslových halách v zemi, o dvou stech z nich má k dispozici podrobné údaje. Dále nabízí informace o místních dodavatelích, informace o systému investičních pobídek a vyřizování žádosti o pobídky a také investorovi pomůže při organizování návštěv pozemků a setkání s představiteli místní správy a ministerstev.

CzechInvest mimo jiné systematicky úspěšně využívá finančních prostředků poskytovaných Evropskou unií v rámci fondů Phare zemím ucházejícím se o členství v Evropské unii. Projekty technické pomoci napomáhají nejen ke zkvalitňování služeb CzechInvestu a jeho regionálních zástupců, ale stimulují také vznik nových komplementárních programů podporujících hospodářský a sociální rozvoj jednotlivých regionů České republiky.

Pracovní výsledky CzechInvestu jsou velmi působivé. Jedním z dokladů její úspěšné práce je i obdržení ceny „Nejlepší evropská investiční agentura roku 2001“, kterou převzal 6. června 2001 na Světovém fóru pro přímé investice ředitel agentury Martin Jahn. CzechInvest je vůbec první agenturou v historii udílení tohoto ocenění, která jej získala dvakrát za sebou. Mezi hodnocenými ukazateli byly výše zprostředkovaných zahraničních investic, počet úspěšně zakončených projektů, marketingová strategie, úroveň poskytovaných informací a také efektivnost využití finančních prostředků vynaložených na získávání zahraničních investic, ve které byl CzechInvest obzvláště úspěšný, neboť na každou korunu, která byla vynaložena na provozování agentury ze státního rozpočtu v roce 2000 získala Česká republika 11,1 USD, tedy více než 440 Kč, přímých zahraničních investic. V průměru každý zaměstnanec CzechInvestu vloni přilákal přímé zahraniční investice v hodnotě téměř 34,4 milionů USD. 

Ale CzechInvest se musí dále rozvíjet, a proto si předsevzal například transformovat svojí podstatu z marketingové agentury na agenturu rozvojovou podporující restrukturalizaci průmyslu ČR, zvyšovat příliv přímých zahraničních investic, aktivně ovlivňovat kvalitu investičního prostředí ČR aplikací systému investičních pobídek, rozvojem průmyslových nemovitostí a podporou rozvoje subdodavatelské základny, maximalizovat pozitivní ekonomické efekty přímých zahraničních investic na rozvoj ekonomiky ČR jako celku i na realizaci cílů hospodářského rozvoje regionů a v neposlední řadě také využít strukturálních fondů Evropské unie.

Závěr

Uplynulé desetiletí patří v České republice nepochybně k obdobím nejrozsáhlejších strukturálních změn v dějinách země. Nejdramatičtěji se tento vývoj dotýká přirozeně ekonomiky a legislativy, ale stejně důležité jsou i změny v oblasti kulturní a morální, jakkoli setrvačnost v těchto oblastech je přeci jen dlouhodobější.

Pro zahraniční investory jsou to zajisté dobré zprávy. Jak známo, počátkem devadesátých let naráželi na bariéry jazykové, legislativní i ekonomické, mnohdy však především na nepochopení a neznalost základních tržních principů.V dnešní době se však již dá mluvit o tom, že alespoň základní principy tržních prostředí jsou přijímány nejen politiky a bankami, ale i drobnými, na trhu operujícími společnostmi. Z vysokých škol vycházejí inženýři, kteří zcela samozřejmě komunikují v angličtině nebo němčině a velmi rychle přejímají rovněž progresivní metody řízení, podnikatelskou kulturu a etiku.

Přes výše uvedené skutečnosti je nutno říci, že bude ještě nějaký čas trvat, něž bude úroveň zejména v podnikatelské etice a profesionálním přístupu k zakázkám v České republice stejná jako v západních zemích a tím bude zaručeno, že na investory přicházející na český trh nebude mnohdy čekat řada nepříjemných překvapení a zklamání. Těmto překvapením, která někdy mohou ve svých důsledcích způsobit jistou deziluzi investora, se však dá snadno předejít a celý proces připravování a realizace investice je možno obvykle zorganizovat takovým způsobem, aby investor dosáhl svého cíle a realizovat investici v požadovaném čase a kvalitě.

V těchto věcech hraje podle mě pobídková politika určitě důležitou roli a bez ní by byl příliv investorů citelně menší a výsledky české ekonomiky by nebyly tak dobré jako jsou nyní. Posuďte samy: Výrobci se zahraničním kapitálem se podílejí 65 až 70 % na celkových exportech zpracovatelského průmyslu, přímo zaměstnávají 300 000 pracovníků, vytvoří odhadovaných 22 500 nových pracovních míst v průběhu příštích dvanácti měsíců, zapojí zhruba 10 000 českých dodavatelů v oblasti zpracovatelského průmyslu a služeb, zajistí minimálně 600 000 pracovních míst v místních dodavatelských společnostech, což je asi 10% celkové zaměstnané pracovní síly v České republice. A to si myslím už nejsou zanedbatelná čísla.

Použitá literatura

Internetové stránky agentury CzechInvest: www.czechinvest.cz

Granty na pracovní místa a na rekvalifikaci dle regionů

(platnost od 30. ledna do 30. června 2002)

Mapa zobrazující současnou skladbu grantů na vytváření pracovních míst se aktualizuje každých šest měsíců, v lednu a v červenci. V praxi se skupiny okresů mění každý půlrok pouze u několika ze všech 77 okresů ČR.

Podpora rozvoje průmyslových zón 1998 – 2001

|b> 

|span style="font-size:10pt;"> 

Systém podpory rozvoje průmyslových zón - dotace v roce 1999